DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Psalms - 73

73:1  Understanding for Asaph. O God, why hast thou cast us off unto the end: why is thy wrath enkindled against the sheep of thy pasture?

73:1  Truly God is good to Israel, even to such as are of a clean heart.

73:1  Žalm. Pro Asafa. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce!

73:1  Žalm Asafův. Ano, Bůh je dobrý k Izraeli, k těm, kdo čisté srdce chovají!

73:1  Žalm Asafův. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k lidem čistého srdce!

73:1  Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

73:1  Intellectus Asaph. Ut quid, Deus, repulisti in finem, iratus est furor tuus super oves pascuæ tuæ ?

73:2  Remember thy congregation, which thou hast possessed from the beginning. The sceptre of thy inheritance which thou hast redeemed: mount Sion in which thou hast dwelt.

73:2  But as for me, my feet were almost gone; my steps had well nigh slipped.

73:2  Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty,

73:2  Mé nohy ale skoro uklouzly, mé kroky málem zbloudily.

73:2  Ale já … mé nohy málem uklouzly, mé kroky téměř klopýtly,

73:2  Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

73:2  Memor esto congregationis tuæ, quam possedisti ab initio. Redemisti virgam hæreditatis tuæ, mons Sion, in quo habitasti in eo.

73:3  Lift up thy hands against their pride unto the end; see what things the enemy hath done wickedly in the sanctuary.

73:3  For I was envious at the foolish, when I saw the prosperity of the wicked.

73:3  neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí.

73:3  Začal jsem totiž závidět pyšným vida blahobyt ničemných:

73:3  neboť jsem záviděl namyšleným, když jsem viděl, ⌈jak se daří ničemům.⌉

73:3  Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

73:3  Leva manus tuas in superbias eorum in finem : quanta malignatus est inimicus in sancto !

73:4  And they that hate thee have made their boasts, in the midst of thy solemnity. They have set up their ensigns for signs,

73:4  For there are no bands in their death: but their strength is firm.

73:4  Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí,

73:4  Žádnou bolestí se netrápí, tělo mají vypasené, bez vady.

73:4  Vždyť nejsou spoutáni, aby směřovali k smrti, jejich tělo je tučné,

73:4  Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

73:4  Et gloriati sunt qui oderunt te in medio solemnitatis tuæ ; posuerunt signa sua, signa :

73:5  And they knew not both in the going out and on the highest top. As with axes in a wood of trees,

73:5  They are not in trouble as other men; neither are they plagued like other men.

73:5  nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé.

73:5  Lidské strádání sami neznají, běžnými bídami nejsou stiženi.

73:5  lidské trápení se jich netýká, nebývají postiženi jako ostatní,

73:5  V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

73:5  et non cognoverunt sicut in exitu super summum. Quasi in silva lignorum securibus

73:6  They have cut down at once the gates thereof, with axe and hatchet they have brought it down.

73:6  Therefore pride compasseth them about as a chain; violence covereth them as a garment.

73:6  Jejich náhrdelníkem je zpupnost, násilnictví šatem, do něhož se halí.

73:6  Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv, jak šatem se halí vlastní krutostí.

73:6  a tak je pýcha jejich náhrdelníkem; násilí je halí jako oděv.

73:6  Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

73:6  exciderunt januas ejus in idipsum ; in securi et ascia dejecerunt eam.

73:7  They have set fire to thy sanctuary: they have defiled the dwelling place of thy name on the earth.

73:7  Their eyes stand out with fatness: they have more than heart could wish.

73:7  Jejich oko vystupuje z tuku, provaluje se smýšlení srdce.

73:7  Oči se jim zalévají tučností, mají víc, než si lze představit.

73:7  Jejich oči vystupují z tuku, ukazuje se smýšlení jejich srdce.

73:7  Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

73:7  Incenderunt igni sanctuarium tuum ; in terra polluerunt tabernaculum nominis tui.

73:8  They said in their heart, the whole kindred of them together: Let us abolish all the festival days of God from the land.

73:8  They are corrupt, and speak wickedly concerning oppression: they speak loftily.

73:8  Vysmívají se a mluví zlomyslně, povýšenou řečí utiskují druhé.

73:8  Smějí se, když mluví o neštěstí, ve své povýšenosti hrozí násilím.

73:8  Posmívají se, mluví ve zlém, ve své povýšenosti promlouvají o útlaku.

73:8  Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

73:8  Dixerunt in corde suo cognatio eorum simul : Quiescere faciamus omnes dies festos Dei a terra.

73:9  Our signs we have not seen, there is now no prophet: and he will know us no more.

73:9  They set their mouth against the heavens, and their tongue walketh through the earth.

73:9  Do úst nebesa si berou, jazykem prosmýčí zemi.

73:9  Svými ústy po nebi lapají, jazykem smýkají po zemi.

73:9  Svými ústy směřují proti nebesům a jejich jazyk prochází zemí.

73:9  Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

73:9  Signa nostra non vidimus ; jam non est propheta ; et nos non cognoscet amplius.

73:10  How long, O God, shall the enemy reproach: is the adversary to provoke thy name for ever?

73:10  Therefore his people return hither: and waters of a full cup are wrung out to them.

73:10  A lid se za nimi hrne lokat vodu plným douškem.

73:10  Jeho lid se proto hrne za nimi, řeči o hojnosti lačně hltají,

73:10  A tak se jejich lid obrací sem a vybryndá se jim spousta vody.

73:10  A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

73:10  Usquequo, Deus, improperabit inimicus ? irritat adversarius nomen tuum in finem ?

73:11  Why dost thou turn away thy hand: and thy right hand out of the midst of thy bosom for ever?

73:11  And they say, How doth God know? and is there knowledge in the most High?

73:11  Říkávají: „Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?“

73:11  když jim říkají: „Copak Bůh něco ví? Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?“

73:11  Říkají: Což se to Bůh dozví? Což to Nejvyšší pozná?

73:11  Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

73:11  Ut quid avertis manum tuam, et dexteram tuam de medio sinu tuo in finem ?

73:12  But God is our king before ages: he hath wrought salvation in the midst of the earth.

73:12  Behold, these are the ungodly, who prosper in the world; they increase in riches.

73:12  Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění.

73:12  Nuže, takto se mají ničemní – ve stálém pohodlí kupí bohatství!

73:12  Hle, takoví jsou ničemové. Pořád bezstarostně rozmnožují majetek.

73:12  Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

73:12  Deus autem rex noster ante sæcula : operatus est salutem in medio terræ.

73:13  Thou by thy strength didst make the sea firm: thou didst crush the heads of the dragons in the waters.

73:13  Verily I have cleansed my heart in vain, and washed my hands in innocency.

73:13  Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?

73:13  Já ale chovám své srdce v čistotě; ruce si myji v nevinnosti – zbytečně!

73:13  Jistě, zbytečně jsem udržoval své srdce v čistotě a umýval dlaně v nevinnosti!

73:13  Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

73:13  Tu confirmasti in virtute tua mare ; contribulasti capita draconum in aquis.

73:14  Thou hast broken the heads of the dragon: thou hast given him to be meat for the people of the Ethiopians.

73:14  For all the day long have I been plagued, and chastened every morning.

73:14  Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán.

73:14  Stíhán jsem ranami celý den, ráno mě čeká další trest.

73:14  Denně dostávám rány -- a po ránu pokárání.

73:14  Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

73:14  Tu confregisti capita draconis ; dedisti eum escam populis Æthiopum.

73:15  Thou hast broken up the fountains and the torrents: thou hast dried up the Ethan rivers.

73:15  If I say, I will speak thus; behold, I should offend against the generation of thy children.

73:15  Kdybych řekl: „Budu mluvit jako oni“, věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.

73:15  Kdybych však mluvil tímto způsobem, k tvým dětem bych se choval nevěrně!

73:15  Kdybych řekl: Budu mluvit jako oni, byl bych nevěrný ⌈pokolení tvých synů.⌉

73:15  Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

73:15  Tu dirupisti fontes et torrentes ; tu siccasti fluvios Ethan.

73:16  Thine is the day, and thine is the night: thou hast made the morning light and the sun.

73:16  When I thought to know this, it was too painful for me;

73:16  Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo.

73:16  Chtěl jsem to tedy pochopit rozumem, poznal jsem ale, jak je to nesnadné.

73:16  Když jsem přemýšlel, jak to pochopit, ⌈připadalo mi to obtížné.⌉

73:16  Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

73:16  Tuus est dies, et tua est nox ; tu fabricatus es auroram et solem.

73:17  Thou hast made all the borders of the earth: the summer and the spring were formed by thee.

73:17  Until I went into the sanctuary of God; then understood I their end.

73:17  Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec.

73:17  Až když jsem vešel do Boží svatyně, jejich osudu jsem začal rozumět:

73:17  Až když jsem vstoupil do Božích svatyní, pochopil jsem jejich konec.

73:17  Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

73:17  Tu fecisti omnes terminos terræ ; æstatem et ver tu plasmasti ea.

73:18  Remember this, the enemy hath reproached the Lord: and a foolish people hath provoked thy name.

73:18  Surely thou didst set them in slippery places: thou castedst them down into destruction.

73:18  Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš.

73:18  Na kluzké cesty jsi je postavil, vydals je napospas hrozné záhubě!

73:18  Ano, postavíš je na kluzká místa, necháš je padnout do klamu.

73:18  Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

73:18  Memor esto hujus : inimicus improperavit Domino, et populus insipiens incitavit nomen tuum.

73:19  Deliver not up to beasts the souls that confess to thee: and forget not to the end the souls of thy poor.

73:19  How are they brought into desolation, as in a moment! they are utterly consumed with terrors.

73:19  Jaký úděs náhle vzbudí, hrůzou se obrátí vniveč do jednoho.

73:19  V jediném okamžiku budou zahubeni, hrůzy dočista zničí je!

73:19  Jaký děs vyvolají, když náhle zmizí, zahynou hrůzou.

73:19  Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

73:19  Ne tradas bestiis animas confitentes tibi, et animas pauperum tuorum ne obliviscaris in finem.

73:20  Have regard to thy covenant: for they that are the obscure of the earth have been filled with dwellings of iniquity.

73:20  As a dream when one awaketh; so, O Lord, when thou awakest, thou shalt despise their image.

73:20  Jako snem po procitnutí, Panovníku, pohrdneš jejich přeludem, až se vzbudíš.

73:20  Jako sen po probuzení, Pane, zaženeš jejich přelud, až procitneš!

73:20  Panovníku, až se vzbudíš, pohrdneš jejich přeludem jako snem po procitnutí.

73:20  Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

73:20  Respice in testamentum tuum, quia repleti sunt qui obscurati sunt terræ domibus iniquitatum.

73:21  Let not the humble be turned away with confusion: the poor and needy shall praise thy name.

73:21  Thus my heart was grieved, and I was pricked in my reins.

73:21  Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví,

73:21  Když moje srdce hořkost naplnila, v útrobách když mě bolest bodala,

73:21  Když bylo mé srdce zahořklé, když se jitřilo mé nitro,

73:21  Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

73:21  Ne avertatur humilis factus confusus ; pauper et inops laudabunt nomen tuum.

73:22  Arise, O God, judge thy own cause: remember thy reproaches with which the foolish man hath reproached thee all the day.

73:22  So foolish was I, and ignorant: I was as a beast before thee.

73:22  byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval.

73:22  nechápavý jsem byl, nic jsem neznal, jak tupé zvíře jsem ti musel připadat!

73:22  byl jsem tupý a nechápavý, byl jsem před tebou jako hovádko.

73:22  Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

73:22  Exsurge, Deus, judica causam tuam ; memor esto improperiorum tuorum, eorum quæ ab insipiente sunt tota die.

73:23  Forget not the voices of thy enemies: the pride of them that hate thee ascendeth continually.

73:23  Nevertheless I am continually with thee: thou hast holden me by my right hand.

73:23  Já však chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici,

73:23  Vždycky jsem ale s tebou byl, vždyť jsi mě držel za mou pravici.

73:23  Nicméně jsem stále u tebe. Uchopils mě za pravici,

73:23  A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

73:23  Ne obliviscaris voces inimicorum tuorum : superbia eorum qui te oderunt ascendit semper.

73:24  Thou shalt guide me with thy counsel, and afterward receive me to glory.

73:24  povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš.

73:24  Ty mě povedeš svými záměry a nakonec mě přijmeš do slávy.

73:24  povedeš mě podle svého úradku a pak mě přijmeš do slávy.

73:24  Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

73:25  Whom have I in heaven but thee? and there is none upon earth that I desire beside thee.

73:25  Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení.

73:25  Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi!

73:25  Koho mám na nebesích? A jsem–li s tebou, nemám na zemi zalíbení.

73:25  Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

73:26  My flesh and my heart faileth: but God is the strength of my heart, and my portion for ever.

73:26  Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl.

73:26  I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky!

73:26  Mé tělo i mé srdce chřadne. Bůh je však navěky skálou mého srdce a mým podílem.

73:26  Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

73:27  For, lo, they that are far from thee shall perish: thou hast destroyed all them that go a whoring from thee.

73:27  Hle, ti, kdo se tobě vzdálí, zhynou. Ty umlčíš každého, kdo poruší ti věrnost.

73:27  Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí, skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní.

73:27  Hle, kdo se ti vzdalují, zahynou; zničíš každého, kdo je ti nevěrný.

73:27  Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

73:28  But it is good for me to draw near to God: I have put my trust in the Lord God, that I may declare all thy works.

73:28  Mně však v Boží blízkosti je dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech.

73:28  Mně je však nejlépe v Boží blízkosti; v Hospodinu, svém Pánu, mám svou skrýš – o všech tvých skutcích proto vyprávím!

73:28  Co se mě týče, Boží blízkost je pro mě dobrá. Učinil jsem si útočiště v Panovníku Hospodinu, abych vyprávěl o celém tvém díle.

73:28  Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.