CzeCEP - Luke - 20

20:1  Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími

20:2  a řekli: „Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tu moc dal.“

20:3  Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi,

20:4  odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“

20:5  Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

20:6  Řekneme-li ‚od lidí‘, všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok.“

20:7  A tak odpověděli, že nevědí, odkud.

20:8  Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“

20:9  Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a odcestoval.

20:10  V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou.

20:11  Poslal k nim ještě jiného služebníka; oni i toho zbili zneuctili a poslali zpět s prázdnou.

20:12  Poslal ještě třetího; i toho zbili do krve a vyhnali.

20:13  Tu řekl pán vinice: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna, na něho snad budou mít ohled.‘

20:14  Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: ‚To je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše.‘

20:15  A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice?

20:16  Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.“ Když to uslyšeli, řekli: „To přece ne!“

20:17  On na ně pohleděl a řekl: „Co tedy znamená slovo Písma: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným?‘

20:18  Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.“

20:19  Zákoníci a velekněží ho chtěli v tu hodinu dostat do rukou, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim.

20:20  Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu.

20:21  Otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy.

20:22  Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“

20:23  Ježíš však prohlédl jejich záludnost a řekl jim:

20:24  „Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“

20:25  Řekl jim: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

20:26  A tak se jim nepodařilo, aby ho před lidmi přistihli v řeči; podivili se jeho odpovědi a umlkli.

20:27  Přišli k němu někteří ze saduceů - ti popírají vzkříšení - a otázali se ho:

20:28  „Mistře, Mojžíš nám ustanovil: ‚Zemře-li nečí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘

20:29  Bylo tedy sedm bratří. Oženil se první a zemřel bezdětný.

20:30  Jeho manželku si vzal druhý,

20:31  pak třetí a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli.

20:32  Nakonec zemřela i ta žena.

20:33  Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Všech sedm ji přece mělo za manželku.“

20:34  Ježíš jim řekl: „Lidé přítomného věku se žení a vdávají.

20:35  Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají.

20:36  Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.

20:37  A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři. když nazývá Hospodina ‚Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým‘.

20:38  On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi.“

20:39  Někteří ze zákoníků na to řekli: „Mistře, dobře jsi odpověděl.“

20:40  A už se neodvážili položit mu jinou otázku.

20:41  Řekl jim: „Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým?

20:42  Vždyť sám David praví v Knize žalmů: ‚Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,

20:43  dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘

20:44  David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?“

20:45  Když všechen lid poslouchal, řekl učedníkům:

20:46  „Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.

20:47  Vyjídají domy vdov a dlouho se na oko modlí. Ty postihne tím přísnější soud.“