CzeB21 - Psalms - 49

49:1  Pro předního zpěváka. Žalm synů Korachových.

49:2  Všechny národy, naslouchejte, obyvatelé světa, poslyšte,

49:3  obyčejní lidé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bohatí.

49:4  Z mých úst teď moudrá slova zazní, rozumně mé srdce přemýšlí,

49:5  své ucho nakláním k moudré písni, za zvuků citery tajemství odhalím:

49:6  Proč bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští nepřátel?

49:7  Oni se spoléhají na vlastní jmění, chlubí se velikostí svého bohatství.

49:8  Jeden druhého však vykoupit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úplatek.

49:9  Výkupné za život je příliš drahé, nikdo z nich toto nikdy nesvede!

49:10  Nikdo nebude naživu věčně, hrobová jáma nikoho nemine.

49:11  Jak vidno, i moudrý člověk zemře, stejně tak hyne tupec a hrubián, každý své jmění cizím zanechá!

49:12  Jejich hroby jim budou věčnými domy, na věky věků jim budou obydlím, třebaže dříve vlastnili pozemky.

49:13  Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou, tak jako zvířata musí zahynout!

49:14  Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí, i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla

49:15  Do hrobu zahnáni budou jak ovce, smrt bude nakonec jejich pastýřem! Ráno pak poctiví pošlapají je, když jejich tělo bude v hrobě hnít daleko od jejich slavných obydlí.

49:16  Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí, on mě vytrhne z jeho sevření! séla

49:17  Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se.

49:18  Až zemře, nic s sebou nepobere, jeho nádhera s ním dolů nepůjde.

49:19  Za svého života sám sobě dobrořečil: „Musí se uznat, že máš blahobyt!“

49:20  Musí však odejít za svými předky, světlo už nikdy nespatří.

49:21  Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout.