DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 22

22:1  A good name is better than great riches: and good favour is above silver and gold.

22:1  A good name is rather to be chosen than great riches, and loving favour rather than silver and gold.

22:1  Výborné jméno je nad hojné bohatství, lepší než stříbro a zlato je přízeň.

22:1  Jméno je cennější než spousta peněz, nad stříbro a zlato je být oblíben.

22:1  Lepší je vyvolit dobré jméno nežli velké bohatství, oblibu nežli stříbro a zlato.

22:1  Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

22:1  Melius est nomen bonum quam divitiæ multæ ; super argentum et aurum gratia bona.

22:2  The rich and poor have met one another: the Lord is the maker of them both.

22:2  The rich and poor meet together: the Lord is the maker of them all.

22:2  Boháč a chudák se střetávají, Hospodin učinil oba.

22:2  Boháč a chudák mají společné jedno: Stvořitelem obou je Hospodin.

22:2  Bohatý i chudý se potkávají, ⌈Tvůrcem obou je Hospodin.⌉

22:2  Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

22:2  Dives et pauper obviaverunt sibi : utriusque operator est Dominus.

22:3  The prudent man saw the evil, and hid himself: the simple passed on, and suffered loss.

22:3  A prudent man foreseeth the evil, and hideth himself: but the simple pass on, and are punished.

22:3  Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to.

22:3  Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí.

22:3  Chytrý vidí zlo a ukryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.

22:3  Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

22:3  Callidus vidit malum, et abscondit se ; innocens pertransiit, et afflictus est damno.

22:4  The fruit of humility is the fear of the Lord, riches and glory and life.

22:4  By humility and the fear of the Lord are riches, and honour, and life.

22:4  Pokoru doprovází bázeň před Hospodinem, bohatství, sláva a život.

22:4  Výsledkem pokory a úcty k Hospodinu je bohatství, sláva a život.

22:4  Důsledkem pokory a bázně před Hospodinem je bohatství, sláva a život.

22:4  Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

22:4  Finis modestiæ timor Domini, divitiæ, et gloria, et vita.

22:5  Arms and swords are in the way of the perverse: but he that keepeth his own soul, departeth far from them.

22:5  Thorns and snares are in the way of the froward: he that doth keep his soul shall be far from them.

22:5  Háky a osidla jsou na cestě falešníka; kdo střeží svůj život, vzdaluje se od nich.

22:5  Trnitá a zrádná je cesta zvráceného, komu je život drahý, drží se daleko.

22:5  Na cestě zvráceného člověka jsou trny a pasti; ten, kdo chrání svou duši, bude se od nich držet dále.

22:5  Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

22:5  Arma et gladii in via perversi ; custos autem animæ suæ longe recedit ab eis.

22:6  It is a proverb: A young man according to his way, even when he is old, he will not depart from it.

22:6  Train up a child in the way he should go: and when he is old, he will not depart from it.

22:6  Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.

22:6  Zasvěcuj dítě do jeho cesty – nesejde z ní, ani když zestárne.

22:6  Vyuč chlapce na počátku jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne.

22:6  Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

22:6  Proverbium est : adolescens juxta viam suam ; etiam cum senuerit, non recedet ab ea.

22:7  The rich ruleth over the poor: and the borrower is servant to him that lendeth.

22:7  The rich ruleth over the poor, and the borrower is servant to the lender.

22:7  Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele.

22:7  Boháč panuje nad chudáky, dlužník je věřitelovým otrokem.

22:7  Bohatý vládne chudým, dlužník je otrokem věřitele.

22:7  Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

22:7  Dives pauperibus imperat, et qui accipit mutuum servus est fœnerantis.

22:8  He that soweth iniquity, shall reap evils, and with the rod of his anger he shall be consumed.

22:8  He that soweth iniquity shall reap vanity: and the rod of his anger shall fail.

22:8  Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své.

22:8  Kdo seje bezpráví, sklidí neštěstí; jeho hrůzovláda pomine.

22:8  Ten, kdo rozsévá zvrácenost, sklidí zlo, hůl jeho hněvu pomine.

22:8  Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

22:8  Qui seminat iniquitatem metet mala, et virga iræ suæ consummabitur.

22:9  He that is inclined to mercy, shall be blessed: for of his bread he hath given to the poor. He that maketh presents, shall purchase victory and honour: but he carrieth away the souls of the receivers.

22:9  He that hath a bountiful eye shall be blessed; for he giveth of his bread to the poor.

22:9  Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán, neboť dal ze svého chleba nuznému.

22:9  Požehnaný je ten, kdo je štědrý; i o chleba se dělí s chudákem.

22:9  Kdo je štědrý, bude požehnán, protože dává ze svého pokrmu chudému.

22:9  Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

22:9  Qui pronus est ad misericordiam benedicetur : de panibus enim suis dedit pauperi. Victoriam et honorem acquiret qui dat munera ; animam autem aufert accipientium.

22:10  Cast out the scoffer, and contention shall go out with him, and quarrels and reproaches shall cease.

22:10  Cast out the scorner, and contention shall go out; yea, strife and reproach shall cease.

22:10  Vyžeň posměvače a odejde i svár, ustane pře i hanba.

22:10  Vyžeň drzouna a zmizí rozepře – konec hádek i urážek!

22:10  Vyžeň posměvače a odejde svár, ustane pře a hanba.

22:10  Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

22:10  Ejice derisorem, et exibit cum eo jurgium, cessabuntque causæ et contumeliæ.

22:11  He that loveth cleanness of heart, for the grace of his lips shall have the king for his friend.

22:11  He that loveth pureness of heart, for the grace of his lips the king shall be his friend.

22:11  Kdo miluje čistotu srdce a má ušlechtilé rty, tomu bude přítelem i král.

22:11  Kdo z čistého srdce miluje, kdo má ušlechtilost na svých rtech, bude mít krále za přítele.

22:11  Kdo miluje čisté srdce ⌈a rty jsou jeho ozdobou,⌉ bude mít krále za přítele.

22:11  Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

22:11  Qui diligit cordis munditiam, propter gratiam labiorum suorum habebit amicum regem.

22:12  The eyes of the Lord preserve knowledge: and the words of the unjust are overthrown.

22:12  The eyes of the Lord preserve knowledge, and he overthroweth the words of the transgressor.

22:12  Hospodin dohlíží na pravé poznání, ale slova věrolomného vyvrací.

22:12  Hospodin střeží vědění, úmysly podvodníků ale překazí.

22:12  Hospodinovy oči střeží poznání, podvrací záměry nevěrného.

22:12  Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

22:12  Oculi Domini custodiunt scientiam, et supplantantur verba iniqui.

22:13  The slothful man saith: There is a lion without, I shall be slain in the midst of the streets.

22:13  The slothful man saith, There is a lion without, I shall be slain in the streets.

22:13  Lenoch říká: „Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil.“

22:13  „Venku je lev!“ říká lenoch. „Na ulici přijdu o život!“

22:13  Lenoch říká: Na ulici je lev, budu zabit uprostřed náměstí.

22:13  Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

22:13  Dicit piger : Leo est foris ; in medio platearum occidendus sum.

22:14  The mouth of a strange woman is a deep pit: he whom the Lord is angry with, shall fall into it.

22:14  The mouth of strange women is a deep pit: he that is abhorred of the Lord shall fall therein.

22:14  Ústa cizaček jsou hluboká jáma; na koho se Hospodin rozhněvá, ten tam spadne.

22:14  Ústa svůdkyně jsou bezedná jáma, kdo hněvá Hospodina, do ní se propadne.

22:14  Ústa cizích žen jsou hlubokou jámou; ⌈na koho se Hospodin⌉ hněvá, ten tam spadne.

22:14  Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

22:14  Fovea profunda os alienæ : cui iratus est Dominus, incidet in eam.

22:15  Folly is bound up in the heart of a child, and the rod of correction shall drive it away.

22:15  Foolishness is bound in the heart of a child; but the rod of correction shall drive it far from him.

22:15  Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.

22:15  Nerozumnost vězí v srdci dítěte, trestající metla ji však vyžene.

22:15  V srdci chlapce vězí hloupost, hůl a naučení ji od něj vzdálí.

22:15  Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

22:15  Stultitia colligata est in corde pueri, et virga disciplinæ fugabit eam.

22:16  He that oppresseth the poor, to increase his own riches, shall himself give to one that is richer, and shall be in need.

22:16  He that oppresseth the poor to increase his riches, and he that giveth to the rich, shall surely come to want.

22:16  Kdo utiskuje nuzného, aby mu přibylo, nebo kdo dává bohatému, bude mít nedostatek.

22:16  Kdo drtí chudé, aby se obohatil, a dává bohatým, skončí v chudobě.

22:16  Kdo utlačuje chudého, aby rozmnožil svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.

22:16  Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

22:16  Qui calumniatur pauperem ut augeat divitias suas, dabit ipse ditiori, et egebit.

22:17  Incline thy ear, and hear the words of the wise: and apply thy heart to my doctrine:

22:17  Bow down thine ear, and hear the words of the wise, and apply thine heart unto my knowledge.

22:17  Nakloň své ucho a slyš slova moudrých, zaměř srdce k tomu, co jsem poznal.

22:17  Nakloň své ucho a slova mudrců slyš, své srdce věnuj mému vědění.

22:17  Nakloň své ucho a poslouchej slova moudrých, připrav své srdce pro mé poznání.

22:17  Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

22:17  Inclina aurem tuam, et audi verba sapientium : appone autem cor ad doctrinam meam,

22:18  Which shall be beautiful for thee, if thou keep it in thy bowels, and it shall flow in thy lips:

22:18  For it is a pleasant thing if thou keep them within thee; they shall withal be fitted in thy lips.

22:18  Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat, budou rovněž pohotově na tvých rtech.

22:18  Příhodné bude, když zachováš je v nitru, budou-li pohotově vždy na tvých rtech.

22:18  Vždyť je příjemné, když je zachováš ve svém nitru, nechť jsou také připravena na tvých rtech.

22:18  Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

22:18  quæ pulchra erit tibi cum servaveris eam in ventre tuo, et redundabit in labiis tuis :

22:19  That thy trust may be in the Lord, wherefore I have also shewn it to thee this day.

22:19  That thy trust may be in the Lord, I have made known to thee this day, even to thee.

22:19  Abys na Hospodina spoléhal, poučím tě dnes - ano, tebe.

22:19  Dnes právě tebe mám v úmyslu učit, abys na Hospodina pevně spoléhal.

22:19  Abys měl v Hospodinu svoji naději, ⌈oznámím to dnes také tobě.⌉

22:19  Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

22:19  ut sit in Domino fiducia tua, unde et ostendi eam tibi hodie.

22:20  Behold I have described it to thee three manner of ways, in thoughts and knowledge:

22:20  Have not I written to thee excellent things in counsels and knowledge,

22:20  Zdali jsem ti již dříve nenapsal rady a poznání,

22:20  Třicatero rad jsem pro tebe sepsal – je v nich poučení a vědění,

22:20  Vždyť jsem ti napsal třicatero s radami a poznáním,

22:20  Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

22:20  Ecce descripsi eam tibi tripliciter, in cogitationibus et scientia :

22:21  That I might shew thee the certainty, and the words of truth, to answer out of these to them that sent thee.

22:21  That I might make thee know the certainty of the words of truth; that thou mightest answer the words of truth to them that send unto thee?

22:21  abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy, abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal?

22:21  abys poznal výroky spolehlivé pravdy a předával ji těm, kdo na ni čekají:

22:21  abych tě přivedl k poznání pravdy spolehlivých slov, abys odpověděl pravá slova těm, kteří tě poslali.

22:21  Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22:21  ut ostenderem tibi firmitatem et eloquia veritatis, respondere ex his illis qui miserunt te.

22:22  Do no violence to the poor, because he is poor: and do not oppress the needy in the gate:

22:22  Rob not the poor, because he is poor: neither oppress the afflicted in the gate:

22:22  Neodírej nuzného, vždyť nic nemá, po utištěném nešlapej v bráně.

22:22  Neodírej chudáka – je přece chudák; u soudu neutlačuj ubohé.

22:22  Neokrádej chudého, protože je chudý, nesrážej nuzného v bráně.

22:22  Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

22:22  Non facias violentiam pauperi quia pauper est, neque conteras egenum in porta :

22:23  Because the Lord will judge his cause: and will afflict them that have afflicted his soul.

22:23  For the Lord will plead their cause, and spoil the soul of those that spoiled them.

22:23  Neboť jejich spor povede Hospodin, uchvátí život jejich uchvatitelům.

22:23  Sám Hospodin se jejich pře ujme a vydře duši těm, kdo vydírají je!

22:23  Neboť Hospodin povede jejich spor a oloupí o duši ty, kteří loupí je.

22:23  Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

22:23  quia judicabit Dominus causam ejus, et configet eos qui confixerunt animam ejus.

22:24  Be not a friend to an angry man, and do not walk with a furious man:

22:24  Make no friendship with an angry man; and with a furious man thou shalt not go:

22:24  Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej,

22:24  Neměj za přítele vznětlivého muže, se vzteklým člověkem se nespolčuj,

22:24  Se vzteklounem se nespolčuj, nezůstávej s hněvivým člověkem,

22:24  Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

22:24  Noli esse amicus homini iracundo, neque ambules cum viro furioso :

22:25  Lest perhaps thou learn his ways, and take scandal to thy soul.

22:25  Lest thou learn his ways, and get a snare to thy soul.

22:25  ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.

22:25  jinak se přiučíš jeho zvykům, do pasti uvrhneš duši svou.

22:25  jinak se naučíš jeho způsobům a ⌈dostaneš svou duši do léčky.⌉

22:25  Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

22:25  ne forte discas semitas ejus, et sumas scandalum animæ tuæ.

22:26  Be not with them that fasten down their hands, and that offer themselves sureties for debts:

22:26  Be not thou one of them that strike hands, or of them that are sureties for debts.

22:26  Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaručují za půjčku,

22:26  Nepatři k těm, kdo se upisují, nezaručuj se za půjčky.

22:26  Nebuď mezi těmi, kdo se zavazují rukoudáním, kdo se zaručují za dluhy.

22:26  Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

22:26  Noli esse cum his qui defigunt manus suas, et qui vades se offerunt pro debitis :

22:27  For if thou have not wherewith to restore, what cause is there that he should take the covering from thy bed?

22:27  If thou hast nothing to pay, why should he take away thy bed from under thee?

22:27  nemáš-li čím splatit; proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko?

22:27  Proč bys měl přijít i o vlastní lůžko, až nebudeš mít čím zaplatit?

22:27  Když nemáš čím zaplatit, proč by měl někdo vzít tvou postel pod tebou?

22:27  Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

22:27  si enim non habes unde restituas, quid causæ est ut tollat operimentum de cubili tuo ?

22:28  Pass not beyond the ancient bounds which thy fathers have set.

22:28  Remove not the ancient landmark, which thy fathers have set.

22:28  Nepřenášej dávné mezníky, které zasadili tvoji otcové.

22:28  Neposunuj dávné mezníky, které tví otcové vztyčili.

22:28  Neposouvej dávné mezníky, které postavili tvoji otcové.

22:28  Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

22:28  Ne transgrediaris terminos antiquos, quos posuerunt patres tui.

22:29  Hast thou seen a man swift in his work? he shall stand before kings, and shall not be before those that are obscure.

22:29  Seest thou a man diligent in his business? he shall stand before kings; he shall not stand before mean men.

22:29  Viděls muže, který je zběhlý v svém díle? Před králi bude stávat; nebude stávat před bezvýznamnými.

22:29  Hleď – kdo je mistrem svého díla, v královských službách octne se; nepatrným lidem sloužit nebude.

22:29  Vidíš člověka zběhlého v jeho práci? ⌈Bude sloužit králům,⌉ nebude sloužit obyčejným lidem.

22:29  Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

22:29  Vidisti virum velocem in opere suo ? coram regibus stabit, nec erit ante ignobiles.