CzeBKR - Proverbs - 19

19:1  Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

19:2  Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.

19:3  Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.

19:4  Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.

19:5  Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.

19:6  Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.

19:7  Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

19:8  Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.

19:9  Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.

19:10  Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.

19:11  Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.

19:12  Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.

19:13  Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.

19:14  Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.

19:15  Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.

19:16  Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.

19:17  Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

19:18  Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.

19:19  Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.

19:20  Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.

19:21  Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.

19:22  Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.

19:23  Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

19:24  Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

19:25  Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.

19:26  Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.

19:27  Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.

19:28  Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.

19:29  Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.