CzeB21 - John - 13

13:1  Před Velikonočními svátky už Ježíš věděl, že přišla jeho chvíle, aby odešel z tohoto světa k Otci. Miloval své druhy na tomto světě, miloval je až do konce.

13:2  Ještě před večeří ďábel vnukl do srdce Jidáše, syna Šimona Iškariotského, že ho má zradit.

13:3  Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a jde k Bohu,

13:4  vstal od večeře, odložil plášť a opásal se ručníkem.

13:5  Nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je ručníkem, jímž byl přepásán.

13:6  Když přistoupil k Šimonu Petrovi, ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?!“

13:7  „Teď ještě nechápeš, co dělám,“ odpověděl mu Ježíš, „ale později porozumíš.“

13:8  „Ty mi přece nemůžeš mýt nohy!“ namítal Petr. „Když tě neumyji, nebudeš mít se mnou nic společného,“ odpověděl Ježíš.

13:9  „Pane!“ zvolal Šimon Petr. „Nemyj mi jen nohy, ale i ruce a hlavu!“

13:10  Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, potřebuje umýt jen nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“

13:11  (Věděl totiž o svém zrádci, proto řekl: „Ne všichni jste čistí.“)

13:12  Když jim umyl nohy, znovu se oblékl, posadil se zpět za stůl a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal?

13:13  Nazýváte mě Mistrem a Pánem a máte pravdu, neboť jím jsem.

13:14  Když jsem však já, váš Pán a Mistr, umyl nohy vám, máte i vy mýt nohy jeden druhému.

13:15  Dal jsem vám příklad, abyste se chovali, jako jsem se já zachoval k vám.

13:16  Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.

13:17  Teď to víte; blaze vám, když se tím budete řídit.

13:18  Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ať se ale naplní Písmo: ‚Ten, který jí se mnou chléb, pozvedl patu proti mně.‘

13:19  Říkám vám to už teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili, že já jsem.

13:20  Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá mého posla, přijímá mě; a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal.“

13:21  Po těchto slovech Ježíš hluboce rozrušen prohlásil: „Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“

13:22  Učedníci se začali rozhlížet jeden po druhém, netušíce, o kom to mluví.

13:23  Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu po Ježíšově boku.

13:24  Šimon Petr mu naznačil, ať se zeptá, o kom to mluvil.

13:25  Onen učedník ho tedy objal a zeptal se: „Pane, kdo to je?“

13:26  „Ten, komu podám namočené sousto,“ odpověděl Ježíš. Namočil sousto a podal je Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

13:27  A hned po tom soustu vešel do Jidáše satan. „Co děláš, dělej rychle,“ řekl mu Ježíš.

13:28  Nikdo ze stolujících ale nerozuměl, proč mu to řekl.

13:29  Jidáš měl na starosti pokladnu, a tak si někteří mysleli, že mu Ježíš řekl, ať nakoupí, co je potřeba na svátek, nebo ať dá nějaké peníze chudým.

13:30  Jidáš vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.

13:31  Po jeho odchodu Ježíš řekl: „Syn člověka je teď oslaven a Bůh je oslaven v něm.

13:32  A protože je Bůh oslaven v něm, Bůh ho také oslaví sám v sobě, a to hned.

13:33  Moji drazí, ještě na kratičko jsem s vámi. Budete mě hledat, ale říkám vám, co jsem už řekl Židům: ‚Jdu tam, kam vy nemůžete.‘

13:34  Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás.

13:35  Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.“

13:36  Šimon Petr se ho zeptal: „Pane, kam jdeš?“ „Tam, kam jdu, teď za mnou nemůžeš,“ odpověděl mu Ježíš, „ale přijdeš za mnou později.“

13:37  „Pane, proč za tebou nemohu teď?“ ptal se Petr. „Položím za tebe život!“

13:38  „Položíš za mě život?“ opáčil Ježíš. „Amen, amen, říkám ti: Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš.“