CzeB21 - Mark - 8

8:1  V těch dnech se znovu sešlo veliké množství lidí. Když jim pak došlo jídlo, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim:

8:2  „Je mi jich líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst.

8:3  Když je pošlu domů hladové, padnou na cestě vyčerpáním. A někteří přišli zdaleka.“

8:4  „Jak by tu někdo mohl ty lidi nakrmit? namítli učedníci. „Vždyť je tu pustina!“

8:5  „Kolik máte chlebů?“ zeptal se jich. „Sedm,“ odpověděli.

8:6  Nechal tedy zástup posadit na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali. Ti je pak předložili zástupu.

8:7  Měli také pár malých rybek. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je.

8:8  A tak se najedli do sytosti a ještě nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly.

8:9  Bylo tam tehdy okolo čtyř tisíc lidí. Když je Ježíš propustil,

8:10  ihned nastoupil s učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.

8:11  Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe.

8:12  „Proč toto pokolení žádá znamení?“ zasténal Ježíš v duchu. „Amen, říkám vám, že toto pokolení žádné znamení nedostane!“

8:13  Opustil je, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.

8:14  Zapomněli ale vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník.

8:15  Ježíš jim zdůrazňoval: „Pečlivě se varujte kvasu farizeů a kvasu Herodova.“

8:16  Začali se tedy mezi sebou dohadovat, že nemají chleba.

8:17  Ježíš to ale věděl, a tak jim řekl: „Proč se dohadujete, že nemáte chleba? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte tvrdé srdce?

8:18  Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? Už si nevzpomínáte?

8:19  Když jsem nalámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli.

8:20  „A co těch sedm chlebů pro čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Sedm,“ odpověděli.

8:21  Na to jim řekl: „Ještě nerozumíte?“

8:22  Když přišli do Betsaidy, přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.

8:23  Vzal slepce za ruku a odvedl ho za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“

8:24  On vzhlédl a řekl: „Rozeznávám lidi – vidím něco jako chodící stromy.“

8:25  Znovu mu vložil ruce na oči, a když vzhlédl, byl uzdraven. Viděl všechno jasně i na dálku.

8:26  Ježíš ho pak poslal domů se slovy: „Do vesnice ale nechoď.“

8:27  Ježíš a jeho učedníci pak vyšli do vesnic kolem Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mě mají lidé?“

8:28  Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“

8:29  „A za koho mě máte vy?“ zeptal se. „Ty jsi Mesiáš!“ odpověděl mu Petr.

8:30  On je ale přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali.

8:31  Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.

8:32  Protože ty věci říkal otevřeně, Petr ho vzal stranou a začal ho kárat.

8:33  Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a okřikl Petra: „Odejdi ode mě, satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“

8:34  Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.

8:35  Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí, ale kdokoli by ztratil život pro mě a pro evangelium, ten jej zachrání.

8:36  Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil?

8:37  Co dá člověk na oplátku za svůj život?

8:38  Kdo by se v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“