CzeCSP - Matthew - 12

12:1  V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali trhat klasy a jíst.

12:2  Když [je] uviděli farizeové, řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí.“

12:3  On jim však řekl: „Nečetli jste, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním?

12:4  Jak vešel do Božího domu a jak snědli ⌈chleby předložení⌉, které nesměl jíst ani on ani ti, kdo byli s ním, ale jen kněží?

12:5  Anebo nečetli jste v Zákoně, že o sobotách kněží v chrámě porušují sobotu, a přece jsou bez viny?

12:6  Pravím vám, že zde je někdo větší než chrám.

12:7  Kdybyste věděli, co znamená: Milosrdenství chci, a ne oběť, neodsoudili byste nevinné.

12:8  Vždyť Syn člověka je pánem soboty.“

12:9  A když odtamtud odešel, přišel do jejich synagogy.

12:10  A hle, byl tam člověk, který měl odumřelou ruku. I otázali se ho: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ To proto, aby jej obžalovali.

12:11  On jim řekl: „⌈Kdyby měl někdo z vás ovci⌉ a ta by mu v sobotu spadla do jámy, což by ji neuchopil a nevytáhl?

12:12  Oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.“

12:13  Potom tomu člověku řekl: „Natáhni svou ruku.“ Natáhl ji, a byla zase v pořádku a zdravá jako ta druhá.

12:14  Farizeové však vyšli a radili se proti němu, jak by ho zahubili.

12:15  Ježíš to věděl a odešel odtamtud. A následovaly jej ⌈velké zástupy⌉ a on je všechny uzdravil;

12:16  a přísně jim domluvil, aby ⌈nerozšiřovali pověst o něm⌉.

12:17  To proto, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:

12:18  Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého si oblíbila má duše. Vložím na něho svého Ducha a ohlásí soud národům.

12:19  Nebude se přít ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.

12:20  Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede právo k vítězství.

12:21  A v jeho jméno budou národy skládat naději.

12:22  Tehdy k němu přivedli démonizovaného, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže ten němý [a slepý] mluvil a viděl.

12:23  A všechny zástupy byly ohromeny a říkaly: „Snad to není ten Syn Davidův?“

12:24  Když to uslyšeli farizeové, řekli: „Ten člověk vyhání démony jen ⌈v moci⌉ Belzebula, vládce démonů.“

12:25  [Ježíš] však znal jejich myšlenky a řekl jim: „Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a žádné město nebo dům sám proti sobě rozdělený neobstojí.

12:26  A vyhání–li Satan Satana, rozdělil se sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království?

12:27  A vyháním–li já démony ⌈v moci⌉ Belzebula, v čí moci je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci.

12:28  Jestliže však já vyháním démony ⌈v moci⌉ Ducha Božího, pak už k vám přišlo Boží království.

12:29  Nebo jak může někdo vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, jestliže siláka nejdříve nespoutá? A teprve pak vyloupí jeho dům.

12:30  Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.

12:31  Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude.

12:32  A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.“

12:33  „Vypěstujte krásný strom, a jeho ovoce bude krásné, nebo vypěstujte špatný strom, a jeho ovoce bude špatné. Vždyť strom se pozná podle ovoce.

12:34  Plemeno zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, když jste zlí? Vždyť ústa mluví z přebytku srdce.

12:35  Dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.

12:36  Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet v den soudu.

12:37  Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.“

12:38  Tehdy mu někteří z učitelů Zákona a farizeů řekli: „Učiteli, chceme od tebe uvidět znamení.“

12:39  On jim však odpověděl: „Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.

12:40  Vždyť jako byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

12:41  Ninivští muži povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť učinili pokání na Jonášovo kázání-- a hle, zde je někdo většínež Jonáš.

12:42  Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, protože přišla od končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost -- a hle, zde je někdo větší než Šalomoun.“

12:43  „Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.

12:44  Tehdy si říká: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel. A když přijde, nalézá dům prázdný, zametený a vyzdobený.

12:45  Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“

12:46  Když ještě mluvil k zástupům, hle, venku stáli jeho matka a bratři a chtěli s ním mluvit.

12:47  [Kdosi mu řekl: „Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“]

12:48  On však tomu, kdo mu to říkal, odpověděl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“

12:49  ⌈Ukázal rukou⌉ na své učedníky a řekl: „Hle, má matka a moji bratři.

12:50  Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“