CzeCSP - Matthew - 9

9:1  Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se a přišel do svého města.

9:2  A hle, přinášeli k němu ochrnutého, položeného na lůžku. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „⌈Buď dobré mysli⌉, synu, ⌈odpouštějí se⌉ ti [tvé] hříchy.“

9:3  A hle, někteří z učitelů Zákona si řekli: „Ten člověk se rouhá!“

9:4  Ježíš uviděl jejich myšlenky a řekl: „Proč smýšlíte ve svých srdcích zle?

9:5  Vždyť co je snadnější? Říci: ⌈Odpouštějí se ti⌉ hříchy, nebo říci: Vstaň a choď?

9:6  Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět na zemi hříchy …“ Tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lůžko a jdi do svého domu.“

9:7  A on vstal a odešel do svého domu.

9:8  Když to uviděly zástupy, ⌈zmocnil se jich strach⌉ a vzdaly chválu Bohu, který dal lidem takovou pravomoc.

9:9  A když Ježíš odtamtud odcházel, uviděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Následuj mne!“ Matouš vstal a následoval ho.

9:10  A stalo se, když byl Ježíš u stolu v domě, hle, přišlo mnoho celníků a hříšníků, aby stolovali s ním a s jeho učedníky.

9:11  Když to uviděli farizeové, říkali jeho učedníkům: „Proč váš Učitel jí s celníky a hříšníky?“

9:12  Když to [Ježíš] uslyšel, řekl [jim]: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

9:13  Jděte a naučte se, co znamená: Milosrdenství chci, a ne oběť. Neboť jsem nepřišel povolat spravedlivé, ale hříšníky [k pokání].“

9:14  Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a řekli: „Proč se my a farizeové [často] postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“

9:15  Ježíš jim řekl: „Mohou svatebčané truchlit, dokud je s nimi ženich? Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy se budou postit.

9:16  Nikdo nedává záplatu z neseprané látky na starý šat; taková výplň se totiž ze šatu vytrhne a trhlina se ještě zhorší.

9:17  Ani se nedává mladé víno do starých měchů, jinak se ty měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy se zničí. Mladé víno se dává do nových měchů, a obojí zůstane zachováno.“

9:18  Když jim to říkal, hle, přišel jeden z ⌈představených synagogy⌉, klaněl se mu a řekl: „Má dcera právě zemřela; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít.“

9:19  Ježíš vstal a šel za ním i se svými učedníky.

9:20  A hle, žena dvanáct let trpící krvotokem přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu.

9:21  Neboť si říkala: „Jestliže se jen dotknu jeho šatu, budu zachráněna.“

9:22  Ježíš se otočil, a když ji spatřil, řekl: „Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.“ A od té hodiny byla ta žena zachráněna.

9:23  Když Ježíš vstoupil do domu představeného synagogy a uviděl pištce a hlučící zástup,

9:24  říkal: „Odejděte! Vždyť ta dívka nezemřela, ale spí.“ I posmívali se mu.

9:25  A když byl zástup vyhnán, vešel, uchopil její ruku a děvče se probudilo.

9:26  A zpráva o tom se rozšířila do celé té země.

9:27  Když odtamtud Ježíš odcházel, vydali se za ním dva slepci, ⌈kteří křičeli⌉: „Smiluj se nad námi, synu Davidův!“

9:28  A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: „Věříte, že ⌈to mohu⌉ učinit?“ Řekli mu: „Ano, Pane.“

9:29  Nato se dotkl jejich očí a řekl: „Staň se vám podle vaší víry!“

9:30  A jejich oči se otevřely. Ježíš jim pohrozil a řekl: „Hleďte, ať o tom nikdo neví!“

9:31  Oni však vyšli a ⌈rozšířili zprávu o něm⌉ po celé té zemi.

9:32  Když odcházeli, hle, přivedli k němu němého démonizovaného [člověka].

9:33  A když byl démon vyhnán, němý promluvil. A zástupy užasly a říkaly: „Něco takového se v Izraeli nikdy nestalo.“

9:34  Ale farizeové říkali: „⌈V moci⌉ vládce démonů vyhání démony.“

9:35  Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost [v lidu].

9:36  Když uviděl zástupy, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře.

9:37  Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků je však málo.

9:38  Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“