CzeBKR - Proverbs - 20

20:1  Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

20:2  Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

20:3  Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

20:4  Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

20:5  Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

20:6  Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

20:7  Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

20:8  Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

20:9  Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

20:10  Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

20:11  Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

20:12  Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

20:13  Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

20:14  Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

20:15  Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

20:16  Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

20:17  Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

20:18  Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

20:19  Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

20:20  Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

20:21  Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

20:22  Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

20:23  Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

20:24  Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

20:25  Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

20:26  Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

20:27  Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

20:28  Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

20:29  Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

20:30  Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.