CzeB21 - Romans - 4

4:1  Co na to řekneme? Co získal náš tělesný praotec Abraham?

4:2  Kdyby byl Abraham uznán za spravedlivého na základě skutků, měl by se čím chlubit, ale ne před Bohem!

4:3  Co však říká Písmo? „Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost.“

4:4  Ten, kdo koná skutky, nedostává odplatu z milosti, ale z povinnosti.

4:5  Kdo ale místo skutků věří v Toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se za spravedlnost počítá jeho víra.

4:6  Vždyť i David blahoslaví člověka, kterému Bůh přičítá spravedlnost bez skutků:

4:7  „Blaze těm, jimž byly odpuštěny špatnosti a jejichž hříchy byly přikryty.

4:8  Blaze tomu, komu Hospodin nepočítá jeho hřích!“

4:9  Platí toto blahoslavení jen pro obřezané, nebo i pro neobřezané? Říkáme, že Abrahamovi byla jeho víra „počítána za spravedlnost“.

4:10  Nuže, kdy mu byla počítána? Poté, co byl obřezán, anebo předtím? Nebylo to po obřízce, ale před ní!

4:11  Znamení obřízky pak přijal jako pečeť spravedlnosti, kterou měl díky víře už před obřezáním. Je tedy otcem všech neobřezaných věřících, kterým je spravedlnost přičtena,

4:12  a otcem těch obřezaných, kteří nemají jen obřízku, ale také kráčí ve šlépějích víry, kterou měl náš otec Abraham ještě před obřízkou.

4:13  Když se Abrahamovi a jeho semeni dostalo zaslíbení, že mu bude patřit svět, nebylo to na základě Zákona, ale na základě spravedlnosti z víry.

4:14  Kdyby jeho dědici měli být lidé Zákona, byla by ta víra zmařena a zaslíbení zrušeno.

4:15  Zákon přináší hněv; vždyť kde není Zákon, není přestupek.

4:16  Zaslíbení tedy vychází z víry, aby se řídilo milostí, aby bylo zaručeno všemu semeni – nejen stoupencům Zákona, ale také následovníkům Abrahamovy víry. Ten je otcem nás všech

4:17  (jak je psáno: „Učinil jsem tě otcem mnohých národů“) před Bohem, kterému uvěřil, který oživuje mrtvé a volá věci, které nejsou, aby byly.

4:18  V naději proti vší naději Abraham uvěřil, že bude otcem mnohých národů; bylo mu totiž řečeno: „Tak početné bude tvé símě.“

4:19  I když mu bylo skoro sto let, neochaboval ve víře při pohledu na své už nemohoucí tělo a na neplodnost Sářina lůna.

4:20  Nepochyboval nevěřícně o Božím zaslíbení, ale posílil se ve víře, a tak vzdal slávu Bohu.

4:21  Byl totiž přesvědčen, že co Bůh zaslíbil, dokáže i splnit,

4:22  a právě to „mu bylo počítáno za spravedlnost.“

4:23  Že mu to „bylo počítáno“ však není napsáno jen kvůli němu,

4:24  ale také kvůli nám, jimž má být počítáno, že věříme v Toho, který vzkřísil z mrtvých našeho Pána Ježíše.

4:25  On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.