DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 1

1:1  The parables of Solomon, the son of David, king of Israel,

1:1  The proverbs of Solomon the son of David, king of Israel;

1:1  Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele,

1:1  Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále nad Izraelem,

1:1  Přísloví izraelského krále Šalomouna, syna Davidova,

1:1  Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,

1:1  Parabolæ Salomonis, filii David, regis Israël,

1:2  To know wisdom, and instruction:

1:2  To know wisdom and instruction; to perceive the words of understanding;

1:2  jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti,

1:2  k nabytí moudrosti a k poučení, jak rozumět hlubokým výrokům,

1:2  k poznání moudrosti a kázně, k porozumění řečem rozumným,

1:2  Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,

1:2  ad sciendam sapientiam et disciplinam ;

1:3  To understand the words of prudence: and to receive the instruction of doctrine, justice, and judgment, and equity:

1:3  To receive the instruction of wisdom, justice, and judgment, and equity;

1:3  jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost,

1:3  jak si osvojit, co učí rozum, spravedlnost, právo a poctivost,

1:3  k ⌈přijetí rozumné kázně,⌉ spravedlnosti, práva a přímosti,

1:3  K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,

1:3  ad intelligenda verba prudentiæ, et suscipiendam eruditionem doctrinæ, justitiam, et judicium, et æquitatem :

1:4  To give subtilty to little ones, to the young man knowledge and understanding.

1:4  To give subtilty to the simple, to the young man knowledge and discretion.

1:4  aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem.

1:4  jak předat prostoduchým chytrost, mládeži prozíravost a vědění.

1:4  aby dala prostoduchým chytrost a mládenci poznání a rozvahu.

1:4  Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.

1:4  ut detur parvulis astutia, adolescenti scientia et intellectus.

1:5  A wise man shall hear, and shall be wiser: and he that understandeth shall possess governments.

1:5  A wise man will hear, and will increase learning; and a man of understanding shall attain unto wise counsels:

1:5  Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost

1:5  Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost, rozumný ať dá si poradit,

1:5  Ať je slyší moudrý a přibude mu bystrosti, ať rozumný získá schopnost vést,

1:5  Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,

1:5  Audiens sapiens, sapientior erit, et intelligens gubernacula possidebit.

1:6  He shall understand a parable and the interpretation, the words of the wise, and their mysterious sayings.

1:6  To understand a proverb, and the interpretation; the words of the wise, and their dark sayings.

1:6  porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.

1:6  jak porozumět úslovím a jinotajům, rčením mudrců a jejich hádankám.

1:6  aby dokázal porozumět přísloví a podobenství, slovům moudrých i jejich hádankám.

1:6  K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.

1:6  Animadvertet parabolam et interpretationem, verba sapientum et ænigmata eorum.

1:7  The fear of the Lord is the beginning of wisdom. Fools despise wisdom and instruction.

1:7  The fear of the Lord is the beginning of knowledge: but fools despise wisdom and instruction.

1:7  Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

1:7  Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá.

1:7  Počátek poznání je bázeň ⌈před Hospodinem,⌉ moudrostí a kázní pohrdají hlupáci.

1:7  Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.

1:7  Timor Domini principium sapientiæ ; sapientiam atque doctrinam stulti despiciunt.

1:8  My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:

1:8  My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother:

1:8  Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj.

1:8  Poslouchej, synu můj, otcovo poučení, od matčiných pokynů se nevzdaluj.

1:8  Můj synu, slyš naučení svého otce, nezavrhuj poučení své matky.

1:8  Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

1:8  Audi, fili mi, disciplinam patris tui, et ne dimittas legem matris tuæ :

1:9  That grace may be added to thy head, and a chain of gold to thy neck.

1:9  For they shall be an ornament of grace unto thy head, and chains about thy neck.

1:9  Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.

1:9  Půvabným věncem na tvé hlavě budou, náhrdelníkem budou na hrdle tvém.

1:9  Neboť jsou půvabným věncem na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk.

1:9  Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

1:9  ut addatur gratia capiti tuo, et torques collo tuo.

1:10  My son, if sinners shall entice thee, consent not to them.

1:10  My son, if sinners entice thee, consent thou not.

1:10  Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!

1:10  Nenech se zlákat, synu, když tě mámí hříšníci:

1:10  Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali, nepřivoluj!

1:10  Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

1:10  Fili mi, si te lactaverint peccatores, ne acquiescas eis.

1:11  If they shall say: Come with us, let us lie in wait for blood, let us hide snares for the innocent without cause:

1:11  If they say, Come with us, let us lay wait for blood, let us lurk privily for the innocent without cause:

1:11  Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu,

1:11  „Pojď s námi, budem ze zálohy vraždit, někoho nevinného jen tak přepadnem,

1:11  Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, ⌈abychom prolili krev,⌉ počíháme si bezdůvodně na nevinného,

1:11  Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;

1:11  Si dixerint : Veni nobiscum, insidiemur sanguini ; abscondamus tendiculas contra insontem frustra ;

1:12  Let us swallow him up alive like hell, and whole as one that goeth down into the pit.

1:12  Let us swallow them up alive as the grave; and whole, as those that go down into the pit:

1:12  pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,

1:12  jako hrob zaživa je spolknem, vcelku, jako když padnou do jámy.

1:12  jako podsvětí je pohltíme zaživa, muže v plné síle jako ty, kdo sestupují do jámy.

1:12  Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;

1:12  deglutiamus eum sicut infernus viventem, et integrum quasi descendentem in lacum ;

1:13  We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoils.

1:13  We shall find all precious substance, we shall fill our houses with spoil:

1:13  přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme,

1:13  Všemožné cennosti si snadno pořídíme, domy si naplníme kořistí.

1:13  Získáme všelijaký vzácný majetek, naplníme si domy kořistí.

1:13  Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

1:13  omnem pretiosam substantiam reperiemus ; implebimus domos nostras spoliis :

1:14  Cast in thy lot with us, let us all have one purse.

1:14  Cast in thy lot among us; let us all have one purse:

1:14  spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec“ -

1:14  Na naši kartu vsaď svůj osud, společný měšec budem všichni mít!“

1:14  ⌈Nech svůj los padnout s námi,⌉ budeme mít všichni jeden měšec.

1:14  Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

1:14  sortem mitte nobiscum, marsupium unum sit omnium nostrum :

1:15  My son, walk not thou with them, restrain thy foot from their paths.

1:15  My son, walk not thou in the way with them; refrain thy foot from their path:

1:15  můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky,

1:15  Na cestu s nimi nepouštěj se, synu, nevydávej se v jejich šlépějích –

1:15  Můj synu, ⌈nechoď s nimi po cestě,⌉ ⌈zdrž svou nohu od jejich stezky,⌉

1:15  Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

1:15  fili mi, ne ambules cum eis ; prohibe pedem tuum a semitis eorum :

1:16  For their feet run to evil, and make haste to shed blood.

1:16  For their feet run to evil, and make haste to shed blood.

1:16  neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.

1:16  jejich nohy běží k neštěstí, k prolití krve spěchají!

1:16  neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.

1:16  Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

1:16  pedes enim illorum ad malum currunt, et festinant ut effundant sanguinem.

1:17  But a net is spread in vain before the eyes of them that have wings.

1:17  Surely in vain the net is spread in the sight of any bird.

1:17  Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí.

1:17  Líčit síť před očima ptáků je jistě zcela zbytečné.

1:17  Vždyť nadarmo se roztahuje síť před zraky ⌈těch, co mají křídla.⌉

1:17  Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

1:17  Frustra autem jacitur rete ante oculos pennatorum.

1:18  And they themselves lie in wait for their own blood, and practise deceits against their own souls.

1:18  And they lay wait for their own blood; they lurk privily for their own lives.

1:18  Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši.

1:18  Tihle však na sebe smrtelnou léčku strojí, na vlastní duši číhají.

1:18  Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní krve, číhají na svou duši.

1:18  Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.

1:18  Ipsi quoque contra sanguinem suum insidiantur, et moliuntur fraudes contra animas suas.

1:19  So the ways of every covetous man destroy the souls of the possessors.

1:19  So are the ways of every one that is greedy of gain; which taketh away the life of the owners thereof.

1:19  Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.

1:19  Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk – o vlastní duši ho to připraví.

1:19  ⌈Tak dopadne každý,⌉ kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. Připraví svého pána o duši.

1:19  Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.

1:19  Sic semitæ omnis avari : animas possidentium rapiunt.

1:20  Wisdom preacheth abroad, she uttereth her voice in the streets:

1:20  Wisdom crieth without; she uttereth her voice in the streets:

1:20  Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.

1:20  Moudrost venku na ulicích volá, na náměstích svůj hlas pozvedá,

1:20  Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá svůj hlas.

1:20  Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

1:20  Sapientia foris prædicat ; in plateis dat vocem suam :

1:21  At the head of multitudes she crieth out, in the entrance of the gates of the city she uttereth her words, saying:

1:21  She crieth in the chief place of concourse, in the openings of the gates: in the city she uttereth her words, saying,

1:21  Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran:

1:21  na rušných nárožích hlasitě vykřikuje, v průchodu městské brány proslov má:

1:21  Volá na nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě pronáší svou řeč:

1:21  V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:

1:21  in capite turbarum clamitat ; in foribus portarum urbis profert verba sua, dicens :

1:22  O children, how long will you love childishness, and fools covet those things which are hurtful to themselves, and the unwise hate knowledge?

1:22  How long, ye simple ones, will ye love simplicity? and the scorners delight in their scorning, and fools hate knowledge?

1:22  „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět?

1:22  „Kdy omezenců láska k malosti už skončí, kdy drzounů záliba v drzosti, kdy tupců nenávist ke všemu vědění?

1:22  Dokdy budou prostoduší milovat prostoduchost, posměvači si budou libovat v posmívání a hlupáci budou nenávidět poznání?

1:22  Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?

1:22  Usquequo, parvuli, diligitis infantiam, et stulti ea quæ sibi sunt noxia cupient, et imprudentes odibunt scientiam ?

1:23  Turn ye at my reproof: behold I will utter my spirit to you, and will shew you my words.

1:23  Turn you at my reproof: behold, I will pour out my spirit unto you, I will make known my words unto you.

1:23  Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova:

1:23  Obraťte se, když vás napomínám, hle, svého ducha na vás vylít chci, právě vám chci svá slova oznámit!

1:23  Obraťte se, ⌈když vás kárám!⌉ Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova.

1:23  Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

1:23  convertimini ad correptionem meam. En proferam vobis spiritum meum, et ostendam vobis verba mea.

1:24  Because I called, and you refused: I stretched out my hand, and there was none that regarded.

1:24  Because I have called, and ye refused; I have stretched out my hand, and no man regarded;

1:24  Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,

1:24  Dosud jsem volala, však nechtěli jste slyšet, ruku jsem nabízela, nikdo však nevnímal,

1:24  Protože jsem volala, ale odmítali jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor,

1:24  Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,

1:24  Quia vocavi, et renuistis ; extendi manum meam, et non fuit qui aspiceret :

1:25  You have despised all my counsel, and have neglected my reprehensions.

1:25  But ye have set at nought all my counsel, and would none of my reproof:

1:25  každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání,

1:25  všechny mé rady zavrhli jste, mými domluvami se nikdo neřídil.

1:25  nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili,

1:25  Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:

1:25  despexistis omne consilium meum, et increpationes meas neglexistis.

1:26  I also will laugh in your destruction, and will mock when that shall come to you which you feared.

1:26  I also will laugh at your calamity; I will mock when your fear cometh;

1:26  i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach,

1:26  Vašemu neštěstí já nyní zasměji se i hrůze, jež vás přepadne. Bavit se budu,

1:26  také já se budu vysmívat vaší pohromě, posmívat se, když přijde ⌈to, čeho se strachujete, ⌉

1:26  Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,

1:26  Ego quoque in interitu vestro ridebo, et subsannabo cum vobis id quod timebatis advenerit.

1:27  When sudden calamity shall fall on you, and destruction, as a tempest, shall be at hand: when tribulation and distress shall come upon you:

1:27  When your fear cometh as desolation, and your destruction cometh as a whirlwind; when distress and anguish cometh upon you.

1:27  až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň.

1:27  až jako bouře zachvátí vás hrůza, až jako vichr udeří vaše neštěstí, až soužením a tísní budete sevřeni.

1:27  když jako ničivá bouře přijde ⌈to, čeho se strachujete⌉ a vaše pohroma jako vichřice, když na vás přijde soužení a strast.

1:27  Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.

1:27  Cum irruerit repentina calamitas, et interitus quasi tempestas ingruerit ; quando venerit super vos tribulatio et angustia :

1:28  Then shall they call upon me, and I will not hear: they shall rise in the morning, and shall not find me:

1:28  Then shall they call upon me, but I will not answer; they shall seek me early, but they shall not find me:

1:28  Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,

1:28  Až mě pak volat budou, neozvu se, budou mě shánět, avšak nenajdou.

1:28  Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně hledat, ale nenaleznou mě.

1:28  Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.

1:28  tunc invocabunt me, et non exaudiam ; mane consurgent, et non invenient me :

1:29  Because they have hated instruction, and received not the fear of the Lord,

1:29  For that they hated knowledge, and did not choose the fear of the Lord:

1:29  protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili,

1:29  Protože nenáviděli poznání, úctu k Hospodinu si zvolit nechtěli,

1:29  Protože nenáviděli poznání a nezvolili si bázeň před Hospodinem,

1:29  Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,

1:29  eo quod exosam habuerint disciplinam, et timorem Domini non susceperint,

1:30  Nor consented to my counsel, but despised all my reproof.

1:30  They would none of my counsel: they despised all my reproof.

1:30  nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili.

1:30  mými radami se nikdy neřídili, mojí domluvou vždy jen pohrdli,

1:30  nepodvolili se mé radě a odvrhli každé moje pokárání,

1:30  Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.

1:30  nec acquieverint consilio meo, et detraxerint universæ correptioni meæ.

1:31  Therefore they shall eat the fruit of their own way, and shall be filled with their own devices.

1:31  Therefore shall they eat of the fruit of their own way, and be filled with their own devices.

1:31  Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány.

1:31  proto ať snědí, co si navařili, vlastními plány ať se nasytí!

1:31  budou jíst ovoce své cesty, nasytí se svými radami.

1:31  Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.

1:31  Comedent igitur fructus viæ suæ, suisque consiliis saturabuntur.

1:32  The turning away of little ones shall kill them, and the prosperity of fools shall destroy them.

1:32  For the turning away of the simple shall slay them, and the prosperity of fools shall destroy them.

1:32  Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost.

1:32  Omezenci zajdou na vlastní umíněnost, spokojenost tupců je jejich záhuba.

1:32  Vždyť odvrácení prostoduchých je zabije, bezstarostnost hlupáků je zahubí.

1:32  Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.

1:32  Aversio parvulorum interficiet eos, et prosperitas stultorum perdet illos.

1:33  But he that shall hear me, shall rest without terror, and shall enjoy abundance, without fear of evils.

1:33  But whoso hearkeneth unto me shall dwell safely, and shall be quiet from fear of evil.

1:33  Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“

1:33  Kdo mě však poslouchá, ten pohodlně žije v bezpečí před hrozbou všeho zla.“

1:33  Ale kdo mě poslouchá, bude přebývat v bezpečí, ⌈bude bezstarostný, beze strachu ze zla.⌉

1:33  Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

1:33  Qui autem me audierit, absque terrore requiescet, et abundantia perfruetur, timore malorum sublato.