DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Job - 21

21:1  Then Job answered, and said:

21:1  But Job answered and said,

21:1  Jób na to odpověděl:

21:1  Job na to řekl:

21:1  Nato Jób odpověděl. Řekl:

21:1  A odpovídaje Job, řekl:

21:1  Respondens autem Job, dixit :

21:2  Hear, I beseech you, my words, and do penance.

21:2  Hear diligently my speech, and let this be your consolations.

21:2  „Poslouchejte dobře mou řeč, potěšíte mě tím.

21:2  „Dobře poslouchejte, co tu vypovím – můžete mě utěšit právě tím.

21:2  Bedlivě naslouchejte mému výroku, ⌈to ať je útěcha od vás.⌉

21:2  Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.

21:2  Audite, quæso, sermones meos, et agite pœnitentiam.

21:3  Suffer me, and I will speak, and after, if you please, laugh at my words.

21:3  Suffer me that I may speak; and after that I have spoken, mock on.

21:3  Strpte, abych též promluvil; až domluvím, posmíveje se.

21:3  Vydržte, když teď budu mluvit já, potom se zase smíte posmívat.

21:3  Sneste mě, když chci mluvit já, a poté, co já promluvím, se můžete vysmívat.

21:3  Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.

21:3  Sustinete me, et ego loquar : et post mea, si videbitur, verba, ridete.

21:4  Is my debate against man, that I should not have just reason to be troubled?

21:4  As for me, is my complaint to man? and if it were so, why should not my spirit be troubled?

21:4  Týká se mé lkání jen člověka? Což nemám důvod být netrpělivý?

21:4  Copak si stěžuji na člověka? Ztrácím trpělivost jenom tak?

21:4  Cožpak já si naříkám nad člověkem? Pokud ano, jak by neměl být můj duch netrpělivý?

21:4  Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?

21:4  Numquid contra hominem disputatio mea est, ut merito non debeam contristari ?

21:5  Hearken to me and be astonished, and lay your finger on your mouth.

21:5  Mark me, and be astonished, and lay your hand upon your mouth.

21:5  Obraťte se ke mně, užasnete; dejte si na ústa ruku:

21:5  Pohleďte na mě a zděste se, ruku na ústa si položte!

21:5  Pohleďte na mě a užasněte; položte si ruku na ústa.

21:5  Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

21:5  Attendite me et obstupescite, et superponite digitum ori vestro.

21:6  As for me, when I remember, I am afraid, and trembling taketh hold on my flesh.

21:6  Even when I remember I am afraid, and trembling taketh hold on my flesh.

21:6  Když se rozpomínám, jsem naplněn hrůzou, mého těla se zmocňuje zděšení.

21:6  Vždyť i já, když na to pomyslím, celý se třesu zděšením.

21:6  Když na to pomyslím, vyděsím se a mé tělo zachvátí hrůza.

21:6  Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.

21:6  Et ego, quando recordatus fuero, pertimesco, et concutit carnem meam tremor.

21:7  Why then do the wicked live, are they advanced, and strengthened with riches?

21:7  Wherefore do the wicked live, become old, yea, are mighty in power?

21:7  Proč naživu zůstávají svévolníci? Dožijí se vysokého věku, rozmohou se, kupí statky,

21:7  Jak to, že ničemové užívají života? Zatímco stárnou, jejich moc narůstá.

21:7  Proč zůstávají ničemové naživu? ⌈Dožili se stáří⌉ a majetek také rozmnožili.

21:7  Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?

21:7  Quare ergo impii vivunt, sublevati sunt, confortatique divitiis ?

21:8  Their seed continueth before them, a multitude of kinsmen, and of children's children in their sight.

21:8  Their seed is established in their sight with them, and their offspring before their eyes.

21:8  své potomstvo mají pevně kolem sebe, své potomky mají před očima,

21:8  Jejich potomkům se daří kolem nich, své ratolesti mají na očích.

21:8  S nimi jejich potomstvo, je u nich zajištěné, své potomky mají před očima.

21:8  Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.

21:8  Semen eorum permanet coram eis : propinquorum turba et nepotum in conspectu eorum.

21:9  Their houses are secure and peaceable, and the rod of God is not upon them.

21:9  Their houses are safe from fear, neither is the rod of God upon them.

21:9  v jejich domech je pokoj beze strachu, Boží hůl na ně nedopadá.

21:9  V jejich domech je pokoj bez obav, Boží hůl na ně nijak nepadá.

21:9  Jejich domy mají pokoj, jsou beze strachu, Boží hůl nad nimi není.

21:9  Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.

21:9  Domus eorum securæ sunt et pacatæ, et non est virga Dei super illos.

21:10  Their cattle have conceived, and failed not: their cow has calved, and is not deprived of her fruit.

21:10  Their bull gendereth, and faileth not; their cow calveth, and casteth not her calf.

21:10  Jejich býk nebývá připouštěn nadarmo, jejich kráva se otelí a nezmetá.

21:10  Jejich býk je plodný, nikdy neselže, jejich kráva rodí, o tele nepřijde.

21:10  Jeho býk obskočil, ⌈nikoli nadarmo,⌉ jeho kráva se otelí a nepotratí.

21:10  Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.

21:10  Bos eorum concepit, et non abortivit : vacca peperit, et non est privata fœtu suo.

21:11  Their little ones go out like a flock, and their children dance and play.

21:11  They send forth their little ones like a flock, and their children dance.

21:11  Vypouštějí jako stádo své nezvedence a jejich děti skotačí.

21:11  Jejich mladí mají volnost jako beránci, jejich maličcí kolem skotačí.

21:11  Své malé hochy vypouštějí jako stádo a jejich děti skotačí.

21:11  Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.

21:11  Egrediuntur quasi greges parvuli eorum, et infantes eorum exultant lusibus.

21:12  They take the timbrel, and the harp, and rejoice at the sound of the organ.

21:12  They take the timbrel and harp, and rejoice at the sound of the organ.

21:12  Hulákají při bubínku a citaře a radují se za zvuku flétny.

21:12  Zpívají při hře tamburíny a citery, za zvuku píšťaly se veselí.

21:12  Pozvedají hlas podle tamburíny a lyry a radují se za zvuku flétny.

21:12  Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.

21:12  Tenent tympanum et citharam, et gaudent ad sonitum organi.

21:13  They spend their days in wealth, and in a moment they go down to hell.

21:13  They spend their days in wealth, and in a moment go down to the grave.

21:13  Tráví své dny v pohodě a do podsvětí sestupují v mžiku.

21:13  Ve štěstí tráví svoje dny, do hrobu odcházejí v pokoji.

21:13  Své dny dovrší v blahobytu, v okamžiku se pohrouží do podsvětí.

21:13  Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.

21:13  Ducunt in bonis dies suos, et in puncto ad inferna descendunt.

21:14  Who have said to God: Depart from us, we desire not the knowledge of thy ways.

21:14  Therefore they say unto God, Depart from us; for we desire not the knowledge of thy ways.

21:14  Bohu říkají: ‚Jdi pryč od nás, nechcem o tvých cestách vědět.

21:14  Bohu však říkají: ‚Nech nás být! O tvých cestách nechceme vědět nic!

21:14  Tu řekli Bohu: Odstup od nás, nemáme zalíbení v poznání tvých cest.

21:14  Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.

21:14  Qui dixerunt Deo : Recede a nobis, et scientiam viarum tuarum nolumus.

21:15  Who is the Almighty, that we should serve him? and what doth it profit us if we pray to him?

21:15  What is the Almighty, that we should serve him? and what profit should we have, if we pray unto him?

21:15  Kdo je Všemocný, že mu máme sloužit, co nám prospěje obracet se na něj?‘

21:15  Kdo je to ten Všemohoucí? Proč bychom mu sloužili? K čemu by nám asi byly nějaké modlitby?‘

21:15  Co je Všemohoucí, že bychom mu měli sloužit, a co získáme, když se u něj budeme přimlouvat?

21:15  Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?

21:15  Quis est Omnipotens, ut serviamus ei ? et quid nobis prodest si oraverimus illum ?

21:16  Yet because their good things are not in their hand, may the counsel of the wicked be far from me.

21:16  Lo, their good is not in their hand: the counsel of the wicked is far from me.

21:16  Avšak svůj blahobyt nemají v svých rukou. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků.

21:16  (Oni však to své štěstí v moci nemají. Myšlenky ničemů mě míjejí!)

21:16  Inu, jejich blaho není v jejich moci; kéž by se ode mne vzdálila rada ničemů.

21:16  Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.

21:16  Verumtamen quia non sunt in manu eorum bona sua, consilium impiorum longe sit a me.

21:17  How often shall the lamp of the wicked be put out, and a deluge come upon them, and he shall distribute the sorrows of his wrath?

21:17  How oft is the candle of the wicked put out! and how oft cometh their destruction upon them! God distributeth sorrows in his anger.

21:17  Jak náhle hasne kahan svévolníků a přicházejí na ně bědy! Bůh jim dá za úděl útrapy v svém hněvu,

21:17  Jak často ale ‚svíce darebáků zhasíná‘? Přichází na ně pohroma? Naděluje jim bolesti rozhněvaný Bůh?

21:17  Jak často zhasne lampa ničemů a jejich pohroma na ně přijde, on ve svém hněvu rozdělí díly zkázy.

21:17  Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?

21:17  Quoties lucerna impiorum extinguetur, et superveniet eis inundatio, et dolores dividet furoris sui ?

21:18  They shall be as chaff before the face of the wind, and as ashes which the whirlwind scattereth.

21:18  They are as stubble before the wind, and as chaff that the storm carrieth away.

21:18  jsou jak sláma ve větru a jako plevy uchvácené vichrem.

21:18  Bývají jako sláma ve větru, jako plevy, jež vichr odnesl?

21:18  Budou jako sláma ve větru, vichřice ho uchvátila jako plevy.

21:18  Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?

21:18  Erunt sicut paleæ ante faciem venti, et sicut favilla quam turbo dispergit.

21:19  God shall lay up the sorrow of the father for his children: and when he shall repay, then shall he know.

21:19  God layeth up his iniquity for his children: he rewardeth him, and he shall know it.

21:19  Bůh prý uchovává jejich ničemnosti jejich synům. Kéž splatí přímo jemu, aby to poznal!

21:19  Řeknete: ‚Bůh jeho trest odkládá pro děti.‘ – Ať raději odplatí jemu, aby se poučil!

21:19  Uchová Bůh jeho trest pro jeho syny? Ať odplatí jemu, aby to poznal.

21:19  Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,

21:19  Deus servabit filiis illius dolorem patris, et cum reddiderit, tunc sciet.

21:20  His eyes shall see his own destruction, and he shall drink of the wrath of the Almighty.

21:20  His eyes shall see his destruction, and he shall drink of the wrath of the Almighty.

21:20  Kéž na vlastní oči spatří svou bídu, vypije si kalich rozhořčení Všemocného.

21:20  Ať vidí svou zkázu vlastníma očima, hněvání Všemohoucího ať vypije si sám!

21:20  Ať jeho oči spatří jeho zkázu, ať se napije z kalicha zloby Všemohoucího.

21:20  A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?

21:20  Videbunt oculi ejus interfectionem suam, et de furore Omnipotentis bibet.

21:21  For what is it to him what befalleth his house after him: and if the number of his months be diminished by one half?

21:21  For what pleasure hath he in his house after him, when the number of his months is cut off in the midst?

21:21  Zajímá ho, co se stane s jeho domem po něm, když je počet jeho měsíců odměřen?

21:21  Bude mu snad potom záležet na rodině, až jeho měsíce dojdou do konce?

21:21  Vždyť co po něm zbylo z jeho zájmu o vlastní dům, když byl odměřen počet jeho měsíců?

21:21  O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?

21:21  Quid enim ad eum pertinet de domo sua post se, et si numerus mensium ejus dimidietur ?

21:22  Shall any one teach God knowledge, who judgeth those that are high?

21:22  Shall any teach God knowledge? seeing he judgeth those that are high.

21:22  Bude někdo učit Boha vědomostem? On soudí přece i vysoko postavené.

21:22  Chce tu snad někdo Boha poučit? On přece soudí všechno na nebi!

21:22  Cožpak bude někdo učit Boha poznání, když on bude vznešené soudit?

21:22  Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?

21:22  Numquid Deus docebit quispiam scientiam, qui excelsos judicat ?

21:23  One man dieth strong, and hale, rich and happy.

21:23  One dieth in his full strength, being wholly at ease and quiet.

21:23  Jeden zemře v plném květu, zcela bezstarostný, klidný,

21:23  Jeden umírá v plné síle, v klidu a zcela spokojen,

21:23  Jeden zemře ve své naprosté bezúhonnosti, je úplně bezstarostný a spokojený.

21:23  Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.

21:23  Iste moritur robustus et sanus, dives et felix :

21:24  His bowels are full of fat, and his bones are moistened with marrow.

21:24  His breasts are full of milk, and his bones are moistened with marrow.

21:24  jeho dížka je plná mléka a jeho kosti jsou prosáklé morkem.

21:24  stehna obalená tukem a kosti morkem nasáklé.

21:24  Plné mléka jsou jeho dížky a do jeho kostí nasákl morek.

21:24  Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.

21:24  viscera ejus plena sunt adipe, et medullis ossa illius irrigantur :

21:25  But another dieth in bitterness of soul without any riches:

21:25  And another dieth in the bitterness of his soul, and never eateth with pleasure.

21:25  Druhý zemře s hořkou duší, aniž okusil co dobrého.

21:25  Jiný zas umírá plný hořkosti, aniž kdy okusil, co je blahobyt.

21:25  Jiný pak zemře s hořkostí v duši, aniž se nasytil dobrem.

21:25  Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.

21:25  alius vero moritur in amaritudine animæ absque ullis opibus :

21:26  And yet they shall sleep together in the dust, and worms shall cover them.

21:26  They shall lie down alike in the dust, and the worms shall cover them.

21:26  Společně ulehnou do prachu a pokryjí je červi.

21:26  Do prachu však ulehnou jeden jak druhý, oba dva stejně přikryjí červi.

21:26  Ulehnou společně do prachu a pokryjí je larvy.

21:26  Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.

21:26  et tamen simul in pulvere dormient, et vermes operient eos.

21:27  Surely I know your thoughts, and your unjust judgments against me.

21:27  Behold, I know your thoughts, and the devices which ye wrongfully imagine against me.

21:27  Hle, já vím, co zamýšlíte, vaším záměrem je způsobit mi příkoří.

21:27  Víte, já znám ty vaše myšlenky – hledáte způsoby, jak mi ublížit.

21:27  Inu, poznal jsem vaše úmysly a plány, jak se mnou chcete násilně jednat.

21:27  Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.

21:27  Certe novi cogitationes vestras, et sententias contra me iniquas.

21:28  For you say: Where is the house of the prince? and where are the dwelling places of the wicked?

21:28  For ye say, Where is the house of the prince? and where are the dwelling places of the wicked?

21:28  Říkáte zajisté: ‚Kde je dům urozeného? Kde je stan, v němž přebývali svévolníci?‘

21:28  Říkáte: ‚Kam se poděly ty jejich paláce? Stanům darebáků kde konec je?‘

21:28  Vždyť říkáte: Kde je dům šlechtice a kde je stan s příbytky ničemů?

21:28  Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?

21:28  Dicitis enim : Ubi est domus principis ? et ubi tabernacula impiorum ?

21:29  Ask any one of them that go by the way, and you shall perceive that he knoweth these same things.

21:29  Have ye not asked them that go by the way? and do ye not know their tokens,

21:29  Což jste se neptali mimojdoucích, neporozuměli jste jejich znamením?

21:29  – To jste se nikdy neptali pocestných? Nepřijímáte jejich svědectví?

21:29  ⌈Cožpak jste se nezeptali těch, kdo prochází kolem? Snad nebudete popírat jejich znamení:⌉

21:29  Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,

21:29  Interrogate quemlibet de viatoribus, et hæc eadem illum intelligere cognoscetis :

21:30  Because the wicked man is reserved to the day of destruction, and he shall be brought to the day of wrath.

21:30  That the wicked is reserved to the day of destruction? they shall be brought forth to the day of wrath.

21:30  V den běd bude zlý ušetřen, bude odnesen v den hrozné prchlivosti.

21:30  Vždyť v čase neštěstí je zlosyn ušetřen, v den rozhněvání vyvázne.

21:30  Ano, zlý bude ušetřen v den pohromy, budou odneseni v den zuřivosti.

21:30  Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?

21:30  quia in diem perditionis servatur malus, et ad diem furoris ducetur.

21:31  Who shall reprove his way to his face? and who shall repay him what he hath done?

21:31  Who shall declare his way to his face? and who shall repay him what he hath done?

21:31  Kdo mu vytkne jeho cestu, kdo mu odplatí za to, co napáchal?

21:31  Kdo mu jeho způsoby vytkne do očí? Za to, co prováděl, kdo mu odplatí?

21:31  Kdo mu vytkne jeho jednání do očí a kdo mu odplatí za to, co on spáchal?

21:31  Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?

21:31  Quis arguet coram eo viam ejus ? et quæ fecit, quis reddet illi ?

21:32  He shall be brought to the graves, and shall watch in the heap of the dead.

21:32  Yet shall he be brought to the grave, and shall remain in the tomb.

21:32  Až bude odnesen do hrobky, nad jeho rovem se bude bdít.

21:32  Ještě mu pohřeb vystrojí, nad jeho hrobem budou bdít.

21:32  On pak bude odnesen k hrobům a nad jeho rovem se bude bdít.

21:32  A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.

21:32  Ipse ad sepulchra ducetur, et in congerie mortuorum vigilabit.

21:33  He hath been acceptable to the gravel of Cocytus, and he shall draw every man after him, and there are innumerable before him.

21:33  The clods of the valley shall be sweet unto him, and every man shall draw after him, as there are innumerable before him.

21:33  Hroudy v jámě budou mu lehké; potáhnou se za ním všichni lidé, bude jich před ním bezpočet.

21:33  Lehká mu bude země pohřební, vždyť za ním kráčí celé procesí a předcházejí ho nesčetní.

21:33  Hroudy v údolí jsou mu sladkými, potáhne se za ním každý člověk, bezpočet jich bylo před ním.

21:33  Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.

21:33  Dulcis fuit glareis Cocyti, et post se omnem hominem trahet, et ante se innumerabiles.

21:34  How then do ye comfort me in vain, whereas your answer is shewn to be repugnant to truth?

21:34  How then comfort ye me in vain, seeing in your answers there remaineth falsehood?

21:34  Jak mě chcete těšit takovými přeludy? Vaše odpovědi - samá věrolomnost.“

21:34  Jak mě chcete těšit těmi nesmysly? Vaše odpovědi jsou samé lži!“

21:34  Jak mě potom chcete potěšit marností? A vaše odpovědi -- zůstala jen věrolomnost.

21:34  Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.

21:34  Quomodo igitur consolamini me frustra, cum responsio vestra repugnare ostensa sit veritati ?