DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - II Maccabees - 2

2:1  Now it is found in the descriptions of Jeremias, the prophet, that he commanded them that went into captivity, to take the fire, as it hath been signified, and how he gave charge to them that were carried away into captivity.

2:1  V záznamech jsou zmínky o tom, že to byl prorok Jeremiáš, kdo přikázal přesídlencům vzít trochu ohně, jak bylo řečeno,

2:1  Invenitur autem in descriptionibus Jeremiæ prophetæ, quod jussit eos ignem accipere qui transmigrabant, ut significatum est, et ut mandavit transmigratis.

2:2  And how he gave them the law, that they should not forget the commandments of the Lord, and that they should not err in their minds, seeing the idols of gold, and silver, and the ornaments of them.

2:2  a že tento prorok přesídlencům předal Zákon a nařídil jim, aby nezapomínali na Hospodinova přikázání a aby se nedali obloudit pohledem na zlaté a stříbrné sošky a na jejich nádheru.

2:2  Et dedit illis legem, ne obliviscerentur præcepta Domini, et non exerrarent mentibus, videntes simulacra aurea et argentea, et ornamenta eorum.

2:3  And with other such like speeches, he exhorted them that they would not remove the law from their heart.

2:3  A také dalšími podobnými slovy je povzbuzoval, aby se Zákon nevytratil z jejich srdcí.

2:3  Et alia hujusmodi dicens, hortabatur ne legem amoverent a corde suo.

2:4  It was also contained in the same writing, how the prophet, being warned by God, commanded that the tabernacle and the ark should accompany him, till he came forth to the mountain where Moses went up, and saw the inheritance of God.

2:4  V tom spisu také stálo, že prorok na Boží pokyn přikázal, aby ho doprovázely stánek a truhla, a odešel na horu, na kterou vystoupil Mojžíš a z které spatřil Boží dědictví.

2:4  Erat autem in ipsa scriptura, quomodo tabernaculum et arcam jussit propheta divino responso ad se facto comitari secum, usquequo exiit in montem in quo Moyses ascendit, et vidit Dei hæreditatem.

2:5  And when Jeremias came thither he found a hollow cave: and he carried in thither the tabernacle, and the ark, and the altar of incense, and so stopped the door.

2:5  Když tam Jeremiáš přišel, našel prostornou jeskyni. Přinesl tam stánek, truhlu i kadidlový oltář a zatarasil vchod.

2:5  Et veniens ibi Jeremias, invenit locum speluncæ : et tabernaculum, et arcam, et altare incensi intulit illuc, et ostium obstruxit.

2:6  Then some of them that followed him, came up to mark the place: but they could not find it.

2:6  Pak přišli někteří z jeho průvodců, aby označili cestu, ale nemohli ji najít.

2:6  Et accesserunt quidam simul, qui sequebantur, ut notarent sibi locum : et non potuerunt invenire.

2:7  And when Jeremias perceived it, he blamed them, saying: The place shall be unknown, till God gather together the congregation of the people, and receive them to mercy.

2:7  Když to Jeremiáš zjistil, vyčetl jim to a řekl: „To místo zůstane neznámé, dokud se Bůh nesmiluje a neshromáždí svůj lid.

2:7  Ut autem cognovit Jeremias, culpans illos dixit : Quod ignotus erit locus donec congreget Deus congregationem populi, et propitius fiat :

2:8  And then the Lord will shew these things, and the majesty of the Lord shall appear, and there shall be a cloud as it was also shewed to Moses, and he shewed it when Solomon prayed that the place might be sanctified to the great God.

2:8  Tehdy Hospodin ty věci znovu ukáže a zjeví se oblak Hospodinovy slávy, jako se ukazoval v době Mojžíšově nebo tehdy, když Šalomoun žádal, aby byl velkolepě posvěcen chrám.“

2:8  et tunc Dominus ostendet hæc, et apparebit majestas Domini, et nubes erit, sicut et Moysi manifestabatur, et sicut cum Salomon petiit ut locus sanctificaretur magno Deo, manifestabat hæc.

2:9  For he treated wisdom in a magnificent manner: and like a wise man, he offered the sacrifice of the dedication, and of the finishing of the temple.

2:9  Uvádělo se také, jak Šalomoun ve své moudrosti přinesl oběť při zasvěcení a dokončení chrámu.

2:9  Magnifice etenim sapientiam tractabat : et ut sapientiam habens, obtulit sacrificium dedicationis et consummationis templi.

2:10  And as Moses prayed to the Lord, and fire came down from heaven, and consumed the holocaust: so Solomon also prayed, and fire came down from heaven and consumed the holocaust.

2:10  Jako když se Mojžíš modlil k Hospodinu a z nebe sestoupil oheň a pohltil obětní dary, tak se modlil i Šalomoun a oheň sestoupil a strávil celopaly.

2:10  Sicut et Moyses orabat ad Dominum, et descendit ignis de cælo et consumpsit holocaustum, sic et Salomon oravit, et descendit ignis de cælo et consumpsit holocaustum.

2:11  And Moses said: Because the sin offering was not eaten, it was consumed.

2:11  Mojžíš kdysi řekl: „Oběť za hřích byla pohlcena plamenem proto, že se nesnědla.“

2:11  Et dixit Moyses : Eo quod non sit comestum quod erat pro peccato, consumptum est.

2:12  So Solomon also celebrated the dedication eight days.

2:12  Stejně tak slavil osmidenní svátek Šalomoun.

2:12  Similiter et Salomon octo diebus celebravit dedicationem.

2:13  And these same things were set down in the memoirs, and commentaries of Nehemias: and how he made a library, and gathered together out of the countries, the books both of the prophets, and of David, and the epistles of the kings, and concerning the holy gifts.

2:13  Totéž se vypráví i v Nehemiášových spisech a pamětech; také to, jak Nehemiáš zakládal knihovnu a shromáždil tam spisy králů a proroků, spisy Davidovy a královské listiny o darech pro svatyni.

2:13  Inferebantur autem in descriptionibus et commentariis Nehemiæ hæc eadem : et ut construens bibliothecam congregavit de regionibus libros et prophetarum et David, et epistolas regum, et de donariis.

2:14  And in like manner Judas also gathered together all such things as were lost by the war we had, and they are in our possession.

2:14  Stejně tak i Juda shromáždil všechny spisy poztrácené kvůli válce, jež nás potkala. Teď už je tedy máme u sebe;

2:14  Similiter autem et Judas ea quæ deciderant per bellum quod nobis acciderat, congregavit omnia, et sunt apud nos.

2:15  Wherefore, if you want these things, send some that may fetch them to you.

2:15  kdybyste je potřebovali, pošlete si pro ně.

2:15  Si ergo desideratis hæc, mittite qui perferant vobis.

2:16  As we are then about to celebrate the purification, we have written unto you: and you shall do well, if you keep the same days.

2:16  Píšeme vám proto, že se chystáme slavit očištění. Byli bychom rádi, kdybyste tyto dny slavili i vy.

2:16  Acturi itaque purificationem scripsimus vobis : bene ergo facietis, si egeritis hos dies.

2:17  And we hope that God, who hath delivered his people, and hath rendered to all the inheritance, and the kingdom, and the priesthood, and the sanctuary,

2:17  Bůh, který zachránil všechen svůj lid, navrátil také všem své dědictví, království, kněžství a posvěcení,

2:17  Deus autem, qui liberavit populum suum, et reddidit hæreditatem omnibus, et regnum, et sacerdotium, et sanctificationem,

2:18  As he promised in the law, will shortly have mercy upon us, and will gather us together from every land under heaven into the holy place.

2:18  jak přislíbil v Zákoně. Proto skládáme naději v Boha, že se nad námi brzy smiluje a shromáždí nás ze všech končin pod nebem ke své svatyni. Zachránil nás přece z velikých neštěstí a svůj chrám očistil.

2:18  sicut promisit in lege, speramus quod cito nostri miserebitur, et congregavit de sub cælo in locum sanctum.

2:19  For he hath delivered us out of great perils, and hath cleansed the place.

2:19  Toto je příběh o Judovi Makabejském a jeho bratrech, o očištění velikého chrámu a posvěcení oltáře

2:19  Eripuit enim nos de magnis periculis, et locum purgavit.

2:20  Now as concerning Judas Machabeus, and his brethren, and the purification of the great temple, and the dedication of the altar:

2:20  a také o bojích proti Antiochu Epifanovi a jeho synu Eupatorovi

2:20  De Juda vero Machabæo, et fratribus ejus, et de templi magni purificatione, et de aræ dedicatione,

2:21  As also the wars against Antiochus, the Illustrious, and his son, Eupator:

2:21  a o nebeských zjeveních hrdým a statečným bojovníkům za judaismus. I když jich byla jen hrstka, dokázali si podrobit celou zem a zahnat na útěk hordy barbarů.

2:21  sed et de præliis quæ pertinent ad Antiochum Nobilem et filium ejus Eupatorem,

2:22  And the manifestations that came from heaven to them, that behaved themselves manfully on the behalf of the Jews, so that, being but a few they made themselves masters of the whole country, and put to flight the barbarous multitude:

2:22  Dobyli zpět svůj světoznámý chrám, osvobodili město a znovu zavedli zákony, kterým hrozilo zrušení, neboť Hospodin k nim byl milostivý a velmi laskavý.

2:22  et de illuminationibus quæ de cælo factæ sunt ad eos qui pro Judæis fortiter fecerunt, ita ut universam regionem, cum pauci essent, vindicarent, et barbaram multitudinem fugarent,

2:23  And recovered again the most renowned temple in all the world, and delivered the city, and restored the laws that were abolished, the Lord with all clemency shewing mercy to them.

2:23  To vše už vylíčil v pěti knihách Jáson z Kyrény, a tak se to pokusíme shrnout do jednoho spisu.

2:23  et famosissimum in toto orbe templum recuperarent, et civitatem liberarent, et leges quæ abolitæ erant, restituerentur, Domino cum omni tranquillitate propitio facto illis.

2:24  And all such things as have been comprised in five books by Jason, of Cyrene, we have attempted to abridge in one book.

2:24  Vzhledem k záplavě údajů a k obtížnosti, kterou takové množství látky přináší čtenářům, kteří se chtějí ponořit do dějinných příběhů,

2:24  Itemque ab Jasone Cyrenæo quinque libris comprehensa tentavimus nos uno volumine breviare.

2:25  For considering the multitude of books, and the difficulty that they find that desire to undertake the narrations of histories, because of the multitude of the matter,

2:25  rozhodli jsme se dbát o to, abychom pobavili ty, kdo si rádi počtou, usnadnili práci těm, kdo si ty události chtějí zapamatovat, a všem čtenářům abychom přitom prospěli.

2:25  Considerantes enim multitudinem librorum, et difficultatem volentibus aggredi narrationes historiarum propter multitudinem rerum,

2:26  We have taken care for those indeed that are willing to read, that it might be a pleasure of mind: and for the studious, that they may more easily commit to memory: and that all that read might receive profit.

2:26  Pro nás, kdo jsme si předsevzali úkol onen spis zestručnit, to není jednoduchý úkol, nýbrž námaha vyžadující mnoho potu a probdělých nocí.

2:26  curavimus volentibus quidem legere, ut esset animi oblectatio : studiosis vero, ut facilius possint memoriæ commendare : omnibus autem legentibus utilitas conferatur.

2:27  And as to ourselves indeed, in undertaking this work of abridging, we have taken in hand no easy task; yea, rather a business full of watching and sweat.

2:27  Je to podobně nesnadné jako připravovat hostinu a snažit se vyhovět ostatním. Přesto tu dřinu rádi podstoupíme, neboť ji mnozí přijmou s povděkem.

2:27  Et nobis quidem ipsis, qui hoc opus breviandi causa suscepimus, non facilem laborem, immo vero negotium plenum vigiliarum et sudoris assumpsimus.

2:28  But as they that prepare a feast, and seek to satisfy the will of others: for the sake of many, we willingly undergo the labour.

2:28  Podrobné líčení každé jednotlivosti ponecháme dějepisci a sami se vynasnažíme probrat události jen ve stručných obrysech.

2:28  Sicut hi qui præparant convivium, et quærunt aliorum voluntati parere propter multorum gratiam, libenter laborem sustinemus.

2:29  Leaving to the authors the exact handling of every particular, and as for ourselves, according to the plan proposed, studying to be brief.

2:29  Vždyť jako stavitel nového domu má na starosti celou stavbu, zatímco ten, kdo se věnuje jeho výmalbě a výzdobě, hledá jen vhodné okrasné prostředky, tak podobně je tomu i v našem případě.

2:29  Veritatem quidem de singulis auctoribus concedentes, ipsi autem secundum datam formam brevitati studentes.

2:30  For as the master builder of a new house must have care of the whole building: but he that taketh care to paint it, must seek out fit things for the adorning of it: so must it be judged of us.

2:30  Proniknout do tématu, důkladně je probrat a zabývat se mnoha jednotlivostmi přísluší dějepisci.

2:30  Sicut enim novæ domus architecto de universa structura curandum est ; ei vero qui pingere curat, quæ apta sunt ad ornatum exquirenda sunt : ita æstimandum est et in nobis.

2:31  For to collect all that is to be known, to put the discourse in order, and curiously to discuss every particular point, is the duty of the author of a history:

2:31  Tomu, kdo chce téma jen převyprávět, ovšem musí být dovoleno mluvit stručně a nezabíhat do podrobností.

2:31  Etenim intellectum colligere, et ordinare sermonem, et curiosius partes singulas quasque disquirere, historiæ congruit auctori :

2:32  But to pursue brevity of speech, and to avoid nice declarations of things, is to be granted to him that maketh an abridgment.

2:32  Začněme tedy s vyprávěním a neprotahujme už předmluvu. Bylo by přece hloupé před započetím výkladu hýřit mnoha slovy a samotný výklad potom zkracovat.

2:32  brevitatem vero dictionis sectari, et executiones rerum vitare, brevianti concedendum est.

2:33  Here then we will begin the narration: let this be enough by way of a preface: for it is a foolish thing to make a long prologue, and to be short in the story itself.

2:33  Hinc ergo narrationem incipiemus : de præfatione tantum dixisse sufficiat. Stultum etenim est ante historiam effluere, in ipsa autem historia succingi.