DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 30

30:1  The words of Gatherer the son of Vomiter. The vision which the man spoke, with whom God is, and who being strengthened by God, abiding with him, said:

30:1  The words of Agur the son of Jakeh, even the prophecy: the man spake unto Ithiel, even unto Ithiel and Ucal,

30:1  Slova Agúra, syna Jákeova. Výnos. Výrok toho muže k Itíelovi, k Itíelovi a Ukalovi.

30:1  Slova Agura, syna Jákeho z Massy. Výrok onoho muže k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi:

30:1  Slova Agúra, syna Jákeova z Massy. Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.

30:1  Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

30:1  Verba Congregantis, filii Vomentis. Visio quam locutus est vir cum quo est Deus, et qui Deo secum morante confortatus, ait :

30:2  I am the most foolish of men, and the wisdom of men is not with me.

30:2  Surely I am more brutish than any man, and have not the understanding of a man.

30:2  Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám.

30:2  Nesporně jsem ten nejtupější z lidí a běžná rozumnost mi zcela uniká.

30:2  Vždyť jsem tupější nežli kterýkoliv člověk, nemám lidskou rozumnost,

30:2  Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

30:2  Stultissimus sum virorum, et sapientia hominum non est mecum.

30:3  I have not learned wisdom, and have not known the science of saints.

30:3  I neither learned wisdom, nor have the knowledge of the holy.

30:3  Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého.

30:3  Moudrosti jsem se nenaučil, poznání Svatého jsem nedosáh.

30:3  nenaučil jsem se moudrosti ani nemám poznání Svatého.

30:3  Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

30:3  Non didici sapientiam, et non novi scientiam sanctorum.

30:4  Who hath ascended up into heaven, and descended? who hath held the wind in his hands? who hath bound up the waters together as in a garment? who hath raised up all the borders of the earth? what is his name, and what is the name of his son, if thou knowest?

30:4  Who hath ascended up into heaven, or descended? who hath gathered the wind in his fists? who hath bound the waters in a garment? who hath established all the ends of the earth? what is his name, and what is his son’s name, if thou canst tell?

30:4  Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš.

30:4  Kdo vystoupil do nebe, aby se vrátil? Kdo pobral vítr do dlaní? Kdo shrnul moře do pláště? Kdo založil všechny zemské končiny? Víš, jak se jmenuje? A jak jeho syn?

30:4  Kdo vystoupil na nebesa a sestoupil? Kdo sebral vítr do svých hrstí? Kdo svázal vodu do pláště? Kdo ustanovil všechny končiny země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna, jestlipak víš?

30:4  Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

30:4  Quis ascendit in cælum, atque descendit ? quis continuit spiritum in manibus suis ? quis colligavit aquas quasi in vestimento ? quis suscitavit omnes terminos terræ ? quod nomen est ejus, et quod nomen filii ejus, si nosti ?

30:5  Every word of God is fire tried: he is a buckler to them that hope in him.

30:5  Every word of God is pure: he is a shield unto them that put their trust in him.

30:5  Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají.

30:5  Veškerá Boží řeč je ryzí, on je štít těch, kdo v něho doufají.

30:5  Každá Boží řeč je přečištěná, on je štítem těm, kteří v něm mají útočiště.

30:5  Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

30:5  Omnis sermo Dei ignitus : clypeus est sperantibus in se.

30:6  Add not any thing to his words, lest thou be reproved and found a liar:

30:6  Add thou not unto his words, lest he reprove thee, and thou be found a liar.

30:6  K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem.

30:6  K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě pokárá a ze lži usvědčí.

30:6  Nepřidávej k jeho slovům, jinak tě pokárá a budeš shledán lhářem.

30:6  Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

30:6  Ne addas quidquam verbis illius, et arguaris, inveniarisque mendax.

30:7  Two things I have asked of thee, deny them not to me before I die.

30:7  Two things have I required of thee; deny me them not before I die:

30:7  O dvě věci tě prosím; neodpírej mi je, dříve než umřu:

30:7  Jen o dvě věci jsem tě žádal, neodpírej mi je, dokud nezemřu:

30:7  Dvojí od tebe žádám; neodpírej mi to, dříve nežli zemřu:

30:7  Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

30:7  Duo rogavi te : ne deneges mihi antequam moriar :

30:8  Remove far from me vanity, and lying words. Give me neither beggary, nor riches: give me only the necessaries of life:

30:8  Remove far from me vanity and lies: give me neither poverty nor riches; feed me with food convenient for me:

30:8  Vzdal ode mne šálení a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství! Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby,

30:8  Klam a lživá slova ode mne vzdal, nedávej mi bohatství ani chudobu. Syť mě pokrmem tak, jak potřebuji,

30:8  Vzdal ode mě klam a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství, zaopatřuj mě pokrmem určeným pro mě.

30:8  Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

30:8  vanitatem et verba mendacia longe fac a me ; mendicitatem et divitias ne dederis mihi : tribue tantum victui meo necessaria,

30:9  Lest perhaps being filled, I should be tempted to deny, and say: Who is the Lord? or being compelled by poverty, I should steal, and forswear the name of my God.

30:9  Lest I be full, and deny thee, and say, Who is the Lord? or lest I be poor, and steal, and take the name of my God in vain.

30:9  tak abych přesycen neselhal a neřekl: „Kdo je Hospodin?“ ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha.

30:9  abych tě přesycen nezradil a nikdy neřekl: „Kdo je Hospodin?“ Též abych nekradl, jsa v nouzi, a Boží jméno netupil.

30:9  Jinak bych se mohl přesytit, zapřít tě a říct: Kdo je Hospodin? Anebo bych mohl zchudnout, krást a zneuctít jméno svého Boha.

30:9  Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

30:9  ne forte satiatus illiciar ad negandum, et dicam : Quis est Dominus ? aut egestate compulsus, furer, et perjurem nomen Dei mei.

30:10  Accuse not a servant to his master, lest he curse thee, and thou fall.

30:10  Accuse not a servant unto his master, lest he curse thee, and thou be found guilty.

30:10  Nepomlouvej otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a ty bys pykal za svou vinu.

30:10  Neosočuj otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a abys nepykal!

30:10  Nepomlouvej otroka před jeho pánem, jinak tě prokleje a poneseš vinu.

30:10  Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

30:10  Ne accuses servum ad dominum suum, ne forte maledicat tibi, et corruas.

30:11  There is a generation that curseth their father, and doth not bless their mother.

30:11  There is a generation that curseth their father, and doth not bless their mother.

30:11  Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná,

30:11  Je pokolení, jež zlořečí otci a svojí matce nežehná.

30:11  Je pokolení, které proklíná svého otce a své matce nežehná;

30:11  Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

30:11  Generatio quæ patri suo maledicit, et quæ matri suæ non benedicit ;

30:12  A generation that are pure in their own eyes, and yet are not washed from their filthiness.

30:12  There is a generation that are pure in their own eyes, and yet is not washed from their filthiness.

30:12  pokolení, které se pokládá za čisté, ale není umyto od své špíny,

30:12  Je pokolení, jež se sobě zdá čisté, od svojí špíny však není omyté.

30:12  pokolení, které je čisté ve svých očích, ale od své nečistoty není obmyto;

30:12  Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

30:12  generatio quæ sibi munda videtur, et tamen non est lota a sordibus suis ;

30:13  A generation, whose eyes are lofty, and their eyelids lifted up on high.

30:13  There is a generation, O how lofty are their eyes! and their eyelids are lifted up.

30:13  pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka,

30:13  Je pokolení – ó jak povýšeně hledí, jak vysoko zvedá svoje obočí!

30:13  je pokolení, ⌈jehož oči jsou povýšené⌉ a jeho víčka povznesená;

30:13  Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

30:13  generatio cujus excelsi sunt oculi, et palpebræ ejus in alta surrectæ ;

30:14  A generation that for teeth hath swords, and grindeth with their jaw teeth, to devour the needy from off the earth, and the poor from among men.

30:14  There is a generation, whose teeth are as swords, and their jaw teeth as knives, to devour the poor from off the earth, and the needy from among men.

30:14  pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky, aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.

30:14  Je pokolení s meči místo zubů a s dýkami namísto řezáků, aby spolykali ubožáky země a všechny chudáky na světě.

30:14  je pokolení s meči místo zubů, s noži místo řezáků, k požírání chudých v zemi a chudáků mezi lidmi.

30:14  Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

30:14  generatio quæ pro dentibus gladios habet, et commandit molaribus suis, ut comedat inopes de terra, et pauperes ex hominibus.

30:15  The horseleech hath two daughters that say: Bring, bring. There are three things that never are satisfied, and the fourth never saith: It is enough.

30:15  The horseleach hath two daughters, crying, Give, give. There are three things that are never satisfied, yea, four things say not, It is enough:

30:15  Upír má dvě dcery: „Dej! Dej!“ - Tyto tři věci se nenasytí a čtyři neřeknou: „Dost“:

30:15  Pijavice má dvě dcery: Dej, Dej! Tři věci se nikdy nenasytí, čtyři nikdy neříkají Dost:

30:15  Pijavice má dvě dcery: Dej! Dej! Jsou tři věci, které se nenasytí, čtyři neřeknou: Dost!:

30:15  Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

30:15  Sanguisugæ duæ sunt filiæ, dicentes : Affer, affer. Tria sunt insaturabilia, et quartum quod numquam dicit : Sufficit.

30:16  Hell and the mouth of the womb, and the earth which is not satisfied with water: and the fire never saith: It is enough.

30:16  The grave; and the barren womb; the earth that is not filled with water; and the fire that saith not, It is enough.

30:16  podsvětí a neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: „Dost!“

30:16  hrob, neplodné lůno, nezavlažená země a nezkrotitelný oheň.

30:16  Podsvětí, neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: Dost!

30:16  Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

30:16  Infernus, et os vulvæ, et terra quæ non satiatur aqua : ignis vero numquam dicit : Sufficit.

30:17  The eye that mocketh at his father, and that despiseth the labour of his mother in bearing him, let the ravens of the brooks pick it out, and the young eagles eat it.

30:17  The eye that mocketh at his father, and despiseth to obey his mother, the ravens of the valley shall pick it out, and the young eagles shall eat it.

30:17  Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky, vyklovou havrani od potoka, nebo je sezobou supí mláďata.

30:17  Tomu, kdo vysmívá se otci a poslušností k matce pohrdá, havrani od potoka vyklovou oči, spolykají mu je orlí mláďata.

30:17  Oko, které se posmívá otci a pohrdá poslušností matce, vyklovou havrani z údolí, zhltnou ho orlí mláďata.

30:17  Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

30:17  Oculum qui subsannat patrem, et qui despicit partum matris suæ, effodiant eum corvi de torrentibus, et comedant eum filii aquilæ !

30:18  Three things are hard to me, and the fourth I am utterly ignorant of.

30:18  There be three things which are too wonderful for me, yea, four which I know not:

30:18  Tyto tři věci mám za podivuhodné a čtyři nemohu pochopit:

30:18  Tři věci ve mně budí úžas, čtyři jsou nad mé chápání:

30:18  Jsou tři věci, které jsou pro mě nepochopitelné, a čtyři, kterým nerozumím:

30:18  Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

30:18  Tria sunt difficilia mihi, et quartum penitus ignoro :

30:19  There are three things, which go well, and the fourth that walketh happily:

30:19  The way of an eagle in the air; the way of a serpent upon a rock; the way of a ship in the midst of the sea; and the way of a man with a maid.

30:19  cestu orla po nebi, cestu hada po skále, cestu lodi v srdci moře a cestu muže při dívce.

30:19  cesta orla nebem, cesta hada skálou, cesta lodi mořem a cesta muže s pannou.

30:19  Cestě orla na nebesích, cestě hada na skále, cestě lodi uprostřed moře a cestě mládence s dívkou.

30:19  Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

30:19  viam aquilæ in cælo, viam colubri super petram, viam navis in medio mari, et viam viri in adolescentia.

30:20  Such also is the way of an adulterous woman, who eateth and wipeth her mouth, and saith: I have done no evil.

30:20  Such is the way of an adulterous woman; she eateth, and wipeth her mouth, and saith, I have done no wickedness.

30:20  Stejně je tomu s cestou cizoložné ženy: pojí, otře si ústa a řekne: „Nedopustila jsem se ničemnosti.“

30:20  Taková je cesta cizoložné ženy – pojí, otře si ústa a řekne: „Neprovedla jsem nic špatného.“

30:20  Taková je cesta cizoložnice. Nají se, utře si ústa a řekne: Neudělala jsem nic zlého.

30:20  Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

30:20  Talis est et via mulieris adulteræ, quæ comedit, et tergens os suum dicit : Non sum operata malum.

30:21  By three things the earth is disturbed, and the fourth it cannot bear.

30:21  For three things the earth is disquieted, and for four which it cannot bear:

30:21  Pod třemi věcmi se chvěje země a čtyři nemůže unést:

30:21  Před třemi věcmi se chvěje země a čtyři nedokáže snést:

30:21  Pod třemi věcmi se země třese, čtyři není schopna snést.

30:21  Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

30:21  Per tria movetur terra, et quartum non potest sustinere :

30:22  By a slave when he reigneth: by a fool when be is filled with meat:

30:22  For a servant when he reigneth; and a fool when he is filled with meat;

30:22  otroka, který kraluje, blouda, který se přesytí chlebem,

30:22  když služebník začne kralovat, když se hlupák může jídlem cpát,

30:22  Otroka, který kraluje, blázna, který se přesytí pokrmem,

30:22  Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

30:22  per servum, cum regnaverit ; per stultum, cum saturatus fuerit cibo ;

30:23  By an odious woman when she is married: and by a bondwoman when she is heir to her mistress.

30:23  For an odious woman when she is married; and an handmaid that is heir to her mistress.

30:23  vdanou ženu, která není milována, a služku, která vyžene svou paní.

30:23  když se nepříjemná žena vdá a když služka svou paní vystřídá.

30:23  tu, která je nemilována a vdá se, a služku, která vypudí svou paní.

30:23  Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

30:23  per odiosam mulierem, cum in matrimonio fuerit assumpta ; et per ancillam, cum fuerit hæres dominæ suæ.

30:24  There are four very little things of the earth, and they are wiser than the wise.

30:24  There be four things which are little upon the earth, but they are exceeding wise:

30:24  Tito čtyři jsou na zemi nejmenší, a přece znamenití mudrci:

30:24  Tito čtyři jsou na zemi nepatrní, nad mudrce jsou ale moudřejší:

30:24  Jsou čtyři, kteří jsou malí na zemi, ale jsou nesmírně moudří:

30:24  Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

30:24  Quatuor sunt minima terræ, et ipsa sunt sapientiora sapientibus :

30:25  The ants, a feeble people, which provide themselves food in the harvest:

30:25  The ants are a people not strong, yet they prepare their meat in the summer;

30:25  mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm;

30:25  mravenci, národ nepříliš silný, v létě si ale chystají zásoby;

30:25  Mravenci nejsou národ příliš silný, ale připravují si v létě pokrm;

30:25  Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

30:25  formicæ, populus infirmus, qui præparat in messe cibum sibi ;

30:26  The rabbit, a weak people, which maketh its bed in the rock:

30:26  The conies are but a feeble folk, yet make they their houses in the rocks;

30:26  damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách;

30:26  králíci, národ nepříliš mocný, ve skále si však staví obydlí;

30:26  damani nejsou národ příliš mocný, ale stavějí si své obydlí ve skalách;

30:26  Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

30:26  lepusculus, plebs invalida, qui collocat in petra cubile suum ;

30:27  The locust hath no king, yet they all go out by their bands:

30:27  The locusts have no king, yet go they forth all of them by bands;

30:27  kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny;

30:27  kobylky sice krále nemají, všechny však v jednom šiku vyráží;

30:27  kobylky nemají krále, a přece vytáhnou všechny sešikovány;

30:27  Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

30:27  regem locusta non habet, et egreditur universa per turmas suas ;

30:28  The stellio supporteth itself on hands, and dwelleth in kings' houses.

30:28  The spider taketh hold with her hands, and is in kings’ palaces.

30:28  ještěrka, kterou můžeš vzít do ruky, a přece bývá v královských palácích.

30:28  pavouka sice chytíš do ruky, bydlí však v královských palácích.

30:28  ještěrku chytíš rukama, a přece je v královských palácích.

30:28  Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

30:28  stellio manibus nititur, et moratur in ædibus regis.

30:29  There be three things which go well, yea, four are comely in going:

30:29  Tito tři pěkně vykračují a čtyři pěkně pochodují:

30:29  Tito tři mají vznešenou chůzi a čtyři kráčí nádherně:

30:29  Jsou tři, kteří ⌈si hezky vykračují,⌉ čtyři, kteří ⌈si hezky jdou:⌉

30:29  Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

30:29  Tria sunt quæ bene gradiuntur, et quartum quod incedit feliciter :

30:30  A lion, the strongest of beasts, who hath no fear of any thing he meeteth:

30:30  A lion which is strongest among beasts, and turneth not away for any;

30:30  lev, bohatýr mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

30:30  lev, nejudatnější zvíře, jež nikoho se neleká,

30:30  Lev, hrdina mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

30:30  Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

30:30  leo, fortissimus bestiarum, ad nullius pavebit occursum ;

30:31  A cock girded about the loins: and a ram: and a king, whom none can resist.

30:31  A greyhound; an he goat also; and a king, against whom there is no rising up.

30:31  oř silných beder nebo kozel a král se svým válečným lidem.

30:31  osedlaný kůň, kozel a nepřemožitelný král.

30:31  ⌈naparující se kohout⌉ či kozel a král, ⌈když je s ním jeho vojsko.⌉

30:31  Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

30:31  gallus succinctus lumbos ; et aries ; nec est rex, qui resistat ei.

30:32  There is that hath appeared a fool after he was lifted up on high: for if he had understood, he would have laid his hand upon his mouth.

30:32  If thou hast done foolishly in lifting up thyself, or if thou hast thought evil, lay thine hand upon thy mouth.

30:32  Jsi bloud, vynášíš-li se; máš-li nějaký záměr, ruku na ústa!

30:32  Pokud ses bláhově chvástal, pokud sis vymýšlel – ruku na ústa!

30:32  Jestliže jsi jednal bláznivě tím, že ses vyvyšoval, nebo jestliže jsi zamýšlel zlo, dej si ruku na ústa!

30:32  Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

30:32  Est qui stultus apparuit postquam elevatus est in sublime ; si enim intellexisset, ori suo imposuisset manum.

30:33  And he that strongly squeezeth the paps to bring out milk, straineth out butter: and he that violently bloweth his nose, bringeth out blood: and he that provoketh wrath, bringeth forth strife.

30:33  Surely the churning of milk bringeth forth butter, and the wringing of the nose bringeth forth blood: so the forcing of wrath bringeth forth strife.

30:33  Stloukáním smetany vznikne máslo, tlak na nos přivodí krvácení, tlak hněvu vyvolá spor.

30:33  Pod tlakem vzniká z mléka máslo, pod tlakem vytéká z nosu krev, pod tlakem hněvu vzniká svár.

30:33  ⌈Tlak na mléko působí máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku.⌉

30:33  Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

30:33  Qui autem fortiter premit ubera ad eliciendum lac exprimit butyrum ; et qui vehementer emungit elicit sanguinem ; et qui provocat iras producit discordias.