DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Hebrews - 10

10:1  For the law, having a shadow of the good things to come, not the very image of the things, by the selfsame sacrifices which they offer continually every year, can never make the comers thereunto perfect.

10:1  For the law having a shadow of good things to come, and not the very image of the things, can never with those sacrifices which they offered year by year continually make the comers thereunto perfect.

10:1  V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí.

10:1  Zákon je pouhým stínem dobra, jež mělo přijít, nikoli jeho skutečným obrazem. Neustálé každoroční obětování přece nikdy nemůže ty, kdo je přináší, přivést k dokonalosti.

10:1  Poněvadž Zákon má pouhý stín budoucího dobra, ne samu podobu těch skutečností, nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, nikdy učinit dokonalými ty, kdo s nimi přistupují.

10:1  Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz těch věcí, jednostejnými obětmi, kteréž po všecka léta obětují, nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.

10:1  Umbram enim habens lex futurorum bonorum, non ipsam imaginem rerum : per singulos annos, eisdem ipsis hostiis quas offerunt indesinenter, numquam potest accedentes perfectos facere :

10:2  For then they would have ceased to be offered: because the worshippers once cleansed should have no conscience of sin any longer.

10:2  For then would they not have ceased to be offered? because that the worshippers once purged should have had no more conscience of sins.

10:2  Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly.

10:2  (Jinak by je účastníci této bohoslužby už dávno přestali přinášet, protože by byli jednou provždy očištěni od hříšného svědomí.)

10:2  Což by ⌈nepřestali obětovat⌉, kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí hříchu, když jsou jednou očištěni?

10:2  Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, proto že by již neměli žádného svědomí z hříchů ti, kteříž obětují, jsouce jednou očištěni?

10:2  alioquin cessassent offerri : ideo quod nullam haberent ultra conscientiam peccati, cultores semel mundati :

10:3  But in them there is made a commemoration of sins every year:

10:3  But in those sacrifices there is a remembrance again made of sins every year.

10:3  Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně připomínají,

10:3  Těmito oběťmi se ale hříchy jen každoročně připomínají;

10:3  Ale v těch obětech je každoročně připomínka hříchů,

10:3  Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.

10:3  sed in ipsis commemoratio peccatorum per singulos annos fit.

10:4  For it is impossible that with the blood of oxen and goats sin should be taken away.

10:4  For it is not possible that the blood of bulls and of goats should take away sins.

10:4  neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit.

10:4  krev býků a kozlů přece nemůže hříchy nikdy odstranit.

10:4  neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy.

10:4  Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.

10:4  Impossibile enim est sanguine taurorum et hircorum auferri peccata.

10:5  Wherefore, when he cometh into the world he saith: Sacrifice and oblation thou wouldest not: but a body thou hast fitted to me.

10:5  Wherefore when he cometh into the world, he saith, Sacrifice and offering thou wouldest not, but a body hast thou prepared me:

10:5  Proto Kristus říká, když přichází na svět: ‚Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo.

10:5  A proto Kristus, když přichází na svět, říká: „Oběti ani dary sis nepřál, místo toho jsi mi tělo připravil;

10:5  Když tedy vchází do světa, praví: Oběť a obětní dar jsi nechtěl, ⌈připravil jsi mi však tělo⌉;

10:5  Protož vcházeje na svět, dí: Oběti a daru nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.

10:5  Ideo ingrediens mundum dicit : Hostiam et oblationem noluisti : corpus autem aptasti mihi :

10:6  Holocausts for sin did not please thee.

10:6  In burnt offerings and sacrifices for sin thou hast had no pleasure.

10:6  V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení.

10:6  zápaly a oběti za hřích neoblíbil sis.

10:6  nelíbily se ti celopaly a oběti za hřích.

10:6  Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.

10:6  holocautomata pro peccato non tibi placuerunt.

10:7  Then said I: Behold I come: in the head of the book it is written of me: that I should do thy will, O God.

10:7  Then said I, Lo, I come (in the volume of the book it is written of me,) to do thy will, O God.

10:7  Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno.‘

10:7  Tehdy jsem řekl: Zde jsem, Bože, jako je o mně v Knize napsáno, přicházím konat vůli tvou.“

10:7  Tehdy jsem řekl: Hle, tu jsem -- v svitku knihy je napsáno o mně --, abych vykonal, Bože, tvou vůli.

10:7  Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně,) abych činil, ó Bože, vůli tvou.

10:7  Tunc dixi : Ecce venio : in capite libri scriptum est de me : Ut faciam, Deus, voluntatem tuam.

10:8  In saying before, Sacrifices, and oblations, and holocausts for sin thou wouldest not, neither are they pleasing to thee, which are offered according to the law.

10:8  Above when he said, Sacrifice and offering and burnt offerings and offering for sin thou wouldest not, neither hadst pleasure therein; which are offered by the law;

10:8  Předně říká: ‚Oběti ani dary, oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení‘ - totiž v takových, jaké se obětují podle zákona.

10:8  Nejprve řekl: „Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích“ (jež se obětují podle Zákona) „sis nepřál a neoblíbil,“

10:8  Když napřed říká: Oběti a obětní dary a celopaly a oběti za hřích jsi nechtěl ani se ti nelíbily -- tedy ty, které se obětují podle Zákona --,

10:8  Pověděv napřed: Že oběti a daru, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podlé zákona obětují,) nechtěl jsi, aniž jsi oblíbil,

10:8  Superius dicens : Quia hostias, et oblationes, et holocautomata pro peccato noluisti, nec placita sunt tibi, quæ secundum legem offeruntur,

10:9  Then said I: Behold, I come to do thy will, O God: He taketh away the first, that he may establish that which followeth.

10:9  Then said he, Lo, I come to do thy will, O God. He taketh away the first, that he may establish the second.

10:9  Potom však řekne: ‚Zde jsem, abych konal tvou vůli.‘ Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé.

10:9  a potom dodal: „Zde jsem, abych konal tvou vůli.“ Tak ruší to první, aby ustanovil to druhé.

10:9  potom řekl: Hle, tu jsem, abych vykonal [, Bože,] tvou vůli. To první ruší, aby ustanovil to druhé.

10:9  Tehdy řekl: Aj, jduť, abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.

10:9  tunc dixi : Ecce venio, ut faciam, Deus, voluntatem tuam : aufert primum, ut sequens statuat.

10:10  In the which will, we are sanctified by the oblation of the body of Jesus Christ once.

10:10  By the which will we are sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once for all.

10:10  Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.

10:10  A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista.

10:10  V této vůli jsme posvěceni skrze oběť těla Ježíše Krista jednou provždy.

10:10  V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.

10:10  In qua voluntate sanctificati sumus per oblationem corporis Jesu Christi semel.

10:11  And every priest indeed standeth daily ministering and often offering the same sacrifices which can never take away sins.

10:11  And every priest standeth daily ministering and offering oftentimes the same sacrifices, which can never take away sins:

10:11  Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy.

10:11  Každý kněz denně pokračuje v bohoslužbě, při níž znovu a znovu přináší stejné oběti, které nikdy nemohou odstranit hříchy.

10:11  Každý kněz stojí a koná denně službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy.

10:11  A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.

10:11  Et omnis quidem sacerdos præsto est quotidie ministrans, et easdem sæpe offerens hostias, quæ numquam possunt auferre peccata :

10:12  But this man, offering one sacrifice for sins, for ever sitteth on the right hand of God,

10:12  But this man, after he had offered one sacrifice for sins for ever, sat down on the right hand of God;

10:12  Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží

10:12  Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a usedl navždy po Boží pravici.

10:12  On však ⌈přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl⌉ po pravici Boží

10:12  Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,

10:12  hic autem unam pro peccatis offerens hostiam, in sempiternum sedet in dextera Dei,

10:13  From henceforth expecting until his enemies be made his footstool.

10:13  From henceforth expecting till his enemies be made his footstool.

10:13  a hledí vstříc tomu, ‚až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu‘.

10:13  Od té doby čeká, až mu budou nepřátelé položeni k nohám,

10:13  a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou.

10:13  Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.

10:13  de cetero exspectans donec ponantur inimici ejus scabellum pedum ejus.

10:14  For by one oblation he hath perfected for ever them that are sanctified.

10:14  For by one offering he hath perfected for ever them that are sanctified.

10:14  Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.

10:14  neboť jedinou obětí přivedl ty, které posvěcuje, k věčné dokonalosti.

10:14  Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni.

10:14  Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.

10:14  Una enim oblatione, consummavit in sempiternum sanctificatos.

10:15  And the Holy Ghost also doth testify this to us. For after that he said:

10:15  Whereof the Holy Ghost also is a witness to us: for after that he had said before,

10:15  Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká:

10:15  Totéž nám dosvědčuje i Duch svatý. Nejdříve totiž říká:

10:15  Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, neboť po slovech:

10:15  Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prvé pověděv:

10:15  Contestatur autem nos et Spiritus Sanctus. Postquam enim dixit :

10:16  And this is the testament which I will make unto them after those days, saith the Lord. I will give my laws in their hearts and on their minds will I write them:

10:16  This is the covenant that I will make with them after those days, saith the Lord, I will put my laws into their hearts, and in their minds will I write them;

10:16  ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli;

10:16  „Toto je smlouva, kterou s nimi po těch dnech uzavřu, praví Hospodin: Své zákony vložím do jejich srdce a vepíši jim je do mysli,“

10:16  Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,

10:16  Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,

10:16  Hoc autem testamentum, quod testabor ad illos post dies illos, dicit Dominus, dando leges meas in cordibus eorum, et in mentibus eorum superscribam eas :

10:17  And their sins and iniquities I will remember no more.

10:17  And their sins and iniquities will I remember no more.

10:17  na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.‘

10:17  a potom dodává: „Už nikdy nevzpomenu na jejich hříchy a špatnosti.“

10:17  dodává: a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.

10:17  A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.

10:17  et peccatorum, et iniquitatum eorum jam non recordabor amplius.

10:18  Now, where there is a remission of these, there is no more an oblation for sin.

10:18  Now where remission of these is, there is no more offering for sin.

10:18  Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.

10:18  Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, nejsou už za ně potřeba oběti.

10:18  Kde je odpuštění hříchů, tam už není oběti za hřích.

10:18  Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť více oběti za hřích.

10:18  Ubi autem horum remissio : jam non est oblatio pro peccato.

10:19  Having therefore, brethren, a confidence in the entering into the holies by the blood of Christ:

10:19  Having therefore, brethren, boldness to enter into the holiest by the blood of Jesus,

10:19  Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně

10:19  Bratři, díky Ježíšově krvi teď máme svobodný přístup do té pravé svatyně

10:19  Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, ⌈že smíme vstoupit⌉ do svatyně Ježíšovou krví,

10:19  Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu,

10:19  Habentes itaque, fratres, fiduciam in introitu sanctorum in sanguine Christi,

10:20  A new and living way which he hath dedicated for us through the veil, that is to say, his flesh:

10:20  By a new and living way, which he hath consecrated for us, through the veil, that is to say, his flesh;

10:20  cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony - to jest obětováním svého těla.

10:20  tou novou a živou cestou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest své tělo.

10:20  cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo,

10:20  (Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,)

10:20  quam initiavit nobis viam novam, et viventem per velamen, id est, carnem suam,

10:21  And a high priest over the house of God:

10:21  And having an high priest over the house of God;

10:21  Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem,

10:21  Máme také velikého kněze nad Božím domem,

10:21  a když máme velikého kněze nad domem Božím,

10:21  A kněze velikého nad domem Božím,

10:21  et sacerdotem magnum super domum Dei :

10:22  Let us draw near with a true heart, in fulness of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience and our bodies washed with clean water.

10:22  Let us draw near with a true heart in full assurance of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience, and our bodies washed with pure water.

10:22  přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.

10:22  a proto přistupme s opravdovým srdcem, v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od špatného svědomí a s tělem omytým čistou vodou.

10:22  přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se ⌈srdcem očištěným⌉ od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.

10:22  Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,

10:22  accedamus cum vero corde in plenitudine fidei, aspersi corda a conscientia mala, et abluti corpus aqua munda,

10:23  Let us hold fast the confession of our hope without wavering (for he is faithful that hath promised):

10:23  Let us hold fast the profession of our faith without wavering; (for he is faithful that promised;)

10:23  Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.

10:23  Držme se neochvějné naděje, kterou vyznáváme – vždyť Ten, který dal zaslíbení, je věrný.

10:23  Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný;

10:23  A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)

10:23  teneamus spei nostræ confessionem indeclinabilem (fidelis enim est qui repromisit),

10:24  And let us consider one another, to provoke unto charity and to good works:

10:24  And let us consider one another to provoke unto love and to good works:

10:24  Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.

10:24  Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům

10:24  a buďme pozorní jedni k druhým, ⌈abychom se rozněcovali v⌉ lásce a dobrých skutcích.

10:24  A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,

10:24  et consideremus invicem in provocationem caritatis, et bonorum operum :

10:25  Not forsaking our assembly, as some are accustomed: but comforting one anther, and so much the more as you see the day approaching.

10:25  Not forsaking the assembling of ourselves together, as the manner of some is; but exhorting one another: and so much the more, as ye see the day approaching.

10:25  Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.

10:25  a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den.

10:25  Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.

10:25  Neopouštějíce společného shromáždění svého, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.

10:25  non deserentes collectionem nostram, sicut consuetudinis est quibusdam, sed consolantes, et tanto magis quanto videritis appropinquantem diem.

10:26  For if we sin wilfully after having the knowledge of the truth, there is now left no sacrifice for sins:

10:26  For if we sin wilfully after that we have received the knowledge of the truth, there remaineth no more sacrifice for sins,

10:26  Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,

10:26  Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy,

10:26  Neboť jestliže dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, nezůstává již více oběť za hříchy,

10:26  Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již oběti za hříchy,

10:26  Voluntarie enim peccantibus nobis post acceptam notitiam veritatis, jam non relinquitur pro peccatis hostia,

10:27  But a certain dreadful expectation of judgment, and the rage of a fire which shall consume the adversaries.

10:27  But a certain fearful looking for of judgment and fiery indignation, which shall devour the adversaries.

10:27  ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.

10:27  ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce.

10:27  nýbrž jakési hrozné očekávání soudu a žár ohně, který bude stravovat odpůrce.

10:27  Ale hrozné nějaké očekávání soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.

10:27  terribilis autem quædam exspectatio judicii, et ignis æmulatio, quæ consumptura est adversarios.

10:28  A man making void the law of Moses dieth without any mercy under two or three witnesses:

10:28  He that despised Moses’ law died without mercy under two or three witnesses:

10:28  Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků.

10:28  Kdokoli pohrdl Mojžíšovým zákonem, na základě výpovědi dvou nebo tří svědků bez milosti umírá.

10:28  Kdo pohrdl Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování na základě svědectví dvou nebo tří svědků.

10:28  Kdož by koli pohrdal zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.

10:28  Irritam quis faciens legem Moysi, sine ulla miseratione duobus vel tribus testibus moritur :

10:29  How much more, do you think he deserveth worse punishments, who hath trodden under foot the Son of God and hath esteemed the blood of the testament unclean, by which he was sanctified, and hath offered an affront to the Spirit of grace?

10:29  Of how much sorer punishment, suppose ye, shall he be thought worthy, who hath trodden under foot the Son of God, and hath counted the blood of the covenant, wherewith he was sanctified, an unholy thing, and hath done despite unto the Spirit of grace?

10:29  Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.

10:29  Představte si, čím přísnější trest zasluhuje ten, kdo pošlapal Božího Syna, přestal si cenit krve smlouvy, jíž byl posvěcen, a potupil Ducha milosti!

10:29  Uvažte, oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna Božího, a krev smlouvy, jíž byl posvěcen, měl za nečistou, a Ducha milosti potupil?

10:29  Což se vám zdá, čím přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával, a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a Duchu milosti potupu učinil?

10:29  quanto magis putatis deteriora mereri supplicia qui Filium Dei conculcaverit, et sanguinem testamenti pollutum duxerit, in quo sanctificatus est, et spiritui gratiæ contumeliam fecerit ?

10:30  For we know him that hath said: Vengeance belongeth to me, and I will repay. And again: The Lord shall judge his people.

10:30  For we know him that hath said, Vengeance belongeth unto me, I will recompense, saith the Lord. And again, The Lord shall judge his people.

10:30  Vždyť víme, kdo řekl: ‚Já budu trestat, má je odplata.‘ A jinde: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘

10:30  Víme přece, kdo řekl: „Má je pomsta, já zjednám odplatu,“ a dodal: „Hospodin bude soudit svůj lid.“

10:30  Neboť známe toho, kdo řekl: Mně náleží pomsta, já odplatím. A opět: Pán bude soudit svůj lid.

10:30  Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.

10:30  Scimus enim qui dixit : Mihi vindicta, et ego retribuam. Et iterum : Quia judicabit Dominus populum suum.

10:31  It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.

10:31  It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.

10:31  Je hrozné upadnout do ruky živého Boha.

10:31  Jak hrozné je upadnout do rukou živého Boha!

10:31  Je hrozné upadnout do rukou živého Boha.

10:31  Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.

10:31  Horrendum est incidere in manus Dei viventis.

10:32  But call to mind the former days, wherein, being illuminated, you endured a great fight of afflictions.

10:32  But call to remembrance the former days, in which, after ye were illuminated, ye endured a great fight of afflictions;

10:32  Jen si vzpomeňte na dřívější dny! Sotva jste byli osvíceni, už jste museli podstoupit mnohý zápas s utrpením;

10:32  Rozpomeňte se na dřívější dny – kolik zápasů a utrpení jste po svém osvícení museli podstoupit!

10:32  Připomínejte si dřívější dny, v nichž ⌈jste byli osvíceni a⌉ přestáli jste mnohý zápas s utrpením.

10:32  Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichž osvíceni byvše, mnohý boj utrpení snášeli jste,

10:32  Rememoramini autem pristinos dies, in quibus illuminati, magnum certamen sustinuistis passionum :

10:33  And on the one hand indeed, by reproaches and tribulations, were made a gazingstock; and on the other, became companions of them that were used in such sort.

10:33  Partly, whilst ye were made a gazingstock both by reproaches and afflictions; and partly, whilst ye became companions of them that were so used.

10:33  někteří tím, že byli před očima všech uráženi a utiskováni, jiní tím, že stáli při postižených.

10:33  Někdy vás veřejně vystavovali urážkám a ponižování, jindy jste se sami postavili za ty, s nimiž se takto zacházelo.

10:33  Buď jste byli veřejně vystavováni urážkám a soužením, nebo jste se stali společníky těch, s nimiž se takto nakládalo.

10:33  Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.

10:33  et in altero quidem opprobriis et tribulationibus spectaculum facti : in altero autem socii taliter conversantium effecti.

10:34  For you both had compassion on them that were in bands and took with joy the being stripped of your own goods, knowing that you have a better and a lasting substance.

10:34  For ye had compassion of me in my bonds, and took joyfully the spoiling of your goods, knowing in yourselves that ye have in heaven a better and an enduring substance.

10:34  Vždyť jste trpěli spolu s uvězněnými a s radostí jste snesli i to, že jste byli připraveni o majetek, neboť víte, že máte bohatství lepší a trvalé.

10:34  Poznali jste utrpení vězňů a s radostí jste snesli ztrátu svého majetku, vědomi si toho, že vás čeká lepší a trvalé bohatství.

10:34  Vždyť jste měli soucit s vězni a uloupení svého majetku jste přijali s radostí, vědouce, že máte [v nebi] vlastnictví lepší a trvalé.

10:34  Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radostí jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.

10:34  Nam et vinctis compassi estis, et rapinam bonorum vestrorum cum gaudio suscepistis, cognoscentes vos habere meliorem et manentem substantiam.

10:35  Do not therefore lose your confidence which hath a great reward.

10:35  Cast not away therefore your confidence, which hath great recompence of reward.

10:35  Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna.

10:35  Nezahazujte proto svou smělou důvěru – vždyť bude bohatě odměněna!

10:35  Neodhazujte tedy svou smělou důvěru, která má velikou odplatu.

10:35  Protož nezamítejtež smělé doufanlivosti své, kteráž velikou má odplatu.

10:35  Nolite itaque amittere confidentiam vestram, quæ magnam habet remunerationem.

10:36  For patience is necessary for you: that, doing the will of God, you may receive the promise.

10:36  For ye have need of patience, that, after ye have done the will of God, ye might receive the promise.

10:36  Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno.

10:36  Potřebujete však vytrvalost, abyste vykonali Boží vůli, a tak dosáhli zaslíbení. Vždyť:

10:36  Je vám totiž třeba vytrvalosti, abyste vykonali Boží vůli a obdrželi zaslíbení.

10:36  Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.

10:36  Patientia enim vobis necessaria est : ut voluntatem Dei facientes, reportetis promissionem.

10:37  For yet a little and a very little while, and he that is to come will come and will not delay.

10:37  For yet a little while, and he that shall come will come, and will not tarry.

10:37  Vždyť už jen ‚docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se.

10:37  „Už velmi, velmi brzy přijde Ten, který má přijít, a neopozdí se.

10:37  Neboť ještě velmi, velmi krátký čas, a ⌈ten, který má přijít⌉, přijde a nebude otálet;

10:37  Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati,

10:37  Adhuc enim modicum aliquantulum, qui venturus est, veniet, et non tardabit.

10:38  But my just man liveth by faith: but if he withdraw himself, he shall not please my soul.

10:38  Now the just shall live by faith: but if any man draw back, my soul shall have no pleasure in him.

10:38  Avšak můj spravedlivý - říká Bůh - bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.‘

10:38  Můj spravedlivý bude žít z víry, odpadlík je mi však z duše protivný.“

10:38  [můj] spravedlivý bude žít z víry, ale kdyby ustoupil, nebude v něm mít moje duše zalíbení.

10:38  Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.

10:38  Justus autem meus ex fide vivit : quod si subtraxerit se, non placebit animæ meæ.

10:39  But we are not the children of withdrawing unto perdition, but of faith to the saving of the soul.

10:39  But we are not of them who draw back unto perdition; but of them that believe to the saving of the soul.

10:39  Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.

10:39  My ovšem neodpadáme k záhubě, ale věříme k záchraně.

10:39  My však nejsme ⌈ti, kdo ustupují⌉ k záhubě, nýbrž lidé víry k zachování duše.

10:39  Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.

10:39  Nos autem non sumus subtractionis filii in perditionem, sed fidei in acquisitionem animæ.