DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Luke - 17

17:1  And he said to his disciples: It is impossible that scandals should not come. But woe to him through whom they come!

17:1  Then said he unto the disciples, It is impossible but that offences will come: but woe unto him, through whom they come!

17:1  Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí.

17:1  Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pokušení, ale běda tomu, skrze koho přicházejí.

17:1  Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pohoršení, běda však tomu, skrze koho přicházejí.

17:1  Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.

17:1  Et ait ad discipulos suos : Impossibile est ut non veniant scandala : væ autem illi per quem veniunt.

17:2  It were better for him that a millstone were hanged about his neck and he cast into the sea, than that he should scandalize one of these little ones.

17:2  It were better for him that a millstone were hanged about his neck, and he cast into the sea, than that he should offend one of these little ones.

17:2  Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných.

17:2  Bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl jednoho z těchto maličkých.

17:2  Pro toho by bylo lépe, kdyby mu přivázali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby pohoršil jednoho z těchto maličkých.

17:2  Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.

17:2  Utilius est illi si lapis molaris imponatur circa collum ejus, et projiciatur in mare quam ut scandalizet unum de pusillis istis.

17:3  Take heed to yourselves. If thy brother sin against thee, reprove him: and if he do penance, forgive him.

17:3  Take heed to yourselves: If thy brother trespass against thee, rebuke him; and if he repent, forgive him.

17:3  Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu.

17:3  Mějte se na pozoru! Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu.

17:3  Mějte se na pozoru. Zhřeší–li tvůj bratr, pokárej ho, a ⌈uzná–li svou vinu⌉, odpusť mu.

17:3  Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.

17:3  Attendite vobis : Si peccaverit in te frater tuus, increpa illum : et si pœnitentiam egerit, dimitte illi.

17:4  And if he sin against thee seven times in a day, and seven times in a day be converted unto thee, saying: I repent: forgive him.

17:4  And if he trespass against thee seven times in a day, and seven times in a day turn again to thee, saying, I repent; thou shalt forgive him.

17:4  A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den, a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: ‚Je mi to líto‘, odpustíš mu!“

17:4  Kdyby proti tobě zhřešil sedmkrát za den a sedmkrát by se k tobě obrátil se slovy: ‚Je mi to líto,‘ musíš mu odpustit.“

17:4  A zhřeší–li proti tobě sedmkrát za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: Uznávám svou vinu, odpusť mi, odpustíš mu.“

17:4  A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.

17:4  Et si septies in die peccaverit in te, et septies in die conversus fuerit ad te, dicens : Pœnitet me, dimitte illi.

17:5  And the apostles said to the Lord: Increase our faith.

17:5  And the apostles said unto the Lord, Increase our faith.

17:5  Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“

17:5  Apoštolové Pánu řekli: „Dej nám víc víry.“

17:5  Apoštolové řekli Pánu: „Přidej nám víry!“

17:5  I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.

17:5  Et dixerunt apostoli Domino : Adauge nobis fidem.

17:6  And the Lord said: If you had faith like to a grain of mustard seed, you might say to this mulberry tree: Be thou rooted up and be thou transplanted into the sea. And it would obey you.

17:6  And the Lord said, If ye had faith as a grain of mustard seed, ye might say unto this sycamine tree, Be thou plucked up by the root, and be thou planted in the sea; and it should obey you.

17:6  Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře‘, a ona by vás poslechla.“

17:6  „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko,“ odpověděl Pán, „řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře!‘ a poslechla by vás.

17:6  Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a poslechla by vás.“

17:6  I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

17:6  Dixit autem Dominus : Si habueritis fidem sicut granum sinapis, dicetis huic arbori moro : Eradicare, et transplantare in mare, et obediet vobis.

17:7  But which of you, having a servant ploughing or feeding cattle, will say to him, when he is come from the field: Immediately go. Sit down to meat.

17:7  But which of you, having a servant plowing or feeding cattle, will say unto him by and by, when he is come from the field, Go and sit down to meat?

17:7  „Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ‚Pojď si hned sednout ke stolu‘?

17:7  Kdo z vás by svému služebníkovi hned po jeho návratu z orby nebo pastvy řekl: ‚Pojď ke stolu‘?

17:7  „Kdo z vás, kdo má otroka, který oře nebo pase stádo, mu řekne, když se vrátí z pole: Pojď hned a ulehni ke stolu?

17:7  Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?

17:7  Quis autem vestrum habens servum arantem aut pascentem, qui regresso de agro dicat illi : Statim transi, recumbe :

17:8  And will not rather say to him: Make ready my supper and gird thyself and serve me, whilst I eat and drink; and afterwards thou shalt eat and drink?

17:8  And will not rather say unto him, Make ready wherewith I may sup, and gird thyself, and serve me, till I have eaten and drunken; and afterward thou shalt eat and drink?

17:8  Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty!‘?

17:8  Neřekne mu spíše: ‚Připrav mi večeři, vezmi si zástěru a obsluhuj mě; až se najím a napiji, můžeš jíst a pít i ty‘?

17:8  Neřekne mu spíše: Připrav něco k jídlu, opaš se a obsluhuj mne, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty?

17:8  Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?

17:8  et non dicat ei : Para quod cœnem, et præcinge te, et ministra mihi donec manducem, et bibam, et post hæc tu manducabis, et bibes ?

17:9  Doth he thank that servant for doing the things which he commanded him?

17:9  Doth he thank that servant because he did the things that were commanded him? I trow not.

17:9  Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno?

17:9  Děkuje snad tomu služebníku, že udělal, co mu bylo nařízeno?

17:9  Děkuje snad tomu otroku, že udělal, co [mu] bylo přikázáno? [Nemyslím.]

17:9  Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.

17:9  Numquid gratiam habet servo illi, quia fecit quæ ei imperaverat ?

17:10  I think not. So you also, when you shall have done all these things that are commanded you, say: We are unprofitable servants; we have done that which we ought to do.

17:10  So likewise ye, when ye shall have done all those things which are commanded you, say, We are unprofitable servants: we have done that which was our duty to do.

17:10  Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit.‘“

17:10  Tak i vy, když uděláte všechno, co je vám nařízeno, říkejte: ‚Nezasloužíme chválu. Jen jsme jako služebníci splnili svou povinnost.‘“

17:10  Tak i vy, když uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: Jsme nehodní otroci; udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.“

17:10  Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.

17:10  non puto. Sic et vos cum feceritis omnia quæ præcepta sunt vobis, dicite : Servi inutiles sumus : quod debuimus facere, fecimus.

17:11  And it came to pass, as he was going to Jerusalem, he passed through the midst of Samaria and Galilee.

17:11  And it came to pass, as he went to Jerusalem, that he passed through the midst of Samaria and Galilee.

17:11  Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou.

17:11  Cestou do Jeruzaléma procházel pomezím Samaří a Galileje.

17:11  A stalo se, když byl na cestě do Jeruzaléma, že procházel Samařskem a Galileou.

17:11  I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

17:11  Et factum est, dum iret in Jerusalem, transibat per mediam Samariam et Galilæam.

17:12  And as he entered into a certain town, there met him ten men that were lepers, who stood afar off.

17:12  And as he entered into a certain village, there met him ten men that were lepers, which stood afar off:

17:12  Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál

17:12  Když přicházel k jedné vesnici, setkalo se s ním deset malomocných. Zůstali stát opodál

17:12  Když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů, kteří zůstali stát opodál

17:12  A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.

17:12  Et cum ingrederetur quoddam castellum, occurrerunt ei decem viri leprosi, qui steterunt a longe :

17:13  And lifted up their voice, saying: Jesus, Master, have mercy on us.

17:13  And they lifted up their voices, and said, Jesus, Master, have mercy on us.

17:13  a hlasitě volali: „Ježíš, Mistře, smiluj se nad námi!“

17:13  a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“

17:13  a hlasitě zvolali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“

17:13  A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

17:13  et levaverunt vocem, dicentes : Jesu præceptor, miserere nostri.

17:14  Whom when he saw, he said: Go, shew yourselves to the priests. And it came to pass, as they went, they were made clean.

17:14  And when he saw them, he said unto them, Go shew yourselves unto the priests. And it came to pass, that, as they went, they were cleansed.

17:14  Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím!“ A když tam šli, byli očištěni.

17:14  Když je uviděl, řekl jim: „Jděte se ukázat kněžím.“ A jak šli, byli očištěni.

17:14  Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ A stalo se, když odcházeli, že byli očištěni.

17:14  Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

17:14  Quos ut vidit, dixit : Ite, ostendite vos sacerdotibus. Et factum est, dum irent, mundati sunt.

17:15  And one of them, when he saw that he was made clean, went back, with a loud voice glorifying God.

17:15  And one of them, when he saw that he was healed, turned back, and with a loud voice glorified God,

17:15  Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha;

17:15  Jakmile jeden z nich uviděl, že je uzdraven, vrátil se a hlasitě chválil Boha.

17:15  Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha;

17:15  Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.

17:15  Unus autem ex illis, ut vidit quia mundatus est, regressus est, cum magna voce magnificans Deum,

17:16  And he fell on his face before his feet, giving thanks. And this was a Samaritan.

17:16  And fell down on his face at his feet, giving him thanks: and he was a Samaritan.

17:16  padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A byl to Samařan.

17:16  Padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. Ten muž byl Samaritán.

17:16  padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan.

17:16  A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

17:16  et cecidit in faciem ante pedes ejus, gratias agens : et hic erat Samaritanus.

17:17  And Jesus answering, said: Were not ten made clean? And where are the nine?

17:17  And Jesus answering said, Were there not ten cleansed? but where are the nine?

17:17  Nato Ježíš řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?

17:17  „Copak jich nebylo očištěno deset?“ zeptal se Ježíš. „Kde je těch zbylých devět?

17:17  Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?

17:17  I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?

17:17  Respondens autem Jesus, dixit : Nonne decem mundati sunt ? et novem ubi sunt ?

17:18  There is no one found to return and give glory to God, but this stranger.

17:18  There are not found that returned to give glory to God, save this stranger.

17:18  Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“

17:18  Nikdo z nich se nevrátil, aby vzdal Bohu slávu, jedině tento cizinec?“

17:18  Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal chválu Bohu, kromě tohoto cizince?“

17:18  Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

17:18  Non est inventus qui rediret, et daret gloriam Deo, nisi hic alienigena.

17:19  And he said to him: Arise, go thy way; for thy faith hath made thee whole.

17:19  And he said unto him, Arise, go thy way: thy faith hath made thee whole.

17:19  Řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“

17:19  Potom mu řekl: „Vstaň a jdi. Tvá víra tě uzdravila.“

17:19  A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“

17:19  I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.

17:19  Et ait illi : Surge, vade : quia fides tua te salvum fecit.

17:20  And being asked by the Pharisees when the kingdom of God should come, he answering them and said: The kingdom of God cometh not with observation.

17:20  And when he was demanded of the Pharisees, when the kingdom of God should come, he answered them and said, The kingdom of God cometh not with observation:

17:20  Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli pozorovat;

17:20  Když se ho jednou farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází zjevně.

17:20  Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází ⌈tak, abyste ho mohli pozorovat⌉;

17:20  Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.

17:20  Interrogatus autem a pharisæis : Quando venit regnum Dei ? respondens eis, dixit : Non venit regnum Dei cum observatione :

17:21  Neither shall they say: Behold here, or behold there. For lo, the kingdom of God is within you.

17:21  Neither shall they say, Lo here! or, lo there! for, behold, the kingdom of God is within you.

17:21  ani se nedá říci: ‚Hle, je tu‘ nebo ‚je tam‘! Vždyť království Boží je mezi vámi!“

17:21  Nebude možné říci: ‚Je tu!‘ anebo: ‚Je tam.‘ Boží království už je přece mezi vámi!“

17:21  ani neřeknou: Hle, je tu nebo je tam. Neboť hle, Boží království je mezi vámi.“

17:21  Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.

17:21  neque dicent : Ecce hic, aut ecce illic. Ecce enim regnum Dei intra vos est.

17:22  And he said to his disciples: The days will come when you shall desire to see one day of the Son of man. And you shall not see it.

17:22  And he said unto the disciples, The days will come, when ye shall desire to see one of the days of the Son of man, and ye shall not see it.

17:22  Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte.

17:22  Svým učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy zatoužíte uvidět jeden ze dnů Syna člověka, ale neuvidíte.

17:22  Učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy zatoužíte spatřit aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale nespatříte.

17:22  I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.

17:22  Et ait ad discipulos suos : Venient dies quando desideretis videre unum diem Filii hominis, et non videbitis.

17:23  And they will say to you: See here, and see there. Go ye not after, nor follow them.

17:23  And they shall say to you, See here; or, see there: go not after them, nor follow them.

17:23  Řeknou vám: ‚Hle, tam je, hle, tu‘; zůstaňte doma a nechoďte za nimi.

17:23  Když vám tehdy řeknou: ‚Je tu,‘ anebo: ‚Je tam,‘ nikam nechoďte a za nikým se nežeňte.

17:23  A budou vám říkat: Hle, zde je nebo hle, tam! Nechoďte a neběhejte za nimi.

17:23  A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.

17:23  Et dicent vobis : Ecce hic, et ecce illic. Nolite ire, neque sectemini :

17:24  For as the lightning that lighteneth from under heaven shineth unto the parts that are under heaven, so shall the Son of man be in his day.

17:24  For as the lightning, that lighteneth out of the one part under heaven, shineth unto the other part under heaven; so shall also the Son of man be in his day.

17:24  Jako když se zableskne a rázem osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni.

17:24  Jako když blesk ozáří krajinu od jednoho konce oblohy až po druhý, tak se objeví Syn člověka ve svůj den.

17:24  Neboť jako blýskající se blesk září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem, tak bude Syn člověka [ve svém dni].

17:24  Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

17:24  nam, sicut fulgur coruscans de sub cælo in ea quæ sub cælo sunt, fulget : ita erit Filius hominis in die sua.

17:25  But first he must suffer many things and be rejected by this generation.

17:25  But first must he suffer many things, and be rejected of this generation.

17:25  Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení.

17:25  Nejdříve ale musí mnoho vytrpět a být zavržen tímto pokolením.

17:25  Napřed však musí mnoho vytrpět a být tímto pokolením zavržen.

17:25  Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.

17:25  Primum autem oportet illum multa pati, et reprobari a generatione hac.

17:26  And as it came to pass in the days of Noe, so shall it be also in the days of the Son of man.

17:26  And as it was in the days of Noe, so shall it be also in the days of the Son of man.

17:26  Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka:

17:26  Jak bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka:

17:26  A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka:

17:26  A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

17:26  Et sicut factum est in diebus Noë, ita erit et in diebus Filii hominis :

17:27  They did eat and drink, they married wives and were given in marriage, until the day that Noe entered into the ark and the flood came and destroyed them all.

17:27  They did eat, they drank, they married wives, they were given in marriage, until the day that Noe entered into the ark, and the flood came, and destroyed them all.

17:27  Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.

17:27  Jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechny zahubila.

17:27  jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny.

17:27  Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.

17:27  edebant et bibebant : uxores ducebant et dabantur ad nuptias, usque in diem, qua intravit Noë in arcam : et venit diluvium, et perdidit omnes.

17:28  Likewise as it came to pass in the days of Lot. They did eat and drink, they bought and sold, they planted and built.

17:28  Likewise also as it was in the days of Lot; they did eat, they drank, they bought, they sold, they planted, they builded;

17:28  Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli;

17:28  Podobně bylo za dnů Lotových: Jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli,

17:28  Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli,

17:28  A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.

17:28  Similiter sicut factum est in diebus Lot : edebant et bibebant, emebant et vendebant, plantabant et ædificabant :

17:29  And in the day that Lot went out of Sodom, it rained fire and brimstone from heaven and destroyed them all.

17:29  But the same day that Lot went out of Sodom it rained fire and brimstone from heaven, and destroyed them all.

17:29  v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny.

17:29  ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechny zahubil.

17:29  avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny.

17:29  Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.

17:29  qua die autem exiit Lot a Sodomis, pluit ignem et sulphur de cælo, et omnes perdidit :

17:30  Even thus shall it be in the day when the Son of man shall be revealed.

17:30  Even thus shall it be in the day when the Son of man is revealed.

17:30  Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka.

17:30  Právě tak to bude v den, kdy se objeví Syn člověka.

17:30  Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka.

17:30  Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.

17:30  secundum hæc erit qua die Filius hominis revelabitur.

17:31  In that hour, he that shall be on the housetop, and his goods in the house, let him not go down to take them away: and he that shall be in the field, in like manner, let him not return back.

17:31  In that day, he which shall be upon the housetop, and his stuff in the house, let him not come down to take it away: and he that is in the field, let him likewise not return back.

17:31  Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.

17:31  Kdo bude v ten den na střeše a jeho věci v domě, ať nesestupuje, aby je pobral; a také kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.

17:31  Kdobude v onen den na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.

17:31  V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

17:31  In illa hora, qui fuerit in tecto, et vasa ejus in domo, ne descendat tollere illa : et qui in agro, similiter non redeat retro.

17:32  Remember Lot's wife.

17:32  Remember Lot’s wife.

17:32  Vzpomeňte si na Lotovu ženu!

17:32  Pamatujte na Lotovu ženu!

17:32  Pamatujte na Lotovu ženu.

17:32  Pomněte na Lotovu ženu.

17:32  Memores estote uxoris Lot.

17:33  Whosoever shall seek to save his life shall lose it: and whosoever shall lose it shall preserve it.

17:33  Whosoever shall seek to save his life shall lose it; and whosoever shall lose his life shall preserve it.

17:33  Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej.

17:33  Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí. Kdokoli by jej ztratil, ten jej zachová.

17:33  Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu.

17:33  Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.

17:33  Quicumque quæsierit animam suam salvam facere, perdet illam : et quicumque perdiderit illam, vivificabit eam.

17:34  I say to you: In that night there shall be two men in one bed. The one shall be taken and the other shall be left.

17:34  I tell you, in that night there shall be two men in one bed; the one shall be taken, and the other shall be left.

17:34  Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat a druhý zanechán.

17:34  Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom loži; jeden bude vzat a druhý zanechán.

17:34  Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán.

17:34  Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

17:34  Dico vobis : In illa nocte erunt duo in lecto uno : unus assumetur, et alter relinquetur :

17:35  Two women shall be grinding together. The one shall be taken and the other shall be left. Two men shall be in the field. The one shall be taken and the other shall be left.

17:35  Two women shall be grinding together; the one shall be taken, and the other left.

17:35  Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, druhá zanechána.“

17:35  [36] Dvě budou spolu mlít; jedna bude vzata a druhá zanechána.“

17:35  Dvě budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána.

17:35  Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.

17:35  duæ erunt molentes in unum : una assumetur, et altera relinquetur : duo in agro : unus assumetur, et alter relinquetur.

17:36  They answering, say to him: Where, Lord?

17:36  Two men shall be in the field; the one shall be taken, and the other left.

17:36  Dva budou na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.

17:36  [Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druhý zanechán.]“

17:36  Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

17:36  Respondentes dicunt illi : Ubi Domine ?

17:37  Who said to them: Wheresoever the body shall be, thither will the eagles also be gathered together.

17:37  And they answered and said unto him, Where, Lord? And he said unto them, Wheresoever the body is, thither will the eagles be gathered together.

17:37  Když to slyšeli, otázali se ho: „Kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“

17:37  „Kde, Pane?“ zeptali se ho. „Kde je mrtvola, tam se slétnou supi,“ odpověděl.

17:37  Řekli mu: „Kde to bude, Pane?“ On jim řekl: „Kde je tělo, tam se shromáždí i supi.“

17:37  I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

17:37  Qui dixit illis : Ubicumque fuerit corpus, illuc congregabuntur et aquilæ.