CzeB21 - Mark - 10

10:1  Potom vstal, odešel odtud a přes krajinu za Jordánem přišel do judské země. Tam se k němu znovu sešly zástupy a on je podle svého zvyku opět učil.

10:2  Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho otázkou: „Smí muž zapudit manželku?“

10:3  „Co vám přikázal Mojžíš?“ řekl jim na to.

10:4  „Mojžíš nám dovolil napsat rozlukový list a zapudit ji,“ odpověděli.

10:5  „To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce,“ řekl jim na to Ježíš.

10:6  „Od počátku stvoření je ale Bůh ‚učinil jako muže a ženu‘.

10:7  ‚Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce

10:8  a ti dva budou jedno tělo.‘ A tak už nejsou dva, ale jedno tělo.

10:9  Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“

10:10  Doma se ho na to učedníci znovu vyptávali.

10:11  Odpověděl jim: „Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní.

10:12  Také žena, která opustí svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“

10:13  Tehdy k němu přinášeli malé děti, aby se jich dotkl, ale učedníci je okřikovali.

10:14  Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království!

10:15  Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“

10:16  Potom je bral do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.

10:17  Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“

10:18  „Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh.

10:19  Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“

10:20  „Mistře,“ odpověděl, „to všechno jsem dodržoval odmalička.“

10:21  Ježíš se na něj zadíval, zamiloval si ho a řekl mu: „Schází ti jen jedno – jdi, prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“

10:22  Ta slova ho ale zarmoutila, a tak smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.

10:23  Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“

10:24  Učedníci byli z jeho slov ohromeni. Ježíš jim tedy zopakoval: „Synáčkové, jak těžké je vejít do Božího království!

10:25  To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“

10:26  V naprostém ohromení se jeden druhého ptali: „Kdo tedy může být spasen?“

10:27  Ježíš se na ně podíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. U Boha je možné všechno.“

10:28  „Podívej se,“ ozval se Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“

10:29  Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu

10:30  a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život.

10:31  Mnozí první pak budou poslední a poslední první.“

10:32  Byli na cestě vzhůru do Jeruzaléma. Ježíš šel napřed a oni ho ohromeně a se strachem následovali. Tehdy vzal těch Dvanáct znovu k sobě a začal jim opakovat, co se mu má stát:

10:33  „Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam bude Syn člověka vydán vrchním kněžím a znalcům Písma. Odsoudí ho k smrti, vydají pohanům,

10:34  budou se mu vysmívat, zbičují ho, poplivou a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“

10:35  Tehdy k němu přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan se slovy: „Mistře, prosíme, abys nám splnil přání.“

10:36  „Co pro vás mám udělat?“ zeptal se jich.

10:37  „Nech nás sedět ve své slávě – jednoho po tvé pravici a druhého po tvé levici.“

10:38  „Nevíte, o co prosíte,“ řekl jim na to Ježíš. „Můžete snad pít kalich, který piji, a podstoupit křest, který podstupuji?“

10:39  „Můžeme,“ odvětili. Na to jim Ježíš řekl: „Ano, budete pít kalich, který piji, a podstoupíte křest, který podstupuji.

10:40  Dát vám sedět po mé pravici nebo levici však není na mně. To místo patří těm, pro něž je připraveno.“

10:41  A když to uslyšelo ostatních deset, rozhořčili se na Jakuba a Jana.

10:42  Ježíš je ale zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že věhlasní vládcové národů nad nimi panují a jejich velikáni nad nimi užívají moc.

10:43  Tak to ale mezi vámi nebude. Kdo by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem.

10:44  Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je otrokem všech.

10:45  Ani Syn člověka přece nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

10:46  Přišli do Jericha. Když pak se svými učedníky a s velikým zástupem vycházel z Jericha, u cesty seděl slepý žebrák Bartimeus, syn Timeův.

10:47  Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:48  Mnozí ho okřikovali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:49  Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ A tak toho slepce zavolali. „Hlavu vzhůru!“ říkali mu. „Vstávej, volá tě!“

10:50  On odhodil svůj plášť, zvedl se a došel k Ježíšovi.

10:51  Ježíš se ho zeptal: „Co mám pro tebe udělat?“ „Rabboni, ať vidím!“ odpověděl slepec.

10:52  Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“ A on hned prohlédl a následoval ho na cestě.