CzeBKR - Proverbs - 1

1:1  Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,

1:2  Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,

1:3  K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,

1:4  Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.

1:5  Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,

1:6  K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.

1:7  Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.

1:8  Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

1:9  Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

1:10  Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

1:11  Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;

1:12  Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;

1:13  Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

1:14  Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

1:15  Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

1:16  Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

1:17  Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

1:18  Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.

1:19  Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.

1:20  Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

1:21  V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:

1:22  Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?

1:23  Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

1:24  Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,

1:25  Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:

1:26  Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,

1:27  Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.

1:28  Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.

1:29  Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,

1:30  Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.

1:31  Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.

1:32  Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.

1:33  Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.