CzeBKR - Proverbs - 24

24:1  Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.

24:2  Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.

24:3  Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.

24:4  Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.

24:5  Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.

24:6  Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.

24:7  Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.

24:8  Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.

24:9  Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.

24:10  Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.

24:11  Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?

24:12  Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?

24:13  Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.

24:14  Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.

24:15  Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.

24:16  Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.

24:17  Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,

24:18  Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.

24:19  Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.

24:20  Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.

24:21  Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.

24:22  Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?

24:23  Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.

24:24  Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.

24:25  Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.

24:26  Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.

24:27  Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.

24:28  Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.

24:29  Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.

24:30  Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,

24:31  A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.

24:32  A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.

24:33  Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

24:34  V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.