CzeCEP - Luke - 6

6:1  Jednou v sobotu procházeli obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.

6:2  Někteří z farizeů řekli: „Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí?“

6:3  Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on a ti, kdo byli s ním?

6:4  Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží.“

6:5  A řekl jim: „Syn člověka je pánem nad sobotou.“

6:6  V jinou sobotu vešel do synagógy a učil. Byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá.

6:7  Zákoníci a farizeové si na Ježíše dávali pozor, uzdravuje-li v sobotu, aby měli proč ho obžalovat.

6:8  On však znal jejich myšlenky. Řekl tomu muži s odumřelou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On se zvedl a postavil se tam.

6:9  Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Je dovoleno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit, či zahubit?“

6:10  Rozhlédl se po nich a řekl tomu člověku: „Zvedni tu ruku!“ On to učinil a jeho ruka byla zase zdravá.

6:11  Tu se jich zmocnila zlost a radili se spolu, co by měli s Ježíšem udělat.

6:12  V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu.

6:13  Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly:

6:14  Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,

6:15  Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,

6:16  Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem.

6:17  Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského i sidonského;

6:18  ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy.

6:19  A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.

6:20  Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: „Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží.

6:21  Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát.

6:22  Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymaží vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka.

6:23  Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky.

6:24  ALe běda vám, bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo.

6:25  Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat.

6:26  Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.

6:27  Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.

6:28  Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.

6:29  Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!

6:30  Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.

6:31  Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi.

6:32  Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.

6:33  Činíte-li dobře těm, kdo vám dobře činí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci.

6:34  Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.

6:35  Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.

6:36  Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.

6:37  Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno.

6:38  Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“

6:39  Řekl jim také podobenství: „Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?

6:40  Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel.

6:41  Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?

6:42  Jak můžeš říci svému bratru: ‚Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku‘, a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.

6:43  Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce.

6:44  Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny.

6:45  Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.

6:46  Proč mne oslovujete ‚Pane, Pane‘, a nečiníte, co říkám?

6:47  Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je?

6:48  Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.

6:49  Kdo však uslyšel má slova a nejednal podle nich, je jako člověk, který vystavěl dům na zemi bez základů. Když se na něj proud přivalil, hned se zřítil; a zkáza toho domu byla veliká.“