DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 14

14:1  A wise woman buildeth her house: but the foolish will pull down with her hands that also which is built.

14:1  Every wise woman buildeth her house: but the foolish plucketh it down with her hands.

14:1  Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří.

14:1  Moudrá žena buduje svůj domov, hloupá jej boří svýma rukama.

14:1  ⌈Moudrá žena⌉ svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří.

14:1  Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

14:1  Sapiens mulier ædificat domum suam ; insipiens exstructam quoque manibus destruet.

14:2  He that walketh in the right way, and feareth God, is despised by him that goeth by an infamous way.

14:2  He that walketh in his uprightness feareth the Lord: but he that is perverse in his ways despiseth him.

14:2  Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti.

14:2  Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti, kdo jedná křivě, ten jím pohrdá.

14:2  Ten, kdo žije ve své přímosti, bojí se Hospodina, ale ⌈kdo bloudí po svých cestách,⌉ opovrhuje jím.

14:2  Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

14:2  Ambulans recto itinere, et timens Deum, despicitur ab eo qui infami graditur via.

14:3  In the mouth of a fool is the rod of pride: but the lips of the wise preserve them.

14:3  In the mouth of the foolish is a rod of pride: but the lips of the wise shall preserve them.

14:3  Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží.

14:3  Hlupákovi pýcha z pusy vyráží, moudré ochrání jejich rty.

14:3  V ústech hlupáka je hůl na hrdost, avšak moudré budou chránit jejich rty.

14:3  V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

14:3  In ore stulti virga superbiæ ; labia autem sapientium custodiunt eos.

14:4  Where there are no oxen, the crib is empty: but where there is much corn, there the strength of the ox is manifest.

14:4  Where no oxen are, the crib is clean: but much increase is by the strength of the ox.

14:4  Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci.

14:4  Bez dobytka je prázdno ve žlabu, silný býk zajistí hojnou úrodu.

14:4  Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává hojnou úrodu.

14:4  Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

14:4  Ubi non sunt boves, præsepe vacuum est ; ubi autem plurimæ segetes, ibi manifesta est fortitudo bovis.

14:5  A faithful witness will not lie: but a deceitful witness uttereth a lie.

14:5  A faithful witness will not lie: but a false witness will utter lies.

14:5  Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži.

14:5  Čestný svědek nepromluví lživě, křivopřísežník ale šíří klam.

14:5  Spolehlivý svědek nelže, avšak falešný svědek šíří lži.

14:5  Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

14:5  Testis fidelis non mentitur ; profert autem mendacium dolosus testis.

14:6  A scorner seeketh wisdom, and findeth it not: the learning of the wise is easy.

14:6  A scorner seeketh wisdom, and findeth it not: but knowledge is easy unto him that understandeth.

14:6  Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné.

14:6  Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí, rozumnému je poznání snadno přístupné.

14:6  Posměvač hledá moudrost, ale nenajde; pro rozumného však je poznání snadné.

14:6  Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

14:6  Quærit derisor sapientiam, et non invenit ; doctrina prudentium facilis.

14:7  Go against a foolish man, and he knoweth not the lips of prudence.

14:7  Go from the presence of a foolish man, when thou perceivest not in him the lips of knowledge.

14:7  Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš.

14:7  Tupci se raději obloukem vyhni, z jeho rtů se přece nic nedozvíš.

14:7  Odejdi od hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova.

14:7  Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

14:7  Vade contra virum stultum, et nescit labia prudentiæ.

14:8  The wisdom of a discreet man is to understand his way: and the imprudence of fools erreth.

14:8  The wisdom of the prudent is to understand his way: but the folly of fools is deceit.

14:8  Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti.

14:8  Moudrost rozvážného je vědět kudy kam, tupost hlupáků je pěstovat sebeklam.

14:8  Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod.

14:8  Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

14:8  Sapientia callidi est intelligere viam suam, et imprudentia stultorum errans.

14:9  A fool will laugh at sin, but among the just grace shall abide.

14:9  Fools make a mock at sin: but among the righteous there is favour.

14:9  Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení.

14:9  Hlupáci mají legraci z provinění, poctiví ale hledají smíření.

14:9  Hlupáci se budou posmívat oběti za vinu, avšak mezi přímými je v oblibě.

14:9  Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

14:9  Stultus illudet peccatum, et inter justos morabitur gratia.

14:10  The heart that knoweth the bitterness of his own soul, in his joy the stranger shall not intermeddle.

14:10  The heart knoweth his own bitterness; and a stranger doth not intermeddle with his joy.

14:10  Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit.

14:10  Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí.

14:10  Jen srdce zná hořkost své duše, ani ⌈do jeho radosti se cizí člověk nevmísí.⌉

14:10  Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

14:10  Cor quod novit amaritudinem animæ suæ, in gaudio ejus non miscebitur extraneus.

14:11  The house of the wicked shall be destroyed: but the tabernacles of the just shall flourish.

14:11  The house of the wicked shall be overthrown: but the tabernacle of the upright shall flourish.

14:11  Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat.

14:11  Dům darebáků je určen ke zboření, stan poctivých ale k rozkvětu.

14:11  Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat.

14:11  Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

14:11  Domus impiorum delebitur : tabernacula vero justorum germinabunt.

14:12  There is a way which seemeth just to a man: but the ends thereof lead to death.

14:12  There is a way which seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death.

14:12  Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.

14:12  Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti.

14:12  Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.

14:12  Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

14:12  Est via quæ videtur homini justa, novissima autem ejus deducunt ad mortem.

14:13  Laughter shall be mingled with sorrow, and mourning taketh hold of the ends of joy.

14:13  Even in laughter the heart is sorrowful; and the end of that mirth is heaviness.

14:13  Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal.

14:13  Někdy i při smíchu bolí srdce; když skončí radost, smutek zůstane.

14:13  I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal.

14:13  Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14:13  Risus dolore miscebitur, et extrema gaudii luctus occupat.

14:14  A fool shall be filled with his own ways, and the good man shall be above him.

14:14  The backslider in heart shall be filled with his own ways: and a good man shall be satisfied from himself.

14:14  Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno.

14:14  Zvrácený dojde odplaty za své skutky a dobrý člověk za ty své.

14:14  Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami, i dobrý člověk svými skutky.

14:14  Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

14:14  Viis suis replebitur stultus, et super eum erit vir bonus.

14:15  The innocent believeth every word: the discreet man considereth his steps. No good shall come to the deceitful son: but the wise servant shall prosper in his dealings, and his way shall be made straight.

14:15  The simple believeth every word: but the prudent man looketh well to his going.

14:15  Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky.

14:15  Prosťáček důvěřuje kdečemu, rozvážný člověk své kroky zvažuje.

14:15  Prostoduchý věří všemu, ale chytrý zvažuje své kroky.

14:15  Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

14:15  Innocens credit omni verbo ; astutus considerat gressus suos. Filio doloso nihil erit boni ; servo autem sapienti prosperi erunt actus, et dirigetur via ejus.

14:16  A wise man feareth, and declineth from evil: the fool leapeth over, and is confident.

14:16  A wise man feareth, and departeth from evil: but the fool rageth, and is confident.

14:16  Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí.

14:16  Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál.

14:16  Moudrý se bojí a odvrací se od zla, kdežto hlupák jedná ⌈nadřazeně a sebejistě.⌉

14:16  Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

14:16  Sapiens timet, et declinat a malo ; stultus transilit, et confidit.

14:17  The impatient man shall work folly: and the crafty man is hateful.

14:17  He that is soon angry dealeth foolishly: and a man of wicked devices is hated.

14:17  Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn.

14:17  Unáhlený člověk dělá hlouposti, lstivý člověk bývá v nenávisti.

14:17  Popudlivý člověk dělá hlouposti, pletichář bude nenáviděn.

14:17  Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

14:17  Impatiens operabitur stultitiam, et vir versutus odiosus est.

14:18  The childish shall possess folly, and the prudent shall look for knowledge.

14:18  The simple inherit folly: but the prudent are crowned with knowledge.

14:18  Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním.

14:18  Omezenci jsou obdařeni tupostí, korunou rozvážných je vědění.

14:18  Prostoduší zdědí hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním.

14:18  Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

14:18  Possidebunt parvuli stultitiam, et exspectabunt astuti scientiam.

14:19  The evil shall fall down before the good: and the wicked before the gates of the just.

14:19  The evil bow before the good; and the wicked at the gates of the righteous.

14:19  Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého.

14:19  Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého.

14:19  Zlí se sklánějí před dobrými a ničemové v branách spravedlivého.

14:19  Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

14:19  Jacebunt mali ante bonos, et impii ante portas justorum.

14:20  The poor man shall be hateful even to his own neighbour: but the friends of the rich are many.

14:20  The poor is hated even of his own neighbour: but the rich hath many friends.

14:20  Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého.

14:20  Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují.

14:20  Chudý bude nenáviděn i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel.

14:20  Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

14:20  Etiam proximo suo pauper odiosus erit : amici vero divitum multi.

14:21  He that despiseth his neighbour, sinneth: but he that sheweth mercy to the poor, shall be blessed. He that believeth in the Lord, loveth mercy.

14:21  He that despiseth his neighbour sinneth: but he that hath mercy on the poor, happy is he.

14:21  Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými.

14:21  Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá.

14:21  Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, avšak kdo se slitovává nad ubohými, je blahoslavený.

14:21  Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

14:21  Qui despicit proximum suum peccat ; qui autem miseretur pauperis beatus erit. Qui credit in Domino misericordiam diligit.

14:22  They err that work evil: but mercy and truth prepare good things.

14:22  Do they not err that devise evil? but mercy and truth shall be to them that devise good.

14:22  Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro.

14:22  Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným.

14:22  Cožpak nezabloudí ti, kdo kují zlo? Milosrdenství a věrnost je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro.

14:22  Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

14:22  Errant qui operantur malum ; misericordia et veritas præparant bona.

14:23  In much work there shall be abundance: but where there are many words, there is oftentimes want.

14:23  In all labour there is profit: but the talk of the lips tendeth only to penury.

14:23  Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.

14:23  Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě.

14:23  ⌈Každá námaha přinese⌉ prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi.

14:23  Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

14:23  In omni opere erit abundantia ; ubi autem verba sunt plurima, ibi frequenter egestas.

14:24  The crown of the wise, is their riches: the folly of fools, imprudence.

14:24  The crown of the wise is their riches: but the foolishness of fools is folly.

14:24  Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí.

14:24  Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí.

14:24  Korunou moudrých je jejich bohatství, hloupostí hlupáků je hloupost.

14:24  Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

14:24  Corona sapientium divitiæ eorum ; fatuitas stultorum imprudentia.

14:25  A faithful witness delivereth souls: and the double dealer uttereth lies.

14:25  A true witness delivereth souls: but a deceitful witness speaketh lies.

14:25  Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži.

14:25  Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež.

14:25  Spolehlivý svědek vysvobozuje duše, kdežto falešný šíří lži.

14:25  Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

14:25  Liberat animas testis fidelis, et profert mendacia versipellis.

14:26  In the fear of the Lord is confidence of strength, and there shall be hope for his children.

14:26  In the fear of the Lord is strong confidence: and his children shall have a place of refuge.

14:26  V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny.

14:26  Úcta k Hospodinu je člověku pevnou tvrzí a útočištěm pro jeho děti.

14:26  V bázni před Hospodinem má člověk pevnou naději, bude útočištěm pro jeho syny.

14:26  V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

14:26  In timore Domini fiducia fortitudinis, et filiis ejus erit spes.

14:27  The fear of the Lord is a fountain of life, to decline from the ruin of death.

14:27  The fear of the Lord is a fountain of life, to depart from the snares of death.

14:27  Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti.

14:27  Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout.

14:27  Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti.

14:27  Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

14:27  Timor Domini fons vitæ, ut declinent a ruina mortis.

14:28  In the multitude of people is the dignity of the king: and in the small number of the people the dishonour of the prince.

14:28  In the multitude of people is the king’s honour: but in the want of people is the destruction of the prince.

14:28  V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce.

14:28  Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou.

14:28  Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře.

14:28  Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

14:28  In multitudine populi dignitas regis, et in paucitate plebis ignominia principis.

14:29  He that is patient, is governed with much wisdom: but he that is impatient, exalteth his folly.

14:29  He that is slow to wrath is of great understanding: but he that is hasty of spirit exalteth folly.

14:29  Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost.

14:29  Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti.

14:29  Kdo je pomalý k hněvu, je velice rozumný, kdo však je vznětlivý, ⌈vystavuje na odiv⌉ hloupost.

14:29  Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.

14:29  Qui patiens est multa gubernatur prudentia ; qui autem impatiens est exaltat stultitiam suam.

14:30  Soundness of heart is the life of the flesh: but envy is the rottenness of the bones.

14:30  A sound heart is the life of the flesh: but envy the rottenness of the bones.

14:30  Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer.

14:30  Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer.

14:30  Uzdravené srdce je životem tělu, kdežto závist je hnilobou kostí.

14:30  Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

14:30  Vita carnium sanitas cordis ; putredo ossium invidia.

14:31  He that oppresseth the poor, upbraideth his maker: but he that hath pity on the poor, honoureth him.

14:31  He that oppresseth the poor reproacheth his Maker: but he that honoureth him hath mercy on the poor.

14:31  Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává.

14:31  Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá.

14:31  Kdo utlačuje chudého, tupí jeho Tvůrce; kdo se však smilovává nad nuzným, ten ho ctí.

14:31  Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

14:31  Qui calumniatur egentem exprobrat factori ejus ; honorat autem eum qui miseretur pauperis.

14:32  The wicked man shall be driven out in his wickedness: but the just hath hope in his death.

14:32  The wicked is driven away in his wickedness: but the righteous hath hope in his death.

14:32  Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti.

14:32  Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost.

14:32  Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti.

14:32  Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

14:32  In malitia sua expelletur impius : sperat autem justus in morte sua.

14:33  In the heart of the prudent resteth wisdom, and it shall instruct all the ignorant.

14:33  Wisdom resteth in the heart of him that hath understanding: but that which is in the midst of fools is made known.

14:33  V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná.

14:33  V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.

14:33  V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude odhalena.

14:33  V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

14:33  In corde prudentis requiescit sapientia, et indoctos quosque erudiet.

14:34  Justice exalteth a nation: but sin maketh nations miserable.

14:34  Righteousness exalteth a nation: but sin is a reproach to any people.

14:34  Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu.

14:34  Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě.

14:34  Spravedlnost vyvýší národ, ale hřích je hanbou národů.

14:34  Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

14:34  Justitia elevat gentem ; miseros autem facit populos peccatum.

14:35  A wise servant is acceptable to the king: he that is good for nothing shall feel his anger.

14:35  The king’s favour is toward a wise servant: but his wrath is against him that causeth shame.

14:35  Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

14:35  Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.

14:35  Rozumný otrok je králi milý, jeho hněv však přijde na toho, kdo jedná hanebně.

14:35  Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

14:35  Acceptus est regi minister intelligens ; iracundiam ejus inutilis sustinebit.