CzeB21 - Proverbs - 26

26:1  Jako sníh létu, jako sklizni déšť, asi tak sluší tupci čest.

26:2  Vrabec přeletí, vlaštovka se mihne, bezdůvodná kletba k cíli nedojde.

26:3  Na koně je bič, na osla uzda, na hřbety tupců ale hůl.

26:4  Neodpovídej tupci na jeho tupost, aby ses mu sám nezačal podobat.

26:5  Odpověz tupci na jeho tupost, aby si přestal moudrý připadat.

26:6  Uřezává si nohy, pije utrejch, kdo se zprávou tupce posílá.

26:7  Chabé jak zmrzačené nohy je přísloví v ústech tupcových.

26:8  Jako do praku nabíjet kámen je tupci prokazovat čest.

26:9  Jako trn v ruce opilce je přísloví v ústech pitomce.

26:10  Jako lučištník, jenž střílí naslepo, je ten, kdo najímá tupce jdoucího okolo.

26:11  Jako se pes vrací k vlastním zvratkům, tak tupec opakuje vlastní pitomost.

26:12  Viděl jsi člověka, co si moudrý připadá? Více se dá čekat od hlupáka!

26:13  Lenoch říká: „Šelma je na cestě! Po ulicích běhá lev!“

26:14  Dveře se otáčejí v pantech, lenoch v peřině.

26:15  Lenoch k talíři ruku natáhne, zvednout ji k ústům už ale nezvládne.

26:16  Lenoch sám sobě připadá moudrý nad sedm rádců zkušených.

26:17  Tahá za uši rozběhnutého psa, kdo plete se do sporu, jenž se ho netýká.

26:18  Jako šílenec, jenž rozsévá smrt zápalnými šípy, které vypouští,

26:19  takový je, kdo svému bližnímu lže a potom říká: „Vždyť to byl žert!“

26:20  Chybí-li dřevo, hasne žár; chybí-li pomlouvač, tichne svár.

26:21  Uhlí je pro výheň, dřevo pro oheň, svárlivý člověk pro vzplanutí rozepře.

26:22  Pomluvy se pamlsky být zdají, hluboko do nitra ale padají.

26:23  Stříbrná glazura na střepu hliněném jsou vřelé rty na srdci zlém.

26:24  Ten, kdo nenávidí, se v řeči přetvařuje, hluboko v nitru ale chová lest.

26:25  Jeho příjemným řečem vůbec nevěř – v srdci má sedmerou ohavnost!

26:26  I když se nenávist za přetvářku skrývá, přece pak veřejně bývá odhalena.

26:27  Kdo jámu kopá, sám do ní padá; kdo valí balvan, toho zavalí.

26:28  Prolhaný jazyk svou oběť nenávidí, úlisná ústa zkázu chystají.