CzeBKR - Psalms - 119

119:1  Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.

119:2  Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.

119:3  Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.

119:4  Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.

119:5  Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.

119:6  Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.

119:7  Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.

119:8  Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.

119:9  Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

119:10  Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.

119:11  V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

119:12  Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.

119:13  Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.

119:14  Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

119:15  O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.

119:16  V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.

119:17  Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.

119:18  Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.

119:19  Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.

119:20  Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.

119:21  Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.

119:22  Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.

119:23  Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.

119:24  Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

119:25  Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.

119:26  Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.

119:27  Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.

119:28  Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.

119:29  Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.

119:30  Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.

119:31  Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.

119:32  Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.

119:33  He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.

119:34  Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.

119:35  Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.

119:36  Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.

119:37  Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.

119:38  Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.

119:39  Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.

119:40  Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.

119:41  Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,

119:42  Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.

119:43  A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.

119:44  I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,

119:45  A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.

119:46  Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.

119:47  Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.

119:48  Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.

119:49  Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.

119:50  Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.

119:51  Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.

119:52  Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.

119:53  Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.

119:54  Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.

119:55  Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.

119:56  Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.

119:57  Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.

119:58  Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.

119:59  Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.

119:60  Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.

119:61  Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.

119:62  O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.

119:63  Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.

119:64  Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.

119:65  Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.

119:66  Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.

119:67  Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.

119:68  Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.

119:69  Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.

119:70  Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

119:71  K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.

119:72  Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.

119:73  Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,

119:74  Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.

119:75  Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.

119:76  Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.

119:77  Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.

119:78  Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.

119:79  Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.

119:80  Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.

119:81  Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.

119:82  Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?

119:83  Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.

119:84  Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?

119:85  Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.

119:86  Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.

119:87  Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.

119:88  Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.

119:89  Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

119:90  Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.

119:91  Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.

119:92  Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

119:93  Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.

119:94  Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.

119:95  Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.

119:96  Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.

119:97  Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.

119:98  Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

119:99  Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.

119:100  I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

119:101  Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

119:102  Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.

119:103  Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.

119:104  Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

119:105  Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

119:106  Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.

119:107  Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.

119:108  Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.

119:109  Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.

119:110  Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

119:111  Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.

119:112  Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.

119:113  Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.

119:114  Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

119:115  Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.

119:116  Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.

119:117  Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.

119:118  Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.

119:119  Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.

119:120  Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.

119:121  Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.

119:122  Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.

119:123  Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.

119:124  Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

119:125  Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.

119:126  Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.

119:127  Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

119:128  A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

119:129  Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.

119:130  Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

119:131  Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.

119:132  Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.

119:133  Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.

119:134  Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.

119:135  Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.

119:136  Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.

119:137  Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.

119:138  Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.

119:139  Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.

119:140  Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.

119:141  Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.

119:142  Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.

119:143  Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.

119:144  Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.

119:145  Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.

119:146  K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.

119:147  Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.

119:148  Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.

119:149  Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.

119:150  Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.

119:151  Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.

119:152  Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.

119:153  Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.

119:154  Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.

119:155  Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.

119:156  Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.

119:157  Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.

119:158  Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.

119:159  Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.

119:160  Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

119:161  Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.

119:162  Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.

119:163  Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.

119:164  Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.

119:165  Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.

119:166  Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.

119:167  Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.

119:168  Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.

119:169  Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.

119:170  Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.

119:171  I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.

119:172  Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.

119:173  Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.

119:174  Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.

119:175  Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.

119:176  Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.