CzeB21 - John - 6

6:1  Ježíš potom odešel za Galilejské (neboli Tiberiadské) jezero

6:2  a šel za ním veliký zástup, protože viděli, jaká zázračná znamení konal na nemocných.

6:3  Ježíš vystoupil na horu a posadil se tam se svými učedníky.

6:4  Blížily se židovské svátky Velikonoc.

6:5  Ježíš pozvedl oči, a když uviděl, že za ním jde takový zástup, zeptal se Filipa: „Kde nakoupíme chleby, aby se ti lidé najedli?“

6:6  (To ovšem řekl, aby ho vyzkoušel, neboť sám věděl, co má udělat.)

6:7  Filip mu odpověděl: „Nestačilo by nám chleba ani za dvě stě denárů, aby se na každého dostalo aspoň trochu!“

6:8  Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:

6:9  „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co je to pro tolik lidí?“

6:10  Ježíš však řekl: „Zařiďte, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo hodně trávy, a tak se posadili v počtu asi pěti tisíc mužů.

6:11  Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdával sedícím; také ryb rozdal, kolik jen chtěli.

6:12  Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Posbírejte zbylé nalámané kousky, ať se nic neztratí.“

6:13  Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů kousky z těch pěti ječných chlebů, které zbyly po těch, kdo jedli.

6:14  Když lidé viděli, jaké zázračné znamení vykonal, říkali: „Je to opravdu ten Prorok, který měl přijít na svět!“

6:15  Ježíš poznal, že se chystají přijít a vzít ho, aby ho udělali králem, a tak se o samotě vrátil na horu.

6:16  Večer jeho učedníci sešli dolů k jezeru,

6:17  nastoupili na loď a plavili se na druhý břeh do Kafarnaum. Ačkoli se už setmělo, Ježíš k nim nepřišel.

6:18  Jezero se začalo vzdouvat silným větrem.

6:19  Když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po hladině a blíží se k lodi. Vyděsili se,

6:20  ale on jim řekl: „To jsem já, nebojte se!“

6:21  Tehdy ho ochotně vzali na loď, a ta se hned ocitla u břehu, k němuž pluli.

6:22  Druhého dne si zástup, který zůstal na protějším břehu jezera, uvědomil, že tam byla jen jediná loďka a že Ježíš na ni nenastoupil se svými učedníky, ale ti odpluli sami.

6:23  (Od Tiberiady ovšem připluly jiné loďky blízko k tomu místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky.)

6:24  Když tedy zástup uviděl, že tam Ježíš ani jeho učedníci nejsou, nastoupili i oni do loděk a přijeli do Kafarnaum, kde hledali Ježíše.

6:25  Když ho pak našli na druhém břehu jezera, ptali se ho: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“

6:26  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Nehledáte mě proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli ty chleby a byli jste nasyceni.

6:27  Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něj totiž Bůh Otec vtiskl svou pečeť.“

6:28  „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ zeptali se ho.

6:29  Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal.“

6:30  „Jaké znamení vykonáš, abychom ho viděli a uvěřili ti?“ zeptali se ho. „Co děláš?

6:31  Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“

6:32  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Ten chléb z nebe vám nedal Mojžíš. Můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.

6:33  Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“

6:34  „Pane, dávej nám ten chléb vždycky,“ řekli mu.

6:35  Ježíš jim odpověděl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit.

6:36  Ale jak jsem vám řekl: I když jste mě viděli, nevěříte.

6:37  Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.

6:38  Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

6:39  A toto je vůle Toho, který mě poslal – abych nikoho z těch, které mi dal, neztratil, ale vzkřísil je v poslední den.

6:40  Neboť toto je vůle mého Otce, který mě poslal – aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.“

6:41  Židé pak na něj reptali, že řekl: „Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe.“

6:42  Říkali: „Není to snad ten Ježíš, syn Josefův? Jeho otce i matku známe; jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘?“

6:43  „Přestaňte spolu reptat!“ odpověděl jim Ježíš.

6:44  „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den.

6:45  V Prorocích je psáno: ‚A budou všichni vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyší Otce a učí se od něj, přichází ke mně.

6:46  Ne že by někdo viděl Otce; jediný, kdo viděl Otce, je ten, který je od Boha.

6:47  Amen, amen, říkám vám: Kdo věří, má věčný život.

6:48  Já jsem chléb života.

6:49  Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.

6:50  Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něj jí, nezemřel.

6:51  Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa.“

6:52  Židé se mezi sebou začali hádat: „Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?“

6:53  Ježíš jim ale řekl: „Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život.

6:54  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.

6:55  Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj.

6:56  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

6:57  Jako mě poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mě.

6:58  Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako když otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“

6:59  Toto vše řekl, když učil v synagoze v Kafarnaum.

6:60  Mnozí z jeho učedníků, kteří to slyšeli, si tehdy řekli: „To jsou těžká slova. Kdo to může poslouchat?“

6:61  Ježíš v nitru poznal, že jeho učedníci kvůli tomu reptají, a tak jim řekl: „Tohle vás uráží?

6:62  A co kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?

6:63  Duch je ten, kdo dává život; tělo nedokáže nic. Slova, která vám mluvím, jsou Duch a jsou život.

6:64  Někteří z vás ale nevěří.“ (Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěřili a kdo ho zradí.)

6:65  Potom dodal: „Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“

6:66  Mnozí z jeho učedníků kvůli tomu odešli a už s ním nechtěli nic mít.

6:67  „Chcete odejít i vy?“ zeptal se Ježíš tehdy svých Dvanácti.

6:68  „Pane, ke komu bychom šli?“ odpověděl mu Šimon Petr. „Ty máš slova věčného života

6:69  a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“

6:70  „Vyvolil jsem si vás dvanáct,“ řekl jim na to Ježíš; „jeden z vás je ale ďábel.“

6:71  A to řekl o Jidáši, synu Šimona Iškariotského. Ten ho měl zradit, ačkoli byl jedním z Dvanácti.