DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Job - 30

30:1  But now the younger in time scorn me, whose fathers I would not have set with the dogs of my flock:

30:1  But now they that are younger than I have me in derision, whose fathers I would have disdained to have set with the dogs of my flock.

30:1  Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.

30:1  Teď se mi ale vysmívají ti, kdo jsou mladší nežli já – ti, jejichž otcům bych býval nesvěřil ani ovčáckého psa!

30:1  A nyní se mi smějí ti, kteří jsou věkem mladší než já, jejichž otci jsem pohrdl tak, že jsem je odmítl nasadit ke svým ovčáckým psům.

30:1  Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.

30:1  But now [they that are] younger than I, have me in derision, whose fathers I would have disdained to set with the dogs of my flock.

30:1  "But now those who are younger than I have me in derision, whose fathers I would have disdained to put with my sheep dogs.

30:1  But now they that are younger than I have me in derision, whose fathers I would have disdained to have set with the dogs of my flock.

30:1  Nunc autem derident me juniores tempore, quorum non dignabar patres ponere cum canibus gregis mei :

30:2  The strength of whose hands was to me as nothing, and they were thought unworthy of life itself.

30:2  Yea, whereto might the strength of their hands profit me, in whom old age was perished?

30:2  K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest?

30:2  Síla jejich rukou k čemu mi může být? Jejich zmužilost je dávno pryč.

30:2  Nač mi také je síla jejich rukou? Zralost u nich přišla vniveč.

30:2  Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.

30:2  Yes, to what [might] the strength of their hands [profit] me, in whom old age had perished?

30:2  Of what use is the strength of their hands to me, men in whom ripe age has perished?

30:2  Yes, whereto might the strength of their hands profit me, in whom old age was perished?

30:2  quorum virtus manuum mihi erat pro nihilo, et vita ipsa putabantur indigni :

30:3  Barren with want and hunger, who gnawed in the wilderness, disfigured with calamity and misery.

30:3  For want and famine they were solitary; fleeing into the wilderness in former time desolate and waste.

30:3  Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený,

30:3  Nouzí a hladem vyzáblí vyprahlou zemí se toulají, nocí zkázy a pustoty.

30:3  Nedostatkem a hladomorem vyčerpaní ohlodávají suchopár uplynulé noci, zkázu a zpustošení.

30:3  Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.

30:3  For want and famine [they were] solitary; fleeing into the wilderness in former time desolate and waste.

30:3  They are gaunt from lack and famine. They gnaw the dry ground, in the gloom of waste and desolation.

30:3  For want and famine they were solitary; fleeing into the wilderness in former time desolate and waste.

30:3  egestate et fame steriles, qui rodebant in solitudine, squallentes calamitate et miseria.

30:4  And they ate grass, and barks of trees, and the root of junipers was their food.

30:4  Who cut up mallows by the bushes, and juniper roots for their meat.

30:4  trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem.

30:4  Mezi křovím sbírají listy lebedy, kořínky jalovce se chtějí nasytit.

30:4  Trhají lebedu, listí z křoví a kořen janovce, aby je zasytily.

30:4  Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.

30:4  Who cut up mallows by the bushes, and juniper roots [for] their food.

30:4  They pluck salt herbs by the bushes. The roots of the broom are their food.

30:4  Who cut up mallows by the bushes, and juniper roots for their meat.

30:4  Et mandebant herbas, et arborum cortices, et radix juniperorum erat cibus eorum :

30:5  Who snatched up these things out of the valleys, and when they had found any of them, they ran to them with a cry.

30:5  They were driven forth from among men, (they cried after them as after a thief;)

30:5  Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem;

30:5  Lidé je ze svého středu vyhnali, křičí za nimi jak za zloději.

30:5  Jsou vypuzeni ze společenství, křičí na ně jako na zloděje.

30:5  Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,

30:5  They were driven forth from among [men], (they cried after them, as [after] a thief;)

30:5  They are driven out from the midst of men. They cry after them as after a thief;

30:5  They were driven forth from among men, (they cried after them as after a thief;)

30:5  qui de convallibus ista rapientes, cum singula reperissent, ad ea cum clamore currebant.

30:6  They dwelt in the desert places of torrents, and in caves of earth, or upon the gravel.

30:6  To dwell in the clifts of the valleys, in caves of the earth, and in the rocks.

30:6  musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy,

30:6  Ve strmých roklích bydlet musejí, v děrách do země a v jeskyních.

30:6  Musejí přebývat v údolním srázu, dírách v podzemí a skalách,

30:6  Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.

30:6  To dwell in the clefts of the valleys, [in] caves of the earth, and [in] the rocks.

30:6  So that they dwell in frightful valleys, and in holes of the earth and of the rocks.

30:6  To dwell in the cliffs of the valleys, in caves of the earth, and in the rocks.

30:6  In desertis habitabant torrentium, et in cavernis terræ, vel super glaream :

30:7  They pleased themselves among these kind of things, and counted it delightful to be under the briers.

30:7  Among the bushes they brayed; under the nettles they were gathered together.

30:7  hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami,

30:7  Hýkají jako osli ve křoví, spolu se choulí pod kopřivy –

30:7  hýkají mezi křovím, zalezlí pod plevelem.

30:7  V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,

30:7  Among the bushes they brayed; under the nettles they were collected.

30:7  Among the bushes they bray; and under the nettles they are gathered together.

30:7  Among the bushes they brayed; under the nettles they were gathered together.

30:7  qui inter hujuscemodi lætabantur, et esse sub sentibus delicias computabant :

30:8  The children of foolish and base men, and not appearing at all upon the earth.

30:8  They were children of fools, yea, children of base men: they were viler than the earth.

30:8  bloudové, bezejmenní, ze země vymrskaní.

30:8  hlupáci, kteří ani jméno nemají, kteří jsou ze země bičem vyhnáni!

30:8  Blázni, ano bezejmenní, byli vymrskáni ze země.

30:8  Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.

30:8  [They were] children of fools, yes, children of base men: they were viler than the earth.

30:8  They are children of fools, yes, children of base men. They were flogged out of the land.

30:8  They were children of fools, yes, children of base men: they were viler than the earth.

30:8  filii stultorum et ignobilium, et in terra penitus non parentes.

30:9  Now I am turned into their song, and am become their byword.

30:9  And now am I their song, yea, I am their byword.

30:9  A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí;

30:9  Teď ale o mně skládají písničky, stal jsem se pro ně příslovím.

30:9  A teď jsem se stal jejich písničkou, stal jsem se námětem jejich výroku.

30:9  Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.

30:9  And now I am their song, yes, I am their by-word.

30:9  "Now I have become their song. Yes, I am a byword to them.

30:9  And now am I their song, yes, I am their byword.

30:9  Nunc in eorum canticum versus sum, et factus sum eis in proverbium.

30:10  They abhor me, and flee far from me, and are not afraid to spit in my face.

30:10  They abhor me, they flee far from me, and spare not to spit in my face.

30:10  hnusí si mě a vzdalují se ode mne, nestydí se mi do tváře plivat.

30:10  Už zdálky jsem jim odporný, plivat do tváře se mi nestydí.

30:10  Opovrhují mnou, vzdalují se ode mne a ⌈nemají zábrany plivat mi do tváře.⌉

30:10  V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.

30:10  They abhor me, they flee far from me, and spare not to spit in my face.

30:10  They abhor me, they stand aloof from me, and do not hesitate to spit in my face.

30:10  They abhor me, they flee far from me, and spare not to spit in my face.

30:10  Abominantur me, et longe fugiunt a me, et faciem meam conspuere non verentur.

30:11  For he hath opened his quiver, and hath afflicted me, and hath put a bridle into my mouth.

30:11  Because he hath loosed my cord, and afflicted me, they have also let loose the bridle before me.

30:11  Bůh rozvázal mé stanové lano, pokořil mě, a oni všechny zábrany odhodili.

30:11  Když Bůh můj provaz potupně povolil, i oni odhodili všechny zábrany.

30:11  Jelikož on rozvázal mé lano a pokořil mě, oni si přede mnou povolili uzdu.

30:11  Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.

30:11  Because he hath loosed my cord, and afflicted me, they have also let loose the bridle before me.

30:11  For he has untied his cord, and afflicted me; and they have thrown off restraint before me.

30:11  Because he has loosed my cord, and afflicted me, they have also let loose the bridle before me.

30:11  Pharetram enim suam aperuit, et afflixit me, et frenum posuit in os meum.

30:12  At the right hand of my rising, my calamities forthwith arose: they have overthrown my feet, and have overwhelmed me with their paths as with waves.

30:12  Upon my right hand rise the youth; they push away my feet, and they raise up against me the ways of their destruction.

30:12  Vyvstávají z pravé strany jako roj, podrážejí mi nohy, navršili proti mně cesty svých běd,

30:12  Lůza povstává po mé pravici, nohy mi chtějí podrazit, připravují cesty, aby mě zničili.

30:12  Napravo povstávají jako mladická chátra, podrážejí mi nohy, vrší proti mně své zhoubné stezky.

30:12  Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.

30:12  Upon [my] right [hand] rise the youth; they push away my feet, and they raise up against me the ways of their destruction.

30:12  On my right hand rise the rabble. They thrust aside my feet, They cast up against me their ways of destruction.

30:12  On my right hand rise the youth; they push away my feet, and they raise up against me the ways of their destruction.

30:12  Ad dexteram orientis calamitates meæ illico surrexerunt : pedes meos subverterunt, et oppresserunt quasi fluctibus semitis suis.

30:13  They have destroyed my ways, they have lain in wait against me, and they have prevailed, and there was none to help.

30:13  They mar my path, they set forward my calamity, they have no helper.

30:13  rozkopali moji stezku, usilují o můj pád a nebrání jim nikdo.

30:13  Mou stezku rozkopali, na mojí zkáze pracují a nikdo jim v tom nebrání.

30:13  Mou pěšinu boří, přispívají k mé zkáze. Není před nimi pomocníka.

30:13  Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.

30:13  They mar my path, they set forward my calamity, they have no helper.

30:13  They mar my path, They set forward my calamity, without anyone's help.

30:13  They mar my path, they set forward my calamity, they have no helper.

30:13  Dissipaverunt itinera mea ; insidiati sunt mihi, et prævaluerunt : et non fuit qui ferret auxilium.

30:14  They have rushed in upon me, as when a wall is broken, and a gate opened, and have rolled themselves down to my miseries.

30:14  They came upon me as a wide breaking in of waters: in the desolation they rolled themselves upon me.

30:14  Jakoby širokou průrvou přicházejí, valí se uprostřed trosek.

30:14  Širokou průrvou pronikají, jak záplava se valí troskami.

30:14  Přicházejí jako široká trhlina, valí se jako zkáza.

30:14  Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.

30:14  They came [upon me] as a wide breaking in [of waters]: in the desolation they rolled themselves [upon me].

30:14  As through a wide breach they come, in the midst of the ruin they roll themselves in.

30:14  They came on me as a wide breaking in of waters: in the desolation they rolled themselves on me.

30:14  Quasi rupto muro, et aperta janua, irruerunt super me, et ad meas miserias devoluti sunt.

30:15  I am brought to nothing: as a wind thou hast taken away my desire: and my prosperity hath passed away like a cloud.

30:15  Terrors are turned upon me: they pursue my soul as the wind: and my welfare passeth away as a cloud.

30:15  Proti mně se obrátily hrůzy, jako vítr pronásledují mě za šlechetnost, jako oblak odplynula moje spása.

30:15  Všechny ty hrůzy se na mě vrhly, mou důstojnost jako by vichr uchvátil, jak oblak rozplynulo se mé bezpečí.

30:15  Hrůza se obrátila proti mně, mou důstojnost pronásleduje jako vítr; jako mračno pominula má spása.

30:15  Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.

30:15  Terrors are turned upon me: they pursue my soul as the wind: and my welfare passeth away as a cloud.

30:15  Terrors have turned on me. They chase my honor as the wind. My welfare has passed away as a cloud.

30:15  Terrors are turned on me: they pursue my soul as the wind: and my welfare passes away as a cloud.

30:15  Redactus sum in nihilum : abstulisti quasi ventus desiderium meum, et velut nubes pertransiit salus mea.

30:16  And now my soul fadeth within myself, and the days of affliction possess me.

30:16  And now my soul is poured out upon me; the days of affliction have taken hold upon me.

30:16  A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření.

30:16  Teď už mě ale duše opouští, zmocňují se mě dny soužení.

30:16  A teď je má duše rozlita nade mnou, dny soužení mě zachvacují.

30:16  A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,

30:16  And now my soul is poured out upon me; the days of affliction have taken hold upon me.

30:16  "Now my soul is poured out within me. Days of affliction have taken hold on me.

30:16  And now my soul is poured out on me; the days of affliction have taken hold on me.

30:16  Nunc autem in memetipso marcescit anima mea, et possident me dies afflictionis.

30:17  In the night my bone is pierced with sorrows: and they that feed upon me, do not sleep.

30:17  My bones are pierced in me in the night season: and my sinews take no rest.

30:17  V noci mě bodá v kostech, hlodá mě bolest neutuchající.

30:17  Bůh ve mně v noci drtí kosti, bolest mě sžírá, nedá se utišit.

30:17  Noc ze mě vyloupala kosti. Neutichnou mé hlodající bolesti.

30:17  Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.

30:17  My bones are pierced in me in the night season: and my sinews take no rest.

30:17  In the night season my bones are pierced in me, and the pains that gnaw me take no rest.

30:17  My bones are pierced in me in the night season: and my sinews take no rest.

30:17  Nocte os meum perforatur doloribus, et qui me comedunt, non dormiunt.

30:18  With the multitude of them my garment is consumed, and they have girded me about, as with the collar of my coat.

30:18  By the great force of my disease is my garment changed: it bindeth me about as the collar of my coat.

30:18  Pro úpornou bolest se změnil můj oděv, sevřela mě jako pás suknici;

30:18  Ohromnou silou mě drží za šaty, v límci košile chce mě uškrtit.

30:18  Velkou silou se můj oděv změnil k nepoznání, mé roucho mě přepásá jako obojek.

30:18  Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.

30:18  By the great force [of my disease] is my garment changed: it bindeth me about as the collar of my coat.

30:18  By great force is my garment disfigured. It binds me about as the collar of my coat.

30:18  By the great force of my disease is my garment changed: it binds me about as the collar of my coat.

30:18  In multitudine eorum consumitur vestimentum meum, et quasi capitio tunicæ succinxerunt me.

30:19  I am compared to dirt, and am likened to embers and ashes.

30:19  He hath cast me into the mire, and I am become like dust and ashes.

30:19  jsem smeten do bláta, podoben prachu a popelu.

30:19  Do bláta mě odmrštil, prachu a popelu jsem podobný.

30:19  Vrhl mě do bláta, stal jsem se podobným prachu a popelu.

30:19  Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.

30:19  He hath cast me into the mire, and I have become like dust and ashes.

30:19  He has cast me into the mire. I have become like dust and ashes.

30:19  He has cast me into the mire, and I am become like dust and ashes.

30:19  Comparatus sum luto, et assimilatus sum favillæ et cineri.

30:20  I cry to thee, and thou hearest me not: I stand up, and thou dost not regard me.

30:20  I cry unto thee, and thou dost not hear me: I stand up, and thou regardest me not.

30:20  Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení.

30:20  Křičím k tobě, a ty neodpovídáš; stojím tu, a ty jen přihlížíš.

30:20  Křičím k tobě o pomoc, a neodpovídáš mi. Když ⌈jsem se dříve postavil k modlitbě, měl jsi pro mě pochopení.⌉

30:20  Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.

30:20  I cry to thee, and thou dost not hear me: I stand up, and thou regardest me [not].

30:20  I cry to you, and you do not answer me. I stand up, and you gaze at me.

30:20  I cry to you, and you do not hear me: I stand up, and you regard me not.

30:20  Clamo ad te, et non exaudis me : sto, et non respicis me.

30:21  Thou art changed to be cruel toward me, and in the hardness of thy hand thou art against me.

30:21  Thou art become cruel to me: with thy strong hand thou opposest thyself against me.

30:21  Změnil ses mi v krutého protivníka, strojíš mi úklady svou mocnou rukou.

30:21  Proměnil ses mi v ukrutníka, veškerou silou na mě útočíš.

30:21  Změnil ses mi v krutého nepřítele, strojíš mi úklady silou své ruky.

30:21  Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.

30:21  Thou hast become cruel to me: with thy strong hand thou opposest thyself against me.

30:21  You have turned to be cruel to me. With the might of your hand you persecute me.

30:21  You are become cruel to me: with your strong hand you oppose yourself against me.

30:21  Mutatus es mihi in crudelem, et in duritia manus tuæ adversaris mihi.

30:22  Thou hast lifted me up, and set me as it were upon the wind, and thou hast mightily dashed me.

30:22  Thou liftest me up to the wind; thou causest me to ride upon it, and dissolvest my substance.

30:22  Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly.

30:22  Vysoko ve větru mě unášíš, smýkáš mnou v hrozné vichřici.

30:22  Zvedneš mě, posadíš mě na vítr, necháš mě zmítat se v bouři.

30:22  Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.

30:22  Thou liftest me up to the wind; thou causest me to ride [upon it], and dissolvest my substance.

30:22  You lift me up to the wind, and drive me with it. You dissolve me in the storm.

30:22  You lift me up to the wind; you cause me to ride on it, and dissolve my substance.

30:22  Elevasti me, et quasi super ventum ponens ; elisisti me valide.

30:23  I know that thou wilt deliver me to death, where a house is appointed for every one that liveth.

30:23  For I know that thou wilt bring me to death, and to the house appointed for all living.

30:23  Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.

30:23  Vedeš mě na smrt, to jistě vím – do domu určeného všem živým.

30:23  Vždyť vím, že mě přivedeš k smrti, do domu setkání pro všechno živé.

30:23  Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.

30:23  For I know [that] thou wilt bring me [to] death, and [to] the house appointed for all living.

30:23  For I know that you will bring me to death, To the house appointed for all living.

30:23  For I know that you will bring me to death, and to the house appointed for all living.

30:23  Scio quia morti trades me, ubi constituta est domus omni viventi.

30:24  But yet thou stretchest not forth thy hand to their consumption: and if they shall fall down thou wilt save.

30:24  Howbeit he will not stretch out his hand to the grave, though they cry in his destruction.

30:24  Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal.

30:24  Na zhrouceného přece nikdo ruku nevztáhne, když volá o pomoc ve své pohromě.

30:24  ⌈On jistě nevztáhne ruku do sutin, když při své zkáze někdo volá o pomoc.⌉

30:24  Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.

30:24  Yet he will not stretch out [his] hand to the grave, though they cry in his destruction.

30:24  "However doesn't one stretch out a hand in his fall? Or in his calamity therefore cry for help?

30:24  However, he will not stretch out his hand to the grave, though they cry in his destruction.

30:24  Verumtamen non ad consumptionem eorum emittis manum tuam : et si corruerint, ipse salvabis.

30:25  I wept heretofore for him that was afflicted, and my soul had compassion on the poor.

30:25  Did not I weep for him that was in trouble? was not my soul grieved for the poor?

30:25  Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka?

30:25  Copak jsem nad ubožákem neplakal? Neměl jsem soucit pro chudáka?

30:25  Zdalipak jsem neplakal nad tím, kdo prožíval těžké dny? Nestarala se má duše o nuzného?

30:25  Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.

30:25  Did not I weep for him that was in trouble? was [not] my soul grieved for the poor?

30:25  Did I not weep for him who was in trouble? Wasn't my soul grieved for the needy?

30:25  Did not I weep for him that was in trouble? was not my soul grieved for the poor?

30:25  Flebam quondam super eo qui afflictus erat, et compatiebatur anima mea pauperi.

30:26  I expected good things, and evils are come upon me: I waited for light, and darkness broke out.

30:26  When I looked for good, then evil came unto me: and when I waited for light, there came darkness.

30:26  Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.

30:26  Když jsem však čekal dobro, přišlo zlo, namísto světla mě temno přepadlo.

30:26  Vždyť jsem čekal dobro, a přišlo zlo, očekával jsem světlo, a přišlo setmění.

30:26  Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.

30:26  When I looked for good, then evil came: and when I waited for light, there came darkness.

30:26  When I looked for good, then evil came; When I waited for light, there came darkness.

30:26  When I looked for good, then evil came to me: and when I waited for light, there came darkness.

30:26  Expectabam bona, et venerunt mihi mala : præstolabar lucem, et eruperunt tenebræ.

30:27  My inner parts have boiled without any rest, the days of affliction have prevented me.

30:27  My bowels boiled, and rested not: the days of affliction prevented me.

30:27  Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení.

30:27  Mé nitro bouří, nedá se utišit, dostihly mě dny soužení.

30:27  Mé nitro bylo přivedeno do varu a nemělo pokoj, potkaly mě dny soužení.

30:27  Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.

30:27  My bowels boiled, and rested not: the days of affliction came upon me.

30:27  My heart is troubled, and doesn't rest. Days of affliction have come on me.

30:27  My bowels boiled, and rested not: the days of affliction prevented me.

30:27  Interiora mea efferbuerunt absque ulla requie : prævenerunt me dies afflictionis.

30:28  I went mourning without indignation; I rose up, and cried in the crowd.

30:28  I went mourning without the sun: I stood up, and I cried in the congregation.

30:28  Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc.

30:28  Nevidím slunce, chodím ve chmurách, přede všemi vstávám a naříkám.

30:28  Chodil jsem v nářku, ne v žáru slunce, ve shromáždění jsem povstal a křičím o pomoc.

30:28  Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.

30:28  I went mourning without the sun: I stood up, [and] I cried in the congregation.

30:28  I go mourning without the sun. I stand up in the assembly, and cry for help.

30:28  I went mourning without the sun: I stood up, and I cried in the congregation.

30:28  Mœrens incedebam sine furore ; consurgens, in turba clamabam.

30:29  I was the brother of dragons, and companion of ostriches.

30:29  I am a brother to dragons, and a companion to owls.

30:29  Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů.

30:29  Mé vytí připomíná šakaly, vydávám skřeky se pštrosy.

30:29  Šakalům jsem se stal bratrem, pštrosům bližním.

30:29  Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.

30:29  I am a brother to dragons, and a companion to owls.

30:29  I am a brother to jackals, and a companion to ostriches.

30:29  I am a brother to dragons, and a companion to owls.

30:29  Frater fui draconum, et socius struthionum.

30:30  My skin is become black upon me, and my bones are dried up with heat.

30:30  My skin is black upon me, and my bones are burned with heat.

30:30  Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.

30:30  Kůže na těle mi zčernala, v kostech mi plane horečka.

30:30  Zčernala na mně kůže, ⌈horečkou ⌈vzplanuly mé kosti.⌉⌉

30:30  Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.

30:30  My skin is black upon me, and my bones are burned with heat.

30:30  My skin grows black and peels from me. My bones are burned with heat.

30:30  My skin is black on me, and my bones are burned with heat.

30:30  Cutis mea denigrata est super me, et ossa mea aruerunt præ caumate.

30:31  My harp is turned to mourning, and my organ into the voice of those that weep.

30:31  My harp also is turned to mourning, and my organ into the voice of them that weep.

30:31  Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících.“

30:31  Truchlivě zvučí moje citera, z mé píšťaly se line pláč.

30:31  I má lyra je naladěna pro smuteční obřad, pro hlas plačících má flétna.

30:31  A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.

30:31  My harp also is [turned] to mourning, and my organ into the voice of them that weep.

30:31  Therefore my harp has turned to mourning, and my pipe into the voice of those who weep.

30:31  My harp also is turned to mourning, and my organ into the voice of them that weep.

30:31  Versa est in luctum cithara mea, et organum meum in vocem flentium.