CzeCSP - Proverbs - 16

16:1  Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.

16:2  Všechny cesty člověka jsou čisté v jeho očích, Hospodin však zkoumá motivy.

16:3  Uval své dílo na Hospodina a tvé plány obstojí.

16:4  Hospodin všechno udělal pro svůj účel, i ničemu pro zlý den.

16:5  Pro Hospodina je ohavností každý povýšenec, zcela jistě nezůstane bez trestu.

16:6  Milosrdenstvím a věrností bude usmířena vina, od zla se člověk odvrací bázní před Hospodinem.

16:7  Když Hospodin najde zalíbení v cestách člověka, ⌈dává mu pokoj i od jeho nepřátel.⌉

16:8  Lepší je málo se spravedlností, nežli hojné výnosy s bezprávím.

16:9  Srdce člověku vymýšlí cestu, ale jeho kroky určuje Hospodin.

16:10  Věštba je na rtech krále, jeho ústa se nezpronevěří při soudu.

16:11  Váhy i spravedlivé misky patří Hospodinu, každé závaží v měšci je jeho dílem.

16:12  Pro krále je ohavností páchat ničemnost, protože trůn bude pevně stát skrze spravedlnost.

16:13  Králům jsou milé spravedlivé rty, milují toho, kdo mluví správné věci.

16:14  Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý člověk jej usmíří.

16:15  V jasu královy tváře je život, jeho obliba je jako oblak jarního deště.

16:16  Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro.

16:17  Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši.

16:18  Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha.

16:19  Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými.

16:20  ⌈Kdo je rozumný v jednání,⌉ nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina.

16:21  Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost.

16:22  Rozumnost je pramenem života pro ⌈ty, kdo ji mají,⌉ hloupost je trestem hlupáků.

16:23  Srdce moudrého člověka činí jeho ⌈řeč rozumnou,⌉ ⌈jeho slovům⌉ přidává přesvědčivost.

16:24  Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.

16:25  Některá cesta ⌈připadá člověku správná,⌉ avšak ⌈nakonec je cestou smrti.⌉

16:26  Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.

16:27  Ničemný člověk připravuje zlo, ⌈na jeho rtech je⌉ jakoby spalující oheň.

16:28  Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.

16:29  Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu.

16:30  Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo.

16:31  Šediny jsou krásnou korunou, na cestě spravedlnosti ji naleznou.

16:32  ⌈Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina,⌉ a kdo ⌈ovládá svůj hněv,⌉ je lepší než ten, kdo dobyl město.

16:33  Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.