DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, Webster, NHEB, AKJV, VulgClementine - Luke - 18

18:1  And he spoke also a parable to them, that we ought always to pray and not to faint,

18:1  And he spake a parable unto them to this end, that men ought always to pray, and not to faint;

18:1  Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat:

18:1  Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se modlit a nevzdávat se:

18:1  Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.

18:1  Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,

18:1  And he spoke a parable to them [to this end], that men ought always [to] pray, and not to faint;

18:1  He also spoke a parable to them that they must always pray, and not give up,

18:1  And he spoke a parable to them to this end, that men ought always to pray, and not to faint;

18:1  Dicebat autem et parabolam ad illos, quoniam oportet semper orare et non deficere,

18:2  Saying: There was a judge in a certain city, who feared not God nor regarded man.

18:2  Saying, There was in a city a judge, which feared not God, neither regarded man:

18:2  „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal.

18:2  „V jednom městě byl jeden soudce, který se Boha nebál a člověka si nevážil.

18:2  Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal.

18:2  Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál, a člověka nestyděl.

18:2  Saying, There was in a city a judge, who feared not God, neither regarded man.

18:2  saying, "There was a judge in a certain city who did not fear God, and did not respect man.

18:2  Saying, There was in a city a judge, which feared not God, neither regarded man:

18:2  dicens : Judex quidam erat in quadam civitate, qui Deum non timebat, et hominem non reverebatur.

18:3  And there was a certain widow in that city; and she came to him, saying: Avenge me of my adversary.

18:3  And there was a widow in that city; and she came unto him, saying, Avenge me of mine adversary.

18:3  V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: ‚Zastaň se mne proti mému odpůrci.‘

18:3  V tom městě byla také jedna vdova. Pořád za ním chodila a říkala: ‚Zjednej mi právo proti mému odpůrci!‘

18:3  V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: Zastaň se mě proti mému odpůrci.

18:3  Byla pak vdova v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

18:3  And there was a widow in that city; and she came to him, saying, Avenge me of my adversary.

18:3  A widow was in that city, and she often came to him, saying, 'Defend me from my adversary!'

18:3  And there was a widow in that city; and she came to him, saying, Avenge me of my adversary.

18:3  Vidua autem quædam erat in civitate illa, et veniebat ad eum, dicens : Vindica me de adversario meo.

18:4  And he would not for a long time. But afterwards he said within himself: Although I fear not God nor regard man,

18:4  And he would not for a while: but afterward he said within himself, Though I fear not God, nor regard man;

18:4  Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám,

18:4  Dlouho se mu nechtělo, ale potom si řekl: ‚Boha se nebojím, člověka si nevážím,

18:4  Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,

18:4  On pak dlouho nechtěl. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, ani člověka nestydím,

18:4  And he would not for a while: but afterward he said within himself, Though I fear not God, nor regard man;

18:4  He would not for a while, but afterward he said to himself, 'Though I neither fear God, nor respect man,

18:4  And he would not for a while: but afterward he said within himself, Though I fear not God, nor regard man;

18:4  Et nolebat per multum tempus. Post hæc autem dixit intra se : Etsi Deum non timeo, nec hominem revereor :

18:5  Yet because this widow is troublesome to me, I will avenge her, lest continually coming she weary me.

18:5  Yet because this widow troubleth me, I will avenge her, lest by her continual coming she weary me.

18:5  dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit a nakonec mě umoří.‘“

18:5  ale ta vdova na mě tak dotírá, že jí zjednám právo – jinak mě snad už úplně umoří!‘“

18:5  zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.“

18:5  Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

18:5  Yet because this widow troubleth me, I will avenge her, lest by her continual coming she weary me.

18:5  yet because this widow bothers me, I will defend her, or else she will wear me out by her continual coming.'"

18:5  Yet because this widow troubles me, I will avenge her, lest by her continual coming she weary me.

18:5  tamen quia molesta est mihi hæc vidua, vindicabo illam, ne in novissimo veniens sugillet me.

18:6  And the Lord said: Hear what the unjust judge saith.

18:6  And the Lord said, Hear what the unjust judge saith.

18:6  A Pán řekl: „Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce!

18:6  Tehdy Pán řekl: „Slyšeli jste, co řekl ten nespravedlivý soudce?!

18:6  Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!

18:6  I dí Pán: Slyšte, co praví ten soudce nepravý.

18:6  And the Lord said, Hear what the unjust judge saith.

18:6  The Lord said, "Listen to what the unrighteous judge says.

18:6  And the Lord said, Hear what the unjust judge said.

18:6  Ait autem Dominus : Audite quid judex iniquitatis dicit :

18:7  And will not God revenge his elect who cry to him day and night? And will he have patience in their regard?

18:7  And shall not God avenge his own elect, which cry day and night unto him, though he bear long with them?

18:7  Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?

18:7  A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? Myslíte, že jim bude otálet pomoci?

18:7  Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?

18:7  A což by pak Bůh nepomstil vyvolených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

18:7  And will not God avenge his own elect, who cry day and night to him, though he beareth long with them?

18:7  Won't God avenge his chosen ones, who are crying out to him day and night, and yet he exercises patience with them?

18:7  And shall not God avenge his own elect, which cry day and night to him, though he bear long with them?

18:7  Deus autem non faciet vindictam electorum suorum clamantium ad se die ac nocte, et patientiam habebit in illis ?

18:8  I say to you that he will quickly revenge them. But yet the Son of man, when he cometh, shall he find, think you, faith on earth?

18:8  I tell you that he will avenge them speedily. Nevertheless when the Son of man cometh, shall he find faith on the earth?

18:8  Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“

18:8  Říkám vám, že jim zjedná právo, a to rychle. Až ale přijde Syn člověka, najde na zemi víru?“

18:8  Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?“

18:8  Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?

18:8  I tell you that he will avenge them speedily. Nevertheless, when the Son of man cometh, will he find faith on the earth?

18:8  I tell you that he will avenge them quickly. Nevertheless, when the Son of Man comes, will he find faith on the earth?"

18:8  I tell you that he will avenge them speedily. Nevertheless when the Son of man comes, shall he find faith on the earth?

18:8  Dico vobis quia cito faciet vindictam illorum. Verumtamen Filius hominis veniens, putas, inveniet fidem in terra ?

18:9  And to some who trusted in themselves as just and despised others, he spoke also this parable:

18:9  And he spake this parable unto certain which trusted in themselves that they were righteous, and despised others:

18:9  O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:

18:9  Také některým z těch, kdo spoléhali na svou vlastní spravedlnost a ostatními pohrdali, vyprávěl podobenství:

18:9  A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:

18:9  I řekl také proti některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných za nic nevážíce, podobenství toto:

18:9  And he spoke this parable to certain who trusted in themselves that they were righteous, and despised others:

18:9  He spoke also this parable to certain people who were convinced of their own righteousness, and who despised all others.

18:9  And he spoke this parable to certain which trusted in themselves that they were righteous, and despised others:

18:9  Dixit autem et ad quosdam qui in se confidebant tamquam justi, et aspernabantur ceteros, parabolam istam :

18:10  Two men went up into the temple to pray: the one a Pharisee and the other a publican.

18:10  Two men went up into the temple to pray; the one a Pharisee, and the other a publican.

18:10  „Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.

18:10  „Dva lidé se šli do chrámu modlit; jeden byl farizeus a druhý výběrčí daní.

18:10  „Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník.

18:10  Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus, a druhý publikán.

18:10  Two men went up into the temple to pray; the one a Pharisee, and the other a publican.

18:10  "Two men went up into the temple to pray; one was a Pharisee, and the other was a tax collector.

18:10  Two men went up into the temple to pray; the one a Pharisee, and the other a publican.

18:10  Duo homines ascenderunt in templum ut orarent : unus pharisæus et alter publicanus.

18:11  The Pharisee standing, prayed thus with himself: O God, I give thee thanks that I am not as the rest of men, extortioners, unjust, adulterers, as also is this publican.

18:11  The Pharisee stood and prayed thus with himself, God, I thank thee, that I am not as other men are, extortioners, unjust, adulterers, or even as this publican.

18:11  Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník.

18:11  Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, třeba jako tenhle výběrčí daní.

18:11  Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.

18:11  Farizeus stoje, takto se sám v sobě modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.

18:11  The Pharisee stood and prayed thus with himself, God, I thank thee, that I am not as other men [are], extortioners, unjust, adulterers, or even as this publican.

18:11  The Pharisee stood and prayed to himself like this: 'God, I thank you, that I am not like the rest of men, extortioners, unrighteous, adulterers, or even like this tax collector.

18:11  The Pharisee stood and prayed thus with himself, God, I thank you, that I am not as other men are, extortionists, unjust, adulterers, or even as this publican.

18:11  Pharisæus stans, hæc apud se orabat : Deus, gratias ago tibi, quia non sum sicut ceteri hominum : raptores, injusti, adulteri, velut etiam hic publicanus :

18:12  I fast twice in a week: I give tithes of all that I possess.

18:12  I fast twice in the week, I give tithes of all that I possess.

18:12  Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.‘

18:12  Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všech svých příjmů…‘

18:12  Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám.

18:12  Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.

18:12  I fast twice in the week, I give tithes of all that I possess.

18:12  I fast twice a week. I give tithes of all that I get.'

18:12  I fast twice in the week, I give tithes of all that I possess.

18:12  jejuno bis in sabbato, decimas do omnium quæ possideo.

18:13  And the publican, standing afar off, would not so much as lift up his eyes towards heaven; but struck his breast, saying: O God, be merciful to me a sinner.

18:13  And the publican, standing afar off, would not lift up so much as his eyes unto heaven, but smote upon his breast, saying, God be merciful to me a sinner.

18:13  Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘

18:13  Výběrčí daní zůstal úplně vzadu. Neodvažoval se ani vzhlédnout k nebi, ale bil se do prsou: ‚Bože, smiluj se nad hříšníkem, jako jsem já!‘

18:13  Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: Bože, projev milost mně hříšnému.

18:13  Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti. Ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.

18:13  And the publican, standing afar off, would not lift up so much as [his] eyes to heaven, but smote upon his breast, saying, God be merciful to me a sinner.

18:13  But the tax collector, standing far away, would not even lift up his eyes to heaven, but beat his breast, saying, 'God, be merciful to me, a sinner!'

18:13  And the publican, standing afar off, would not lift up so much as his eyes to heaven, but smote on his breast, saying, God be merciful to me a sinner.

18:13  Et publicanus a longe stans, nolebat nec oculos ad cælum levare : sed percutiebat pectus suum, dicens : Deus propitius esto mihi peccatori.

18:14  I say to you, this man went down into his house justified rather than the other: because every one that exalteth himself shall be humbled: and he that humbleth himself shall be exalted.

18:14  I tell you, this man went down to his house justified rather than the other: for every one that exalteth himself shall be abased; and he that humbleth himself shall be exalted.

18:14  Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

18:14  Říkám vám, že tento muž, nikoli tamten, odešel domů ospravedlněn. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

18:14  Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“

18:14  Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

18:14  I tell you, this man went down to his house justified [rather] than the other: for every one that exalteth himself shall be abased; and he that humbleth himself shall be exalted.

18:14  I tell you, this man went down to his house justified rather than the other; for everyone who exalts himself will be humbled, but he who humbles himself will be exalted."

18:14  I tell you, this man went down to his house justified rather than the other: for every one that exalts himself shall be abased; and he that humbles himself shall be exalted.

18:14  Dico vobis, descendit hic justificatus in domum suam ab illo : quia omnis qui se exaltat, humiliabitur, et qui se humiliat, exaltabitur.

18:15  And they brought unto him also infants, that he might touch them. Which when the disciples saw, they rebuked them.

18:15  And they brought unto him also infants, that he would touch them: but when his disciples saw it, they rebuked them.

18:15  Přinášeli mu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. Když to učedníci viděli, zakazovali jim to.

18:15  Přinášeli k němu také nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, okřikovali je.

18:15  Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.

18:15  Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.

18:15  And they brought to him also infants, that he would touch them: but when [his] disciples saw [it], they rebuked them.

18:15  Now they were also bringing their babies to him, that he might touch them. But when the disciples saw it, they rebuked them.

18:15  And they brought to him also infants, that he would touch them: but when his disciples saw it, they rebuked them.

18:15  Afferebant autem ad illum et infantes, ut eos tangeret. Quod cum viderent discipuli, increpabant illos.

18:16  But Jesus, calling them together, said: Suffer children to come to me and forbid them not: for of such is the kingdom of God.

18:16  But Jesus called them unto him, and said, Suffer little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.

18:16  Ježíš si je zavolal k sobě a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.

18:16  Ježíš si je ale zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království!

18:16  Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.

18:16  Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.

18:16  But Jesus called them [to him], and said, Suffer little children to come to me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.

18:16  Jesus summoned them, saying, "Allow the little children to come to me, and do not hinder them, for the Kingdom of God belongs to such as these.

18:16  But Jesus called them to him, and said, Suffer little children to come to me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.

18:16  Jesus autem convocans illos, dixit : Sinite pueros venire ad me, et nolite vetare eos : talium est enim regnum Dei.

18:17  Amen, I say to you: Whosoever shall not receive the kingdom of God as a child shall not enter into it.

18:17  Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child shall in no wise enter therein.

18:17  Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něho nevejde.“

18:17  Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“

18:17  Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“

18:17  Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť nikoli do něho.

18:17  Verily I say to you, Whoever shall not receive the kingdom of God as a little child, shall in no wise enter into it.

18:17  Truly, I tell you, whoever does not receive the Kingdom of God like a little child, he will in no way enter into it."

18:17  Truly I say to you, Whoever shall not receive the kingdom of God as a little child shall in no wise enter therein.

18:17  Amen dico vobis, quicumque non acceperit regnum Dei sicut puer, non intrabit in illud.

18:18  And a certain ruler asked him, saying: Good master, what shall I do to possess everlasting life?

18:18  And a certain ruler asked him, saying, Good Master, what shall I do to inherit eternal life?

18:18  Jeden z předních mužů se ho otázal: „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“

18:18  Tehdy se ho jeden přední muž zeptal: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“

18:18  Jeden z předních mužů se ho otázal: „Dobrý učiteli, co ⌈mám učinit, abych získal⌉ věčný život?“

18:18  I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

18:18  And a certain ruler asked him, saying, Good Master, what shall I do to inherit eternal life?

18:18  A certain ruler asked him, saying, "Good Teacher, what shall I do to inherit eternal life?"

18:18  And a certain ruler asked him, saying, Good Master, what shall I do to inherit eternal life?

18:18  Et interrogavit eum quidam princeps, dicens : Magister bone, quid faciens vitam æternam possidebo ?

18:19  And Jesus said to him: Why dost thou call me good? None is good but God alone.

18:19  And Jesus said unto him, Why callest thou me good? none is good, save one, that is, God.

18:19  Ježíš mu řekl: „Proč mi říkáš ‚dobrý‘? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.

18:19  Ježíš mu ale řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý – jen jediný, Bůh.

18:19  Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.

18:19  I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh.

18:19  And Jesus said to him, Why callest thou me good? none [is] good, save one, [that is] God.

18:19  Jesus asked him, "Why do you call me good? No one is good, except one-God.

18:19  And Jesus said to him, Why call you me good? none is good, save one, that is, God.

18:19  Dixit autem ei Jesus : Quid me dicis bonum ? nemo bonus nisi solus Deus.

18:20  Thou knowest the commandments: Thou shalt not kill. Thou shalt not commit adultery: Thou shalt not steal: Thou shalt not bear false witness: Honour thy father and mother.

18:20  Thou knowest the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Honour thy father and thy mother.

18:20  Přikázání znáš: Nezcizoložíš, nezabiješ, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti otce svého i matku.“

18:20  Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, cti svého otce i matku.‘“

18:20  Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.“

18:20  Umíš přikázaní: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.

18:20  Thou knowest the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Honor thy father and thy mother.

18:20  You know the commandments: 'Do not commit adultery,' 'Do not murder,' 'Do not steal,' 'Do not give false testimony,' 'Honor your father and your mother.'"

18:20  You know the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Honor your father and your mother.

18:20  Mandata nosti : non occides ; non mœchaberis ; non furtum facies ; non falsum testimonium dices ; honora patrem tuum et matrem.

18:21  Who said: All these things have I kept from my youth.

18:21  And he said, All these have I kept from my youth up.

18:21  On řekl: „To všechno jsem dodržoval od svého mládí.“

18:21  On odpověděl: „To všechno jsem dodržoval odmalička.“

18:21  On řekl: „To všechno zachovávám od [svého] mládí.“

18:21  On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.

18:21  And he said, All these have I kept from my youth.

18:21  He said, "I have observed all these things from my youth up."

18:21  And he said, All these have I kept from my youth up.

18:21  Qui ait : Hæc omnia custodivi a juventute mea.

18:22  Which when Jesus had heard, he said to him: Yet one thing is wanting to thee. Sell all whatever thou hast and give to the poor: and thou shalt have treasure in heaven. And come, follow me.

18:22  Now when Jesus heard these things, he said unto him, Yet lackest thou one thing: sell all that thou hast, and distribute unto the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, follow me.

18:22  Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“

18:22  „Chybí ti jen jedno,“ řekl mu Ježíš, když to uslyšel. „Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

18:22  Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.“

18:22  Ale slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.

18:22  Now when Jesus heard these things, he said to him, Yet lackest thou one thing: sell all that thou hast, and distribute to the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, follow me.

18:22  When Jesus heard it, he said to him, "You still lack one thing. Sell all that you have, and distribute it to the poor. You will have treasure in heaven. Come, follow me."

18:22  Now when Jesus heard these things, he said to him, Yet lack you one thing: sell all that you have, and distribute to the poor, and you shall have treasure in heaven: and come, follow me.

18:22  Quo audito, Jesus ait ei : Adhuc unum tibi deest : omnia quæcumque habes vende, et da pauperibus, et habebis thesaurum in cælo : et veni, sequere me.

18:23  He having heard these things, became sorrowful: for he was very rich.

18:23  And when he heard this, he was very sorrowful: for he was very rich.

18:23  On se velice zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý.

18:23  Jeho však ta slova velice zarmoutila. Byl totiž nesmírně bohatý.

18:23  Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.

18:23  On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

18:23  And when he heard this, he was very sorrowful: for he was very rich.

18:23  But when he heard these things, he became very sad, for he was very rich.

18:23  And when he heard this, he was very sorrowful: for he was very rich.

18:23  His ille auditis, contristatus est : quia dives erat valde.

18:24  And Jesus seeing him become sorrowful, said: How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God

18:24  And when Jesus saw that he was very sorrowful, he said, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!

18:24  Když Ježíš viděl, jak se zarmoutil, řekl: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!

18:24  Když Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!

18:24  Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek.

18:24  A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

18:24  And when Jesus saw that he was very sorrowful, he said, How hardly will they that have riches enter into the kingdom of God!

18:24  Jesus, seeing that he became very sad, said, "How hard it is for those who have riches to enter into the Kingdom of God!

18:24  And when Jesus saw that he was very sorrowful, he said, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!

18:24  Videns autem Jesus illum tristem factum, dixit : Quam difficile, qui pecunias habent, in regnum Dei intrabunt !

18:25  For it is easier for a camel to pass through the eye of a needle than for a rich man to enter into the kingdom of God.

18:25  For it is easier for a camel to go through a needle’s eye, than for a rich man to enter into the kingdom of God.

18:25  Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý člověk vešel do Božího království.“

18:25  To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

18:25  Neboť je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“

18:25  Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

18:25  For it is easier for a camel to go through a needle's eye, than for a rich man to enter into the kingdom of God.

18:25  For it is easier for a camel to enter in through a needle's eye, than for a rich man to enter into the Kingdom of God."

18:25  For it is easier for a camel to go through a needle's eye, than for a rich man to enter into the kingdom of God.

18:25  facilius est enim camelum per foramen acus transire quam divitem intrare in regnum Dei.

18:26  And they that heard it said: Who then can be saved?

18:26  And they that heard it said, Who then can be saved?

18:26  Ti, kdo to slyšeli, řekli: „Kdo tedy může být spasen?“

18:26  „Kdo tedy může být spasen?“ ptali se ti, kdo to slyšeli.

18:26  Ti, kdo to slyšeli, řekli: „A kdo může být zachráněn?“

18:26  Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?

18:26  And they that heard [it], said, Who then can be saved?

18:26  Those who heard it said, "Then who can be saved?"

18:26  And they that heard it said, Who then can be saved?

18:26  Et dixerunt qui audiebant : Et quis potest salvus fieri ?

18:27  He said to them: The things that are impossible with men are possible with God.

18:27  And he said, The things which are impossible with men are possible with God.

18:27  Odpověděl: „Nemožné u lidí je u Boha možné.“

18:27  „Co je u lidí nemožné, je možné u Boha,“ odpověděl jim.

18:27  On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“

18:27  A on dí: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.

18:27  Then he said, The things which are impossible with men, are possible with God.

18:27  But he said, "The things which are impossible with men are possible with God."

18:27  And he said, The things which are impossible with men are possible with God.

18:27  Ait illis : Quæ impossibilia sunt apud homines, possibilia sunt apud Deum.

18:28  Then Peter said: Behold, we have left all things and have followed thee.

18:28  Then Peter said, Lo, we have left all, and followed thee.

18:28  Petr řekl: „Hle, my jsme opustili, co bylo naše, a šli jsme za tebou.“

18:28  „Pohleď,“ ozval se tehdy Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“

18:28  Petr řekl: „Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.“

18:28  I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

18:28  Then Peter said, Lo, we have left all, and followed thee.

18:28  Peter said, "Look, we have left our homes and followed you."

18:28  Then Peter said, See, we have left all, and followed you.

18:28  Ait autem Petrus : Ecce nos dimisimus omnia et secuti sumus te.

18:29  Who said to them: Amen, I say to you, there is no man that hath left home or parents or brethren or wife or children, for the kingdom of God's sake,

18:29  And he said unto them, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or parents, or brethren, or wife, or children, for the kingdom of God’s sake,

18:29  On jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,

18:29  „Amen, říkám vám,“ odpověděl jim Ježíš, „že není nikdo, kdo by opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti kvůli Božímu království

18:29  On jim řekl: „Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,

18:29  On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, neb dítky, pro království Boží,

18:29  And he said to them, Verily I say to you, there is no man that hath left house, or parents, or brethren, or wife, or children for the sake of the kingdom of God,

18:29  He said to them, "Truly I tell you, there is no one who has left house, or wife, or brothers, or parents, or children, for the Kingdom of God's sake,

18:29  And he said to them, Truly I say to you, There is no man that has left house, or parents, or brothers, or wife, or children, for the kingdom of God's sake,

18:29  Qui dixit eis : Amen dico vobis, nemo est qui reliquit domum, aut parentes, aut fratres, aut uxorem, aut filios propter regnum Dei,

18:30  Who shall not receive much more in this present time, and in the world to come life everlasting.

18:30  Who shall not receive manifold more in this present time, and in the world to come life everlasting.

18:30  aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“

18:30  a nepřijal by v tomto čase mnohem více a v nadcházejícím věku věčný život.“

18:30  aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“

18:30  Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku života věčného.

18:30  Who shall not receive manifold more in this present time, and in the world to come life everlasting.

18:30  who will not receive many times more in this time, and in the world to come, eternal life."

18:30  Who shall not receive manifold more in this present time, and in the world to come life everlasting.

18:30  et non recipiat multo plura in hoc tempore, et in sæculo venturo vitam æternam.

18:31  Then Jesus took unto him the twelve and said to them: Behold, we go up to Jerusalem; and all things shall be accomplished which were written by the prophets concerning the Son of man.

18:31  Then he took unto him the twelve, and said unto them, Behold, we go up to Jerusalem, and all things that are written by the prophets concerning the Son of man shall be accomplished.

18:31  Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků.

18:31  Tehdy vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam se naplní všechno, co je o Synu člověka psáno skrze proroky.

18:31  Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka.

18:31  Tedy pojav dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko Synu člověka to, což psáno jest skrze proroky.

18:31  Then he took the twelve, and said to them, Behold, we go up to Jerusalem, and all things that are written by the prophets concerning the Son of man shall be accomplished.

18:31  He took the twelve aside, and said to them, "Behold, we are going up to Jerusalem, and all the things that are written through the prophets concerning the Son of Man will be completed.

18:31  Then he took to him the twelve, and said to them, Behold, we go up to Jerusalem, and all things that are written by the prophets concerning the Son of man shall be accomplished.

18:31  Assumpsit autem Jesus duodecim, et ait illis : Ecce ascendimus Jerosolymam, et consummabuntur omnia quæ scripta sunt per prophetas de Filio hominis :

18:32  For he shall be delivered to the Gentiles and shall be mocked and scourged and spit upon.

18:32  For he shall be delivered unto the Gentiles, and shall be mocked, and spitefully entreated, and spitted on:

18:32  Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj,

18:32  Bude vydán pohanům, bude zesměšněn, pohaněn a popliván.

18:32  Neboť bude vydán pohanům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván,

18:32  Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen, i uplván.

18:32  For he will be delivered to the Gentiles, and will be mocked, and spitefully treated, and spitted on;

18:32  For he will be delivered up to the Gentiles, will be mocked, treated shamefully, and spit on.

18:32  For he shall be delivered to the Gentiles, and shall be mocked, and spitefully entreated, and spitted on:

18:32  tradetur enim gentibus, et illudetur, et flagellabitur, et conspuetur :

18:33  And after they have scourged him, they will put him to death. And the third day he shall rise again.

18:33  And they shall scourge him, and put him to death: and the third day he shall rise again.

18:33  zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane.“

18:33  Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“

18:33  zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“

18:33  A ubičujíce, zamordují jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.

18:33  And they will scourge [him], and put him to death: and the third day he will rise again.

18:33  They will scourge and kill him. On the third day, he will rise again."

18:33  And they shall whip him, and put him to death: and the third day he shall rise again.

18:33  et postquam flagellaverint, occident eum, et tertia die resurget.

18:34  And they understood none of these things, and this word was hid from them: and they understood not the things that were said.

18:34  And they understood none of these things: and this saying was hid from them, neither knew they the things which were spoken.

18:34  Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal.

18:34  Oni však nic z toho nepochopili. Smysl toho výroku jim zůstal skryt, takže nerozuměli, o čem mluví.

18:34  Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.

18:34  Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.

18:34  And they understood none of these things: and this saying was hid from them, neither knew they the things which were spoken.

18:34  They understood none of these things. This saying was hidden from them, and they did not understand the things that were said.

18:34  And they understood none of these things: and this saying was hid from them, neither knew they the things which were spoken.

18:34  Et ipsi nihil horum intellexerunt, et erat verbum istud absconditum ab eis, et non intelligebant quæ dicebantur.

18:35  Now it came to pass, when he drew nigh to Jericho, that a certain blind man sat by the way side, begging.

18:35  And it came to pass, that as he was come nigh unto Jericho, a certain blind man sat by the way side begging:

18:35  Když se Ježíš přiblížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral.

18:35  Když přicházel k Jerichu, jeden slepec tam seděl u cesty a žebral.

18:35  Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral.

18:35  I stalo se, když se přibližovali k Jericho, slepý jeden seděl podlé cesty, žebře.

18:35  And it came to pass, that as he had come nigh to Jericho, a certain blind man sat by the way side begging;

18:35  It happened, as he came near Jericho, a certain blind man sat by the road, begging.

18:35  And it came to pass, that as he was come near to Jericho, a certain blind man sat by the way side begging:

18:35  Factum est autem, cum appropinquaret Jericho, cæcus quidam sedebat secus viam, mendicans.

18:36  And when he heard the multitude passing by, he asked what this meant.

18:36  And hearing the multitude pass by, he asked what it meant.

18:36  Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje.

18:36  Uslyšel procházející zástup a ptal se, co se to děje.

18:36  Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje.

18:36  A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo.

18:36  And hearing the multitude passing by, he asked what it meant.

18:36  Hearing a multitude going by, he asked what this meant.

18:36  And hearing the multitude pass by, he asked what it meant.

18:36  Et cum audiret turbam prætereuntem, interrogabat quid hoc esset.

18:37  And they told him that Jesus of Nazareth was passing by.

18:37  And they told him, that Jesus of Nazareth passeth by.

18:37  Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.

18:37  Když mu pověděli, že tudy jde Ježíš Nazaretský,

18:37  Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.

18:37  I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.

18:37  And they told him, that Jesus of Nazareth was passing by.

18:37  They told him that Jesus of Nazareth was passing by.

18:37  And they told him, that Jesus of Nazareth passes by.

18:37  Dixerunt autem ei quod Jesus Nazarenus transiret.

18:38  And he cried out, saying: Jesus, Son of David, have mercy on me.

18:38  And he cried, saying, Jesus, thou Son of David, have mercy on me.

18:38  Tu zvolal: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

18:38  začal křičet: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

18:38  Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

18:38  I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.

18:38  And he cried, saying, Jesus, [thou] son of David, have mercy on me.

18:38  He called out, "Jesus, you son of David, have mercy on me!"

18:38  And he cried, saying, Jesus, you son of David, have mercy on me.

18:38  Et clamavit, dicens : Jesu, fili David, miserere mei.

18:39  And they that went before rebuked him, that he should hold his peace: but he cried out much more: Son of David, have mercy on me.

18:39  And they which went before rebuked him, that he should hold his peace: but he cried so much the more, Thou Son of David, have mercy on me.

18:39  Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

18:39  Ti, kdo šli před Ježíšem, ho napomínali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

18:39  Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“

18:39  A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.

18:39  And they who went before rebuked him, that he should hold his peace: but he cried so much the more, [Thou] son of David, have mercy on me.

18:39  Those who led the way rebuked him, that he should be quiet; but he shouted all the more, "You son of David, have mercy on me!"

18:39  And they which went before rebuked him, that he should hold his peace: but he cried so much the more, You son of David, have mercy on me.

18:39  Et qui præibant, increpabant eum ut taceret. Ipse vero multo magis clamabat : Fili David, miserere mei.

18:40  And Jesus standing, commanded him to be brought unto him. And when he was come near, he asked him,

18:40  And Jesus stood, and commanded him to be brought unto him: and when he was come near, he asked him,

18:40  Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli.

18:40  Ježíš se zastavil a nechal ho k sobě přivést. Když přistoupil, Ježíš se ho zeptal:

18:40  Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal:

18:40  Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,

18:40  And Jesus stood and commanded him to be brought to him: and when he had come near, he asked him,

18:40  Standing still, Jesus commanded him to be brought to him. When he had come near, he asked him,

18:40  And Jesus stood, and commanded him to be brought to him: and when he was come near, he asked him,

18:40  Stans autem Jesus jussit illum adduci ad se. Et cum appropinquasset, interrogavit illum,

18:41  Saying; What wilt thou that I do to thee? But he said: Lord, that I may see.

18:41  Saying, What wilt thou that I shall do unto thee? And he said, Lord, that I may receive my sight.

18:41  Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: „Co chceš, abych učinil?“ On odpověděl: „Pane, ať vidím.“

18:41  „Co mám pro tebe udělat?“ „Pane, ať vidím!“ zvolal.

18:41  „Co chceš, abych ti učinil?“ On řekl: „Pane, ať vidím!“

18:41  Řka: Co chceš, ať učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.

18:41  Saying, What wilt thou that I shall do to thee? And he said, Lord, that I may receive my sight.

18:41  "What do you want me to do?" He said, "Lord, that I may see again."

18:41  Saying, What will you that I shall do to you? And he said, Lord, that I may receive my sight.

18:41  dicens : Quid tibi vis faciam ? At ille dixit : Domine, ut videam.

18:42  And Jesus said to him: Receive thy sight: thy faith hath made thee whole.

18:42  And Jesus said unto him, Receive thy sight: thy faith hath saved thee.

18:42  Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“

18:42  „Prohlédni,“ řekl mu Ježíš. „Tvá víra tě uzdravila.“

18:42  Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“

18:42  A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.

18:42  And Jesus said to him, Receive thy sight: thy faith hath saved thee.

18:42  Jesus said to him, "Receive your sight. Your faith has healed you."

18:42  And Jesus said to him, Receive your sight: your faith has saved you.

18:42  Et Jesus dixit illi : Respice, fides tua te salvum fecit.

18:43  And immediately he saw and followed him, glorifying God. And all the people, when they saw it, gave praise to God.

18:43  And immediately he received his sight, and followed him, glorifying God: and all the people, when they saw it, gave praise unto God.

18:43  Ihned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.

18:43  A on ihned prohlédl. Potom šel za ním, oslavoval Boha a všechen lid, který to viděl, vzdal chválu Bohu.

18:43  A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.

18:43  A i hned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.

18:43  And immediately he received his sight, and followed him, glorifying God: and all the people, when they saw [it], gave praise to God.

18:43  And immediately he received his sight, and followed him, glorifying God. All the people, when they saw it, praised God.

18:43  And immediately he received his sight, and followed him, glorifying God: and all the people, when they saw it, gave praise to God.

18:43  Et confestim vidit, et sequebatur illum magnificans Deum. Et omnis plebs ut vidit, dedit laudem Deo.