CzeCEP - Luke - 16

16:1  Svým učedníkům řekl: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem.

16:2  Zavolal ho a řekl mu: ‚Čeho ses dopustil? Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.‘

16:3  Správce si řekl: ‚Co budu dělat, když mne pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem, žebrat se stydím.

16:4  Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!‘

16:5  Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘ On řekl: ‚Sto věder oleje.‘

16:6  Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.‘

16:7  Pak řekl druhému: ‚A kolik jsi dlužen ty?‘ Odpověděl: ‚Sto měr obilí.‘ Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.‘

16:8  Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější, než synové světla.

16:9  Já vám pravím: I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátele; až majetek pomine, budete přijati do věčných příbytků.

16:10  Kdo je věrný v nejmenší věci, je věrný také ve velké; kdo je v nejmenší věci nepoctivý, je nepoctivý i ve velké.

16:11  Jestliže jste nespravovali věrně ani nespravedlivý majetek, kdo vám svěří to pravé bohatství?

16:12  Jestliže jste nebyli věrni v tom, co vám nepatří, kdo vám dá, co vám právem patří?

16:13  Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.“

16:14  Toto slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu.

16:15  Řekl jim: „Vy před lidmi vystupujete jako spravedliví, ale Bůh zná vaše srdce: neboť co lidé cení vysoko, je před Bohem ohavnost.

16:16  Zákon a proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje království Boží a každý si do něho vynucuje vstup.

16:17  Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona.

16:18  Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž pustil, cizoloží.

16:19  Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.

16:20  U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,

16:21  a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.

16:22  I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.

16:23  A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.

16:24  Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘

16:25  Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš.

16:26  A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘

16:27  Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,

16:28  neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘

16:29  Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘

16:30  On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘

16:31  Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“