DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - I Kings - 22

22:1  And there passed three years without war between Syria and Israel.

22:1  And they continued three years without war between Syria and Israel.

22:1  Po tři roky nedošlo mezi Aramem a Izraelem k válce.

22:1  Po tři roky se mezi Aramem a Izraelem neválčilo.

22:1  Uplynuly tři roky, kdy nebyla válka mezi Aramem a Izraelem.

22:1  Nebylo pak za tři léta války mezi Syrskými a Izraelskými.

22:1  Transierunt igitur tres anni absque bello inter Syriam et Israël.

22:2  And in the third year, Josaphat, king of Juda, came down to the king of Israel.

22:2  And it came to pass in the third year, that Jehoshaphat the king of Judah came down to the king of Israel.

22:2  V třetím roce sestoupil Jóšafat, král judský, ke králi izraelskému.

22:2  Třetího roku přijel izraelského krále navštívit judský král Jošafat.

22:2  I stalo se, že ve třetím roce přišel judský král Jóšafat k izraelskému králi.

22:2  I stalo se léta třetího, přijel Jozafat král Judský k králi Izraelskému.

22:2  In anno autem tertio, descendit Josaphat rex Juda ad regem Israël.

22:3  (And the king of Israel said to his servants: Know ye not that Ramoth Galaad is ours, and we neglect to take it out of the hand of the king of Syria?)

22:3  And the king of Israel said unto his servants, Know ye that Ramoth in Gilead is ours, and we be still, and take it not out of the hand of the king of Syria?

22:3  Izraelský král řekl svým služebníkům: „Víte, že Rámot v Gileádu patří nám? A my otálíme vzít jej z rukou aramejského krále.“

22:3  Izraelský král řekl svým dvořanům: „Víte přece, že Rámot-gileád patří nám. Proč nic neděláme, abychom ho dobyli z rukou aramejského krále?“

22:3  Izraelský král řekl svým otrokům: Víte přece, že nám patří Rámot–gileád, a my jsme neteční, abychom jej vzali z ruky aramejského krále.

22:3  Mluvil pak byl král Izraelský služebníkům svým: Víte-li, že naše bylo Rámot Galád, a my zanedbáváme vzíti ho zase z moci krále Syrského?

22:3  (Dixitque rex Israël ad servos suos : Ignoratis quod nostra sit Ramoth Galaad, et negligimus tollere eam de manu regis Syriæ ?)

22:4  And he said to Josaphat: Wilt thou come with me to battle to Ramoth Galaad?

22:4  And he said unto Jehoshaphat, Wilt thou go with me to battle to Ramoth–gilead? And Jehoshaphat said to the king of Israel, I am as thou art, my people as thy people, my horses as thy horses.

22:4  Pak se otázal Jóšafata: „Půjdeš se mnou do války o Rámot v Gileádu?“ Jóšafat izraelskému králi odvětil: „Jsme jedno, já jako ty, můj lid jako tvůj lid, mí koně jako tví koně.“

22:4  Potom se zeptal Jošafata: „Půjdeš se mnou do války o Rámot-gileád?“ „Udělám to, co ty,“ odpověděl mu Jošafat. „Můj lid je jako tvůj, mí koně jako tví!“

22:4  Potom se zeptal Jóšafata: Půjdeš se mnou do boje proti Rámot–gileádu? Jóšafat izraelskému králi odpověděl: ⌈Jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.⌉

22:4  Pročež řekl Jozafatovi: Potáhneš-li se mnou na vojnu proti Rámot Galád? Odpověděl Jozafat králi Izraelskému: Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jako koni moji, tak koni tvoji.

22:4  Et ait ad Josaphat : Veniesne mecum ad præliandum in Ramoth Galaad ?

22:5  And Josaphat said to the king of Israel: As I am, so art thou: my people and thy people are one: and my horsemen are thy horsemen. And Josaphat said to the king of Israel: Inquire, I beseech thee, this day the word of the Lord.

22:5  And Jehoshaphat said unto the king of Israel, Enquire, I pray thee, at the word of the Lord to day.

22:5  Jóšafat izraelskému králi řekl: „Dotaž se ještě dnes na slovo Hospodinovo.“

22:5  Jošafat ale izraelského krále ještě požádal: „Nejdříve se vyptej na slovo Hospodinovo.“

22:5  Jóšafat dále izraelskému králi řekl: Dotaž se nejprve na Hospodinovo slovo.

22:5  Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo.

22:5  Dixitque Josaphat ad regem Israël : Sicut ego sum, ita et tu : populus meus et populus tuus unum sunt : et equites mei, equites tui. Dixitque Josaphat ad regem Israël : Quære, oro te, hodie sermonem Domini.

22:6  Then the king of Israel assembled the prophets, about four hundred men, and he said to them: Shall I go to Ramoth Galaad to fight, or shall I forbear? They answered: Go up, and the Lord will deliver it into the hand of the king.

22:6  Then the king of Israel gathered the prophets together, about four hundred men, and said unto them, Shall I go against Ramoth–gilead to battle, or shall I forbear? And they said, Go up; for the Lord shall deliver it into the hand of the king.

22:6  Izraelský král shromáždil proroky, na čtyři sta mužů, a řekl jim: „Mám jít do války proti Rámotu v Gileádu nebo mám od toho upustit?“ Odpověděli: „Jdi, Panovník jej vydá králi do rukou.“

22:6  Izraelský král tedy shromáždil na čtyři sta proroků a ptal se jich: „Mám jít do války o Rámot-gileád, nebo ne?“ „Jdi,“ odpovídali, „a Pán je vydá králi do rukou!“

22:6  Izraelský král shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a zeptal se jich: Mám jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo mám od toho upustit? Odpověděli: Vytáhni, Panovník ho vydá do královy ruky.

22:6  I shromáždil král Izraelský proroků okolo čtyř set mužů a řekl jim: Mám-li táhnouti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Pán v ruku krále.

22:6  Congregavit ergo rex Israël prophetas, quadringentos circiter viros, et ait ad eos : Ire debeo in Ramoth Galaad ad bellandum, an quiescere ? Qui responderunt : Ascende, et dabit eam Dominus in manu regis.

22:7  And Josaphat said: Is there not here some prophet of the Lord, that we may inquire by him?

22:7  And Jehoshaphat said, Is there not here a prophet of the Lord besides, that we might enquire of him?

22:7  Ale Jóšafat se zeptal: „Cožpak tu už není žádný prorok Hospodinův, abychom se dotázali skrze něho?“

22:7  Jošafat ale naléhal: „To už tu není žádný Hospodinův prorok, abychom se zeptali jeho?“

22:7  Jóšafat se zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se dotázali skrze něj?

22:7  Tedy řekl Jozafat: Což není zde již žádného proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali?

22:7  Dixit autem Josaphat : Non est hic propheta Domini quispiam, ut interrogemus per eum ?

22:8  And the king of Israel said to Josaphat. There is one man left, by whom we may inquire of the Lord; Micheas, the son of Jemla: but I hate him, for he doth not prophecy good to me, but evil. And Josaphat said: Speak not so, O king.

22:8  And the king of Israel said unto Jehoshaphat, There is yet one man, Micaiah the son of Imlah, by whom we may enquire of the Lord: but I hate him; for he doth not prophesy good concerning me, but evil. And Jehoshaphat said, Let not the king say so.

22:8  Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: „Je tu ještě jeden muž, skrze něhož bychom se mohli dotázat Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje nic dobrého, nýbrž jen zlo. Je to Míkajáš, syn Jimlův.“ Jóšafat řekl: „Nechť král tak nemluví!“

22:8  „Vlastně tu jeden takový je,“ řekl izraelský král. „Skrze něj se lze ptát Hospodina, ale já ho nesnáším, protože mi neprorokuje nic dobrého, jen samé neštěstí. Je to Michajáš, syn Jimlův.“ „Tak by král neměl mluvit,“ odpověděl Jošafat.

22:8  Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze nějž je možno dotázat se Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje dobro, nýbrž zlo: Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto nemluví.

22:8  Na to řekl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bychom se mohli poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi dobrého neprorokuje, než zlé, Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.

22:8  Et ait rex Israël ad Josaphat : Remansit vir unus per quem possumus interrogare Dominum : sed ego odi eum, quia non prophetat mihi bonum, sed malum : Michæas filius Jemla. Cui Josaphat ait : Ne loquaris ita, rex.

22:9  Then the king of Israel called an eunuch, and said to him: Make haste, and bring hither Micheas, the son of Jemla.

22:9  Then the king of Israel called an officer, and said, Hasten hither Micaiah the son of Imlah.

22:9  Izraelský král tedy povolal jednoho dvořana a řekl: „Rychle přiveď Míkajáše, syna Jimlova.“

22:9  Izraelský král tedy zavolal jednoho komorníka a rozkázal: „Rychle, Michajáše, syna Jimlova!“

22:9  Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna Jimlova.

22:9  Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.

22:9  Vocavit ergo rex Israël eunuchum quemdam, et dixit ei : Festina adducere Michæam filium Jemla.

22:10  And the king of Israel, and Josaphat, king of Juda, sat each on his throne, clothed with royal robes, in a court, by the entrance of the gate of Samaria, and all the prophets prophesied before them.

22:10  And the king of Israel and Jehoshaphat the king of Judah sat each on his throne, having put on their robes, in a void place in the entrance of the gate of Samaria; and all the prophets prophesied before them.

22:10  Král izraelský i Jóšafat, král judský, seděli každý na svém trůnu, slavnostně oblečeni, na humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.

22:10  Král Izraele a Jošafat, král Judy, seděli ve slavnostním rouchu na svých trůnech na prostranství u vchodu do samařské brány a všichni ti proroci prorokovali před nimi.

22:10  Izraelský král a judský král Jóšafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni v roucha, na prostranství u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.

22:10  (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský, jeden každý na stolici své, odění jsouce rouchem, seděli v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.

22:10  Rex autem Israël, et Josaphat rex Juda, sedebant unusquisque in solio suo, vestiti cultu regio, in area juxta ostium portæ Samariæ : et universi prophetæ prophetabant in conspectu eorum.

22:11  And Sedecias, the son of Chanaana, made himself horns of iron, and said: Thus saith the Lord: With these shalt thou push Syria, till thou destroy it.

22:11  And Zedekiah the son of Chenaanah made him horns of iron: and he said, Thus saith the Lord, With these shalt thou push the Syrians, until thou have consumed them.

22:11  Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a říkal: „Toto praví Hospodin: ‚Jimi budeš trkat Arama, dokud neskoná.‘“

22:11  Cidkiáš, syn Kenaanův, si zhotovil železné rohy a prohlásil: „Toto praví Hospodin: Takhle utrkáš Aramejce k smrti!“

22:11  Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ.

22:11  Sedechiáš pak syn Kenanův udělal sobě byl rohy železné a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž nepohubíš jich.

22:11  Fecit quoque sibi Sedecias filius Chanaana cornua ferrea, et ait : Hæc dicit Dominus : His ventilabis Syriam, donec deleas eam.

22:12  And all the prophets prophesied in like manner, saying: Go up to Ramoth Galaad, and prosper, for the Lord will deliver it into the king's hands.

22:12  And all the prophets prophesied so, saying, Go up to Ramoth–gilead, and prosper: for the Lord shall deliver it into the king’s hand.

22:12  Tak prorokovali všichni proroci: „Vytáhni proti Rámotu v Gileádu. Budeš mít úspěch. Hospodin jej vydá králi do rukou!“

22:12  A všichni ti proroci prorokovali podobně: „Jdi na Rámot-gileád! Čeká tě úspěch! Hospodin ho králi vydá do rukou!“

22:12  A tak prorokovali všichni proroci: Vytáhni proti Rámot–gileádu a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky.

22:12  Takž podobně i jiní všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)

22:12  Omnesque prophetæ similiter prophetabant, dicentes : Ascende in Ramoth Galaad, et vade prospere, et tradet Dominus in manus regis.

22:13  And the messenger that went to call Micheas, spoke to him, saying: Behold the words of the prophets with one mouth declare good things to the king: let thy word, therefore, be like to theirs, and speak that which is good.

22:13  And the messenger that was gone to call Micaiah spake unto him, saying, Behold now, the words of the prophets declare good unto the king with one mouth: let thy word, I pray thee, be like the word of one of them, and speak that which is good.

22:13  Posel, který šel zavolat Míkajáše, mu domlouval: „Hle, slova proroků jedněmi ústy ohlašují králi dobré věci. Ať je tvá řeč jako řeč každého z nich; mluv o dobrých věcech.“

22:13  Posel, který šel pro Michajáše, mu tedy radil: „Podívej se, všichni proroci jako jeden muž předpovídají králi dobré věci. Raději mluv jako oni. Řekni mu něco dobrého.“

22:13  Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, ⌈proroci mluví jednomyslně⌉ dobro pro krále. Ať jsou tvoje slova jako řeč jednoho z nich. Mluv dobro.

22:13  V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, nyní slova proroků jedněmi ústy předpovídají dobré věci králi. Medle, buď řeč tvá jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.

22:13  Nuntius vero qui ierat ut vocaret Michæam, locutus est ad eum, dicens : Ecce sermones prophetarum ore uno regi bona prædicant : sit ergo sermo tuus similis eorum, et loquere bona.

22:14  But Micheas said to him: As the Lord liveth, whatsoever the Lord shall say to me, that will I speak.

22:14  And Micaiah said, As the Lord liveth, what the Lord saith unto me, that will I speak.

22:14  Míkajáš odpověděl: „Jakože živ je Hospodin, budu mluvit to, co mi řekne Hospodin.“

22:14  „Jakože je živ Hospodin,“ odpověděl Michajáš, „budu mluvit jen to, co mi řekne Hospodin.“

22:14  Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co ke mně Hospodin promluví, to budu mluvit.

22:14  Tedy řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že což mi koli řekne Hospodin, to mluviti budu.

22:14  Cui Michæas ait : Vivit Dominus, quia quodcumque dixerit mihi Dominus, hoc loquar.

22:15  So he came to the king, and the king said to him: Micheas, shall we go to Ramoth Galaad to battle, or shall we forbear? He answered him: Go up, and prosper, and the Lord shall deliver it into the king's hands.

22:15  So he came to the king. And the king said unto him, Micaiah, shall we go against Ramoth–gilead to battle, or shall we forbear? And he answered him, Go, and prosper: for the Lord shall deliver it into the hand of the king.

22:15  Když přišel ke králi, král mu řekl: „Míkajáši, máme jít do války proti Rámotu v Gileádu, nebo máme od toho upustit?“ On mu odpověděl: „Vytáhni, budeš mít úspěch. Hospodin jej vydá králi do rukou.“

22:15  A tak přišel ke králi. Ten se ho zeptal: „Michajáši, máme jít do války o Rámot-gileád, nebo ne?“ „Jdi,“ odpověděl. „Čeká tě úspěch. Hospodin je králi vydá do rukou.“

22:15  Když přišel ke králi, král se ho zeptal: Míkajáši, máme jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo od toho máme upustit? Odpověděl mu: Vytáhni a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky.

22:15  A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? Kterýž řekl jemu: Jeď a šťastněť se povede, nebo dá je Hospodin v ruku krále.

22:15  Venit itaque ad regem, et ait illi rex : Michæa, ire debemus in Ramoth Galaad ad præliandum, an cessare ? Cui ille respondit : Ascende, et vade prospere, et tradet eam Dominus in manus regis.

22:16  But the king said to him: I adjure thee again and again, that thou tell me nothing but that which is true, in the name of the Lord.

22:16  And the king said unto him, How many times shall I adjure thee that thou tell me nothing but that which is true in the name of the Lord?

22:16  Král ho okřikl: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu nemluvil nic než pravdu?“

22:16  Král ho však přerušil: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu neříkal nic než pravdu!“

22:16  Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat ⌈při Hospodinově jménu,⌉ abys mi neříkal nic než pravdu?

22:16  I řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?

22:16  Dixit autem rex ad eum : Iterum atque iterum adjuro te, ut non loquaris mihi nisi quod verum est, in nomine Domini.

22:17  And he said: I saw all Israel scattered upon the hills, like sheep that have no shepherd; and the Lord said: These have no master: let every man of them return to his house in peace.

22:17  And he said, I saw all Israel scattered upon the hills, as sheep that have not a shepherd: and the Lord said, These have no master: let them return every man to his house in peace.

22:17  Míkajáš odpověděl: „Viděl jsem všechen izraelský lid rozptýlený po horách jako ovce, které nemají pastýře. Hospodin řekl: ‚Zůstali bez pánů, ať se každý v pokoji vrátí domů.‘“

22:17  Michajáš mu tedy řekl: „Viděl jsem všechen Izrael jak ovce po horách rozptýlen, jak ovce bez svého pastýře. Hospodin řekl mi: Pány nemají, ať se vrátí každý domů v pokoji!“

22:17  Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem ⌈celý Izrael rozptýlený⌉ po horách jako ovce, které nemají pastýře. Hospodin řekl: Nemají pána. Ať se všichni vrátí domů v pokoji.

22:17  Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.

22:17  Et ille ait : Vidi cunctum Israël dispersum in montibus, quasi oves non habentes pastorem. Et ait Dominus : Non habent isti dominum : revertatur unusquisque in domum suam in pace.

22:18  (Then the king of Israel said to Josaphat: Did I not tell thee, that he prophesieth no good to me, but always evil?)

22:18  And the king of Israel said unto Jehoshaphat, Did I not tell thee that he would prophesy no good concerning me, but evil?

22:18  Izraelský král řekl Jóšafatovi: „Neřekl jsem ti, že mi nebude prorokovat nic dobrého, nýbrž jen zlo?“

22:18  „Vždyť jsem ti to říkal,“ obrátil se izraelský král k Jošafatovi. „Neprorokuje mi nic dobrého, jen samé neštěstí.“

22:18  Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo?

22:18  I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati dobrého, ale zlé?

22:18  (Dixit ergo rex Israël ad Josaphat : Numquid non dixi tibi, quia non prophetat mihi bonum, sed semper malum ?)

22:19  And he added and said: Hear thou, therefore, the word of the Lord: I saw the Lord sitting on his throne, and all the army of heaven standing by him on the right hand and on the left:

22:19  And he said, Hear thou therefore the word of the Lord: I saw the Lord sitting on his throne, and all the host of heaven standing by him on his right hand and on his left.

22:19  Ale Míkajáš pokračoval: „Tak tedy slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina, sedícího na trůně. Všechen nebeský zástup stál před ním zprava i zleva.

22:19  Michajáš ale pokračoval: „Nuže, slyš slovo Hospodinovo. Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu a všechen nebeský zástup po jeho pravici a levici.

22:19  Mikajáš dále řekl: Slyš tedy Hospodinovo slovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu a celý nebeský zástup stál kolem něj, po jeho pravici a levici.

22:19  Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.

22:19  Ille vero addens, ait : Propterea audi sermonem Domini : vidi Dominum sedentem super solium suum, et omnem exercitum cæli assistentem ei a dextris et a sinistris :

22:20  And the Lord said: Who shall deceive Achab, king of Israel, that he may go up, and fall at Ramoth Galaad? And one spoke words of this manner, and another otherwise.

22:20  And the Lord said, Who shall persuade Ahab, that he may go up and fall at Ramoth–gilead? And one said on this manner, and another said on that manner.

22:20  Hospodin řekl: ‚Kdo zláká Achaba, aby vytáhl a padl u Rámotu v Gileádu?‘ Ten říkal to a druhý ono.

22:20  Hospodin se ptal: ‚Kdo svede Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot-gileádu?‘ Ten říkal to a ten zas ono.

22:20  Hospodin řekl: Kdo přemluví Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot–gileádu? Jeden říkal to a druhý říkal ono,

22:20  I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,

22:20  et ait Dominus : Quis decipiet Achab regem Israël, ut ascendat, et cadat in Ramoth Galaad ? Et dixit unus verba hujuscemodi, et alius aliter.

22:21  And there came forth a spirit, and stood before the Lord, and said: I will deceive him. And the Lord said to him: By what means?

22:21  And there came forth a spirit, and stood before the Lord, and said, I will persuade him.

22:21  Tu vystoupil jakýsi duch, postavil se před Hospodinem a řekl: ‚Já ho zlákám.‘ Hospodin mu pravil: ‚Čím?‘

22:21  Vtom vyšel duch, stanul před Hospodinem a řekl: ‚Já ho svedu.‘ Hospodin se zeptal: ‚Jak?‘

22:21  až vyšel jeden duch, postavil se před Hospodinem a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho zeptal: Čím?

22:21  Tožť vyšel jakýsi duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?

22:21  Egressus est autem spiritus, et stetit coram Domino, et ait : Ego decipiam illum. Cui locutus est Dominus : In quo ?

22:22  And he said: I will go forth, and be a lying spirit, in the mouth of all his prophets. And the Lord said: Thou shalt deceive him, and shalt prevail: go forth, and do so.

22:22  And the Lord said unto him, Wherewith? And he said, I will go forth, and I will be a lying spirit in the mouth of all his prophets. And he said, Thou shalt persuade him, and prevail also: go forth, and do so.

22:22  On odvětil: ‚Vyjdu a stanu se zrádným duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Hospodin řekl: ‚Ty ho zlákáš, ty to dokážeš. Jdi a učiň to!‘

22:22  a on odpověděl: ‚Vyjdu a budu lživým duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Na to Hospodin řekl: ‚Ano, podaří se ti to; svedeš ho. Jdi a proveď to.‘

22:22  Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to. Vyjdi a učiň to.

22:22  Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a učiň tak.

22:22  Et ille ait : Egrediar, et ero spiritus mendax in ore omnium prophetarum ejus. Et dixit Dominus : Decipies, et prævalebis : egredere, et fac ita.

22:23  Now, therefore, behold the Lord hath given a lying spirit in the mouth of all thy prophets that are here, and the Lord hath spoken evil against thee.

22:23  Now therefore, behold, the Lord hath put a lying spirit in the mouth of all these thy prophets, and the Lord hath spoken evil concerning thee.

22:23  A nyní, hle, Hospodin dal zrádného ducha do úst všech těchto tvých proroků. Hospodin ti ohlásil zlé věci.“

22:23  Nuže, pohleď – do úst všech těchto tvých proroků vložil Hospodin lživého ducha. Hospodin ti ale předpovídá neštěstí.“

22:23  A hle, nyní dal Hospodin lživého ducha do úst všech těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil zlo proti tobě.

22:23  Protož, aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.

22:23  Nunc igitur ecce dedit Dominus spiritum mendacii in ore omnium prophetarum tuorum, qui hic sunt, et Dominus locutus est contra te malum.

22:24  And Sedecias, the son of Chanaana, came, and struck Micheas on the cheek, and said: Hath then the spirit of the Lord left me, and spoken to thee?

22:24  But Zedekiah the son of Chenaanah went near, and smote Micaiah on the cheek, and said, Which way went the Spirit of the Lord from me to speak unto thee?

22:24  Sidkijáš, syn Kenaanův, přistoupil, uhodil Míkajáše do tváře a řekl: „Kudy přešel Hospodinův duch ode mne, aby mluvil skrze tebe?“

22:24  Vtom vykročil Cidkiáš, syn Kenaanův, a udeřil Michajáše do tváře se slovy: „Kudy asi přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil k tobě?“

22:24  Tu přistoupil Sidkijáš, syn Kenaanův, udeřil Míkajáše po tváři a řekl: Jakým způsobem přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil skrze tebe?

22:24  Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal Micheášovi poliček a řekl: Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?

22:24  Accessit autem Sedecias filius Chanaana, et percussit Michæam in maxillam, et dixit : Mene ergo dimisit spiritus Domini, et locutus est tibi ?

22:25  And Micheas said: Thou shalt see in the day when thou shalt go into a chamber within a chamber to hide thyself.

22:25  And Micaiah said, Behold, thou shalt see in that day, when thou shalt go into an inner chamber to hide thyself.

22:25  Míkajáš řekl: „To uvidíš v onen den, až vejdeš do nejzazšího pokojíku, aby ses ukryl.“

22:25  „To uvidíš v den, kdy se ukryješ v nejzazším pokojíku!“ odpověděl mu Michajáš.

22:25  Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího pokoje, aby ses skryl.

22:25  Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.

22:25  Et ait Michæas : Visurus es in die illa quando ingredieris cubiculum intra cubiculum ut abscondaris.

22:26  And the king of Israel said: Take Micheas and let him abide with Amon, the governor of the city, and with Joas, the son of Amalech;

22:26  And the king of Israel said, Take Micaiah, and carry him back unto Amon the governor of the city, and to Joash the king’s son;

22:26  Izraelský král nařídil: „Seber Míkajáše a odveď ho k veliteli města Ámonovi a ke královu synu Jóašovi.

22:26  Nato izraelský král rozkázal: „Seberte Michajáše a odveďte ho k veliteli města Amonovi a princi Joašovi.

22:26  Izraelský král řekl: Chop se Míkajáše a odveď ho k veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi.

22:26  I řekl král Izraelský: Jmi Micheáše, a doveď ho k Amonovi knížeti města, a k Joasovi synu královu.

22:26  Et ait rex Israël : Tollite Michæam, et maneat apud Amon principem civitatis, et apud Joas filium Amelech,

22:27  And tell them: Thus saith the king: Put this man in prison, and feed him with bread of affliction, and water of distress till I return in peace.

22:27  And say, Thus saith the king, Put this fellow in the prison, and feed him with bread of affliction and with water of affliction, until I come in peace.

22:27  Vyřídíš: ‚Toto praví král: Tady toho vsaďte do vězení a dávejte mu jen kousek chleba a trochu vody, dokud nepřijdu v pokoji.‘“

22:27  Řeknete: ‚Tak praví král: Tohoto muže vsaďte do vězení a odměřujte mu chleba a vodu, dokud se v pořádku nevrátím.‘“

22:27  Řekni jim: Toto praví král: Dejte ho do věznice a krmte ho ⌈troškou chleba a vody,⌉ dokud nepřijdu v pokoji.

22:27  A řekneš: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře, a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.

22:27  et dicite eis : Hæc dicit rex : Mittite virum istum in carcerem, et sustentate eum pane tribulationis, et aqua angustiæ, donec revertar in pace.

22:28  And Micheas said: If thou return in peace, the Lord hath not spoken by me. And he said: Hear, all ye people.

22:28  And Micaiah said, If thou return at all in peace, the Lord hath not spoken by me. And he said, Hearken, O people, every one of you.

22:28  Ale Míkajáš řekl: „Jestliže se vrátíš zpět v pokoji, nemluvil skrze mne Hospodin.“ A připojil: „Slyšte to, všichni lidé!“

22:28  Michajáš ale řekl: „Jestli se vrátíš v pořádku, nemluvil skrze mě Hospodin.“ A dodal: „Slyšte to, všichni lidé!“

22:28  Míkajáš řekl: Jestliže se opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A prohlásil: Slyšte, všechny národy.

22:28  Ale Micheáš řekl: Jestliže ty se navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil skrze mne Hospodin. Přes to řekl: Slyštež to všickni lidé!

22:28  Dixitque Michæas : Si reversus fueris in pace, non est locutus in me Dominus. Et ait : Audite, populi omnes.

22:29  So the king of Israel, and Josaphat, king of Juda, went up to Ramoth-Galaad.

22:29  So the king of Israel and Jehoshaphat the king of Judah went up to Ramoth–gilead.

22:29  Král izraelský i Jóšafat, král judský, vytáhli proti Rámotu v Gileádu.

22:29  Izraelský král pak s judským králem Jošafatem táhli na Rámot-gileád.

22:29  Nato vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot–gileádu.

22:29  A tak táhl král Izraelský, a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.

22:29  Ascendit itaque rex Israël, et Josaphat rex Juda, in Ramoth Galaad.

22:30  And the king of Israel said to Josaphat: Take thy armour, and go into the battle, and put on thy own garments. But the king of Israel changed his dress, and went into the battle.

22:30  And the king of Israel said unto Jehoshaphat, I will disguise myself, and enter into the battle; but put thou on thy robes. And the king of Israel disguised himself, and went into the battle.

22:30  Izraelský král řekl Jóšafatovi, že se přestrojí, až vyjede do boje. Dodal: „Ty ovšem obleč své roucho.“ Tak se izraelský král přestrojil a vyjel do boje.

22:30  Izraelský král Jošafatovi řekl: „Já půjdu do bitvy v přestrojení, ty ale zůstaň v královském rouchu.“ A tak se král Izraele před bitvou přestrojil.

22:30  Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak jít do boje, ale ty si obleč své roucho. Izraelský král se přestrojil a šel do boje.

22:30  I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský a jel k bitvě.

22:30  Dixit itaque rex Israël ad Josaphat : Sume arma, et ingredere prælium, et induere vestibus tuis. Porro rex Israël mutavit habitum suum, et ingressus est bellum.

22:31  And the king of Syria had commanded the two and thirty captains of the chariots, saying: You shall not fight against any, small or great, but against the king of Israel only.

22:31  But the king of Syria commanded his thirty and two captains that had rule over his chariots, saying, Fight neither with small nor great, save only with the king of Israel.

22:31  Aramejský král přikázal třiceti dvěma velitelům své vozby: „Nebojujte ani s malým ani s velkým, ale jen se samým izraelským králem!“

22:31  Aramejský král rozkázal svým dvaatřiceti vozatajům: „Nebojujte s malým ani velkým, jedině s králem Izraele!“

22:31  Aramejský král přikázal ⌈svým třiceti dvěma⌉ velitelům vozby: Nebojujte proti malému ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi.

22:31  Král pak Syrský přikázal třidcíti dvěma svým hejtmanům nad vozy, a řekl: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.

22:31  Rex autem Syriæ præceperat principibus curruum triginta duobus, dicens : Non pugnabitis contra minorem et majorem quempiam, nisi contra regem Israël solum.

22:32  So when the captains of the chariots saw Josaphat, they suspected that he was the king of Israel, and making a violent assault, they fought against him: and Josaphat cried out.

22:32  And it came to pass, when the captains of the chariots saw Jehoshaphat, that they said, Surely it is the king of Israel. And they turned aside to fight against him: and Jehoshaphat cried out.

22:32  Když velitelé vozby spatřili Jóšafata, řekli si: „To je jistě izraelský král!“ Odbočili, aby bojovali proti němu. Tu Jóšafat vyrazil válečný pokřik.

22:32  Když potom vozatajové uviděli Jošafata, řekli si: „To je určitě izraelský král.“ Obrátili se tedy, aby ho napadli. Když ale Jošafat vykřikl,

22:32  I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc.

22:32  I stalo se, když uzřeli hejtmané nad vozy Jozafata, řekli: Jistě král Izraelský jest. I obrátili se proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat.

22:32  Cum ergo vidissent principes curruum Josaphat, suspicati sunt quod ipse esset rex Israël, et impetu facto pugnabant contra eum : et exclamavit Josaphat.

22:33  And the captains of the chariots perceived that he was not the king of Israel, and they turned away from him.

22:33  And it came to pass, when the captains of the chariots perceived that it was not the king of Israel, that they turned back from pursuing him.

22:33  Když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něho.

22:33  vozatajové poznali, že to není izraelský král, a nechali ho být.

22:33  I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj.

22:33  V tom když uzřeli hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.

22:33  Intellexeruntque principes curruum quod non esset rex Israël, et cessaverunt ab eo.

22:34  And a certain man bent his bow, shooting at a venture, and chanced to strike the king of Israel, between the lungs and the stomach. But he said to the driver of his chariot: Turn thy hand, and carry me out of the army, for I am grievously wounded.

22:34  And a certain man drew a bow at a venture, and smote the king of Israel between the joints of the harness: wherefore he said unto the driver of his chariot, Turn thine hand, and carry me out of the host; for I am wounded.

22:34  Kdosi však bezděčně napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi články pancíře. Král řekl svému vozataji: „Obrať a odvez mě z bojiště, jsem raněn.“

22:34  Někdo tehdy náhodně vystřelil z luku a zasáhl izraelského krále mezi pláty a pancíř. „Zpátky!“ rozkázal král svému vozatajovi. „Odvez mě z boje! Jsem raněn!“

22:34  Tu kdosi nahodile napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně a odvez mě z bojiště, protože jsem raněn.

22:34  Muž pak jeden střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi svému: Obrať se a vyvez mne z vojska, nebo jsem nemocen.

22:34  Vir autem quidam tetendit arcum, in incertum sagittam dirigens, et casu percussit regem Israël inter pulmonem et stomachum. At ille dixit aurigæ suo : Verte manum tuam, et ejice me de exercitu, quia graviter vulneratus sum.

22:35  And the battle was fought that day, and the king of Israel stood in his chariot against the Syrians, and he died in the evening: and the blood ran out of the wound into the midst of the chariot.

22:35  And the battle increased that day: and the king was stayed up in his chariot against the Syrians, and died at even: and the blood ran out of the wound into the midst of the chariot.

22:35  Ale boj se toho dne tak vystupňoval, že král musel zůstat na voze proti Aramejcům; večer pak zemřel. Krev z rány vytékala do korby vozu.

22:35  Bitva ale zuřila celý den, a tak král musel zůstat před Aramejci podepřen na svém voze. Krev crčící z jeho rány plnila vůz, dokud večer nezemřel.

22:35  Zatímco boj onoho dne silně vzplál, král zůstal podepřený na voze naproti Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu vozu.

22:35  I rozmohla se bitva v ten den. Král pak stál na voze proti Syrským; potom umřel u večer, a tekla krev z rány do vozu.

22:35  Commissum est ergo prælium in die illa, et rex Israël stabat in curru suo contra Syros, et mortuus est vespere : fluebat autem sanguis plagæ in sinum currus,

22:36  And the herald proclaimed through all the army, before the sun set, saying: Let every man return to his own city, and to his own country.

22:36  And there went a proclamation throughout the host about the going down of the sun, saying, Every man to his city, and every man to his own country.

22:36  Při západu slunce se táborem rozlehl pokřik: „Každý do svého města, každý do své země!“

22:36  Při západu slunce se nad bojištěm neslo volání: „Všichni domů, každý do své vlasti!“

22:36  Po západu slunce proběhlo vojskem volání: Každý do svého města, každý na své území.

22:36  I volal biřic po vojště, když již slunce zapadlo, řka: Jeden každý do města svého, a jeden každý do země své navrať se.

22:36  et præco insonuit in universo exercitu antequam sol occumberet, dicens : Unusquisque revertatur in civitatem, et in terram suam.

22:37  And the king died, and was carried into Samaria: and they buried the king in Samaria.

22:37  So the king died, and was brought to Samaria; and they buried the king in Samaria.

22:37  Král tedy zemřel a byl dopraven do Samaří. V Samaří krále pohřbili.

22:37  Král byl mrtev. Přivezli ho do Samaří, kde ho pohřbili.

22:37  Tak král zemřel a byl přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří.

22:37  Umřel tedy král a dovezen jest do Samaří, i pochovali ho v Samaří.

22:37  Mortuus est autem rex, et perlatus est in Samariam : sepelieruntque regem in Samaria,

22:38  And they washed his chariot in the pool of Samaria and the dogs licked up his blood, and they washed the reins according to the word of the Lord which he had spoken.

22:38  And one washed the chariot in the pool of Samaria; and the dogs licked up his blood; and they washed his armour; according unto the word of the Lord which he spake.

22:38  Když oplachovali vůz v samařském rybníku, chlemtali psi jeho krev a nevěstky se v ní omývaly, podle slova Hospodinova, které ohlásil.

22:38  Když myli jeho vůz v samařské nádrži, kde se koupou nevěstky, jeho krev chlemtali psi, přesně tak, jak řekl Hospodin.

22:38  Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev (⌈tam, kde⌉ se prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil.

22:38  A když pohřížen byl vůz v rybníku Samařském, střebali psi krev jeho, též když umývali zbroj jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil.

22:38  et laverunt currum ejus in piscina Samariæ : et linxerunt canes sanguinem ejus, et habenas laverunt, juxta verbum Domini quod locutus fuerat.

22:39  But the rest of the acts of Achab, and all that he did, and the house of ivory that he made, and all the cities that he built, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Israel?

22:39  Now the rest of the acts of Ahab, and all that he did, and the ivory house which he made, and all the cities that he built, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Israel?

22:39  O ostatních příbězích Achabových, o všem, co konal, o domě ze slonoviny, který vystavěl, a o všech městech, která vystavěl, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.

22:39  Ostatní Achabovy skutky – co všechno vykonal, jaký postavil palác vykládaný slonovinou a jaká všechna města vystavěl – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.

22:39  Ostatní Achabovy činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny, který postavil, a všechna města, která postavil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů.

22:39  Jiné pak věci Achabovy, a cožkoli činil, i jaký dům z kostí slonových vystavěl, i všecka města, kteráž vzdělal, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.

22:39  Reliqua autem sermonum Achab, et universa quæ fecit, et domus eburnea quam ædificavit, cunctarumque urbium quas exstruxit, nonne hæc scripta sunt in libro sermonum dierum regum Israël ?

22:40  So Achab slept with his fathers; and Ochozias, his son, reigned in his stead.

22:40  So Ahab slept with his fathers; and Ahaziah his son reigned in his stead.

22:40  I ulehl Achab ke svým otcům. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

22:40  Tak Achab ulehl ke svým otcům a místo něj začal kralovat Achaziáš.

22:40  Achab ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

22:40  A tak usnul Achab s otci svými, a kraloval Ochoziáš syn jeho místo něho.

22:40  Dormivit ergo Achab cum patribus suis, et regnavit Ochozias filius ejus pro eo.

22:41  But Josaphat, the son of Asa, began to reign over Juda, in the fourth year of Acbab, king of Israel.

22:41  And Jehoshaphat the son of Asa began to reign over Judah in the fourth year of Ahab king of Israel.

22:41  Ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba se stal králem nad Judou Jóšafat, syn Ásův.

22:41  Jošafat, syn Asův, začal kralovat nad Judou ve čtvrtém roce izraelského krále Achaba.

22:41  Jóšafat, syn Ásův, se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba.

22:41  Jozafat pak syn Azy počal kralovati nad Judou léta čtvrtého Achaba, krále Izraelského.

22:41  Josaphat vero filius Asa regnare cœperat super Judam anno quarto Achab regis Israël.

22:42  He was five and thirty years old when he began to reign, and he reigned five and twenty years in Jerusalem: the name of his mother was Azuba, the daughter of Salai.

22:42  Jehoshaphat was thirty and five years old when he began to reign; and he reigned twenty and five years in Jerusalem. And his mother’s name was Azubah the daughter of Shilhi.

22:42  Jóšafatovi bylo třicet pět let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dvacet pět let. Jeho matka se jmenovala Azúba; byla to dcera Šilchího.

22:42  Jošafat se ujal království v pětatřiceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet pět let. Jeho matka se jmenovala Azuba, dcera Šilchiho.

22:42  Jóšafatovi bylo třicet pět let, když se stal králem, a dvacet pět let kraloval v Jeruzalémě. Jeho matka se jmenovala Azúba, dcera Šilchího.

22:42  A byl Jozafat ve třidcíti pěti letech, když počal kralovati, a dvadceti pět let kraloval nad Jeruzalémem, jehož matky jméno bylo Azuba, dcera Silchi.

22:42  Triginta quinque annorum erat cum regnare cœpisset, et viginti quinque annis regnavit in Jerusalem : nomen matris ejus Azuba filia Salai.

22:43  And he walked in all the way of Asa, his father, and he declined not from it: and he did that which was right in the sight of the Lord.

22:43  And he walked in all the ways of Asa his father; he turned not aside from it, doing that which was right in the eyes of the Lord: nevertheless the high places were not taken away; for the people offered and burnt incense yet in the high places.

22:43  Chodil po všech cestách svého otce Ásy. Neodchýlil se od nich, ale činil to, co je správné v Hospodinových očích.

22:43  Plně se držel cesty svého otce Asy a nepřestával dělat, co je v Hospodinových očích správné.

22:43  Chodil po všech cestách svého otce Ásy, neodvrátil se od nich a činil to, co je správné v Hospodinových očích.

22:43  I chodil po vší cestě Azy otce svého, aniž se od ní uchýlil, čině, což dobrého bylo před oblíčejem Hospodinovým. Toliko poněvadž výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech.

22:43  Et ambulavit in omni via Asa patris sui, et non declinavit ex ea : fecitque quod rectum erat in conspectu Domini.

22:44  Nevertheless, he took not away the high places for as yet the people offered sacrifice, and burnt incense in the high places.

22:44  And Jehoshaphat made peace with the king of Israel.

22:44  Jenom neodstranili posvátná návrší; lid na posvátných návrších ještě obětoval a pálil kadidlo.

22:44  Pouze obětní výšiny nebyly odstraněny, a tak lid nadále obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

22:44  Ovšem návrší nebyla odstraněna; lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo.

22:44  Všel také v pokoj král Jozafat s králem Izraelským.

22:44  Verumtamen excelsa non abstulit : adhuc enim populus sacrificabat, et adolebat incensum in excelsis.

22:45  And Josaphat had peace with the king of Israel.

22:45  Now the rest of the acts of Jehoshaphat, and his might that he shewed, and how he warred, are they not written in the book of the chronicles of the kings of Judah?

22:45  Jóšafat také žil v pokoji s králem izraelským.

22:45  Jošafat uzavřel mír s izraelským králem.

22:45  Jóšafat uzavřel s izraelským králem mír.

22:45  Jiné pak věci Jozafatovy, i síla jeho, kterouž prokazoval a kterouž bojoval, zapsány jsou v knize o králích Judských.

22:45  Pacemque habuit Josaphat cum rege Israël.

22:46  But the rest of the acts of Josaphat, and his works which he did, and his battles, are they not written in the book of the words of the days of the kings of Juda?

22:46  And the remnant of the sodomites, which remained in the days of his father Asa, he took out of the land.

22:46  O ostatních příbězích Jóšafatových, o jeho bohatýrských činech, jež konal, a jak bojoval, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.

22:46  Ostatní Jošafatovy skutky – jak byl udatný a jak bojoval – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

22:46  Ostatní Jóšafatovy činy a jeho udatné skutky, které vykonal, to jak bojoval, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.

22:46  Ten ostatky ohyzdných sodomářů, kteříž ještě pozůstali za dnů Azy otce jeho, vyplénil z země.

22:46  Reliqua autem verborum Josaphat, et opera ejus quæ gessit, et prælia, nonne hæc scripta sunt in libro verborum dierum regum Juda ?

22:47  And the remnant also of the effeminate, who remained in the days of Asa, his father, he took out of the land.

22:47  There was then no king in Edom: a deputy was king.

22:47  Zbytek těch, kdo provozovali modlářské smilstvo a zůstali ještě ve dnech jeho otce Ásy, vymýtil ze země.

22:47  Vymýtil ze země zbytky modlářské prostituce, které přetrvaly vládu jeho otce Asy.

22:47  Zbytek chrámových smilníků, kteří zůstali ze dnů jeho otce Ásy, vyhladil ze země.

22:47  Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské, hejtmana měli místo krále.

22:47  Sed et reliquias effeminatorum qui remanserant in diebus Asa patris ejus, abstulit de terra.

22:48  And there was then no king appointed in Edom.

22:48  Jehoshaphat made ships of Tharshish to go to Ophir for gold: but they went not; for the ships were broken at Ezion–geber.

22:48  V Edómu tenkrát neměli krále, byl tam královský správce.

22:48  V Edomu tehdy neměli krále, vládl tam místodržitel.

22:48  V Edómu nebyl král, pouze králem ustanovený správce.

22:48  I nadělal Jozafat lodí mořských, aby jeli do Ofir pro zlato. Ale nejeli, nebo polámaly se lodí v Aziongaber.

22:48  Nec erat tunc rex constitutus in Edom.

22:49  But king Josaphat made navies on the sea, to sail into Ophir for gold: but they could not go, for the ships were broken in Asiongaber.

22:49  Then said Ahaziah the son of Ahab unto Jehoshaphat, Let my servants go with thy servants in the ships. But Jehoshaphat would not.

22:49  Jóšafat dal udělat zámořské lodě, aby pluly do Ofíru pro zlato, ale nevyplul; lodě ztroskotaly v Esjón-geberu.

22:49  Jošafat vybudoval zámořské loďstvo, aby se vydalo do Ofiru pro zlato. Z cesty ale sešlo, protože lodě ztroskotaly v Ecjon-geberu.

22:49  Jóšafat si udělal taršíšské lodě, aby plul do Ofíru pro zlato. Ale neplul, protože se lodě v Esjón–geberu rozlámaly.

22:49  Řekl byl také Ochoziáš syn Achabův Jozafatovi: Nechť jedou služebníci moji s služebníky tvými na lodech. Ale Jozafat nechtěl.

22:49  Rex vero Josaphat fecerat classes in mari, quæ navigarent in Ophir propter aurum : et ire non potuerunt, quia confractæ sunt in Asiongaber.

22:50  Then Ochozias, the son of Achab, said to Josaphat: Let my servants go with thy servants in the ships. And Josaphat would not.

22:50  And Jehoshaphat slept with his fathers, and was buried with his fathers in the city of David his father: and Jehoram his son reigned in his stead.

22:50  Achazjáš, syn Achabův, tehdy řekl Jóšafatovi: „Ať se plaví na lodích s tvými služebníky i moji služebníci!“ Ale Jóšafat nesvolil.

22:50  Achaziáš, syn Achabův, nabídl Jošafatovi: „Ať spolu s tvými služebníky jedou na lodích i mí služebníci.“ Jošafat ale nechtěl.

22:50  Tehdy Achazjáš, syn Achabův, řekl Jóšafatovi: Ať plují moji otroci na lodích s tvými otroky. Ale Jóšafat nechtěl.

22:50  I usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého; kraloval pak Joram syn jeho místo něho.

22:50  Tunc ait Ochozias filius Achab ad Josaphat : Vadant servi mei cum servis tuis in navibus. Et noluit Josaphat.

22:51  And Josaphat slept with his fathers, and was buried with them in the city of David, his father: and Joram, his son, reigned in his stead.

22:51  Ahaziah the son of Ahab began to reign over Israel in Samaria the seventeenth year of Jehoshaphat king of Judah, and reigned two years over Israel.

22:51  I ulehl Jóšafat ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Jóram.

22:51  Potom Jošafat ulehl ke svým otcům a byl pochován ke svým předkům ve městě svého otce Davida. Místo něj pak začal kralovat jeho syn Jehoram.

22:51  Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě Davida, svého otce. Po něm se stal králem jeho syn Jóram.

22:51  Ochoziáš syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří, léta sedmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.

22:51  Dormivitque Josaphat cum patribus suis, et sepultus est cum eis in civitate David patris sui : regnavitque Joram filius ejus pro eo.

22:52  And Ochozias, the son of Achab, began to reign over Israel, in Samaria, in the seventeenth year of Josaphat, king of Juda, and he reigned over Israel two years.

22:52  And he did evil in the sight of the Lord, and walked in the way of his father, and in the way of his mother, and in the way of Jeroboam the son of Nebat, who made Israel to sin:

22:52  V sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata se stal králem nad Izraelem v Samaří Achazjáš, syn Achabův. Kraloval nad Izraelem dva roky.

22:52  V sedmnáctém roce judského krále Jošafata začal nad Izraelem kralovat Achaziáš, syn Achabův. Kraloval nad Izraelem v Samaří dva roky.

22:52  Achazjáš, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval nad Izraelem dva roky.

22:52  Nebo činil zlé věci před oblíčejem Hospodinovým, a chodil po cestě otce svého a po cestě matky své, i po cestě Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivodil k hřešení lid Izraelský.

22:52  Ochozias autem filius Achab regnare cœperat super Israël in Samaria, anno septimodecimo Josaphat regis Juda : regnavitque super Israël duobus annis.

22:53  And he did evil in the sight of the Lord, and walked in the way of his father and his mother, and in the way of Jeroboam, the son of Nabat, who made Israel to sin.

22:53  For he served Baal, and worshipped him, and provoked to anger the Lord God of Israel, according to all that his father had done.

22:53  Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očí. Chodil po cestě svého otce a své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu.

22:53  Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, a držel se cesty svého otce a své matky i cesty Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

22:53  Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a po cestě své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.

22:53  Sloužil také Bálovi a klaněl se jemu, čímž popudil k hněvu Hospodina Boha Izraelského vedlé toho všeho, což činil otec jeho.

22:53  Et fecit malum in conspectu Domini, et ambulavit in via patris sui et matris suæ, et in via Jeroboam filii Nabat, qui peccare fecit Israël.

22:54  He served also Baal, and worshipped him, and provoked the Lord, the God of Israel, according to all that his father had done.

22:54  Sloužil Baalovi a klaněl se mu a urážel Hospodina, Boha Izraele; všechno konal tak jako jeho otec.

22:54  Sloužil Baalovi, klaněl se mu a popouzel Hospodina, Boha Izraele, přesně jako jeho otec.

22:54  Sloužil Baalovi a skláněl se před ním a provokoval Hospodina, Boha Izraele, ke hněvu, stejně jako to činil jeho otec.

22:54  Servivit quoque Baal, et adoravit eum, et irritavit Dominum Deum Israël, juxta omnia quæ fecerat pater ejus.