DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 31

31:1  The words of king Lamuel. The vision wherewith his mother instructed him.

31:1  The words of king Lemuel, the prophecy that his mother taught him.

31:1  Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka:

31:1  Slova Lemuele, krále z Massy, výroky, jimž ho matka učila:

31:1  Slova Lemúela, krále z Massy, kterými ho vychovávala jeho matka:

31:1  Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

31:1  Verba Lamuelis regis. Visio qua erudivit eum mater sua.

31:2  What, O my beloved, what, O the beloved of my womb, what, O the beloved of my vows?

31:2  What, my son? and what, the son of my womb? and what, the son of my vows?

31:2  Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů?

31:2  Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna? Co říci, synu zaslíbený?

31:2  Co, můj synu, co, synu ⌈mého lůna, co, synu mých slibů?⌉

31:2  Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

31:2  Quid, dilecte mi ? quid, dilecte uteri mei ? quid, dilecte votorum meorum ?

31:3  Give not thy substance to women, and thy riches to destroy kings.

31:3  Give not thy strength unto women, nor thy ways to that which destroyeth kings.

31:3  Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále.

31:3  Nemarni s ženami svoji sílu, nepokaz cestu, jež králům náleží.

31:3  Nedávej svou udatnost ženám, a své cesty těm, kdo ničí krále.

31:3  Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

31:3  Ne dederis mulieribus substantiam tuam, et divitias tuas ad delendos reges.

31:4  Give not to kings, O Lamuel, give not wine to kings: because there is no secret where drunkenness reigneth:

31:4  It is not for kings, O Lemuel, it is not for kings to drink wine; nor for princes strong drink:

31:4  Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji,

31:4  Nenáleží, ó Lemueli, králům, nenáleží králům víno pít, vladařům pivo nesluší.

31:4  Nepřísluší králům, Lemúeli, nepřísluší králům pití vína, ani mocnářům ⌈říkat: Kde je⌉ pivo?

31:4  Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

31:4  Noli regibus, o Lamuel, noli regibus dare vinum, quia nullum secretum est ubi regnat ebrietas ;

31:5  And lest they drink and forget judgments, and pervert the cause of the children of the poor.

31:5  Lest they drink, and forget the law, and pervert the judgment of any of the afflicted.

31:5  aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných.

31:5  Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti, mohl by překroutit právo všech soužených.

31:5  Jinak se někdo napije, zapomene, co bylo ustanoveno, a převrátí právní nárok všech soužených.

31:5  Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

31:5  et ne forte bibant, et obliviscantur judiciorum, et mutent causam filiorum pauperis.

31:6  Give strong drink to them that are sad; and wine to them that are grieved in mind:

31:6  Give strong drink unto him that is ready to perish, and wine unto those that be of heavy hearts.

31:6  Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko,

31:6  Umírajícím dejte pít pivo a víno těm, kdo hořkost zakouší.

31:6  Dejte pivo hynoucímu a víno těm kdo, mají hořkost v duši.

31:6  Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

31:6  Date siceram mœrentibus, et vinum his qui amaro sunt animo.

31:7  Let them drink, and forget their want, and remember their sorrow no more.

31:7  Let him drink, and forget his poverty, and remember his misery no more.

31:7  ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná.

31:7  Když se napijí, na bídu zapomenou, přestanou myslet na své trápení.

31:7  Napije se, zapomene na svou chudobu a na své trápení již nebude myslet.

31:7  Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

31:7  Bibant, et obliviscantur egestatis suæ, et doloris sui non recordentur amplius.

31:8  Open thy mouth for the dumb, and for the causes of all the children that pass.

31:8  Open thy mouth for the dumb in the cause of all such as are appointed to destruction.

31:8  Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,

31:8  Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí, a za práva všech bezmocných.

31:8  ⌈Otevři svá ústa za němého,⌉ za právo všech určených k záhubě.

31:8  Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

31:8  Aperi os tuum muto, et causis omnium filiorum qui pertranseunt.

31:9  Open thy mouth, decree that which is just, and do justice to the needy and poor.

31:9  Open thy mouth, judge righteously, and plead the cause of the poor and needy.

31:9  ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka.

31:9  Otevři ústa, suď spravedlivě, zastaň se chudých a ubohých!

31:9  Otevři svá ústa, suď spravedlivě, pomoz získat právo chudému a nuznému.

31:9  Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

31:9  Aperi os tuum, decerne quod justum est, et judica inopem et pauperem.

31:10  Who shall find a valiant woman? far, and from the uttermost coasts is the price of her.

31:10  Who can find a virtuous woman? for her price is far above rubies.

31:10  Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.

31:10  Znamenitá žena – ta je k pohledání, mnohem vzácnější je nad perly!

31:10  Kdo nalezne zdatnou ženu? ⌈Je daleko cennější než⌉ drahokamy.

31:10  Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

31:10  Mulierem fortem quis inveniet ? procul et de ultimis finibus pretium ejus.

31:11  The heart of her husband trusteth in her, and he shall have no need of spoils.

31:11  The heart of her husband doth safely trust in her, so that he shall have no need of spoil.

31:11  Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist.

31:11  Manžel jí důvěřuje ze srdce, žádný užitek tu chybět nebude.

31:11  Srdce jejího manžela jí důvěřuje, nebude mít nedostatek kořisti.

31:11  Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

31:11  Confidit in ea cor viri sui, et spoliis non indigebit.

31:12  She will render him good, and not evil all the days of her life.

31:12  She will do him good and not evil all the days of her life.

31:12  Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život.

31:12  Je na něj hodná, a ne zlá po všechny dny svého života.

31:12  Po všechny dny svého života mu působí dobro, a ne zlo.

31:12  Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

31:12  Reddet ei bonum, et non malum, omnibus diebus vitæ suæ.

31:13  She hath sought wool and flax, and hath wrought by the counsel of her hands.

31:13  She seeketh wool, and flax, and worketh willingly with her hands.

31:13  Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama.

31:13  Vlnu a len si sama nakoupí, pracovat rukama je pro ni radostí.

31:13  Vyhledává vlnu a len, se ⌈zálibou pracuje svýma rukama.⌉

31:13  Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

31:13  Quæsivit lanam et linum, et operata est consilia manuum suarum.

31:14  She is like the merchant's ship, she bringeth her bread from afar.

31:14  She is like the merchants’ ships; she bringeth her food from afar.

31:14  Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb.

31:14  Kupecké lodi se podobá: přináší pokrmy zdaleka.

31:14  Je jako obchodní lodě; zdaleka přiváží svou potravu.

31:14  Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

31:14  Facta est quasi navis institoris, de longe portans panem suum.

31:15  And she hath risen in the night, and given a prey to her household, and victuals to her maidens.

31:15  She riseth also while it is yet night, and giveth meat to her household, and a portion to her maidens.

31:15  Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám.

31:15  Ráno vstává, než se rozední, celé své rodině jídlo připraví, také svým služebným rozdělí úkoly.

31:15  Vstává, ještě když je noc, aby dala potravu svému domu a  práci svým služkám.

31:15  Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

31:15  Et de nocte surrexit, deditque prædam domesticis suis, et cibaria ancillis suis.

31:16  She hath considered a field, and bought it: with the fruit of her hands she hath planted a vineyard.

31:16  She considereth a field, and buyeth it: with the fruit of her hands she planteth a vineyard.

31:16  Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici.

31:16  Posoudí pozemek a sama jej pořídí, z vlastního výdělku sází vinici.

31:16  Vyhlédne si pole a dostane ho, ⌈z ovoce svých rukou⌉ vysadí vinici.

31:16  Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

31:16  Consideravit agrum, et emit eum ; de fructu manuum suarum plantavit vineam.

31:17  She hath girded her loins with strength, and hath strengthened her arm.

31:17  She girdeth her loins with strength, and strengtheneth her arms.

31:17  Bedra si opáše silou a posílí své paže.

31:17  Odhodlaně se pouští do díla, sílu svých paží umí dokázat.

31:17  Svá bedra přepásává silou, posiluje své paže.

31:17  Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

31:17  Accinxit fortitudine lumbos suos, et roboravit brachium suum.

31:18  She hath tasted, and seen that her traffic is good: her lamp shall not be put out in the night.

31:18  She perceiveth that her merchandise is good: her candle goeth not out by night.

31:18  Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci.

31:18  Užitek vlastní píle zakouší, její svíce září dlouho do noci.

31:18  Zakouší, že má dobrý zisk, v noci její lampa nehasne.

31:18  Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

31:18  Gustavit, et vidit quia bona est negotiatio ejus ; non extinguetur in nocte lucerna ejus.

31:19  She hath put out her hand to strong things, and her fingers have taken hold of the spindle.

31:19  She layeth her hands to the spindle, and her hands hold the distaff.

31:19  Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena.

31:19  Přeslici bere do rukou, prsty přidržuje vřeteno.

31:19  Svýma rukama sahá po přeslenu, její dlaně uchopují vřeteno.

31:19  Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

31:19  Manum suam misit ad fortia, et digiti ejus apprehenderunt fusum.

31:20  She hath opened her hand to the needy, and stretched out her hands to the poor.

31:20  She stretcheth out her hand to the poor; yea, she reacheth forth her hands to the needy.

31:20  Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku.

31:20  Štědře otvírá svou dlaň ubohým, pomocnou ruku chudým nabízí.

31:20  Svou dlaň otvírá chudému, své ruce vztahuje k nuznému.

31:20  Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

31:20  Manum suam aperuit inopi, et palmas suas extendit ad pauperem.

31:21  She shall not fear for her house in the cold of snow: for all her domestics are clothed with double garments.

31:21  She is not afraid of the snow for her household: for all her household are clothed with scarlet.

31:21  Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu.

31:21  Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh, celá její domácnost má po dvou oblecích.

31:21  Když přijde sníh, nebojí se o svůj dům, protože celý její dům se obléká do karmínu.

31:21  Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

31:21  Non timebit domui suæ a frigoribus nivis ; omnes enim domestici ejus vestiti sunt duplicibus.

31:22  She hath made for herself clothing of tapestry: fine linen, and purple, is her covering.

31:22  She maketh herself coverings of tapestry; her clothing is silk and purple.

31:22  Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv.

31:22  Kmentové přikrývky sama ušije a obléká se šarlatem.

31:22  Dělá si přikrývky, její oděv je z jemného plátna a purpuru.

31:22  Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

31:22  Stragulatam vestem fecit sibi ; byssus et purpura indumentum ejus.

31:23  Her husband is honourable in the gates, when he sitteth among the senators of the land.

31:23  Her husband is known in the gates, when he sitteth among the elders of the land.

31:23  Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země.

31:23  Její manžel je v branách uznáván, kde s představenými země zasedá.

31:23  Její manžel je znám v městských branách, když sedává se staršími země.

31:23  Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

31:23  Nobilis in portis vir ejus, quando sederit cum senatoribus terræ.

31:24  She made fine linen, and sold it, and delivered a girdle to the Chanaanite.

31:24  She maketh fine linen, and selleth it; and delivereth girdles unto the merchant.

31:24  Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci.

31:24  Prodává košile, které ušila, zdobené pásy kupcům dodává.

31:24  Dělá plátno a prodává ho, dodává obchodníkovi pásy.

31:24  Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

31:24  Sindonem fecit, et vendidit, et cingulum tradidit Chananæo.

31:25  Strength and beauty are her clothing, and she shall laugh in the latter day.

31:25  Strength and honour are her clothing; and she shall rejoice in time to come.

31:25  Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům.

31:25  Síla a krása jsou jejím oděvem, s úsměvem vyhlíží další den.

31:25  Jejím oděvem je síla a důstojnost, s úsměvem vyhlíží budoucnost.

31:25  Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

31:25  Fortitudo et decor indumentum ejus, et ridebit in die novissimo.

31:26  She hath opened her mouth to wisdom, and the law of clemency is on her tongue.

31:26  She openeth her mouth with wisdom; and in her tongue is the law of kindness.

31:26  Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení.

31:26  Její ústa mluví s moudrostí, její jazyk učí vlídnosti.

31:26  Svá ústa otvírá moudře, na jejím jazyku je laskavé poučení.

31:26  Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

31:26  Os suum aperuit sapientiæ, et lex clementiæ in lingua ejus.

31:27  She hath looked well on the paths of her house, and hath not eaten her bread idle.

31:27  She looketh well to the ways of her household, and eateth not the bread of idleness.

31:27  Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.

31:27  Na chod svého domu dohlíží, nesytí se chlebem zahálky.

31:27  Pozorně sleduje chod svého domu, nejí chléb lenosti.

31:27  Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

31:27  Consideravit semitas domus suæ, et panem otiosa non comedit.

31:28  Her children rose up, and called her blessed: her husband, and he praised her.

31:28  Her children arise up, and call her blessed; her husband also, and he praiseth her.

31:28  Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí:

31:28  Její synové jí vstoje dobrořečí, její manžel ji takto velebí:

31:28  Její synové povstávají a nazývají ji šťastnou, také její manžel ji chválí:

31:28  Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

31:28  Surrexerunt filii ejus, et beatissimam prædicaverunt ; vir ejus, et laudavit eam.

31:29  Many daughters have gathered together riches: thou hast surpassed them all.

31:29  Many daughters have done virtuously, but thou excellest them all.

31:29  „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“

31:29  „Je mnoho znamenitých žen, ty ale všechny převyšuješ je!“

31:29  Mnohé dcery si počínaly zdatně, ale ty je všechny převyšuješ.

31:29  Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

31:29  Multæ filiæ congregaverunt divitias ; tu supergressa es universas.

31:30  Favour is deceitful, and beauty is vain: the woman that feareth the Lord, she shall be praised.

31:30  Favour is deceitful, and beauty is vain: but a woman that feareth the Lord, she shall be praised.

31:30  Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.

31:30  Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.

31:30  Půvab je klamný, krása je nicotná, ale žena, která se bojí Hospodina, bude chválena.

31:30  Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

31:30  Fallax gratia, et vana est pulchritudo : mulier timens Dominum, ipsa laudabitur.

31:31  Give her of the fruit of her hands: and let her works praise her in the gates.

31:31  Give her of the fruit of her hands; and let her own works praise her in the gates.

31:31  Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!

31:31  Dejte jí odměnu za její úsilí, její činy ať ji v branách velebí!

31:31  Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v městských branách její skutky.

31:31  Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.

31:31  Date ei de fructu manuum suarum, et laudent eam in portis opera ejus.