CzeBKR - Proverbs - 16

16:1  Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

16:2  Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

16:3  Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

16:4  Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

16:5  Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

16:6  Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

16:7  Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

16:8  Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

16:9  Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

16:10  Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

16:11  Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

16:12  Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

16:13  Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

16:14  Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

16:15  V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

16:16  Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

16:17  Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

16:18  Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

16:19  Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

16:20  Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

16:21  Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

16:22  Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

16:23  Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

16:24  Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

16:25  Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

16:26  Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

16:27  Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

16:28  Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

16:29  Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

16:30  Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

16:31  Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

16:32  Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

16:33  Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.