DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Exodus - 9

9:1  And the Lord said to Moses: Go in to Pharao, and speak to him: Thus saith the Lord God of the Hebrews: Let my people go to sacrifice to me.

9:1  Then the Lord said unto Moses, Go in unto Pharaoh, and tell him, Thus saith the Lord God of the Hebrews, Let my people go, that they may serve me.

9:1  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Předstup před faraóna a promluv k němu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužil!

9:1  Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: „Jdi k faraonovi a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili.

9:1  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Jdi k faraonovi a pověz mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, ať mi slouží!

9:1  Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, a mluv k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.

9:1  Dixit autem Dominus ad Moysen : Ingredere ad Pharaonem, et loquere ad eum : Hæc dicit Dominus Deus Hebræorum : Dimitte populum meum ut sacrificet mihi.

9:2  But if thou refuse, and withhold them still:

9:2  For if thou refuse to let them go, and wilt hold them still,

9:2  Budeš-li se zdráhat jej propustit a zatvrdíš-li se proti nim ještě víc,

9:2  Pokud je však odmítáš propustit a chceš je nadále zadržovat,

9:2  Jestliže se je budeš zdráhat propustit a stále je budeš držet,

9:2  Pakli nebudeš chtíti propustiti, než předce držeti je budeš:

9:2  Quod si adhuc renuis, et retines eos,

9:3  Behold my hand shall be upon thy fields; and a very grievous murrain upon thy horses, and asses, and camels, and oxen, and sheep.

9:3  Behold, the hand of the Lord is upon thy cattle which is in the field, upon the horses, upon the asses, upon the camels, upon the oxen, and upon the sheep: there shall be a very grievous murrain.

9:3  tu na tvá stáda, která jsou na poli, na koně, na osly, na velbloudy, na skot i na brav, dolehne Hospodinova ruka velmi těžkým morem.

9:3  dávej pozor: Hospodinova ruka dolehne na tvá stáda. Vše, co máš na pastvinách, koně, osly, velbloudy, skot i brav, zasáhne prudký mor!

9:3  hle, Hospodinova ruka dopadne na tvůj dobytek, který je na poli, na koně, na osly, na velbloudy, na skot i na brav s velmi těžkým morem.

9:3  Aj, ruka Hospodinova bude na dobytku tvém, kterýž jest na poli, na koních, na oslích, na velbloudích, na volích a na ovcech, mor těžký velmi.

9:3  ecce manus mea erit super agros tuos, et super equos, et asinos, et camelos, et boves, et oves, pestis valde gravis.

9:4  And the Lord will make a wonderful difference between the possessions of Israel and the possessions of the Egyptians, that nothing at all shall die of those things that belong to the children of Israel.

9:4  And the Lord shall sever between the cattle of Israel and the cattle of Egypt: and there shall nothing die of all that is the children’s of Israel.

9:4  Hospodin však bude podivuhodně rozlišovat mezi stády izraelskými a stády egyptskými, takže nezajde nic z toho, co patří Izraelcům.

9:4  Hospodin ale odliší izraelská stáda od egyptských – synům Izraele nezajde jediný kus.‘“

9:4  A Hospodin učiní rozdíl mezi dobytkem Izraele a dobytkem Egypta: Ze všeho dobytka synů Izraele neuhyne ani kus.

9:4  A učiní Hospodin rozdíl mezi dobytky Izraelských a mezi dobytky Egyptských, aby nic neumřelo ze všeho, což jest synů Izraelských.

9:4  Et faciet Dominus mirabile inter possessiones Israël et possessiones Ægyptiorum, ut nihil omnino pereat ex eis quæ pertinent ad filios Israël.

9:5  And the Lord appointed a time, saying: To morrow will the Lord do this thing in the land.

9:5  And the Lord appointed a set time, saying, To morrow the Lord shall do this thing in the land.

9:5  Hospodin také určil lhůtu: Zítra toto učiní Hospodin v celé zemi.“

9:5  Hospodin určil i dobu, když řekl: „Hospodin to v zemi učiní už zítra.“

9:5  Hospodin také určil čas: Tuto věc Hospodin učiní v zemi zítra.

9:5  A uložil Hospodin čas jistý, řka: Zítra učiní Hospodin věc takovou na zemi.

9:5  Constituitque Dominus tempus, dicens : Cras faciet Dominus verbum istud in terra.

9:6  The Lord therefore did this thing the next day: and all the beasts of the Egyptians died, but of the beasts of the children of Israel there died not one.

9:6  And the Lord did that thing on the morrow, and all the cattle of Egypt died: but of the cattle of the children of Israel died not one.

9:6  A nazítří to Hospodin učinil. Všechna egyptská stáda pošla, ale z izraelských stád nepošel jediný kus.

9:6  A nazítří to Hospodin učinil. Všechna egyptská stáda pošla, ale z izraelských stád nepošel jediný kus.

9:6  Příští den Hospodin tu věc učinil a všechen dobytek Egypťanů uhynul, ale z dobytka synů Izraele neuhynul ani jeden kus.

9:6  I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo.

9:6  Fecit ergo Dominus verbum hoc altera die : mortuaque sunt omnia animantia Ægyptiorum ; de animalibus vero filiorum Israël, nihil omnino periit.

9:7  And Pharao sent to see; and there was not any thing dead of that which Israel possessed. And Pharao's heart was hardened, and he did not let the people go.

9:7  And Pharaoh sent, and, behold, there was not one of the cattle of the Israelites dead. And the heart of Pharaoh was hardened, and he did not let the people go.

9:7  Farao si to dal zjistit, a vskutku z izraelských stád nepošel jediný kus; přesto zůstalo srdce faraónovo neoblomné a lid nepropustil.

9:7  Farao si to dal zjistit – a vskutku, z izraelských stád nepošel ani kus! Farao však zůstal zatvrzelý a lid nepropustil.

9:7  Farao ⌈to dal zjistit,⌉ a hle, z izraelského dobytka neuhynul ani jeden kus. Faraonovo srdce však zůstalo zatvrzelé a lid nepropustil.

9:7  I poslal Farao, a aj, neumřelo z dobytků Izraelských ani jedno. Ale obtíženo jest srdce Faraonovo, a nepropustil lidu.

9:7  Et misit Pharao ad videndum : nec erat quidquam mortuum de his quæ possidebat Israël. Ingravatumque est cor Pharaonis, et non dimisit populum.

9:8  And the Lord said to Moses and Aaron: Take to you handfuls of ashes out of the chimney, and let Moses sprinkle it in the air in the presence of Pharao.

9:8  And the Lord said unto Moses and unto Aaron, Take to you handfuls of ashes of the furnace, and let Moses sprinkle it toward the heaven in the sight of Pharaoh.

9:8  Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: „Naberte si plné hrsti sazí z pece a Mojžíš ať je rozhazuje faraónovi před očima směrem k nebi.

9:8  Hospodin tedy Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Naberte si plné hrsti sazí z pece a Mojžíš ať je vyhodí před faraonovýma očima k nebi.

9:8  I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi: Vezměte si plné hrsti sazí z hrnčířské pece a ať je Mojžíš rozhazuje k nebi před očima faraona.

9:8  I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraonovýma.

9:8  Et dixit Dominus ad Moysen et Aaron : Tollite plenas manus cineris de camino, et spargat illum Moyses in cælum coram Pharaone.

9:9  And be there dust upon all the land of Egypt: for there shall be boils and swelling blains both in men and beasts, in the whole land of Egypt.

9:9  And it shall become small dust in all the land of Egypt, and shall be a boil breaking forth with blains upon man, and upon beast, throughout all the land of Egypt.

9:9  Bude z nich po celé egyptské zemi poprašek, který způsobí na lidech i na dobytku po celé egyptské zemi vředy hnisavých neštovic.“

9:9  Vznikne poprašek, který pokryje celou egyptskou zem a na lidech i dobytku po celém Egyptě se promění v hnisavé vředy neštovic.“

9:9  Stanou se prachem po celé egyptské zemi a vyvolají na lidech i na dobytku v celé egyptské zemi vředy hnisavých neštovic.

9:9  I obrátí se v prach po vší zemi Egyptské, a budou z něho na lidech i na hovadech vředové prýštící se neštovicemi po vší zemi Egyptské.

9:9  Sitque pulvis super omnem terram Ægypti : erunt enim in hominibus et jumentis ulcera, et vesicæ turgentes in universa terra Ægypti.

9:10  And they took ashes out of the chimney, and stood before Pharao, and Moses sprinkled it in the air; and there came boils with swelling blains in men and beasts.

9:10  And they took ashes of the furnace, and stood before Pharaoh; and Moses sprinkled it up toward heaven; and it became a boil breaking forth with blains upon man, and upon beast.

9:10  Nabrali tedy saze z pece, postavili se před faraóna a Mojžíš je rozhazoval směrem k nebi. Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic.

9:10  A tak vzali saze z pece, postavili se před faraona, a když je Mojžíš vyhodil k nebi, vypukly na lidech i dobytku vředy hnisavých neštovic.

9:10  Vzali tedy saze z hrnčířské pece, postavili se před faraona a Mojžíš je rozhazoval k nebi. Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic.

9:10  Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.

9:10  Tuleruntque cinerem de camino, et steterunt coram Pharaone, et sparsit illum Moyses in cælum : factaque sunt ulcera vesicarum turgentium in hominibus et jumentis :

9:11  Neither could the magicians stand before Moses, for the boils that were upon them, and in all the land of Egypt.

9:11  And the magicians could not stand before Moses because of the boils; for the boil was upon the magicians, and upon all the Egyptians.

9:11  Ani věštci se nemohli postavit před Mojžíše pro vředy, neboť vředy byly na věštcích i na všech Egypťanech.

9:11  Věštci se kvůli těm vředům ani nemohli před Mojžíše postavit! Měli totiž na sobě vředy tak jako všichni Egypťané.

9:11  Ani kouzelníci nebyli schopni se postavit před Mojžíše kvůli vředům, protože vředy byly na kouzelnících i na celém Egyptě.

9:11  Aniž mohli čarodějníci státi před Mojžíšem pro vředy; nebo byli vředové na čarodějnících i na všech Egyptských.

9:11  nec poterant malefici stare coram Moyse propter ulcera quæ in illis erant, et in omni terra Ægypti.

9:12  And the Lord hardened Pharao's heart, and he hearkened not unto them, as the Lord had spoken to Moses.

9:12  And the Lord hardened the heart of Pharaoh, and he hearkened not unto them; as the Lord had spoken unto Moses.

9:12  Hospodin však zatvrdil faraónovo srdce, takže je neposlechl, jak Hospodin Mojžíšovi předpověděl.

9:12  Hospodin však posílil faraonovu hrdost. Jak Hospodin Mojžíšovi předpověděl, neposlechl je.

9:12  Ale Hospodin posilnil faraonovo srdce, takže je neuposlechl, tak jak Hospodin Mojžíšovi pověděl.

9:12  I zsilil Hospodin srdce Faraonovo, a neposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi.

9:12  Induravitque Dominus cor Pharaonis, et non audivit eos, sicut locutus est Dominus ad Moysen.

9:13  And the Lord said to Moses: Arise in the morning, and stand before Pharao, and thou shalt say to him: Thus saith the Lord, the God of the Hebrews: Let my people go to sacrifice to me.

9:13  And the Lord said unto Moses, Rise up early in the morning, and stand before Pharaoh, and say unto him, Thus saith the Lord God of the Hebrews, Let my people go, that they may serve me.

9:13  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Za časného jitra se postav před faraóna. Řekneš mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužil!

9:13  Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: „Časně ráno vstaň, postav se před faraona a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili.

9:13  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Časně ráno se postav před faraona a řekni mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, ať mi slouží.

9:13  Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstana ráno, postav se před Faraonem, a rci k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.

9:13  Dixitque Dominus ad Moysen : Mane consurge, et sta coram Pharaone, et dices ad eum : Hæc dicit Dominus Deus Hebræorum : Dimitte populum meum ut sacrificet mihi.

9:14  For I will at this time send all my plagues upon thy heart, and upon thy servants, and upon thy people; that thou mayst know that there is none like me in all the earth.

9:14  For I will at this time send all my plagues upon thine heart, and upon thy servants, and upon thy people; that thou mayest know that there is none like me in all the earth.

9:14  Tentokrát zasáhnu do srdce všemi svými údery tebe i tvé služebníky a tvůj lid, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já.

9:14  Tentokrát tě totiž spolu s tvými dvořany a s celým tvým lidem zasáhnu naplno, a poznáš, že na celé zemi není nikdo jako já!

9:14  Protože tentokrát pošlu do tvého srdce, na tvé otroky a na tvůj lid všechny své rány, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já.

9:14  Nebo já teď již pošli všecky rány své na srdce tvé, i na služebníky tvé a na lid tvůj, abys věděl, žeť není podobného mně na vší zemi.

9:14  Quia in hac vice mittam omnes plagas meas super cor tuum, et super servos tuos, et super populum tuum : ut scias quod non sit similis mei in omni terra.

9:15  For now I will stretch out my hand to strike thee, and thy people, with pestilence, and thou shalt perish from the earth.

9:15  For now I will stretch out my hand, that I may smite thee and thy people with pestilence; and thou shalt be cut off from the earth.

9:15  Vždyť už tehdy, když jsem vztáhl ruku, abych bil tebe i tvůj lid morem, mohl jsi být vyhlazen ze země.

9:15  Kdybych teď býval vztáhl ruku, mohl jsem tím morem zasáhnout tebe i tvůj lid tak, že bys zmizel ze země.

9:15  Vždyť už jsem vztáhl ruku a kdybych tím morem ranil tebe a tvůj lid, byl bys vyhlazen ze země.

9:15  Nebo nyní, když jsem vztáhl ruku svou, byl bych tebe také ranil i lid tvůj morem tím; a tak bys byl vyhlazen z země.

9:15  Nunc enim extendens manum percutiam te, et populum tuum peste, peribisque de terra.

9:16  And therefore have I raised thee, that I may shew my power in thee, and my name may be spoken of throughout all the earth.

9:16  And in very deed for this cause have I raised thee up, for to shew in thee my power; and that my name may be declared throughout all the earth.

9:16  Avšak proto jsem tě zachoval, abych na tobě ukázal svou moc a aby se po celé zemi vypravovalo o mém jménu.

9:16  Přesto jsem tě však zachoval, a to z jediného důvodu – abych ti ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.

9:16  Avšak proto jsem tě zachoval, abych ti ukázal svou moc a aby se o mém jménu vyprávělo po celé zemi.

9:16  Ale však proto jsem tě zachoval, abych ukázal na tobě moc svou, a aby vypravovali jméno mé na vší zemi.

9:16  Idcirco autem posui te, ut ostendam in te fortitudinem meam, et narretur nomen meum in omni terra.

9:17  Dost thou yet hold back my people; and wilt thou not let them go?

9:17  As yet exaltest thou thyself against my people, that thou wilt not let them go?

9:17  Stále jednáš proti mému lidu zpupně a nechceš jej propustit.

9:17  Stále se povyšuješ nad můj lid a odmítáš je propustit?

9:17  Stále vystupuješ proti mému lidu povýšeně a nechceš ho propustit.

9:17  Ještě ty pozdvihuješ se proti lidu mému, nechtěje ho propustiti?

9:17  Adhuc retines populum meum, et non vis dimittere eum ?

9:18  Behold I will cause it to rain to morrow at this same hour, an exceeding great hail; such as hath not been in Egypt from the day that it was founded, until this present time.

9:18  Behold, to morrow about this time I will cause it to rain a very grievous hail, such as hath not been in Egypt since the foundation thereof even until now.

9:18  Proto spustím zítra v tuto dobu tak hrozné krupobití, jaké v Egyptě nebylo ode dne jeho vzniku až do nynějška.

9:18  Dávej tedy pozor: Zítra touto dobou způsobím hrozné krupobití, jaké v Egyptě nebylo ode dne jeho založení až doteď.

9:18  Hle, zítra o tomto čase sešlu ⌈tak ohromné⌉ krupobití, že podobné v Egyptě nebylo ode dne jeho založení až dosud.

9:18  Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času.

9:18  En pluam cras hac ipsa hora grandinem multam nimis, qualis non fuit in Ægypto a die qua fundata est, usque in præsens tempus.

9:19  Send therefore now presently, and gather together thy cattle, and all that thou hast in the field; for men and beasts, and all things that shall be found abroad, and not gathered together out of the fields which the hail shall fall upon, shall die.

9:19  Send therefore now, and gather thy cattle, and all that thou hast in the field; for upon every man and beast which shall be found in the field, and shall not be brought home, the hail shall come down upon them, and they shall die.

9:19  Nuže, dej odvést do bezpečí svá stáda a všechno, co máš na poli. Všechny lidi i dobytek, vše, co bude zastiženo na poli a nebude shromážděno do domu, potluče krupobití, takže zemřou.“

9:19  Rychle nech odvést svá stáda a vše, co máš na poli, pod střechu. Kdokoli zůstane venku, ať člověk nebo zvíře, toho to krupobití utluče!‘“

9:19  Nuže, pošli rychle do bezpečí dobytek a všechno, co máš na poli. Všechno, lidé i dobytek, co se bude nacházet na poli a nebude shromážděno v domě, když na to spadne to krupobití, zemře.

9:19  Protož nyní pošli, shromažď dobytek svůj a cokoli máš na poli. Na všecky lidi i hovada, kteráž by nalezena byla na poli, a nebyla by shromážděna do domu, spadne krupobití, a pomrou.

9:19  Mitte ergo jam nunc, et congrega jumenta tua, et omnia quæ habes in agro : homines enim, et jumenta, et universa quæ inventa fuerint foris, nec congregata de agris, cecideritque super ea grando, morientur.

9:20  He that feared the word of the Lord among Pharao's servants, made his servants and his cattle flee into houses:

9:20  He that feared the word of the Lord among the servants of Pharaoh made his servants and his cattle flee into the houses:

9:20  Kdo z faraónových služebníků se Hospodinova slova ulekl, zahnal své otroky a svá stáda do domů.

9:20  Kdo z faraonových dvořanů tedy bral Hospodinova slova vážně, zahnal své otroky a dobytek pod střechu.

9:20  Kdo z faraonových otroků se bál Hospodinova slova, zahnal své otroky a svůj dobytek do domů.

9:20  Kdo tedy z služebníků Faraonových ulekl se slova Hospodinova, svolal hbitě služebníky své i dobytek svůj do domu.

9:20  Qui timuit verbum Domini de servis Pharaonis, facit confugere servos suos et jumenta in domos :

9:21  But he that regarded not the word of the Lord, left his servants, and his cattle in the fields.

9:21  And he that regarded not the word of the Lord left his servants and his cattle in the field.

9:21  Kdo si slovo Hospodinovo nevzal k srdci, nechal své otroky a svá stáda na poli.

9:21  Kdo si ale Hospodinovo slovo nevzal k srdci, nechal své otroky i dobytek na poli.

9:21  Kdo ⌈si však nevzal k srdci⌉ Hospodinovo slovo, zanechal své otroky a dobytek na poli.

9:21  Ale kdož nepřiložil srdce svého k slovu Hospodinovu, nechal služebníků svých a dobytka svého na poli.

9:21  qui autem neglexit sermonem Domini, dimisit servos suos et jumenta in agris.

9:22  And the Lord said to Moses: Stretch forth thy hand towards heaven, that there may be hail in the whole land of Egypt upon men, and upon beasts, and upon every herb of the field in the land of Egypt.

9:22  And the Lord said unto Moses, Stretch forth thine hand toward heaven, that there may be hail in all the land of Egypt, upon man, and upon beast, and upon every herb of the field, throughout the land of Egypt.

9:22  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni svou ruku k nebi. Na celou egyptskou zemi dolehne krupobití, na lidi, na dobytek i na všecky polní byliny v egyptské zemi.“

9:22  Potom Hospodin Mojžíšovi řekl: „Napřáhni ruku k nebi, ať se na celou egyptskou zem spustí krupobití – na lidi, dobytek i na každou polní rostlinu v Egyptě.“

9:22  Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ruku k nebi a dopadne krupobití na celou egyptskou zemi. Na lidi, na dobytek i na všechnu polní zeleň v egyptské zemi.

9:22  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.

9:22  Et dixit Dominus ad Moysen : Extende manum tuam in cælum, ut fiat grando in universa terra Ægypti super homines, et super jumenta, et super omnem herbam agri in terra Ægypti.

9:23  And Moses stretched forth his rod towards heaven, and the Lord sent thunder and hail, and lightnings running along the ground: and the Lord rained hail upon the land of Egypt.

9:23  And Moses stretched forth his rod toward heaven: and the Lord sent thunder and hail, and the fire ran along upon the ground; and the Lord rained hail upon the land of Egypt.

9:23  Když Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi, dopustil Hospodin hromobití a krupobití. Na zemi padal oheň. Tak Hospodin spustil krupobití na egyptskou zemi.

9:23  Mojžíš napřáhl svou hůl k nebi a vtom Hospodin spustil hromy a kroupy a k zemi začaly šlehat blesky. To Hospodin chrlil na egyptskou zem kroupy.

9:23  Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi a Hospodin způsobil hřmění a krupobití a oheň sestupoval na zem. Tak Hospodin seslal krupobití na egyptskou zemi.

9:23  Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.

9:23  Extenditque Moyses virgam in cælum, et Dominus dedit tonitrua, et grandinem, ac discurrentia fulgura super terram : pluitque Dominus grandinem super terram Ægypti.

9:24  And the hail and fire mixt with it drove on together: and it was of so great bigness, as never before was seen in the whole land of Egypt since that nation was founded.

9:24  So there was hail, and fire mingled with the hail, very grievous, such as there was none like it in all the land of Egypt since it became a nation.

9:24  Nastalo krupobití a uprostřed krupobití šlehal oheň; něco tak hrozného nebylo v celé zemi egyptské od dob, kdy se dostala do moci tohoto pronároda.

9:24  Nastalo hrozné krupobití a uprostřed toho krupobití se klikatily blesky. Nic takového se v celém Egyptě neudálo ode dne, kdy se stal národem.

9:24  A nastalo krupobití a oheň se blýskal uprostřed toho krupobití, ⌈tak ohromného,⌉ že podobné nebylo v celé egyptské zemi od té doby, co se Egypt stal národem.

9:24  I bylo krupobití a oheň smíšený s krupobitím těžký velmi, jakéhož nebylo nikdy ve vší zemi Egyptské, jakž v ní bydliti lidé začali.

9:24  Et grando et ignis mista pariter ferebantur : tantæque fuit magnitudinis, quanta ante numquam apparuit in universa terra Ægypti ex quo gens illa condita est.

9:25  And the hail destroyed through all the land of Egypt all things that were in the fields, both man and beast: and the hail smote every herb of the field, and it broke every tree of the country.

9:25  And the hail smote throughout all the land of Egypt all that was in the field, both man and beast; and the hail smote every herb of the field, and brake every tree of the field.

9:25  Krupobití potlouklo v celé egyptské zemi všechno, co bylo na poli, od lidí po dobytek; krupobití potlouklo také všechny polní byliny a polámalo všechno polní stromoví.

9:25  Po celé egyptské zemi potlouklo to krupobití vše, co bylo na poli – jak lidi, tak dobytek. Také všechny polní rostliny to krupobití potlouklo a polámalo všechno polní stromoví.

9:25  Krupobití po celé egyptské zemi potlouklo všechno, co zůstalo na poli, od lidí až po dobytek; krupobití potlouklo všechnu polní zeleň a polámalo všechny polní stromy.

9:25  I ztloukly kroupy po vší zemi Egyptské, cožkoli bylo na poli od člověka až do hovada; všecku také bylinu polní potloukly kroupy, i všecko stromoví na poli zpřerážely.

9:25  Et percussit grando in omni terra Ægypti cuncta quæ fuerunt in agris, ab homine usque ad jumentum : cunctamque herbam agri percussit grando, et omne lignum regionis confregit.

9:26  Only in the land of Gessen, where the children of Israel were, the hail fell not.

9:26  Only in the land of Goshen, where the children of Israel were, was there no hail.

9:26  Jenom v zemi Gošenu, kde sídlili Izraelci, krupobití nebylo.

9:26  Jen v gošenském kraji, kde bydleli synové Izraele, žádné krupobití nebylo.

9:26  Pouze v zemi Gošenu, kde žili synové Izraele, krupobití nebylo.

9:26  Toliko v zemi Gesen, v níž byli synové Izraelští, nebylo krupobití.

9:26  Tantum in terra Gessen, ubi erant filii Israël, grando non cecidit.

9:27  And Pharao sent and called Moses and Aaron, saying to them: I have sinned this time also, the Lord is just: I and my people, are wicked.

9:27  And Pharaoh sent, and called for Moses and Aaron, and said unto them, I have sinned this time: the Lord is righteous, and I and my people are wicked.

9:27  Tu si farao dal předvolat Mojžíše a Árona a řekl jim: „Opět jsem zhřešil. Hospodin je spravedlivý, a já i můj lid jsme svévolníci.

9:27  Farao si tehdy nechal zavolat Mojžíše a Árona. „Tentokrát přiznávám svou vinu!“ vykřikl. „Hospodin je v právu a já se svým lidem v neprávu!

9:27  Farao ⌈si dal zavolat⌉ Mojžíše a Árona a řekl jim: Tentokrát jsem zhřešil. Hospodin je spravedlivý. Já a můj lid jsme ničemové.

9:27  Poslav tedy Farao, povolal Mojžíše a Arona a řekl jim: Zhřešil jsem i nyní. Hospodinť jest spravedlivý, ale já a lid můj bezbožní jsme.

9:27  Misitque Pharao, et vocavit Moysen et Aaron, dicens ad eos : Peccavi etiam nunc : Dominus justus ; ego et populus meus, impii.

9:28  Pray ye to the Lord that the thunderings of God and the hail may cease: that I may let you go, and that ye may stay here no longer.

9:28  Intreat the Lord (for it is enough) that there be no more mighty thunderings and hail; and I will let you go, and ye shall stay no longer.

9:28  Proste Hospodina. Božího hromobití a krupobití je už dost. Propustím vás, nemusíte tu už dál zůstat.“

9:28  Modlete se k Hospodinu. Božích hromů a krupobití už bylo dost! Propustím vás, už se tu nemusíte zdržovat.“

9:28  Proste Hospodina. Dost již bylo Božího hřmění a krupobití. Propustím vás, nebudete tu déle zůstávat.

9:28  Modlte se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete.

9:28  Orate Dominum ut desinant tonitrua Dei, et grando : ut dimittam vos, et nequaquam hic ultra maneatis.

9:29  Moses said: As soon as I am gone out of the city, I will stretch forth my hands to the Lord, and the thunders shall cease, and the hail shall be no more: that thou mayst know that the earth is the Lord's:

9:29  And Moses said unto him, As soon as I am gone out of the city, I will spread abroad my hands unto the Lord; and the thunder shall cease, neither shall there be any more hail; that thou mayest know how that the earth is the Lord’s.

9:29  Mojžíš mu odvětil: „Jen co vyjdu z města, rozprostřu své dlaně k Hospodinu. Hromobití přestane a krupobití skončí, abys poznal, že země je Hospodinova.

9:29  Mojžíš mu odpověděl: „Jakmile vyjdu z města a vzepnu ruce k Hospodinu, hromy přestanou a krupobití skončí. To abys poznal, že země je Hospodinova.

9:29  Mojžíš mu odpověděl: Jakmile vyjdu z města, vztáhnu své dlaně k Hospodinu. Hřmění přestane a krupobití už nebude, abys poznal, že země je Hospodinova.

9:29  I řekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z města, rozprostru ruce své k Hospodinu, a hřímání přestane, i krupobití více nebude, abys poznal, že Hospodinova jest země.

9:29  Ait Moyses : Cum egressus fuero de urbe, extendam palmas meas ad Dominum, et cessabunt tonitrua, et grando non erit, ut scias quia Domini est terra :

9:30  But I know that neither thou, nor thy servants do yet fear the Lord God.

9:30  But as for thee and thy servants, I know that ye will not yet fear the Lord God.

9:30  Vím ovšem, že ty ani tvoji služebníci se stále ještě nebudete Hospodina Boha bát.“

9:30  Vím ale, že ty ani tví dvořané dosud nemáte bázeň před Hospodinem, naším Bohem.“

9:30  Vím však, že ty a tvoji otroci ještě nemáte bázeň před Hospodinem Bohem.

9:30  Ale vím, že ani ty, ani služebníci tvoji ještě se nebudete báti tváři Hospodina Boha.

9:30  novi autem quod et tu et servi tui necdum timeatis Dominum Deum.

9:31  The flax therefore, and the barley were hurt, because the barley was green, and the flax was now bolled;

9:31  And the flax and the barley was smitten: for the barley was in the ear, and the flax was bolled.

9:31  Potlučen byl len a ječmen, protože ječmen byl už v klasech a len nasazoval tobolky.

9:31  (Len a ječmen byl potlučen, neboť ječmen už měl klasy a len pučel.

9:31  Len a ječmen je potlučený, protože ječmen byl už v klasu a len byl v květu.

9:31  I potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách.

9:31  Linum ergo et hordeum læsum est, eo quod hordeum esset virens, et linum jam folliculos germinaret :

9:32  But the wheat, and other winter corn were not hurt, because they were lateward.

9:32  But the wheat and the rie were not smitten: for they were not grown up.

9:32  Pšenice a špalda však potlučeny nebyly, protože jsou pozdní.

9:32  Pšenice a špalda ale potlučeny nebyly, protože raší později.)

9:32  Ale pšenice a špalda nebyly potlučeny, protože jsou pozdní.

9:32  Ale pšenice a špalda nebyla ztlučena, nebo pozdní byla.

9:32  triticum autem et far non sunt læsa, quia serotina erant.

9:33  And when Moses was gone from Pharao out of the city, he stretched forth his hands to the Lord: and the thunders and the hail ceased, neither did there drop any more rain upon the earth.

9:33  And Moses went out of the city from Pharaoh, and spread abroad his hands unto the Lord: and the thunders and hail ceased, and the rain was not poured upon the earth.

9:33  Mojžíš vyšel od faraóna z města a rozprostřel dlaně k Hospodinu. Hromobití a krupobití přestalo a déšť už nezaplavoval zemi.

9:33  Mojžíš tedy odešel od faraona ven z města a vzepjal ruce k Hospodinu. Hromy i krupobití rázem skončily a na zem se přestal valit déšť.

9:33  Mojžíš vyšel od faraona z města a vztáhl dlaně k Hospodinu. Hřmění a krupobití přestalo a déšť se již na zem neřinul.

9:33  Tedy Mojžíš vyšed od Faraona z města, rozprostřel ruce své k Hospodinu. I přestalo hřímání a krupobití, a ani déšť nelil se na zemi.

9:33  Egressusque Moyses a Pharaone ex urbe, tetendit manus ad Dominum : et cessaverunt tonitrua et grando, nec ultra stillavit pluvia super terram.

9:34  And Pharao seeing that the rain, and the hail, and the thunders were ceased, increased his sin:

9:34  And when Pharaoh saw that the rain and the hail and the thunders were ceased, he sinned yet more, and hardened his heart, he and his servants.

9:34  Když farao viděl, že přestal déšť a krupobití i hromobití, hřešil dále. Zůstal v srdci neoblomný, on i jeho služebníci.

9:34  A když farao uviděl, že déšť, krupobití i hromy přestaly, pokračoval zarytě ve svém hříchu, stejně jako jeho dvořané.

9:34  Když farao viděl, že přestal déšť, krupobití i hřmění, dále hřešil a zatvrdil své srdce on i jeho otroci.

9:34  Uzřev pak Farao, že přestal déšť a krupobití a hřímání, opět hřešil; a více obtížil srdce své, on i služebníci jeho.

9:34  Videns autem Pharao quod cessasset pluvia, et grando, et tonitrua, auxit peccatum :

9:35  And his heart was hardened, and the heart of his servants, and it was made exceeding hard: neither did he let the children of Israel go, as the Lord had commanded by the hand of Moses.

9:35  And the heart of Pharaoh was hardened, neither would he let the children of Israel go; as the Lord had spoken by Moses.

9:35  Srdce faraónovo se zatvrdilo a Izraelce nepropustil, jak Hospodin skrze Mojžíše předpověděl.

9:35  Farao zůstal neoblomný. Jak Hospodin skrze Mojžíše předpověděl, Izraelity nepropustil.

9:35  Faraonovo srdce se posilnilo a nepropustil syny Izraele, tak jak promluvil Hospodin prostřednictvím Mojžíše.

9:35  I zsililo se srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských, tak jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojžíše.

9:35  et ingravatum est cor ejus, et servorum illius, et induratum nimis : nec dimisit filios Israël, sicut præceperat Dominus per manum Moysi.