DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 24

24:1  Seek not to be like evil men, neither desire to be with them:

24:1  Be not thou envious against evil men, neither desire to be with them.

24:1  Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,

24:1  K zlým lidem nechovej žádnou závist, po jejich společnosti nedychti.

24:1  Nezáviď zlým lidem, nedychti být s nimi,

24:1  Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.

24:1  Ne æmuleris viros malos, nec desideres esse cum eis :

24:2  Because their mind studieth robberies, and their lips speak deceits.

24:2  For their heart studieth destruction, and their lips talk of mischief.

24:2  neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.

24:2  V srdcích přemýšlejí o násilí, svými rty mluví, aby trápili.

24:2  ⌈protože jejich srdce přemítá o zkáze a jejich rty mluví o trápení.⌉

24:2  Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.

24:2  quia rapinas meditatur mens eorum, et fraudes labia eorum loquuntur.

24:3  By wisdom the house shall be built, and by prudence it shall be strengthened.

24:3  Through wisdom is an house builded; and by understanding it is established:

24:3  Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;

24:3  Moudrost dovede postavit dům, šikovnost jej umí upevnit.

24:3  Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností

24:3  Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.

24:3  Sapientia ædificabitur domus, et prudentia roborabitur.

24:4  By instruction the storerooms shall be filled with all precious and most beautiful wealth.

24:4  And by knowledge shall the chambers be filled with all precious and pleasant riches.

24:4  kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.

24:4  Poznání pak jeho pokoje plní majetkem vzácným a překrásným.

24:4  a skrze poznání naplní se pokoje všelijakým vzácným a příjemným majetkem.

24:4  Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.

24:4  In doctrina replebuntur cellaria, universa substantia pretiosa et pulcherrima.

24:5  A wise man is strong: and a knowing man, stout and valiant.

24:5  A wise man is strong; yea, a man of knowledge increaseth strength.

24:5  Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.

24:5  Moudrý zmůže víc než velký silák, ten, kdo má znalosti, sílu přemáhá.

24:5  Moudrý muž je ⌈víc než silák, rozumný člověk je víc než mocný;⌉

24:5  Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.

24:5  Vir sapiens fortis est, et vir doctus robustus et validus :

24:6  Because war is managed by due ordering: and there shall be safety where there are many counsels.

24:6  For by wise counsel thou shalt make thy war: and in multitude of counsellors there is safety.

24:6  Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.

24:6  Svůj boj vyhraješ dík dobrým radám, ve množství rádců je záchrana.

24:6  proto veď válku se strategií, záchrana je v množství rádců.

24:6  Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.

24:6  quia cum dispositione initur bellum, et erit salus ubi multa consilia sunt.

24:7  Wisdom is too high for a fool; in the gate he shall not open his mouth.

24:7  Wisdom is too high for a fool: he openeth not his mouth in the gate.

24:7  Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.

24:7  Hlupák na moudrost nedosáhne, ve shromáždění obce musí pomlčet.

24:7  Moudrost je pro hlupáka příliš vysoko, v bráně neotevře svá ústa.

24:7  Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.

24:7  Excelsa stulto sapientia ; in porta non aperiet os suum.

24:8  He that deviseth to do evils, shall be called a fool.

24:8  He that deviseth to do evil shall be called a mischievous person.

24:8  Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.

24:8  Kdo stále vymýšlí, jak by škodil, toho pojmenují Úskočný.

24:8  Kdo vymýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.

24:8  Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.

24:8  Qui cogitat mala facere stultus vocabitur :

24:9  The thought of a fool is sin: and the detractor is the abomination of men.

24:9  The thought of foolishness is sin: and the scorner is an abomination to men.

24:9  Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.

24:9  Výmysly hlupáků jsou vlastně hřích, drzoun je každému odporný.

24:9  ⌈Úmysl hloupého⌉ je hříchem, posměvač je pro lidi ohavností.

24:9  Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.

24:9  cogitatio stulti peccatum est, et abominatio hominum detractor.

24:10  If thou lose hope, being weary in the day of distress, thy strength shall be diminished.

24:10  If thou faint in the day of adversity, thy strength is small.

24:10  Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.

24:10  Pokud se budeš v těžký den hroutit, tvá síla za moc nestojí.

24:10  Jsi–li skleslý v den soužení, tvá síla je malá.

24:10  Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.

24:10  Si desperaveris lassus in die angustiæ, imminuetur fortitudo tua.

24:11  Deliver them that are led to death: and those that are drawn to death, forbear not to deliver.

24:11  If thou forbear to deliver them that are drawn unto death, and those that are ready to be slain;

24:11  Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?

24:11  Zachraňuj ty, kdo jsou vlečeni k smrti, ujmi se těch, jež vedou k popravě!

24:11  Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu!

24:11  Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?

24:11  Erue eos qui ducuntur ad mortem, et qui trahuntur ad interitum, liberare ne cesses.

24:12  If thou say: I have not strength enough: he that seeth into the heart, he understandeth, and nothing deceiveth the keeper of thy soul, and he shall render to a man according to his works.

24:12  If thou sayest, Behold, we knew it not; doth not he that pondereth the heart consider it? and he that keepeth thy soul, doth not he know it? and shall not he render to every man according to his works?

24:12  Řekneš-li: „My jsme to nevěděli“, což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.

24:12  Copak chceš říci: „My jsme to nevěděli“? Tomu, jenž zkoumá srdce, vše jasné je! Strážce tvé duše o všem ví, každému jeho skutky odplatí!

24:12  Když řekneš: Hle, nevěděli jsme to!, cožpak ten, který zkoumá srdce, to nerozpozná a ten, kdo střeží tvou duši, se to nedozví? On odplatí každému podle jeho skutků.

24:12  Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?

24:12  Si dixeris : Vires non suppetunt ; qui inspector est cordis ipse intelligit : et servatorem animæ tuæ nihil fallit, reddetque homini juxta opera sua.

24:13  Eat honey, my son, because it is good, and the honeycomb most sweet to thy throat.

24:13  My son, eat thou honey, because it is good; and the honeycomb, which is sweet to thy taste:

24:13  Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.

24:13  Jez med, můj synu, vždyť je tak dobrý, plástev je sladká na patře.

24:13  Můj synu, jez med, protože je dobrý, med z plástve je sladký na jazyku.

24:13  Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.

24:13  Comede, fili mi, mel, quia bonum est, et favum dulcissimum gutturi tuo.

24:14  So also is the doctrine of wisdom to thy soul: which when thou hast found, thou shalt have hope in the end, and thy hope shall not perish.

24:14  So shall the knowledge of wisdom be unto thy soul: when thou hast found it, then there shall be a reward, and thy expectation shall not be cut off.

24:14  Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.

24:14  Právě tak zachutná tvé duši moudrost – najdeš-li ji, budoucnost patří tobě, tvá naděje tě nezklame!

24:14  Poznej, že taková je moudrost pro tvou duši. Když ji nalezneš, budeš mít budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

24:14  Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.

24:14  Sic et doctrina sapientiæ animæ tuæ : quam cum inveneris, habebis in novissimis spem, et spes tua non peribit.

24:15  Lie not in wait, nor seek after wickedness in the house of the just, nor spoil his rest.

24:15  Lay not wait, O wicked man, against the dwelling of the righteous; spoil not his resting place:

24:15  Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!

24:15  Nečíhej, ničemo, u bytu spravedlivého, neodvažuj se škodit jeho příbytku!

24:15  Nečíhej na příbytek spravedlivého jako ničema, nenič místo jeho odpočinku,

24:15  Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.

24:15  Ne insidieris, et quæras impietatem in domo justi, neque vastes requiem ejus.

24:16  For a just man shall fall seven times, and shall rise again: but the wicked shall fall down into evil.

24:16  For a just man falleth seven times, and riseth up again: but the wicked shall fall into mischief.

24:16  Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.

24:16  Spravedlivý vstane, i kdyby sedmkrát padl, jediné sklouznutí ale zničí ničemu.

24:16  neboť spravedlivý může sedmkrát upadnout a zase povstane, ale ničema ⌈padne ve zlu.⌉

24:16  Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.

24:16  Septies enim cadet justus, et resurget : impii autem corruent in malum.

24:17  When thy enemy shall fall, be not glad, and in his ruin let not thy heart rejoice:

24:17  Rejoice not when thine enemy falleth, and let not thine heart be glad when he stumbleth:

24:17  Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,

24:17  Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, nejásej v srdci nad jeho klesnutím.

24:17  Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá,

24:17  Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,

24:17  Cum ceciderit inimicus tuus ne gaudeas, et in ruina ejus ne exsultet cor tuum :

24:18  Lest the Lord see, and it displease him, and he turn away his wrath from him.

24:18  Lest the Lord see it, and it displease him, and he turn away his wrath from him.

24:18  nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.

24:18  Hospodinu by se nelíbil ten pohled, mohl by od něj odvrátit svůj hněv.

24:18  jinak to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něj svůj hněv.

24:18  Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.

24:18  ne forte videat Dominus, et displiceat ei, et auferat ab eo iram suam.

24:19  Contend not with the wicked, nor seek to be like the ungodly.

24:19  Fret not thyself because of evil men, neither be thou envious at the wicked;

24:19  Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.

24:19  Kvůli zlosynům se nemusíš zlobit, darebákům nemáš co závidět.

24:19  Nezlob se kvůli pachatelům zla, nezáviď ničemům,

24:19  Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.

24:19  Ne contendas cum pessimis, nec æmuleris impios :

24:20  For evil men have no hope of things to come, and the lamp of the wicked shall be put out.

24:20  For there shall be no reward to the evil man; the candle of the wicked shall be put out.

24:20  Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.

24:20  Budoucnost nečeká lidi zlé, svíce darebáků uhasne!

24:20  neboť zlý nemá budoucnost, lampa ničemů zhasne.

24:20  Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.

24:20  quoniam non habent futurorum spem mali, et lucerna impiorum extinguetur.

24:21  My son, fear the Lord, and the king: and have nothing to do with detractors.

24:21  My son, fear thou the Lord and the king: and meddle not with them that are given to change:

24:21  Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;

24:21  Cti Hospodina, synu, a také krále, nezačínej si s buřiči.

24:21  Můj synu, boj se Hospodina a krále, nezaplétej se ⌈s těmi, kdo si jinak počínají.⌉

24:21  Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.

24:21  Time Dominum, fili mi, et regem, et cum detractoribus non commiscearis :

24:22  For their destruction shall rise suddenly: and who knoweth the ruin of both?

24:22  For their calamity shall rise suddenly; and who knoweth the ruin of them both?

24:22  kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?

24:22  Vždyť jejich zkáza přijde nenadále; jak budou oba trestat, kdo to ví?

24:22  Neboť náhle povstane od nich pohroma a kdo ví, ⌈jakou zkázu mohou oba přivodit?⌉

24:22  Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?

24:22  quoniam repente consurget perditio eorum, et ruinam utriusque quis novit ?

24:23  These things also to the wise: It is not good to have respect to persons in judgment.

24:23  These things also belong to the wise. It is not good to have respect of persons in judgment.

24:23  I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.

24:23  Zde jsou další slova mudrců: Stranit někomu u soudu není vůbec dobré.

24:23  Také toto jsou slova moudrých: Stranit lidem při soudu není dobré.

24:23  Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.

24:23  Hæc quoque sapientibus. Cognoscere personam in judicio non est bonum.

24:24  They that say to the wicked man: Thou art just: shall be cursed by the people, and the tribes shall abhor them.

24:24  He that saith unto the wicked, Thou art righteous; him shall the people curse, nations shall abhor him:

24:24  Kdo řekne svévolníkovi: „Jsi spravedlivý“, na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy.

24:24  Kdo omilostní darebáka, bude proklínán lidmi, takovému budou spílat národy.

24:24  Kdo říká ničemovi: Jsi spravedlivý, toho budou národy proklínat, tomu budou lidé zlořečit,

24:24  Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.

24:24  Qui dicunt impio : Justus es : maledicent eis populi, et detestabuntur eos tribus.

24:25  They that rebuke him shall be praised: and a blessing shall come upon them.

24:25  But to them that rebuke him shall be delight, and a good blessing shall come upon them.

24:25  Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým.

24:25  Žalobci však bývají oblíbeni, takoví se jen chvály dočkají.

24:25  ale těm, kdo ho kárají, bude dobře, přijde na ně ⌈dobré požehnání.⌉

24:25  Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.

24:25  Qui arguunt eum laudabuntur, et super ipsos veniet benedictio.

24:26  He shall kiss the lips, who answereth right words.

24:26  Every man shall kiss his lips that giveth a right answer.

24:26  Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi.

24:26  Upřímná odpověď – na rty polibek.

24:26  Líbá na rty, kdo odpovídá správná slova.

24:26  Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.

24:26  Labia deosculabitur qui recta verba respondet.

24:27  Prepare thy work without, and diligently till thy ground: that afterward thou mayst build thy house.

24:27  Prepare thy work without, and make it fit for thyself in the field; and afterwards build thine house.

24:27  Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.

24:27  Zvládni svou práci venku, o své pozemky se postarej, potom si můžeš stavět dům.

24:27  Připrav si svoji práci venku, nachystej si ji na poli; a potom si postav dům.

24:27  Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.

24:27  Præpara foris opus tuum, et diligenter exerce agrum tuum, ut postea ædifices domum tuam.

24:28  Be not witness without cause against thy neighbour: and deceive not any man with thy lips.

24:28  Be not a witness against thy neighbour without cause; and deceive not with thy lips.

24:28  Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat?

24:28  Nesvědč proti bližnímu pro nic za nic; chceš snad oklamávat svými rty?

24:28  Nebuď bezdůvodně svědkem proti svému bližnímu, nepodváděj svými rty.

24:28  Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.

24:28  Ne sis testis frustra contra proximum tuum, nec lactes quemquam labiis tuis.

24:29  Say not: I will do to him as he hath done to me: I will render to every one according to his work.

24:29  Say not, I will do so to him as he hath done to me: I will render to the man according to his work.

24:29  Neříkej: „Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů“.

24:29  Neříkej: „Zachovám se k němu jak on ke mně, každému jeho skutky oplatím!“

24:29  Neříkej: Jak učinil mně, tak učiním jemu, odplatím každému podle jeho skutků.

24:29  Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.

24:29  Ne dicas : Quomodo fecit mihi, sic faciam ei ; reddam unicuique secundum opus suum.

24:30  I passed by the field of the slothful man, and by the vineyard of the foolish man:

24:30  I went by the field of the slothful, and by the vineyard of the man void of understanding;

24:30  Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu,

24:30  Jednou jsem šel kolem lenochova pole, kolem vinice někoho, kdo přišel o rozum –

24:30  Procházel jsem kolem lenochova pole, kolem vinice člověka, kterému chyběl rozum,

24:30  Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,

24:30  Per agrum hominis pigri transivi, et per vineam viri stulti :

24:31  And behold it was all filled with nettles, and thorns had covered the face thereof, and the stone wall was broken down.

24:31  And, lo, it was all grown over with thorns, and nettles had covered the face thereof, and the stone wall thereof was broken down.

24:31  a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.

24:31  všechno bylo zarostlé trním, všechno pokrývaly kopřivy, kamenná zídka celá zbořená!

24:31  a hle, celá byla zarostlá kopřivami, její povrch byl pokryt plevelem, její kamenná zeď byla zbořená.

24:31  A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.

24:31  et ecce totum repleverant urticæ, et operuerant superficiem ejus spinæ, et maceria lapidum destructa erat.

24:32  Which when I had seen, I laid it up in my heart, and by the example I received instruction.

24:32  Then I saw, and considered it well: I looked upon it, and received instruction.

24:32  Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl:

24:32  To, co jsem viděl, jsem si vzal k srdci, z onoho pohledu jsem se poučil:

24:32  Když jsem to uviděl, ⌈vzal jsem si to k srdci,⌉ uzřel jsem to a vzal jsem si ponaučení:

24:32  A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.

24:32  Quod cum vidissem, posui in corde meo, et exemplo didici disciplinam.

24:33  Thou wilt sleep a little, said I, thou wilt slumber a little, thou wilt fold thy hands a little to rest.

24:33  Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep:

24:33  Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si

24:33  Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a poležíš;

24:33  Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --

24:33  Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

24:33  Parum, inquam, dormies, modicum dormitabis ; pauxillum manus conseres ut quiescas :

24:34  And poverty shall come to thee as a runner, and beggary as an armed man.

24:34  So shall thy poverty come as one that travelleth; and thy want as an armed man.

24:34  a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

24:34  najednou tě jak tulák navštíví nouze, bída tě přepadne jako loupežník!

24:34  a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.

24:34  V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

24:34  et veniet tibi quasi cursor egestas, et mendicitas quasi vir armatus.