DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Mark - 4

4:1  And again he began to teach by the sea side; and a great multitude was gathered together unto him, so that he went up into a ship and sat in the sea: and all the multitude was upon the land by the sea side.

4:1  And he began again to teach by the sea side: and there was gathered unto him a great multitude, so that he entered into a ship, and sat in the sea; and the whole multitude was by the sea on the land.

4:1  Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu.

4:1  Znovu pak začal vyučovat u jezera. Shromáždil se k němu tak obrovský zástup, že nastoupil do lodi na jezeře a posadil se. Celý ten zástup byl na břehu

4:1  A opět začal učit u moře. A shromáždil se k němu veliký zástup, takže vstoupil do lodi na moři a posadil se; celý ten zástup byl u moře na břehu.

4:1  A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře.

4:1  Et iterum cœpit docere ad mare : et congregata est ad eum turba multa, ita ut navim ascendens sederet in mari, et omnis turba circa mare super terram erat :

4:2  And he taught them many things in parables, and said unto them in his doctrine:

4:2  And he taught them many things by parables, and said unto them in his doctrine,

4:2  Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:

4:2  a on je v podobenstvích učil o mnoha věcech. Ve svém vyučování jim řekl:

4:2  A učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém vyučování jim říkal:

4:2  I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:

4:2  et docebat eos in parabolis multa, et dicebat illis in doctrina sua :

4:3  Hear ye: Behold, the sower went out to sow.

4:3  Hearken; Behold, there went out a sower to sow:

4:3  „Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.

4:3  „Slyšte: Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval.

4:3  „Poslouchejte! Hle, rozsévač vyšel zasít.

4:3  Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

4:3  Audite : ecce exiit seminans ad seminandum.

4:4  And whilst he sowed, some fell by the way side, and the birds of the air came and ate it up.

4:4  And it came to pass, as he sowed, some fell by the way side, and the fowls of the air came and devoured it up.

4:4  Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.

4:4  A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je.

4:4  A když rozséval, stalo se, že některé zrno padlo podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je.

4:4  I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je.

4:4  Et dum seminat, aliud cecidit circa viam, et venerunt volucres cæli, et comederunt illud.

4:5  And other some fell upon stony ground, where it had not much earth; and it shot up immediately, because it had no depth of earth.

4:5  And some fell on stony ground, where it had not much earth; and immediately it sprang up, because it had no depth of earth:

4:5  Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.

4:5  Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku.

4:5  A jiné padlo na skalnaté místo, kde nemělo mnoho země, a hned vzešlo, protože nemělo hlubokou zem.

4:5  A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země.

4:5  Aliud vero cecidit super petrosa, ubi non habuit terram multam : et statim exortum est, quoniam non habebat altitudinem terræ :

4:6  And when the sun was risen, it was scorched; and because it had no root, it withered away.

4:6  But when the sun was up, it was scorched; and because it had no root, it withered away.

4:6  Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.

4:6  Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla.

4:6  Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.

4:6  A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo.

4:6  et quando exortus est sol, exæstuavit : et eo quod non habebat radicem, exaruit.

4:7  And some fell among thorns; and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.

4:7  And some fell among thorns, and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.

4:7  Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.

4:7  Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je, takže nevydala úrodu.

4:7  Jiné padlo do trní; trní vzešlo a udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.

4:7  A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.

4:7  Et aliud cecidit in spinas : et ascenderunt spinæ, et suffocaverunt illud, et fructum non dedit.

4:8  And some fell upon good ground; and brought forth fruit that grew up, and increased and yielded, one thirty, another sixty, and another a hundred.

4:8  And other fell on good ground, and did yield fruit that sprang up and increased; and brought forth, some thirty, and some sixty, and some an hundred.

4:8  A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek i třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný.“

4:8  Ještě jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, vzrostla a vydala úrodu – některé dalo třicetinásobek, jiné šedesátinásobek a jiné stonásobek.“

4:8  A jiná padla do dobré země, vzcházela, rostla a vydávala úrodu; a neslo jedno úrodu třicetinásobnou, jedno šedesátinásobnou a jedno stonásobnou.“

4:8  Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.

4:8  Et aliud cecidit in terram bonam : et dabat fructum ascendentem et crescentem, et afferebat unum triginta, unum sexaginta, et unum centum.

4:9  And he said: He that hath ears to hear, let him hear.

4:9  And he said unto them, He that hath ears to hear, let him hear.

4:9  A řekl: „Kdo má uši k slyšení, slyš!“

4:9  Potom dodal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“

4:9  A říkal: „Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“

4:9  I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.

4:9  Et dicebat : Qui habet aures audiendi, audiat.

4:10  And when he was alone, the twelve that were with him asked him the parable.

4:10  And when he was alone, they that were about him with the twelve asked of him the parable.

4:10  A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním, co znamenají podobenství.

4:10  Jakmile byl o samotě, ti, kdo byli s ním, se ho spolu s Dvanácti ptali na ta podobenství.

4:10  Když se ocitl o samotě, ptali se ho ti, kdo byli s ním, spolu s Dvanácti, na ta podobenství.

4:10  Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.

4:10  Et cum esset singularis, interrogaverunt eum hi qui cum eo erant duodecim, parabolam.

4:11  And he said to them: To you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but to them that are without, all things are done in parables:

4:11  And he said unto them, Unto you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but unto them that are without, all these things are done in parables:

4:11  I řekl jim: „Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích,

4:11  „Vám je svěřeno tajemství Božího království,“ odpověděl jim, „ale těm, kdo jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,

4:11  Říkal jim: „Vám je dáno tajemství Božího království, avšak těm, kteří jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,

4:11  I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje,

4:11  Et dicebat eis : Vobis datum est nosse mysterium regni Dei : illis autem, qui foris sunt, in parabolis omnia fiunt :

4:12  That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.

4:12  That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.

4:12  aby ‚hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno‘.“

4:12  aby ‚hleděli a hleděli, ale nechápali, poslouchali a slyšeli, ale nerozuměli, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno.‘“

4:12  aby hledíce hleděli a neuviděli, slyšíce slyšeli a nechápali, neobrátili se ⌈a nebylo jim odpuštěno.⌉“

4:12  Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.

4:12  ut videntes videant, et non videant : et audientes audiant, et non intelligant : nequando convertantur, et dimittantur eis peccata.

4:13  And he saith to them: Are you ignorant of this, parable? and how shall you know all parables?

4:13  And he said unto them, Know ye not this parable? and how then will ye know all parables?

4:13  Řekl jim: „Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním?

4:13  Tehdy jim řekl: „Vy to podobenství nechápete? A jak porozumíte všem ostatním podobenstvím?

4:13  A řekl jim: „Nerozumíte tomuto podobenství; jak budete chápat všechna ta podobenství?

4:13  I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte?

4:13  Et ait illis : Nescitis parabolam hanc ? Et quomodo omnes parabolas cognoscetis ?

4:14  He that soweth, soweth the word.

4:14  The sower soweth the word.

4:14  Rozsévač rozsívá slovo.

4:14  Rozsévač rozsévá Slovo.

4:14  Rozsévač rozsévá Slovo.

4:14  Rozsevač ten slovo rozsívá.

4:14  Qui seminat, verbum seminat.

4:15  And these are they by the way side, where the word is sown, and as soon as they have heard, immediately Satan cometh and taketh away the word that was sown in their hearts.

4:15  And these are they by the way side, where the word is sown; but when they have heard, Satan cometh immediately, and taketh away the word that was sown in their hearts.

4:15  Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a odnímá slovo do nich zaseté.

4:15  Ti, kterým se rozsévá Slovo podél cesty, jsou tito: Jakmile uslyší, ihned přichází satan a bere Slovo, které do nich bylo zaseto.

4:15  Tito pak jsou podél cesty, kde se rozsévá Slovo: Když je uslyší, hned přichází Satan a bere Slovo ⌈do nich⌉ zaseté.

4:15  Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.

4:15  Hi autem sunt, qui circa viam, ubi seminatur verbum, et cum audierint, confestim venit Satanas, et aufert verbum, quod seminatum est in cordibus eorum.

4:16  And these likewise are they that are sown on the stony ground: who when they have heard the word, immediately receive it with joy.

4:16  And these are they likewise which are sown on stony ground; who, when they have heard the word, immediately receive it with gladness;

4:16  A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.

4:16  Ti, kterým se seje na skalnatou půdu, jsou pak tito: Jakmile uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají,

4:16  A [podobně] tito jsou na skalnatá místa zaséváni: Ti, když uslyší Slovo, hned je s radostí přijímají.

4:16  A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.

4:16  Et hi sunt similiter, qui super petrosa seminantur : qui cum audierint verbum, statim cum gaudio accipiunt illud :

4:17  And they have no root in themselves, but are only for a time: and then when tribulation and persecution ariseth for the word they are presently scandalized.

4:17  And have no root in themselves, and so endure but for a time: afterward, when affliction or persecution ariseth for the word’s sake, immediately they are offended.

4:17  Nemají však v sobě kořen a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.

4:17  ale nemají v sobě kořen a jsou nestálí. Když potom kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají.

4:17  A nemají v sobě kořen, ale jsou nestálí. Když nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadají.

4:17  Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší.

4:17  et non habent radicem in se, sed temporales sunt : deinde orta tribulatione et persecutione propter verbum, confestim scandalizantur.

4:18  And others there are who are sown among thorns: these are they that hear the word,

4:18  And these are they which are sown among thorns; such as hear the word,

4:18  U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,

4:18  Další jsou ti, kterým se seje do trní: To jsou ti, kteří slyší Slovo,

4:18  A další jsou ti, kteří jsou rozséváni do trní: To jsou ti, kteří uslyšeli Slovo,

4:18  Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší,

4:18  Et alii sunt qui in spinas seminantur : hi sunt qui verbum audiunt,

4:19  And the cares of the world, and the deceitfulness of riches, and the lusts after other things entering in choke the word, and it is made fruitless.

4:19  And the cares of this world, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful.

4:19  ale časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody.

4:19  ale pak přicházejí starosti tohoto světa, oklamání bohatstvím a chtivost po dalších věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.

4:19  ale potom přicházejí starosti tohoto věku, svod bohatství a žádosti po ostatních věcech a dusí Slovo, takže se stává neplodným.

4:19  Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá.

4:19  et ærumnæ sæculi, et deceptio divitiarum, et circa reliqua concupiscentiæ introëuntes suffocant verbum, et sine fructu efficitur.

4:20  And these are they who are sown upon the good ground, who hear the word, and receive it, and yield fruit, the one thirty, another sixty, and another a hundred.

4:20  And these are they which are sown on good ground; such as hear the word, and receive it, and bring forth fruit, some thirtyfold, some sixty, and some an hundred.

4:20  Toto pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou.“

4:20  A pak jsou ti, u kterých se seje na dobré půdě: Slyší Slovo, přijímají je a přinášejí úrodu – jeden třicetinásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný stonásobnou.“

4:20  Ale tito jsou na dobrou zem zaseti: Slyší Slovo, přijímají je a nesou úrodu, jedni třicetinásobnou, jedni šedesátinásobnou a jedni stonásobnou.“

4:20  Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.

4:20  Et hi sunt qui super terram bonam seminati sunt, qui audiunt verbum, et suscipiunt, et fructificant, unum triginta, unum sexaginta, et unum centum.

4:21  And he said to them: Doth a candle come in to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?

4:21  And he said unto them, Is a candle brought to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?

4:21  A řekl jim: „Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen?

4:21  Dále jim řekl: „Přináší se snad lampa, aby ji postavili pod vědro nebo pod postel? Nemá se postavit na svícen?

4:21  A říkal jim: „Zdali přinášejí lampu, aby ji postavili pod nádobu nebo pod postel? Ne proto, aby ji postavili na stojan?

4:21  Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.

4:21  Et dicebat illis : Numquid venit lucerna ut sub modio ponatur, aut sub lecto ? nonne ut super candelabrum ponatur ?

4:22  For there is nothing hid, which shall not be made manifest: neither was it made secret, but that it may come abroad.

4:22  For there is nothing hid, which shall not be manifested; neither was any thing kept secret, but that it should come abroad.

4:22  Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo.

4:22  Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno, ani nic tak utajeného, aby to nevyšlo najevo.

4:22  Vždyť [nic] není skryté, než aby bylo zjeveno; ani nic nebylo ukryto, leč aby vyšlo najevo.

4:22  Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo.

4:22  Non est enim aliquid absconditum, quod non manifestetur : nec factum est occultum, sed ut in palam veniat.

4:23  If any man have ears to hear, let him hear.

4:23  If any man have ears to hear, let him hear.

4:23  Kdo má uši k slyšení, slyš!“

4:23  Má-li kdo uši k slyšení, slyš!“

4:23  Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.“

4:23  Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.

4:23  Si quis habet aures audiendi, audiat.

4:24  And he said to them: Take heed what you hear. In what measure you shall mete, it shall be measured to you again, and more shall be given to you.

4:24  And he said unto them, Take heed what ye hear: with what measure ye mete, it shall be measured to you: and unto you that hear shall more be given.

4:24  Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou vám bude naměřeno, a ještě přidáno.

4:24  Řekl jim také: „Dávejte pozor na to, co posloucháte. Jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno a ještě vám bude přidáno.

4:24  A říkal jim: „Dávejte pozor, co slyšíte. Jakou měrou měříte, takovou bude naměřeno vám a bude vám přidáno.

4:24  I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.

4:24  Et dicebat illis : Videte quid audiatis. In qua mensura mensi fueritis, remetietur vobis, et adjicietur vobis.

4:25  For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, that also which he hath shall be taken away from him.

4:25  For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, from him shall be taken even that which he hath.

4:25  Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to co má.“

4:25  Tomu, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.“

4:25  Neboť kdo má, tomu bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.“

4:25  Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.

4:25  Qui enim habet, dabitur illi : et qui non habet, etiam quod habet auferetur ab eo.

4:26  And he said: So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the earth,

4:26  And he said, So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the ground;

4:26  Dále řekl: „S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země;

4:26  Potom řekl: „Boží království působí, jako když člověk hodí zrno na zem.

4:26  A říkal: „S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem;

4:26  I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země.

4:26  Et dicebat : Sic est regnum Dei, quemadmodum si homo jaciat sementem in terram,

4:27  And should sleep, and rise, night and day, and the seed should spring, and grow up whilst he knoweth not.

4:27  And should sleep, and rise night and day, and the seed should spring and grow up, he knoweth not how.

4:27  ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.

4:27  Spí a vstává ve dne i v noci a to zrno klíčí a roste, a on ani neví jak.

4:27  v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on ani neví jak.

4:27  A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví.

4:27  et dormiat, et exsurgat nocte et die, et semen germinet, et increscat dum nescit ille.

4:28  For the earth of itself bringeth forth fruit, first the blade, then the ear, afterwards the full corn in the ear.

4:28  For the earth bringeth forth fruit of herself; first the blade, then the ear, after that the full corn in the ear.

4:28  Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.

4:28  Země totiž plodí úrodu sama od sebe – nejdříve stéblo, potom klas a potom zralé obilí v klasu.

4:28  Země sama od sebe plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu.

4:28  Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.

4:28  Ultro enim terra fructificat, primum herbam, deinde spicam, deinde plenum frumentum in spica.

4:29  And when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.

4:29  But when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.

4:29  A když úroda dozraje, hned hospodář pošle srp, protože nastala žeň.“

4:29  A když úroda dozraje, ihned se chopí srpu, protože nastala žeň.“

4:29  A když úroda dozraje, člověk hned posílá srp, neboť nastala sklizeň.“

4:29  A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň.

4:29  Et cum produxerit fructus, statim mittit falcem, quoniam adest messis.

4:30  And he said: To what shall we liken the kingdom of God? or to what parable shall we compare it?

4:30  And he said, Whereunto shall we liken the kingdom of God? or with what comparison shall we compare it?

4:30  Také řekl: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?

4:30  Řekl také: „K čemu přirovnáme Boží království? Jakým podobenstvím ho představíme?

4:30  A říkal: „K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?

4:30  I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme?

4:30  Et dicebat : Cui assimilabimus regnum Dei ? aut cui parabolæ comparabimus illud ?

4:31  It is as a grain of mustard seed: which when it is sown in the earth, is less than all the seeds that are in the earth:

4:31  It is like a grain of mustard seed, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that be in the earth:

4:31  Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší, než všecka semena na zemi;

4:31  Je jako zrnko hořčice, které když je zaseto do země, je nejmenší ze všech semen na zemi.

4:31  Je jako zrno hořčice. Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi.

4:31  Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.

4:31  Sicut granum sinapis, quod cum seminatum fuerit in terra, minus est omnibus seminibus, quæ sunt in terra :

4:32  And when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches, so that the birds of the air may dwell under the shadow thereof.

4:32  But when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches; so that the fowls of the air may lodge under the shadow of it.

4:32  ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu.“

4:32  Jakmile je však zaseto, roste, až je větší než všechny byliny, a vypouští mohutné větve, takže i ptáci mohou hnízdit v jeho stínu.“

4:32  A když je zaseto, vzchází a stává se větším než všechny zahradní byliny a vytváří velké ratolesti, takže ⌈v jeho stínu⌉ mohou hnízdit nebeští ptáci.“

4:32  Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.

4:32  et cum seminatum fuerit, ascendit, et fit majus omnibus oleribus, et facit ramos magnos, ita ut possint sub umbra ejus aves cæli habitare.

4:33  And with many such parables, he spoke to them the word, according as they were able to hear.

4:33  And with many such parables spake he the word unto them, as they were able to hear it.

4:33  V mnoha takových podobenstvích mluvil jim slovo tak, jak mohli slyšet.

4:33  Přinášel jim Slovo v mnoha takových podobenstvích, nakolik byli schopni rozumět.

4:33  A v mnoha takových podobenstvích k nim mluvil Slovo, jak byli schopni slyšet.

4:33  A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.

4:33  Et talibus multis parabolis loquebatur eis verbum, prout poterant audire :

4:34  And without parable he did not speak unto them; but apart, he explained all things to his disciples.

4:34  But without a parable spake he not unto them: and when they were alone, he expounded all things to his disciples.

4:34  Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům vykládal.

4:34  Nemluvil k nim jinak než v podobenstvích, ale svým učedníkům všechno v soukromí vysvětloval.

4:34  Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všechno vysvětloval.

4:34  Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko.

4:34  sine parabola autem non loquebatur eis : seorsum autem discipulis suis disserebat omnia.

4:35  And he saith to them that day, when evening was come: Let us pass over to the other side.

4:35  And the same day, when the even was come, he saith unto them, Let us pass over unto the other side.

4:35  Téhož dne večer jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu!“

4:35  Večer onoho dne jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu.“

4:35  Toho dne, když nastal večer, jim říká: „Přeplavme se na druhou stranu.“

4:35  I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu.

4:35  Et ait illis in illa die, cum sero esset factum : Transeamus contra.

4:36  And sending away the multitude, they take him even as he was in the ship: and there were other ships with him.

4:36  And when they had sent away the multitude, they took him even as he was in the ship. And there were also with him other little ships.

4:36  I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.

4:36  Opustili tedy zástup a vzali ho, jak byl, na loďku. Byly s ním i jiné loďky.

4:36  Opustili zástup a vzali ho v té lodi, v níž byl; byly s ním také jiné lodě.

4:36  A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.

4:36  Et dimittentes turbam, assumunt eum ita ut erat in navi : et aliæ naves erant cum illo.

4:37  And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that the ship was filled.

4:37  And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that it was now full.

4:37  Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.

4:37  Tehdy se strhla veliká větrná bouře. Vlny se valily na loď a ta se už naplňovala vodou.

4:37  Tu nastala veliká větrná bouře a vlny se přelévaly do lodě, takže se loď již naplňovala.

4:37  Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí.

4:37  Et facta est procella magna venti, et fluctus mittebat in navim, ita ut impleretur navis.

4:38  And he was in the hinder part of the ship, sleeping upon a pillow; and they awake him, and say to him: Master, doth, it not concern thee that we perish?

4:38  And he was in the hinder part of the ship, asleep on a pillow: and they awake him, and say unto him, Master, carest thou not that we perish?

4:38  On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“

4:38  On ale spal na polštáři na lodní zádi. Vzbudili ho tedy: „Mistře, nezajímá tě, že umíráme?“

4:38  A on spal na zádi na podušce. Vzbudili ho a řekli mu: „Učiteli, nezajímá tě, že hyneme?“

4:38  A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme?

4:38  Et erat ipse in puppi super cervical dormiens : et excitant eum, et dicunt illi : Magister, non ad te pertinet, quia perimus ?

4:39  And rising up, he rebuked the wind, and said to the sea: Peace, be still. And the wind ceased: and there was made a great calm.

4:39  And he arose, and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.

4:39  Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni a utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho.

4:39  Když se probudil, okřikl vítr a přikázal vlnám: „Tiše, klid!“ Vítr se utišil a nastal naprostý klid.

4:39  Probudil se, pohrozil větru a řekl moři: „Mlč, buď zticha!“ A vítr přestal a nastal úplný klid.

4:39  I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.

4:39  Et exsurgens comminatus est vento, et dixit mari : Tace, obmutesce. Et cessavit ventus : et facta est tranquillitas magna.

4:40  And he said to them: Why are you fearful? have you not faith yet? And they feared exceedingly: and they said one to another: Who is this (thinkest thou) that both wind and sea obey him?

4:40  And he said unto them, Why are ye so fearful? how is it that ye have no faith?

4:40  A řekl jim: „Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?“

4:40  „Proč se tak bojíte?“ řekl jim pak. „Ještě pořád nemáte víru?“

4:40  Řekl jim: „Proč jste [tak] ustrašení? Ještě nemáte víru?“

4:40  I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry?

4:40  Et ait illis : Quid timidi estis ? necdum habetis fidem ? et timuerunt timore magno, et dicebant ad alterutrum : Quis, putas, est iste, quia et ventus et mare obediunt ei ?

4:41  And they feared exceedingly, and said one to another, What manner of man is this, that even the wind and the sea obey him?

4:41  Zděsili se velikou bázní a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“

4:41  Byli z toho úplně vyděšení. „Kdo to vůbec je?“ ptali se jeden druhého. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“

4:41  Padla na ně veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to tedy je, že ho poslouchají i vítr i moře?“

4:41  I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?