CzeCSP - Proverbs - 17

17:1  Lepší je suchý kousek chleba a s ním klid, nežli dům plný obětních hodů a hádky.

17:2  Rozumný otrok bude vládnout nad synem, který jedná hanebně, rozdělí si dědictví s bratry.

17:3  Na stříbro je kelímek, na zlato pec, ale srdce zkoumá Hospodin.

17:4  Zločinec věnuje pozornost zlým rtům, lhář poslouchá zkázonosný jazyk.

17:5  Kdo se posmívá chudému, tupí jeho Tvůrce, kdo se raduje z pohromy, nezůstane bez trestu.

17:6  Korunou starců jsou vnuci, okrasou synů jejich otcové.

17:7  Pro blázna se nehodí ⌈vznešená slova,⌉ tím méně pro šlechtice slova klamná.

17:8  Úplatek je jako ⌈kouzelný kámen⌉ v očích jeho dárce, kamkoli se obrátí, bude mít úspěch.

17:9  Kdo přikrývá přestoupení, usiluje o lásku, ale kdo věc roznáší, rozlučuje přátele.

17:10  Toho, kdo je schopen rozumět, zasáhne napomenutí víc než hlupáka sto ran.

17:11  Zlý hledá jen vzpouru, bude proti němu ale poslán krutý posel.

17:12  Raději potkat medvědici připravenou o mláďata, jenom ne hlupáka s jeho hloupostí.

17:13  Kdo odplácí zlem za dobro, tomu se zlo nehne z domu.

17:14  Začít svár je jako pustit vodu, zanech hádky dříve, než vypukne.

17:15  Kdo ospravedlňuje ničemu, i ten, kdo odsuzuje spravedlivého, oba jsou pro Hospodina ohavností.

17:16  Na co jsou peníze v ruce hlupáka? Aby si koupil moudrost, když nemá rozum?

17:17  Přítel miluje v každé době, bratr se zrodil pro čas soužení.

17:18  Člověk, kterému chybí rozum, se zavazuje rukoudáním a zaručuje se za svého bližního.

17:19  Kdo miluje hádky, miluje přestoupení, kdo si zvyšuje vchod, usiluje o zkázu.

17:20  Kdo má převrácené srdce, nenalezne dobro, kdo převrací svůj jazyk, padne do zla.

17:21  Hlupák je svému rodiči k žalu, otec blázna se nebude radovat.

17:22  Radostné srdce prospívá jako lék, ale ubitý duch vysušuje kosti.

17:23  Ničema bere tajně úplatek, aby převracel stezky práva.

17:24  Ten, kdo je schopen rozumět, má moudrost přímo před sebou, ale oči hlupáků jsou upřeny do končin země.

17:25  Syn hlupák je k hněvu svého otce a k hořkosti své rodičce.

17:26  Pokutovat spravedlivého není dobré, natož bít šlechtice za přímost.

17:27  Kdo ovládá svou řeč, došel poznání, kdo je rozvážný, je rozumný člověk.

17:28  I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného.