CzeB21 - Psalms - 74

74:1  Poučný žalm Asafův. Proč jsi na nás, Bože, tolik zanevřel? Budeš se na své ovce hněvat bez konce?

74:2  Vzpomeň si na svůj lid, jenž kdysi získal jsi, na kmen, jenž vykoupils jako své dědictví, na horu Sion, kde bydlel jsi!

74:3  Zaveď své kroky k troskám bez konce – všechno ve svatyni zničil nepřítel!

74:4  Ve tvém stánku zněl nepřátelský řev, na znamení tam nechali své korouhve.

74:5  Jako dřevorubci se chovali, sekerami kolem sebe jak v lese máchali.

74:6  V jediné chvíli všechny rytiny rozbili sekerami a krumpáči.

74:7  Do základů vypálili tvoji svatyni, příbytek tvého jména zprznili.

74:8  V srdci si řekli: „Zničme je úplně!“ Všechny Boží stánky vypálili ze země.

74:9  Znamení nevídáme, proroky nemáme, nikdo z nás neví, jak dlouho to zůstane.

74:10  Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník? Bude se tvému jménu vysmívat navěky?

74:11  Proč svoji ruku ještě zdržuješ? Copak svou pravici z klína nezvedneš?

74:12  Ty přece, Bože, jsi dávno mým králem, ty jsi původcem spásy na zemi!

74:13  Ty jsi svou silou rozdělil moře, vodním obludám jsi hlavy roztříštil.

74:14  Ty jsi rozdrtil hlavy leviatana, nakrmil jsi jím smečku na poušti.

74:15  Ty jsi dal průchod pramenným vodám, mohutné řeky ty jsi vysušil.

74:16  Tobě patří den – i noc je tvá, měsíc i slunce ty jsi umístil.

74:17  Ty jsi vymezil všechny zemské hranice, léto i zimu sám jsi vytvořil.

74:18  Vzpomeň si, Hospodine, na rouhání nepřátel, na to, jak národ bláznů tvé jméno urážel!

74:19  Nedávej šelmám duši své hrdličky, nikdy nezapomeň na život chudých svých!

74:20  Na svoji smlouvu se ohlédni, země je plná tmy, stala se doupětem násilí!

74:21  Ať už utlačení nejsou zahanbeni, ať chválí tvé jméno nuzní a ubozí!

74:22  Povstaň už, Bože, a veď svou při, vzpomeň, jak se ti blázni denně rouhají!

74:23  Nezapomínej na řev svých nepřátel, křik tvých protivníků stále vzmáhá se!