CzeB21 - Psalms - 119

119:1  Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem!

119:2  Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží, těm, kdo jej celým srdcem hledají,

119:3  těm, kdo se bezpráví nedopouštějí, neboť po jeho cestách kráčejí!

119:4  Ty jsi vydal svá pravidla, aby se svědomitě plnila.

119:5  Kéž jsou mé cesty zpevněny, abych dodržoval tvé zákony!

119:6  Budu-li dbát všech jeho příkazů, zahanben nikdy nebudu.

119:7  Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím.

119:8  Tvé zákony chci dodržet – jen prosím neopouštěj mě!

119:9  Jak mladík svou stezku udrží v čistotě? Tak, že tvým slovem řídí se!

119:10  Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě!

119:11  V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil.

119:12  Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě!

119:13  Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil.

119:14  Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství.

119:15  O tvých pravidlech přemítám, abych na tvoje stezky dbal.

119:16  Tvé zákony jsou mi rozkoší – tvé slovo neztrácím z paměti!

119:17  Dopřej svému služebníku, abych žil, tvé slovo abych naplnil!

119:18  Mé oči otevři, abych uviděl úžasné věci ve tvém Zákoně.

119:19  Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej!

119:20  Mou duši stále stravuje touha po tvých pokynech.

119:21  Okřikuješ pyšné – jsou proklatí, od tvých přikázání zbloudili!

119:22  Zbav mě zahanbení a potupy, vždyť držím se tvých svědectví!

119:23  Vládcové zasedají a pomlouvají mě, tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech.

119:24  Tvá svědectví jsou mi rozkoší – jsou to mí rádci nejbližší!

119:25  Má duše v prachu krčí se, svým slovem prosím obživ mě!

119:26  Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel; o svých zákonech pouč mě.

119:27  Dej mi rozumět cestě svých pravidel, o tvých zázracích abych přemýšlel.

119:28  Má duše smutkem hroutí se, svým slovem prosím zvedni mě!

119:29  Cestu proradnosti odvrať ode mne a obdař mě svým Zákonem.

119:30  Zvolil jsem si cestu věrnosti, tvé pokyny mám stále na mysli.

119:31  Tvých svědectví, Hospodine, držím se, nedej, abych byl zahanben!

119:32  Poběžím cestou tvých příkazů – do srdce dals mi svobodu!

119:33  Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů, abych je střežil jako svou odplatu.

119:34  Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel, ať jsem mu celým srdcem poslušen.

119:35  Veď mě po stezce přikázaní svých, tu jsem si přece oblíbil.

119:36  Nakloň mé srdce ke svým svědectvím namísto lakomství.

119:37  Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem, na své cestě prosím obživ mě!

119:38  Svému služebníku potvrď sliby své, tak, aby lidé ctili tě.

119:39  Zbav mě potupy, z níž mám strach – jak dobrá jsou nařízení tvá!

119:40  Jak toužím po tvých pravidlech – svou spravedlností obživ mě!

119:41  Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí a tvoje spása, jak jsi zaslíbil!

119:42  Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí, vždyť ve tvém slově skládám naději.

119:43  Nikdy mi neber z úst slova věrnosti, spoléhám přece na tvé pokyny.

119:44  Tvůj Zákon stále plnit chci, navždy a navěky!

119:45  Svobodně budu žít stále dál, neboť jsem vyhledal tvá pravidla.

119:46  Hovořit budu o tvých svědectvích, nebudu zahanben ani před králi.

119:47  Tvá přikázání jsou mi rozkoší – vždyť je miluji!

119:48  K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony.

119:49  Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději.

119:50  To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky.

119:51  Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím.

119:52  V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším.

119:53  Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli.

119:54  Tvé zákony jsou mými písněmi, kdekoli putuji.

119:55  Na tvé jméno vzpomínám po nocích, tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit.

119:56  Tento úkol mi náleží – abych se řídil tvými pravidly!

119:57  Ty, Hospodine, jsi mým údělem, tvé slovo plnit slíbil jsem.

119:58  O milost prosím tě celým srdcem svým, smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil!

119:59  Když jsem přemýšlel nad svými cestami, kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím.

119:60  Pospíchám, abych se nezpozdil dodržet chci tvé příkazy.

119:61  I když jsem obklopen léčkami ničemů, nezapomínám na Zákon tvůj.

119:62  O půlnoci vstávám a chválím tě za spravedlivé soudy tvé.

119:63  Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem, těm, kdo se drží tvých pravidel.

119:64  Tvé lásky, Hospodine, je plná zem – pouč mě prosím o svých zákonech!

119:65  Svému služebníku jsi dobro prokázal, dle slova, jež jsi, Hospodine, dal.

119:66  Uč mě rozumu a dej mi poznání, vždyť věřím přikázáním tvým!

119:67  Než jsem byl pokořen, bloudil jsem, tvých výroků teď ale držím se.

119:68  Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony.

119:69  I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly.

119:70  Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj.

119:71  Prospělo mi to, že jsem byl pokořen – poučil jsem se o tvých zákonech.

119:72  Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných!

119:73  Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy.

119:74  Tví ctitelé se zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí.

119:75  Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil.

119:76  Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil.

119:77  Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší!

119:78  Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy.

119:79  Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví.

119:80  Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané – tehdy nebudu nikdy zahanben!

119:81  Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí.

119:82  Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“

119:83  I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony.

119:84  Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš?

119:85  Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí.

119:86  Věrné jsou všechny tvé příkazy; zrádci mě pronásledují, pomoz mi!

119:87  Skoro mě vyhladili ze země, nepustil jsem se však tvých pravidel.

119:88  Ve své lásce prosím obživ mě – svědectví tvých úst chci dodržet!

119:89  Tvé slovo, Hospodine, navěky ukotveno je v nebesích.

119:90  Po všechna pokolení trvá věrnost tvá, zemi jsi založil, a tak zůstává.

119:91  Vše je tu dodnes, jak jsi nařídil, vždyť všechny věci slouží ti.

119:92  Kdyby tvůj Zákon nebyl mou rozkoší, dávno bych zahynul ve svém trápení.

119:93  Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil!

119:94  Patřím jen tobě, buď spása má, vždyť vyhledávám tvá pravidla.

119:95  Ničemové na mě číhají, aby mě zabili, zatímco přemýšlím o tvých svědectvích.

119:96  Vidím, že vše dokonalé má své hranice – ve tvém přikázání je však svoboda bez konce!

119:97  Jak velmi tvůj Zákon miluji – celý den o něm přemýšlím!

119:98  Tvé přikázání stále se mnou je, moudřejším nad mé nepřátele činí mě.

119:99  Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti, protože přemýšlím o tvých svědectvích.

119:100  Rozumnější jsem dokonce nad starce, neboť se držím tvých pravidel.

119:101  Od každé zlé cesty své kroky zdržuji, abych se řídil slovem tvým.

119:102  Od tvých pokynů neodvracím se, vždyť ty sám jsi můj učitel.

119:103  Jak sladce mi chutnají tvé výroky – sladší než med jsou ústům mým!

119:104  Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil, a proto nenávidím každou cestu lži.

119:105  Svíce mým krokům je slovo tvé, svítí mi na cestě.

119:106  Co jsem odpřisáhl, to také splním, tvé spravedlivé soudy dodržím.

119:107  Přespříliš jsem byl pokořen, svým slovem, Hospodine, obživ mě!

119:108  Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů a vyuč mě svým pokynům.

119:109  I když můj život stále visí na vlásku, nezapomínám na Zákon tvůj.

119:110  I když mi ničemové nastražili past, neopustil jsem tvá pravidla.

119:111  Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím, naplňují přece mé srdce radostí.

119:112  Rozhodl jsem se plnit tvé zákony – v tom je odplata navěky!

119:113  Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví, tvůj Zákon ale miluji.

119:114  Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí.

119:115  Odstupte ode mě, bídáci, příkazy svého Boha plnit chci!

119:116  Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil, nedej, abych byl zklamán ve své naději!

119:117  Podpoř mě, abych byl zachráněn, k tvým zákonům abych stále hledět směl.

119:118  Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony, vždyť jejich bludy jsou pouhé lži!

119:119  Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi, a proto miluji tvá svědectví.

119:120  Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou – v úžasu hledím na tvůj soud!

119:121  Právem a spravedlností řídím se, nevydej mě těm, kdo vydírají mě!

119:122  Zaruč se ve prospěch svého služebníka, ať už mě pyšní přestanou vydírat.

119:123  Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil.

119:124  Se svým služebníkem nalož laskavě, pouč mě prosím o svých zákonech!

119:125  Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník, abych rozuměl tvým svědectvím.

119:126  Čas jednat, Hospodine, už je tu – lidé porušují Zákon tvůj!

119:127  Protože miluji tvé příkazy, jsou mi nad zlato, i to nejčistší.

119:128  Všech tvých pravidel cením si, a proto nenávidím každou cestu lži!

119:129  Tvá svědectví jsou úžasná, to proto je chci zachovat!

119:130  Tvé slovo s sebou světlo přináší, prostým dodává moudrosti.

119:131  S ústy otevřenými vzdychám dychtivě, protože toužím po tvých příkazech!

119:132  Pohlédni na mě, prosím smiluj se dle práva těch, kdo milují jméno tvé.

119:133  Upevni mé kroky ve svých výrocích, ať mě neovládne žádný hřích!

119:134  Vysvoboď mě z lidského bezpráví, abych se řídil tvými pravidly.

119:135  Rozjasni svou tvář nad služebníkem svým, nauč mě prosím svoje zákony.

119:136  Z očí mi slzy proudí potokem – lidé se neřídí tvým Zákonem!

119:137  Spravedlivý jsi, Hospodine, a soudy tvé jsou poctivé.

119:138  Svědectví, která jsi svěřil nám, spravedlivá jsou a zcela pravdivá.

119:139  Až se zalykám samým horlením, že moji protivníci na tvé slovo nedbají.

119:140  Tvé výroky jsou zcela ryzí, já, tvůj služebník, je miluji!

119:141  I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán, nezapomínám na tvá pravidla.

119:142  Tvá spravedlnost navždy obstojí, tvůj Zákon je zcela pravdivý.

119:143  Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší.

119:144  Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví – dej mi porozumění, abych žil!

119:145  Celým srdcem volám, Hospodine, slyš: Chci zachovávat tvé zákony!

119:146  Volám k tobě, prosím zachraň mě, abych tvá svědectví mohl dodržet!

119:147  Před svítáním vstávám s voláním, na tvé slovo čekám s nadějí.

119:148  Oka nezamhouřím, celé noci bdím, abych přemýšlel o tvých výrocích.

119:149  Prosím vyslyš mě v lásce své, dle svého práva, Hospodine, obživ mě!

119:150  Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí, od tvého Zákona se ale vzdalují.

119:151  Ty, Hospodine, blízký jsi; spolehlivé jsou všechny tvé příkazy.

119:152  Odedávna vím o tvých svědectvích, že jsi je potvrdil navěky.

119:153  Hleď na mé trápení a dej mi záchranu, nezapomínám přece na Zákon tvůj.

119:154  Veď moji při a buď mi Zastáncem; jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě!

119:155  Ničemové jsou daleko od spásy, neboť se neptají na tvé zákony.

119:156  Veliké je, Hospodine, slitování tvé, dle svého práva prosím obživ mě!

119:157  Mnozí mě pronásledují a sužují, nevzdálím se však od tvých svědectví.

119:158  Pohled na zrádce hnusím si, neboť nedbají na tvé výroky.

119:159  Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď, ve své lásce prosím obživ mě!

119:160  Úhrnem tvého slova pravda je, navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé.

119:161  I když mě bezdůvodně honí vládcové, před tvým slovem v srdci chvěji se.

119:162  Ze tvých výroků mám tolik radosti, jako bych našel poklad nejdražší.

119:163  Lež se mi hnusí, nenávidím ji, tvůj Zákon ale miluji!

119:164  Sedmkrát za den chválím tě za spravedlivé soudy tvé.

119:165  Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí!

119:166  Čekám, Hospodine, na tvé spasení a plním tvé příkazy.

119:167  V duši opatruji tvá svědectví – jak velice je miluji!

119:168  Tvých pravidel a svědectví držím se, ty přece vidíš všechny cesty mé.

119:169  Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží, dle svého slova rozum daruj mi!

119:170  Kéž má modlitba k tobě dorazí, vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil!

119:171  Kéž chvála přetéká z mých rtů – vždyť ty mě učíš svým zákonům.

119:172  Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích, neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy.

119:173  Kéž mi pomáhá ruka tvá, vždyť jsem si zvolil tvá pravidla.

119:174  Toužím, Hospodine, po tvém spasení, tvůj Zákon je mi rozkoší!

119:175  Kéž mohu žít, abych tě oslavil, kéž jsou mi pomocí tvé pokyny.

119:176  Jak ovce ztracená jsem zabloudil, hledej mě – jsem tvůj služebník, nezapomínám na tvé příkazy!