DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 16

16:1  It is the part of man to prepare the soul: and of the Lord to govern the tongue.

16:1  The preparations of the heart in man, and the answer of the tongue, is from the Lord.

16:1  Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk.

16:1  Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin.

16:1  Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.

16:1  Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

16:1  Hominis est animam præparare, et Domini gubernare linguam.

16:2  All the ways of a man are open to his eyes: the Lord is the weigher of spirits.

16:2  All the ways of a man are clean in his own eyes; but the Lord weigheth the spirits.

16:2  Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.

16:2  Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin.

16:2  Všechny cesty člověka jsou čisté v jeho očích, Hospodin však zkoumá motivy.

16:2  Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

16:2  Omnes viæ hominis patent oculis ejus ; spirituum ponderator est Dominus.

16:3  Lay open thy works to the Lord: and thy thoughts shall be directed.

16:3  Commit thy works unto the Lord, and thy thoughts shall be established.

16:3  Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.

16:3  Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní.

16:3  Uval své dílo na Hospodina a tvé plány obstojí.

16:3  Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

16:3  Revela Domino opera tua, et dirigentur cogitationes tuæ.

16:4  The Lord hath made all things for himself: the wicked also for the evil day.

16:4  The Lord hath made all things for himself: yea, even the wicked for the day of evil.

16:4  Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den.

16:4  Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den.

16:4  Hospodin všechno udělal pro svůj účel, i ničemu pro zlý den.

16:4  Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

16:4  Universa propter semetipsum operatus est Dominus ; impium quoque ad diem malum.

16:5  Every proud man is an abomination to the Lord: though hand should be joined to hand, he is not innocent. The beginning of a good way is to do justice: and this is more acceptable with God, than to offer sacrifices.

16:5  Every one that is proud in heart is an abomination to the Lord: though hand join in hand, he shall not be unpunished.

16:5  Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu.

16:5  Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist.

16:5  Pro Hospodina je ohavností každý povýšenec, zcela jistě nezůstane bez trestu.

16:5  Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

16:5  Abominatio Domini est omnis arrogans ; etiamsi manus ad manum fuerit, non est innocens. Initium viæ bonæ facere justitiam ; accepta est autem apud Deum magis quam immolare hostias.

16:6  By mercy and truth iniquity is redeemed; and by the fear of the Lord men depart from evil.

16:6  By mercy and truth iniquity is purged: and by the fear of the Lord men depart from evil.

16:6  Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého.

16:6  Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu.

16:6  Milosrdenstvím a věrností bude usmířena vina, od zla se člověk odvrací bázní před Hospodinem.

16:6  Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

16:6  Misericordia et veritate redimitur iniquitas, et in timore Domini declinatur a malo.

16:7  When the ways of man shall please the Lord, he will convert even his enemies to peace.

16:7  When a man’s ways please the Lord, he maketh even his enemies to be at peace with him.

16:7  Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.

16:7  Když se Hospodinu líbí něčí cesty, i jeho nepřátele s ním usmíří.

16:7  Když Hospodin najde zalíbení v cestách člověka, ⌈dává mu pokoj i od jeho nepřátel.⌉

16:7  Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

16:7  Cum placuerint Domino viæ hominis, inimicos quoque ejus convertet ad pacem.

16:8  Better is a little with justice, than great revenues with iniquity.

16:8  Better is a little with righteousness than great revenues without right.

16:8  Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím.

16:8  Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím.

16:8  Lepší je málo se spravedlností, nežli hojné výnosy s bezprávím.

16:8  Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

16:8  Melius est parum cum justitia quam multi fructus cum iniquitate.

16:9  The heart of man disposeth his way: but the Lord must direct his steps.

16:9  A man’s heart deviseth his way: but the Lord directeth his steps.

16:9  Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.

16:9  Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin.

16:9  Srdce člověku vymýšlí cestu, ale jeho kroky určuje Hospodin.

16:9  Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

16:9  Cor hominis disponit viam suam, sed Domini est dirigere gressus ejus.

16:10  Divination is in the lips of the king, his mouth shall not err in judgment.

16:10  A divine sentence is in the lips of the king: his mouth transgresseth not in judgment.

16:10  Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří.

16:10  Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit.

16:10  Věštba je na rtech krále, jeho ústa se nezpronevěří při soudu.

16:10  Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

16:10  Divinatio in labiis regis ; in judicio non errabit os ejus.

16:11  Weight and balance are judgments of the Lord: and his work all the weights of the bag.

16:11  A just weight and balance are the Lord’s: all the weights of the bag are his work.

16:11  Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem.

16:11  Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil.

16:11  Váhy i spravedlivé misky patří Hospodinu, každé závaží v měšci je jeho dílem.

16:11  Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

16:11  Pondus et statera judicia Domini sunt, et opera ejus omnes lapides sacculi.

16:12  They that act wickedly are abominable to the king: for the throne is established by justice.

16:12  It is an abomination to kings to commit wickedness: for the throne is established by righteousness.

16:12  Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn.

16:12  Páchat zlo je pro krále ohavností – vždyť je to spravedlnost, co drží trůn!

16:12  Pro krále je ohavností páchat ničemnost, protože trůn bude pevně stát skrze spravedlnost.

16:12  Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

16:12  Abominabiles regi qui agunt impie, quoniam justitia firmatur solium.

16:13  Just lips are the delight of kings: he that speaketh right things shall be loved.

16:13  Righteous lips are the delight of kings; and they love him that speaketh right.

16:13  Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují.

16:13  Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně.

16:13  Králům jsou milé spravedlivé rty, milují toho, kdo mluví správné věci.

16:13  Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

16:13  Voluntas regum labia justa ; qui recta loquitur diligetur.

16:14  The wrath of a king is as messengers of death: and the wise man will pacify it.

16:14  The wrath of a king is as messengers of death: but a wise man will pacify it.

16:14  Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří.

16:14  Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší.

16:14  Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý člověk jej usmíří.

16:14  Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

16:14  Indignatio regis nuntii mortis, et vir sapiens placabit eam.

16:15  In the cheerfulness of the king's countenance is life: and his clemency is like the latter rain.

16:15  In the light of the king’s countenance is life; and his favour is as a cloud of the latter rain.

16:15  V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm.

16:15  Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň – dešťový oblak na jaře!

16:15  V jasu královy tváře je život, jeho obliba je jako oblak jarního deště.

16:15  V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

16:15  In hilaritate vultus regis vita, et clementia ejus quasi imber serotinus.

16:16  Get wisdom, because it is better than gold: and purchase prudence, for it is more precious than silver.

16:16  How much better is it to get wisdom than gold! and to get understanding rather to be chosen than silver!

16:16  Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.

16:16  Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost.

16:16  Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro.

16:16  Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

16:16  Posside sapientiam, quia auro melior est, et acquire prudentiam, quia pretiosior est argento.

16:17  The path of the just departeth from evils: he that keepeth his soul keepeth his way.

16:17  The highway of the upright is to depart from evil: he that keepeth his way preserveth his soul.

16:17  Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu.

16:17  Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání.

16:17  Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši.

16:17  Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

16:17  Semita justorum declinat mala ; custos animæ suæ servat viam suam.

16:18  Pride goeth before destruction: and the spirit is lifted up before a fall.

16:18  Pride goeth before destruction, and an haughty spirit before a fall.

16:18  Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.

16:18  Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu.

16:18  Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha.

16:18  Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

16:18  Contritionem præcedit superbia, et ante ruinam exaltatur spiritus.

16:19  It is better to be humbled with the meek, than to divide spoils with the proud.

16:19  Better it is to be of an humble spirit with the lowly, than to divide the spoil with the proud.

16:19  Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.

16:19  Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist.

16:19  Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými.

16:19  Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

16:19  Melius est humiliari cum mitibus quam dividere spolia cum superbis.

16:20  The learned in word shall find good things: and he that trusteth in the Lord is blessed.

16:20  He that handleth a matter wisely shall find good: and whoso trusteth in the Lord, happy is he.

16:20  Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.

16:20  Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený!

16:20  ⌈Kdo je rozumný v jednání,⌉ nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina.

16:20  Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

16:20  Eruditus in verbo reperiet bona, et qui sperat in Domino beatus est.

16:21  The wise in heart shall be called prudent: and he that is sweet in words, shall attain to greater things.

16:21  The wise in heart shall be called prudent: and the sweetness of the lips increaseth learning.

16:21  Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.

16:21  Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají.

16:21  Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost.

16:21  Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

16:21  Qui sapiens est corde appellabitur prudens, et qui dulcis eloquio majora percipiet.

16:22  Knowledge is a fountain of life to him that possesseth it: the instruction of fools is foolishness.

16:22  Understanding is a wellspring of life unto him that hath it: but the instruction of fools is folly.

16:22  Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.

16:22  Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků.

16:22  Rozumnost je pramenem života pro ⌈ty, kdo ji mají,⌉ hloupost je trestem hlupáků.

16:22  Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

16:22  Fons vitæ eruditio possidentis ; doctrina stultorum fatuitas.

16:23  The heart of the wise shall instruct his mouth: and shall add grace to his lips.

16:23  The heart of the wise teacheth his mouth, and addeth learning to his lips.

16:23  Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.

16:23  Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti.

16:23  Srdce moudrého člověka činí jeho ⌈řeč rozumnou,⌉ ⌈jeho slovům⌉ přidává přesvědčivost.

16:23  Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

16:23  Cor sapientis erudiet os ejus, et labiis ejus addet gratiam.

16:24  Well ordered words are as a honeycomb: sweet to the soul, and health to the bones.

16:24  Pleasant words are as an honeycomb, sweet to the soul, and health to the bones.

16:24  Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.

16:24  Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék.

16:24  Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem.

16:24  Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

16:24  Favus mellis composita verba ; dulcedo animæ sanitas ossium.

16:25  There is a way that seemeth to a man right: and the ends thereof lead to death.

16:25  There is a way that seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death.

16:25  Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.

16:25  Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti.

16:25  Některá cesta ⌈připadá člověku správná,⌉ avšak ⌈nakonec je cestou smrti.⌉

16:25  Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

16:25  Est via quæ videtur homini recta, et novissima ejus ducunt ad mortem.

16:26  The soul of him that laboureth, laboureth for himself, because his mouth hath obliged him to it.

16:26  He that laboureth laboureth for himself; for his mouth craveth it of him.

16:26  Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa.

16:26  Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání.

16:26  Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa.

16:26  Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

16:26  Anima laborantis laborat sibi, quia compulit eum os suum.

16:27  The wicked man diggeth evil, and in his lips is a burning fire.

16:27  An ungodly man diggeth up evil: and in his lips there is as a burning fire.

16:27  Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.

16:27  Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál.

16:27  Ničemný člověk připravuje zlo, ⌈na jeho rtech je⌉ jakoby spalující oheň.

16:27  Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

16:27  Vir impius fodit malum, et in labiis ejus ignis ardescit.

16:28  A perverse man stirreth up quarrels: and one full of words separateth princes.

16:28  A froward man soweth strife: and a whisperer separateth chief friends.

16:28  Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.

16:28  Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele.

16:28  Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele.

16:28  Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

16:28  Homo perversus suscitat lites, et verbosus separat principes.

16:29  An unjust man allureth his friend: and leadeth him into a way that is not good.

16:29  A violent man enticeth his neighbour, and leadeth him into the way that is not good.

16:29  Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.

16:29  Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou.

16:29  Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu.

16:29  Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

16:29  Vir iniquus lactat amicum suum, et ducit eum per viam non bonam.

16:30  He that with fixed eyes deviseth wicked things, biting his lips, bringeth evil to pass.

16:30  He shutteth his eyes to devise froward things: moving his lips he bringeth evil to pass.

16:30  Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.

16:30  Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost.

16:30  Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo.

16:30  Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

16:30  Qui attonitis oculis cogitat prava, mordens labia sua perficit malum.

16:31  Old age is a crown of dignity, when it is found in the ways of justice.

16:31  The hoary head is a crown of glory, if it be found in the way of righteousness.

16:31  Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.

16:31  Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží.

16:31  Šediny jsou krásnou korunou, na cestě spravedlnosti ji naleznou.

16:31  Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

16:31  Corona dignitatis senectus, quæ in viis justitiæ reperietur.

16:32  The patient man is better than the valiant: and he that ruleth his spirit, than he that taketh cities.

16:32  He that is slow to anger is better than the mighty; and he that ruleth his spirit than he that taketh a city.

16:32  Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.

16:32  Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat.

16:32  ⌈Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina,⌉ a kdo ⌈ovládá svůj hněv,⌉ je lepší než ten, kdo dobyl město.

16:32  Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

16:32  Melior est patiens viro forti, et qui dominatur animo suo expugnatore urbium.

16:33  Lots are cast into the lap, but they are disposed of by the Lord.

16:33  The lot is cast into the lap; but the whole disposing thereof is of the Lord.

16:33  Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

16:33  Člověk si může házet losem na klín, všechno však rozhoduje Hospodin.

16:33  Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

16:33  Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

16:33  Sortes mittuntur in sinum, sed a Domino temperantur.