CzeBKR - Psalms - 139

139:1  Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.

139:2  Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.

139:3  Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.

139:4  Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.

139:5  Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.

139:6  Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.

139:7  Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?

139:8  Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.

139:9  Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:

139:10  I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.

139:11  Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.

139:12  Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.

139:13  Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.

139:14  Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.

139:15  Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.

139:16  Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.

139:17  Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!

139:18  Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.

139:19  Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,

139:20  Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.

139:21  Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?

139:22  Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.

139:23  Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.

139:24  A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.