CzeCSP - Judges - 5

5:1  V onen den zpívala Debóra a Bárak, syn Abínoamův:

5:2  Když jsou v Izraeli volně rozpuštěné vlasy, když se lid dobrovolně rozhodl, dobrořečte Hospodinu!

5:3  Slyšte králové, naslouchejte mocnáři! Já Hospodinu, já jemu chci zpívat. Budu opěvovat Hospodina, Boha Izraele.

5:4  Hospodine, když jsi vycházel ze Seíru, když jsi vykročil z edómské krajiny, třásla se země a také z nebes kanula, ano z mračen kanula voda.

5:5  Hory se potácely před Hospodinem, tím ze Sínaje, před Hospodinem, Bohem Izraele.

5:6  Ve dnech Šamgara, syna Anatova, ve dnech Jáely, zpustly stezky a poutníci na pěšinách chodili stezkami křivolakými.

5:7  Vymizeli venkované v Izraeli, vymizeli až do chvíle, kdy jsem povstala já, Debóra, kdy jsem povstala, matka v Izraeli.

5:8  Zvolí–li si nové bohy, tehdy je válka v branách. Zdalipak se ukáže štít a oštěp mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli?

5:9  Mé srdce je s veliteli Izraele, s dobrovolníky z lidu. Dobrořečte Hospodinu!

5:10  Vy, kdo jezdíte na bělavých oslicích, vy, kdo sedáváte na kobercích, i vy, poutníci na cestě, přemýšlejte.

5:11  Daleko od hlasu střelců mezi napajedly, tam si budou připomínat Hospodinovy spravedlivé činy, spravedlivé činy vůči jeho venkovanům v Izraeli. Tehdy sestoupil k branám Hospodinův lid.

5:12  Probuď se, probuď, Debóro, probuď se, probuď, přednes píseň. Vstaň, Báraku, a zajmi své zajatce, synu Abínoamův.

5:13  Tehdy sestoupil ten, který přežil, k vznešeným. Hospodinův lid sestoupil ke mně jako hrdinové.

5:14  Z Efrajima vyšli ti, jejichž kořen byl v Amálekovi. Za tebou šel Benjamín s tvým lidem. Z Makíra sestoupili velitelé a ze Zabulóna ti, kdo nosí velitelské žezlo.

5:15  A má knížata z Isachara šla spolu s Debórou; Isachar stejně jako Bárak byl poslán v jeho stopách do údolí. V Rúbenových oddílech byla velká vymezování mínění.

5:16  Proč jsi zůstal mezi ohradami? Abys naslouchal hvízdání na stáda? Rúbenovy oddíly měly velká zpytování mínění.

5:17  Gileád se usídlil na druhé straně Jordánu. A proč Dan pobývá na lodích? Ašer se usadil na pobřeží moře, bydlí nad svými přístavy.

5:18  Zabulón je lid, který vydal svou duši na smrt. Rovněž Neftalí na výšinách krajiny.

5:19  Přišli králové a bojovali. Tehdy bojovali kenaanští králové v Taanaku u vod Megida. Nekalý zisk stříbra nepobrali.

5:20  Z nebes bojovaly hvězdy, ze svých drah bojovaly se Síserou.

5:21  Potok Kíšón je odplavil, potok prastarý, potok Kíšón. Šlapej, má duše, mocně.

5:22  Tehdy se otloukla koňská kopyta od dusání, dusání jeho hřebců.

5:23  Proklejte Meróz, praví Hospodinův anděl, prokletím proklejte jeho obyvatele, protože nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu jako hrdinové.

5:24  Požehnána buď mezi ženami Jáel, žena Kénijce Chebera, mezi ženami ve stanu buď požehnána.

5:25  On si vyžádal vodu, ona mu dala mléko, smetanu podala ve džbánu vznešených.

5:26  Rukou svou po kolíku sáhla a pravicí svou na kladivo pro těžce pracující a udeřila Síseru. Roztříštila mu hlavu, probodla a prorazila mu spánek.

5:27  Mezi nohama jí klesl, padl, složil se. Mezi nohama jí klesl, padl. Kde klesl, tam padl zmordovaný.

5:28  Za oknem vyhlížela, za okenní mříží naříkala Síserova matka: Proč otálí jeho vůz s příjezdem, proč se opozdila kola jeho válečných vozů?

5:29  Její moudré kněžny jí odpovědí, ona si také bude připomínat své řeči.

5:30  Cožpak nenaleznou a nebudou dělit kořist? ⌈Souložnici nebo dvě⌉ ⌈pro každého předáka,⌉ kořist -- barvené šaty pro Síseru, kořist -- utkané barvené šaty, utkané barvené šaty ⌈na šíje,⌉ kořist.

5:31  Tak ať zahynou všichni tví nepřátelé, Hospodine, ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející ve své síle. Země měla čtyřicet let klid.