CzeCSP - Psalms - 102

102:1  Modlitba zkroušeného, když umdlévá a vylévá před Hospodinem svůj nářek.

102:2  Hospodine, slyš mou modlitbu, kéž k tobě pronikne mé volání o pomoc!

102:3  V den mého soužení neskrývej přede mnou svou tvář, nakloň ke mně své ucho. V den, kdy volám, mi rychle odpověz!

102:4  Mé dny minuly jako dým a mé kosti jsou rozpálené jak ohniště.

102:5  Mé srdce je ubité a schne jako bylina, i svůj chléb jíst zapomínám;

102:6  pro mé vzdychání přilnuly mi kosti k tělu.

102:7  Podobám se stepnímu pelikánu, jsem jako sova z rozvalin.

102:8  Nespím a jsem jako osamělý ptáček na střeše.

102:9  Celý den mě mí nepřátelé tupí. Potřeštěnci při mně přísahají.

102:10  Místo chleba jím popel, do svého nápoje přimíchávám slzy.

102:11  To od tvého rozhořčení a hněvu. Zvedl jsi mě a odvrhl jsi mě.

102:12  Mé dny jsou jako stín, který se prodlužuje, a já schnu jako bylina.

102:13  Ale ty, Hospodine, zůstáváš navěky; ⌈jsi připomínán⌉ od pokolení do pokolení.

102:14  Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem -- vždyť nastal čas, aby ses nad ním smiloval; vždyť nadešla ta chvíle!

102:15  Vždyť tví otroci si oblíbili jeho kameny; jímá je lítost nad jeho sutinami.

102:16  Národy se budou bát Hospodinova jména a všichni králové země tvé slávy,

102:17  až Hospodin zbuduje Sijón a ukáže se ve své slávě,

102:18  až shlédne na modlitbu bezmocného, nepohrdne jejich modlitbami.

102:19  Toto je zapsáno pro budoucí pokolení. Lid, který bude stvořen, bude chválit Hospodina,

102:20  který shlédl ze svých svatých výšin. Hospodin pohlédl z nebes na zemi,

102:21  aby vyslyšel nářek vězňů a rozvázal syny smrti,

102:22  aby vypravovali na Sijónu o Hospodinově jménu a o jeho chvále v Jeruzalémě,

102:23  když se společně shromáždí národy i království, aby sloužily Hospodinu.

102:24  Cestou pokořil mou sílu a zkrátil mé dny.

102:25  Pravím: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů -- tvá léta jsou od pokolení do pokolení.

102:26  Dávno jsi založil zemi, nebesa jsou dílo tvých rukou.

102:27  Ta zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechna jako roucho zvetší, vyměníš je jako plášť a budou proměněna.

102:28  Ale ty jsi stále týž -- tvá léta nekončí.

102:29  Synové tvých otroků budou mít klid a jejich símě bude před tebou upevněno.