CzeB21 - Ezekiel - 21

21:1  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

21:2  „Synu člověčí, obrať se na jih. Kaž proti jihu a prorokuj proti lesnatému kraji v Negevu.

21:3  Řekni negevskému lesu: Slyš slovo Hospodinovo. Tak praví Panovník Hospodin: Hle – zažehnu v tobě oheň a ten v tobě spálí každý strom, ať zelený či suchý. Ten planoucí plamen nezhasne a ožehne všechny tváře od jihu až na sever.

21:4  Všichni lidé tehdy uvidí, že jsem ten neuhasitelný oheň zažehl já Hospodin.“

21:5  Tehdy jsem zvolal: „Ach ne, Hospodine, Pane můj! Už tak o mně říkají: ‚Vykládá jen samé hádanky.‘“

21:6  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

21:7  „Synu člověčí, obrať se proti Jeruzalému. Kaž proti jeho svatyni a prorokuj proti izraelské zemi.

21:8  Řekni izraelské zemi: Tak praví Hospodin. Hle – jsem proti tobě! Vytasím svůj meč z pochvy a vyhladím z tebe spravedlivé i ničemné.

21:9  Chci vyhladit spravedlivé i ničemné, a tak vytasím svůj meč z pochvy proti všem od jihu až na sever.

21:10  Tehdy všichni lidé poznají, že já Hospodin jsem tasil z pochvy meč a nevrátí se zpět.

21:11  Vzdychej, synu člověčí. Vzdychej jim před očima jako člověk zdrcený trpkým zármutkem.

21:12  Až se tě zeptají: ‚Nad čím tak vzdycháš?‘ odpovíš: ‚Nad zprávou, která přichází.‘ Tehdy se v každém zastaví srdce, ochabnou všechny ruce, každý člověk ztratí dech a každé stehno bude zmáčené. Hle – už to přichází, už se to děje, praví Panovník Hospodin!“

21:13  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

21:14  „Prorokuj, synu člověčí. Řekni – Tak praví Panovník: Meč, meč! Naostřený, jen se leskne,

21:15  naostřený k porážce, lesk má jako blesk! Nejásejme nad žezlem ‚mého syna‘. Ten meč se i všem stromům vysmívá.

21:16  Už je naleštěn a padne do dlaně, ostrý a vyleštěný meč – jen ho podat ruce katově!

21:17  Kvílej a křič, synu člověčí, neboť udeří na můj lid i na všechny, kdo vládnou Izraeli. Ti budou předhozeni meči a s nimi i můj lid. Bij se do hrudi nad tím neštěstím!

21:18  Ano, je to zkouška. Co když ale z toho směšného žezla nic nezbude? praví Panovník Hospodin.

21:19  Prorokuj, synu člověčí, a tleskni do dlaní: Ten meč sekne tam a sem a potřetí, meč hrozných jatek, meč vraždění! Už krouží kolem nich,

21:20  aby plnil srdce zděšením, aby se mnozí hroutili. Proti každé z jejich bran jsem postavil meč na jatka – ach ne, už je vyleštěn, nabroušen, aby zabíjel!

21:21  Rubej zprava, sekej zleva, kamkoli se podíváš.

21:22  Já sám budu takto tleskat do dlaní, než se můj hněv utiší! To říkám já Hospodin.“

21:23  Dostal jsem slovo Hospodinovo:

21:24  „Synu člověčí, vyznač dvě cesty, kterými půjde meč babylonského krále. Obě vyjdou ze stejné země. Vyrob ukazatel a postav ho na rozcestí před městem.

21:25  Vyznač směr, kterým půjde meč: do Raby Amonců anebo do Judska s opevněným Jeruzalémem.

21:26  Babylonský král se totiž zastaví na křižovatce, kde se obě cesty rozdělují, a bude si žádat znamení. Bude třást šípy, ptát se bůžků a věštit z vnitřností.

21:27  Do pravice mu padne los pro Jeruzalém. Tam má postavit beranidla, dát rozkaz k vraždění, spustit válečný pokřik, postavit beranidla proti branám, navršit násep a vybudovat val.

21:28  Jim to bude připadat jako mylná věštba – vždyť se mu zavázali přísahou! On je však usvědčí z jejího porušení a vezme je do zajetí.

21:29  Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Sami se usvědčujete z viny! Ukazuje se, jak jste nevěrní, a všechny vaše skutky zjevují váš hřích. Sami sebe jste usvědčili, a tak budete mocí zajati.

21:30  Vládce Izraele, ty sprostý lotře, nadešel tvůj den, čas zúčtování s tvým zločinem!

21:31  Tak praví Panovník Hospodin: Strhni si turban, sejmi korunu! Nic už nebude jako dřív: Ponížení budou povýšeni a povýšení sníženi.

21:32  Trosky! Trosky! Způsobím trosky jako nikdy dřív, než přijde Ten, jemuž náleží soud a jehož pověřím.

21:33  Prorokuj, synu člověčí. Řekni: Tak praví Panovník Hospodin ohledně Amonců a jejich posměšků – Meč, meč! Je tasen, aby porážel, vyleštěn je k záhubě, lesk má jako blesk!

21:34  Měli o tobě falešná vidění a věštili ti lži. Onen meč dopadne sprostým lotrům na šíje – už nadešel jejich den, čas zúčtování s jejich zločinem!

21:35  Meči, zpět do pochvy! Na místě, kde tě vyrobili, v zemi, z níž pocházíš, tam tě odsoudím.

21:36  Vyliji na tebe své rozhořčení, zachvátím tě plamenem svého zuření, vydám tě do rukou lidí ukrutných, zkušených v díle záhuby.

21:37  Staneš se potravou pro plameny, tvá krev bude crčet po zemi, nezůstane po tobě ani památky! To říkám já Hospodin.“