CzeB21 - John - 4

4:1  Když se Ježíš dozvěděl, že farizeové slyšeli: „Ježíš získává a křtí více učedníků než Jan“

4:2  (ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale jeho učedníci),

4:3  opustil Judsko a vrátil se do Galileje.

4:4  Musel však projít Samařím.

4:5  Dorazil k samařskému městu zvanému Sychar, blízko pozemku, který kdysi dal Jákob svému synu Josefovi.

4:6  Dosud tam byla Jákobova studna a Ježíš, unaven cestou, se u ní posadil. Bylo okolo poledne.

4:7  Když jedna žena ze Samaří přišla načerpat vodu, Ježíš ji požádal: „Dej mi napít.“

4:8  (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit jídlo.)

4:9  Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.)

4:10  Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“

4:11  „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna je hluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu?

4:12  Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“

4:13  „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš.

4:14  „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“

4:15  „Pane, dej mi tu vodu,“ řekla žena, „ať už nežízním a nemusím sem chodit čerpat.“

4:16  „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem,“ řekl jí Ježíš.

4:17  „Nemám muže,“ odpověděla žena. „To jsi řekla pravdu, že nemáš muže,“ řekl jí Ježíš.

4:18  „Měla jsi totiž pět mužů a ten, kterého máš teď, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“

4:19  „Pane, vidím, že jsi prorok,“ odpověděla žena.

4:20  „Naši otcové uctívali Boha na této hoře, vy ale říkáte, že místo, kde se má uctívat, je v Jeruzalémě.“

4:21  „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „věř mi, že přichází chvíle, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě.

4:22  Vy ani nevíte, koho uctíváte; my víme, koho uctíváme, protože spása vyjde z Židů.

4:23  Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali.

4:24  Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.“

4:25  Žena odpověděla: „Vím, že přijde Mesiáš“ (který je nazýván Kristus). „Až přijde, vysvětlí nám všechno.“

4:26  „To jsem já,“ řekl jí Ježíš; „ten, kdo s tebou mluví!“

4:27  Vtom přišli jeho učedníci. Překvapilo je, že mluví se ženou, ale žádný neřekl: „Co jí chceš?“ anebo: „Proč s ní mluvíš?“

4:28  Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:

4:29  „Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?“

4:30  Vyšli tedy z města a šli k němu.

4:31  Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se!“

4:32  On jim však řekl: „Mě sytí pokrm, který vy neznáte.“

4:33  Učedníci se jeden druhého ptali: „Přinesl mu snad někdo jídlo?“

4:34  „Můj pokrm,“ řekl jim Ježíš, „je konat vůli Toho, který mě poslal, a dokončit jeho dílo.

4:35  Neříkáte snad, že do sklizně zbývají ještě čtyři měsíce? Hle, říkám vám: Pozvedněte oči a podívejte se na lány, že se už bělají ke žni!

4:36  Ten, kdo žne, získává odplatu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radoval rozsévač i žnec.

4:37  V tom je pravdivé to rčení, že ‚jeden rozsívá a jiný žne‘.

4:38  Já jsem vás poslal sklízet, na čem jste sami nepracovali. Pracovali jiní a vy jste vstoupili do jejich práce.“

4:39  Díky slovům té ženy, která svědčila: „Řekl mi všechno, co jsem udělala,“ v něj mnozí Samaritáni z toho města uvěřili.

4:40  Když k němu ti Samaritáni přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. Zůstal tam tedy dva dny

4:41  a díky jeho slovu jich uvěřilo ještě mnohem více.

4:42  Té ženě pak řekli: „Už nevěříme jen díky tvým slovům; sami jsme ho slyšeli a víme, že to je opravdu Spasitel světa.“

4:43  Po dvou dnech pak odtud odešel do Galileje.

4:44  Sám Ježíš měl totiž dosvědčit, že prorok není ve své vlasti v úctě.

4:45  Když přišel do Galileje, Galilejci ho vítali, neboť byli o svátcích v Jeruzalémě a viděli všechno, co tam dělal.

4:46  Znovu se vrátil do Kány Galilejské, kde proměnil vodu ve víno. Byl tam právě jeden královský úředník, jehož syn byl v Kafarnaum nemocný.

4:47  Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, šel k němu a prosil ho, aby šel jeho syna uzdravit, protože už umíral.

4:48  „Dokud neuvidíte znamení a zázraky, neuvěříte,“ řekl mu Ježíš.

4:49  „Pane, pojď, než mé dítě umře!“ naléhal královský úředník.

4:50  Ježíš mu řekl: „Jdi, tvůj syn žije.“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.

4:51  Na cestě se s ním setkali jeho služebníci a oznamovali mu: „Tvůj syn žije!“

4:52  Vyptal se jich tedy, odkdy se mu udělalo lépe. Odpověděli: „Horečka ho opustila včera hodinu po poledni.“

4:53  Otec poznal, že to bylo ve chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn žije.“ Tehdy uvěřil on i celý jeho dům.

4:54  Tak Ježíš po svém návratu z Judska vykonal v Galileji už druhé znamení.