DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 17

17:1  Better is a dry morsel with joy, than a house full of victims with strife.

17:1  Better is a dry morsel, and quietness therewith, than an house full of sacrifices with strife.

17:1  Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.

17:1  Lepší je suchý kus chleba v klidu než dům plný masa a sváru.

17:1  Lepší je suchý kousek chleba a s ním klid, nežli dům plný obětních hodů a hádky.

17:1  Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

17:1  Melior est buccella sicca cum gaudio quam domus plena victimis cum jurgio.

17:2  A wise servant shall rule over foolish sons, and shall divide the inheritance among the brethren.

17:2  A wise servant shall have rule over a son that causeth shame, and shall have part of the inheritance among the brethren.

17:2  Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví.

17:2  Chytrý sluha bude pánem nezdárného syna, s jeho bratry se o dědictví podělí.

17:2  Rozumný otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví s bratry.

17:2  Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

17:2  Servus sapiens dominabitur filiis stultis, et inter fratres hæreditatem dividet.

17:3  As silver is tried by fire, and gold in the furnace: so the Lord trieth the hearts.

17:3  The fining pot is for silver, and the furnace for gold: but the Lord trieth the hearts.

17:3  Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.

17:3  Na stříbro je tyglík a na zlato pec, lidské srdce však zkoumá Hospodin.

17:3  Na stříbro je kelímek, na zlato pec, ale srdce zkoumá Hospodin.

17:3  Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

17:3  Sicut igne probatur argentum et aurum camino, ita corda probat Dominus.

17:4  The evil man obeyeth an unjust tongue: and the deceitful hearkeneth to lying lips.

17:4  A wicked doer giveth heed to false lips; and a liar giveth ear to a naughty tongue.

17:4  Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku.

17:4  Zlý člověk dá na ničemné řeči, lhář poslouchá zlé jazyky.

17:4  Zločinec věnuje pozornost zlým rtům, lhář poslouchá zkázonosný jazyk.

17:4  Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

17:4  Malus obedit linguæ iniquæ, et fallax obtemperat labiis mendacibus.

17:5  He that despiseth the poor, reproacheth his maker: and he that rejoiceth at another man's ruin, shall not be unpunished.

17:5  Whoso mocketh the poor reproacheth his Maker: and he that is glad at calamities shall not be unpunished.

17:5  Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.

17:5  Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; škodolibý člověk trestu neujde.

17:5  Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce, kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu.

17:5  Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

17:5  Qui despicit pauperem exprobrat factori ejus, et qui ruina lætatur alterius non erit impunitus.

17:6  Children's children are the crown of old men: and the glory of children are their fathers.

17:6  Children’s children are the crown of old men; and the glory of children are their fathers.

17:6  Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.

17:6  Korunou starců jsou jejich vnuci, ozdobou synů otcové.

17:6  Korunou starců jsou vnuci, okrasou synů jejich otcové.

17:6  Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

17:6  Corona senum filii filiorum, et gloria filiorum patres eorum.

17:7  Eloquent words do not become a fool, nor lying lips a prince.

17:7  Excellent speech becometh not a fool: much less do lying lips a prince.

17:7  Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé.

17:7  Hlupáku nesluší vznešená slova, tím méně urozeným lživá řeč.

17:7  Pro blázna se nehodí ⌈vznešená slova,⌉ tím méně pro šlechtice slova klamná.

17:7  Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

17:7  Non decent stultum verba composita, nec principem labium mentiens.

17:8  The expectation of him that expecteth is a most acceptable jewel: whithersoever he turneth himself, he understandeth wisely.

17:8  A gift is as a precious stone in the eyes of him that hath it: whithersoever it turneth, it prospereth.

17:8  Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch.

17:8  Úplatek působí jako zaříkadlo: úplatkáři se daří, kam se obrátí.

17:8  Úplatek je jako ⌈kouzelný kámen⌉ v očích jeho dárce, kamkoli se obrátí, bude mít úspěch.

17:8  Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

17:8  Gemma gratissima exspectatio præstolantis ; quocumque se vertit, prudenter intelligit.

17:9  He that concealeth a transgression, seeketh friendships: he that repeateth it again, separateth friends.

17:9  He that covereth a transgression seeketh love; but he that repeateth a matter separateth very friends.

17:9  Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.

17:9  Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, rozeštve přátele.

17:9  Kdo přikrývá přestoupení, usiluje o lásku, ale kdo věc roznáší, rozlučuje přátele.

17:9  Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

17:9  Qui celat delictum quærit amicitias ; qui altero sermone repetit, separat fœderatos.

17:10  A reproof availeth more with a wise man, than a hundred stripes with a fool.

17:10  A reproof entereth more into a wise man than an hundred stripes into a fool.

17:10  Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.

17:10  Na rozumného více zapůsobí výtka, než kdyby tupci stokrát nařezal.

17:10  Toho, kdo je schopen rozumět, zasáhne napomenutí víc než hlupáka sto ran.

17:10  Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

17:10  Plus proficit correptio apud prudentem, quam centum plagæ apud stultum.

17:11  An evil man always seeketh quarrels: but a cruel angel shall be sent against him.

17:11  An evil man seeketh only rebellion: therefore a cruel messenger shall be sent against him.

17:11  Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel.

17:11  Na nic než na vzpouru zlosyn nemyslí, bude však navštíven poslem ukrutným.

17:11  Zlý hledá jen vzpouru, bude proti němu ale poslán krutý posel.

17:11  Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

17:11  Semper jurgia quærit malus : angelus autem crudelis mittetur contra eum.

17:12  It is better to meet a bear robbed of her whelps, than a fool trusting in his own folly.

17:12  Let a bear robbed of her whelps meet a man, rather than a fool in his folly.

17:12  Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí.

17:12  Raději narazit na zuřivou medvědici nežli na hlupáka s jeho tupostí.

17:12  Raději potkat medvědici připravenou o mláďata, jenom ne hlupáka s jeho hloupostí.

17:12  Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

17:12  Expedit magis ursæ occurrere raptis fœtibus, quam fatuo confidenti in stultitia sua.

17:13  He that rendereth evil for good, evil shall not depart from his house.

17:13  Whoso rewardeth evil for good, evil shall not depart from his house.

17:13  Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.

17:13  Kdo odplácí zlem za dobro, jeho dům nikdy neopustí zlo.

17:13  Kdo odplácí zlem za dobro, tomu se zlo nehne z domu.

17:13  Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

17:13  Qui reddit mala pro bonis, non recedet malum de domo ejus.

17:14  The beginning of quarrels is as when one letteth out water: and before he suffereth reproach, he forsaketh judgment.

17:14  The beginning of strife is as when one letteth out water: therefore leave off contention, before it be meddled with.

17:14  Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.

17:14  Začátek hádky je protržení hráze – raději přestaň, než spor propukne!

17:14  Začít svár je jako pustit vodu, zanech hádky dříve, než vypukne.

17:14  Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

17:14  Qui dimittit aquam caput est jurgiorum, et antequam patiatur contumeliam judicium deserit.

17:15  He that justifieth the wicked, and he that condemneth the just, both are abominable before God.

17:15  He that justifieth the wicked, and he that condemneth the just, even they both are abomination to the Lord.

17:15  Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností.

17:15  Omlouvat ničemu i odsoudit poctivého – obojí se Hospodinu hnusí nastejno.

17:15  Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou pro Hospodina ohavností.

17:15  Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

17:15  Qui justificat impium, et qui condemnat justum, abominabilis est uterque apud Deum.

17:16  What doth it avail a fool to have riches, seeing he cannot buy wisdom? He that maketh his house high, seeketh a downfall: and he that refuseth to learn, shall fall into evils.

17:16  Wherefore is there a price in the hand of a fool to get wisdom, seeing he hath no heart to it?

17:16  K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum!

17:16  K čemu jsou peníze v rukou tupce? Když nemá rozum, moudrost nekoupí!

17:16  Na co jsou peníze v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?

17:16  K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

17:16  Quid prodest stulto habere divitias, cum sapientiam emere non possit ? Qui altum facit domum suam quærit ruinam, et qui evitat discere incidet in mala.

17:17  He that is a friend loveth at all times: and a brother is proved in distress.

17:17  A friend loveth at all times, and a brother is born for adversity.

17:17  V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.

17:17  Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení.

17:17  Přítel miluje v každé době, bratr se zrodil pro čas soužení.

17:17  Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

17:17  Omni tempore diligit qui amicus est, et frater in angustiis comprobatur.

17:18  A foolish man will clap hands, when he is surety for his friend.

17:18  A man void of understanding striketh hands, and becometh surety in the presence of his friend.

17:18  Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje.

17:18  Přišel o rozum, kdo rukou upíše se, kdo za bližního složí záruku.

17:18  Člověk, kterému chybí rozum, se zavazuje rukoudáním a zaručuje se za svého bližního.

17:18  Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

17:18  Stultus homo plaudet manibus, cum spoponderit pro amico suo.

17:19  He that studieth discords, loveth quarrels: and he that exalteth his door, seeketh ruin.

17:19  He loveth transgression that loveth strife: and he that exalteth his gate seeketh destruction.

17:19  Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu.

17:19  Kdo se rád hádá, ten rád hřeší, kdo si otvírá ústa, říká si o potíž.

17:19  Kdo miluje hádky, miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod, usiluje o zkázu.

17:19  Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

17:19  Qui meditatur discordias diligit rixas, et qui exaltat ostium quærit ruinam.

17:20  He that is of a perverse heart, shall not find good: and he that perverteth his tongue, shall fall into evil.

17:20  He that hath a froward heart findeth no good: and he that hath a perverse tongue falleth into mischief.

17:20  Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla.

17:20  Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo má křivý jazyk, špatně dopadne.

17:20  Kdo má převrácené srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk, padne do zla.

17:20  Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

17:20  Qui perversi cordis est non inveniet bonum, et qui vertit linguam incidet in malum.

17:21  A fool is born to his own disgrace: and even his father shall not rejoice in a fool.

17:21  He that begetteth a fool doeth it to his sorrow: and the father of a fool hath no joy.

17:21  Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost.

17:21  Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, hlupákův otec radost nepozná.

17:21  Hlupák je svému rodiči k žalu, otec blázna se nebude radovat.

17:21  Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

17:21  Natus est stultus in ignominiam suam ; sed nec pater in fatuo lætabitur.

17:22  A joyful mind maketh age flourishing: a sorrowful spirit drieth up the bones.

17:22  A merry heart doeth good like a medicine: but a broken spirit drieth the bones.

17:22  Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.

17:22  Radostné srdce – nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.

17:22  Radostné srdce prospívá jako lék, ale ubitý duch vysušuje kosti.

17:22  Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

17:22  Animus gaudens ætatem floridam facit ; spiritus tristis exsiccat ossa.

17:23  The wicked man taketh gifts out of the bosom, that he may pervert the paths of judgment.

17:23  A wicked man taketh a gift out of the bosom to pervert the ways of judgment.

17:23  Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.

17:23  Darebák přijímá tajné dary, aby cesty práva podvrátil.

17:23  Ničema bere tajně úplatek, aby převracel stezky práva.

17:23  Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

17:23  Munera de sinu impius accipit, ut pervertat semitas judicii.

17:24  Wisdom shineth in the face of the wise: the eyes of fools are in the ends of the earth.

17:24  Wisdom is before him that hath understanding; but the eyes of a fool are in the ends of the earth.

17:24  Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.

17:24  Rozumný má moudrost přímo před sebou, oči hlupáka ji v celém světě nenajdou.

17:24  Ten, kdo je schopen rozumět, má moudrost přímo před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.

17:24  Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

17:24  In facie prudentis lucet sapientia ; oculi stultorum in finibus terræ.

17:25  A foolish son is the anger of the father: and the sorrow of the mother that bore him.

17:25  A foolish son is a grief to his father, and bitterness to her that bare him.

17:25  Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.

17:25  K mrzutosti je otci tupý syn, svou matku naplňuje hořkostí.

17:25  Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.

17:25  K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

17:25  Ira patris filius stultus, et dolor matris quæ genuit eum.

17:26  It is no good thing to do hurt to the just: nor to strike the prince, who judgeth right.

17:26  Also to punish the just is not good, nor to strike princes for equity.

17:26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost.

17:26  Pokutovat nevinného jistě není dobré, natož bít urozené, když jednají poctivě.

17:26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož bít šlechtice za přímost.

17:26  Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

17:26  Non est bonum damnum inferre justo, nec percutere principem qui recta judicat.

17:27  He that setteth bounds to his words, is knowing and wise: and the man of understanding is of a precious spirit.

17:27  He that hath knowledge spareth his words: and a man of understanding is of an excellent spirit.

17:27  Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.

17:27  Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozumný člověk se umí ovládat.

17:27  Kdo ovládá svou řeč, došel poznání, kdo je rozvážný, je rozumný člověk.

17:27  Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

17:27  Qui moderatur sermones suos doctus et prudens est, et pretiosi spiritus vir eruditus.

17:28  Even a fool, if he will hold his peace, shall be counted wise: and if he close his lips, a man of understanding.

17:28  Even a fool, when he holdeth his peace, is counted wise: and he that shutteth his lips is esteemed a man of understanding.

17:28  I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.

17:28  I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená.

17:28  I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.

17:28  Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.

17:28  Stultus quoque, si tacuerit, sapiens reputabitur, et si compresserit labia sua, intelligens.