DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Judith - 8

8:1  Now it came to pass, when Judith a widow had heard these words, who was the daughter of Merari, the son of Idox, the son of Joseph, the son of Ozias, the son of Elai, the son of Jamnor, the son of Gedeon, the son of Raphaim, the son of Achitob, the son of Melchias, the son of Enan, the son of Nathanias, the son of Salathiel, the son of Simeon, the son of Ruben:

8:1  Tehdy se o tom všem doslechla Judita, dcera Merariho, syna Oxova, syna Josefova, syna Uzielova, syna Elkiova, syna Ananiášova, syna Gedeonova, syna Rafainova, syna Achitubova, syna Eliášova, syna Chilkiášova, syna Eliabova, syna Natanaelova, syna Salamielova, syna Sarašadajova, syna Izraelova.

8:1  Et factum est cum audisset hæc verba Judith vidua, quæ erat filia Merari filii Idox filii Joseph filii Oziæ filii Elai filii Jamnor filii Gedeon filii Raphaim filii Achitob filii Melchiæ filii Enan filii Nathaniæ filii Salathiel filii Simeon filii Ruben,

8:2  And her husband was Manasses, who died in the time of the barley harvest:

8:2  Její muž Manases, pocházející z téhož kmene a rodu, zemřel během sklizně ječmene,

8:2  et vir ejus fuit Manasses, qui mortuus est in diebus messis hordeaceæ :

8:3  For he was standing over them that bound sheaves in the field; and the heat came upon his head, and he died in Bethulia his own city, and was buried there with his fathers.

8:3  když na poli dohlížel na vazače snopů a dostal úpal. Doma v Betulii pak ulehl na lůžko a zemřel, a tak ho pohřbili k jeho předkům na poli mezi Dotanem a Balamonem.

8:3  instabat enim super alligantes manipulos in campo, et venit æstus super caput ejus, et mortuus est in Bethulia civitate sua, et sepultus est illic cum patribus suis.

8:4  And Judith his relict was a widow now three years and six months.

8:4  Judita žila už tři roky a čtyři měsíce ve svém domě jako vdova.

8:4  Erat autem Judith relicta ejus vidua jam annis tribus et mensibus sex.

8:5  And she made herself a private chamber in the upper part of her house, in which she abode shut up with her maids.

8:5  Na střešní terase si postavila stan, na bedrech se opásala pytlovinou a nosila vdovské šaty.

8:5  Et in superioribus domus suæ fecit sibi secretum cubiculum, in quo cum puellis suis clausa morabatur,

8:6  And she wore haircloth upon her loins, and fasted all the days of her life, except the sabbaths, and new moons, and the feasts of the house of Israel.

8:6  Po všechny dny svého vdovství se postila, s výjimkou sobot a dnů před sobotou, novoluní a dnů před novoluním a dalších svátků a slavností Izraelova domu.

8:6  et habens super lumbos suos cilicium, jejunabat omnibus diebus vitæ suæ, præter sabbata et neomenias et festa domus Israël.

8:7  And she was exceedingly beautiful, and her husband left her great riches, and very many servants, and large possessions of herds of oxen, and flocks of sheep.

8:7  Byla to velmi pohledná, překrásná žena. Její muž Manases jí po sobě zanechal zlato a stříbro, služebníky a služebnice, dobytek a pole a ona se o to vše dál starala.

8:7  Erat autem eleganti aspectu nimis, cui vir suus reliquerat divitias multas, et familiam copiosam, ac possessiones armentis boum, et gregibus ovium plenas.

8:8  And she was greatly renowned among all, because she feared the Lord very much, neither was there any one that spoke an ill word of her.

8:8  Nikdo proti ní nemohl říct zlého slova, protože byla velmi bohabojná.

8:8  Et erat hæc in omnibus famosissima, quoniam timebat Dominum valde, nec erat qui loqueretur de illa verbum malum.

8:9  When therefore she had heard that Ozias had promised that he would deliver up the city after the fifth day, she sent to the ancients Chabri and Charmi.

8:9  Judita se doslechla, jak lidé, zoufalí kvůli nedostatku vody, reptali proti svému předákovi. Doslechla se také, jak jim Uziáš odpověděl a jak jim přísahal, že za pět dní vydá město Asyřanům.

8:9  Hæc itaque cum audisset quoniam Ozias promisisset quod transacto quinto die traderet civitatem, misit ad presbyteros Chabri et Charmi.

8:10  And they came to her, and she said to them: What is this word, by which Ozias hath consented to give up the city to the Assyrians, if within five days there come no aid to us?

8:10  Poslala proto svou služebnou, správkyni celého svého majetku, a pozvala starší města Uziáše, Chabrise a Charmise na návštěvu.

8:10  Et venerunt ad illam, et dixit illis : Quod est hoc verbum, in quo consensit Ozias, ut tradat civitatem Assyriis si intra quinque dies non venerit vobis adjutorium ?

8:11  And who are you that tempt the Lord?

8:11  Přišli za ní a ona jim řekla: „Poslyšte, předáci lidu Betulie. Nebylo správné, jak jste dnes mluvili před lidem. Dokonce jste před Bohem přísahali, že vydáte město našim nepřátelům, pokud vám Hospodin v těchto dnech nepřijde na pomoc.

8:11  et qui estis vos, qui tentatis Dominum ?

8:12  This is not a word that may draw down mercy, but rather that may stir up wrath, and enkindle indignation.

8:12  Vždyť kdo jste vy, že pokoušíte Boha a stavíte se před lidmi nad něj?

8:12  non est iste sermo qui misericordiam provocet, sed potius qui iram excitet, et furorem accendat.

8:13  You have set a time for the mercy of the Lord, and you have appointed him a day, according to your pleasure.

8:13  Zkoušíte teď Hospodina Všemohoucího – a přitom nic nechápete a nikdy nepochopíte!

8:13  Posuistis vos tempus miserationis Domini, et in arbitrium vestrum, diem constituistis ei.

8:14  But forasmuch as the Lord is patient, let us be penitent for this same thing, and with many tears let us beg his pardon:

8:14  Když nevidíte do hloubky lidského srdce a nerozumíte pohnutkám lidské mysli, jak potom chcete vystihnout Boha, který to vše stvořil? Jak chcete porozumět jeho myšlení a pochopit jeho uvažování? Ne, bratři, nehněvejte Hospodina, našeho Boha!

8:14  Sed quia patiens Dominus est, in hoc ipso pœniteamus, et indulgentiam ejus fusis lacrimis postulemus :

8:15  For God will not threaten like man, nor be inflamed to anger like the son of man.

8:15  Jestliže nám nechce pomoci během pěti dnů, může nás zachránit, kdykoli bude chtít, anebo nás také může před zraky našich nepřátel zahubit.

8:15  non enim quasi homo sic Deus comminabitur, neque sicut filius hominis ad iracundiam inflammabitur.

8:16  And therefore let us humble our souls before him, and continuing in an humble spirit, in his service:

8:16  Neklaďte Hospodinu, našemu Bohu, podmínky. Bůh není člověk, aby si nechal vyhrožovat, není lidský syn, aby se nechal ovládat.

8:16  Et ideo humiliemus illi animas nostras, et in spiritu constituti humiliato, servientes illi

8:17  Let us ask the Lord with tears, that according to his will so he would shew his mercy to us: that as our heart is troubled by their pride, so also we may glorify in our humility.

8:17  Proto od něj i nadále čekejme záchranu a volejme k němu o pomoc. Když se mu zlíbí, vyslyší nás.

8:17  dicamus flentes Domino, ut secundum voluntatem suam sic faciat nobiscum misericordiam suam : ut sicut conturbatum est cor nostrum in superbia eorum, ita etiam de nostra humilitate gloriemur :

8:18  For we have not followed the sins of our fathers, who forsook their God, and worshipped strange gods.

8:18  Neklaníme se přece bohům vyrobeným lidskýma rukama – takové věci se děly v dřívějších dobách, ale za našich časů až dodnes se žádný náš kmen, rod, okrsek ani město ničím takovým neprovinili.

8:18  quoniam non sumus secuti peccata patrum nostrorum, qui dereliquerunt Deum suum, et adoraverunt deos alienos,

8:19  For which crime they were given up to their enemies, to the sword, and to pillage, and to confusion: but we know no other God but him.

8:19  Naši otcové bývali kvůli tomu vydáni napospas meči a plenění, takže utrpěli hroznou porážku od svých nepřátel.

8:19  pro quo scelere dati sunt in gladium, et in rapinam, et in confusionem inimicis suis : nos autem alterum deum nescimus præter ipsum.

8:20  Let us humbly wait for his consolation, and the Lord our God will require our blood of the afflictions of our enemies, and he will humble all the nations that shall rise up against us, and bring them to disgrace.

8:20  My ale neznáme jiného Boha kromě něj, a tak spoléháme, že námi ani nikým z našeho národa nepohrdne.

8:20  Expectemus humiles consolationem ejus, et exquiret sanguinem nostrum de afflictionibus inimicorum nostrorum, et humiliabit omnes gentes, quæcumque insurgunt contra nos, et faciet illas sine honore Dominus Deus noster.

8:21  And now, brethren, as you are the ancients among the people of God, and their very soul resteth upon you: comfort their hearts by your speech, that they may be mindful how our fathers were tempted that they might be proved, whether they worshipped their God truly.

8:21  Vždyť dobudou-li nás, dobudou celé Judsko a vyplení i naši svatyni. Bůh nás za to znesvěcení nechá zaplatit naší vlastní krví!

8:21  Et nunc fratres, quoniam vos estis presbyteri in populo Dei, et ex vobis pendet anima illorum, ad eloquium vestrum corda eorum erigite, ut memores sint quia tentati sunt patres nostri, ut probarentur si vere colerent Deum suum.

8:22  They must remember how our father Abraham was tempted, and being proved by many tribulations, was made the friend of God.

8:22  Budou-li naši bratři vyvražděni, půjde-li země do vyhnanství, a bude-li naše dědictví zpustošeno, Bůh to obrátí na naši hlavu. Kdekoli mezi národy budeme otročit, tam se pro své pány staneme urážkou a nadávkou.

8:22  Memores esse debent quomodo pater noster Abraham tentatus est, et per multas tribulationes probatus, Dei amicus effectus est.

8:23  So Isaac, so Jacob, so Moses, and all that have pleased God, passed through many tribulations, remaining faithful.

8:23  Když se vydáme do otroctví, nezískáme tím žádnou přízeň. Hospodin, náš Bůh, to obrátí k naší potupě.

8:23  Sic Isaac, sic Jacob, sic Moyses, et omnes qui placuerunt Deo, per multas tribulationes transierunt fideles.

8:24  But they that did not receive the trials with the fear of the Lord, but uttered their impatience and the reproach of their murmuring against the Lord,

8:24  Nuže, bratři, dejme teď svým bratřím příklad. Jejich život závisí na nás. Osud svatyně, chrámu i oltáře, spočívá na nás.

8:24  Illi autem qui tentationes non susceperunt cum timore Domini, et impatientiam suam et improperium murmurationis suæ contra Dominum protulerunt,

8:25  Were destroyed by the destroyer, and perished by serpents.

8:25  Především ale děkujme Hospodinu, našemu Bohu, že nás zkouší stejně jako naše otce.

8:25  exterminati sunt ab exterminatore, et a serpentibus perierunt.

8:26  As for us therefore let us not revenge ourselves for these things which we suffer.

8:26  Jen si vzpomeňte, jak naložil s Abrahamem, jak zkoušel Izáka a co se přihodilo Jákobovi, když v syrské Mezopotámii pásl ovce svého strýce Lábana.

8:26  Et nos ergo non ulciscamur nos pro his quæ patimur,

8:27  But esteeming these very punishments to be less than our sins deserve, let us believe that these scourges of the Lord, with which like servants we are chastised, have happened for our amendment, and not for our destruction.

8:27  Vždyť jako Hospodin čistil ohněm je, aby vyzkoušel jejich srdce, tak ani nás nebije ze msty, nýbrž pro výstrahu těm, kdo jsou mu blízko.“

8:27  sed reputantes peccatis nostris hæc ipsa supplicia minora esse flagella Domini, quibus quasi servi corripimur ad emendationem, et non ad perditionem nostram evenisse credamus.

8:28  And Ozias and the ancients said to her: All things which thou hast spoken are true, and there is nothing to be reprehended in thy words.

8:28  Uziáš jí odpověděl: „Všechno, co jsi řekla, jsi řekla dobře, a tvým slovům nemůže nikdo odporovat. Dnes to není poprvé, co se ukázala tvá moudrost. Už od počátku tvého života zná všechen lid tvou rozvážnost a dobrotu tvého srdce. Lid měl ale ukrutnou žízeň, a tak nás donutili pronést tu řeč, a zavázat se přísahou, kterou nemůžeme zrušit. Ty jsi ale zbožná žena; pomodli se za nás, ať Hospodin sešle déšť a naplní naše nádrže, ať s námi ještě není konec.“ Na to jim Judita řekla: „Poslyšte, udělám něco, co si potomci našeho rodu budou připomínat z pokolení na pokolení. Vy dnes v noci stůjte u brány a já se svou služebnou vyjdu ven. A než uplyne lhůta, po níž jste chtěli vydat město našim nepřátelům, Hospodin skrze mě zachrání Izrael. Neptejte se ale, co se chystám udělat. Nic vám neřeknu, dokud to nevykonám.“ Uziáš a ostatní předáci jí řekli: „Jdi v pokoji. A kéž tě předchází Hospodin, náš Bůh, aby potrestal naše nepřátele.“ S tím opustili její stan a vrátili se na svá stanoviště.

8:28  Et dixerunt illi Ozias et presbyteri : Omnia quæ locuta es, vera sunt, et non est in sermonibus tuis ulla reprehensio.

8:29  Now therefore pray for us, for thou art a holy woman, and one fearing God.

8:29  Nunc ergo ora pro nobis, quoniam mulier sancta es, et timens Deum.

8:30  And Judith said to them: As you know that what I have been able to say is of God:

8:30  Et dixit illis Judith : Sicut quod potui loqui, Dei esse cognoscitis,

8:31  So that which I intend to do prove ye if it be of God, and pray that God may strengthen my design.

8:31  ita quod facere disposui, probate si ex Deo est, et orate ut firmum faciat Deus consilium meum.

8:32  You shall stand at the gate this night, and I will go out with my maidservant: and pray ye, that as you have said, in five days the Lord may look down upon his people Israel.

8:32  Stabitis vos ad portam nocte ista, et ego exeam cum abra mea : et orate, ut sicut dixistis, in diebus quinque respiciat Dominus populum suum Israël.

8:33  But I desire that you search not into what I am doing, and till I bring you word let nothing else be done but to pray for me to the Lord our God.

8:33  Vos autem nolo ut scrutemini actum meum, et usque dum renuntiem vobis, nihil aliud fiat, nisi oratio pro me ad Dominum Deum nostrum.

8:34  And Ozias the prince of Juda said to her: Go in peace, and the Lord be with thee to take revenge of our enemies. So returning they departed.

8:34  Et dixit ad eam Ozias princeps Juda : Vade in pace, et Dominus sit tecum in ultionem inimicorum nostrorum. Et revertentes abierunt.