DRC, KJV, CzeCEP, CzeB21, CzeCSP, CzeBKR, VulgClementine - Proverbs - 23

23:1  When thou shalt sit to eat with a prince, consider diligently what is set before thy face:

23:1  When thou sittest to eat with a ruler, consider diligently what is before thee:

23:1  Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou.

23:1  Když s mocným člověkem k jídlu sedáš si, dobře si uvědom, co se ti nabízí.

23:1  Když se posadíš, abys jedl s vládcem, dobře porozuměj tomu, ⌈co je před tebou.⌉

23:1  Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.

23:1  Quando sederis ut comedas cum principe, diligenter attende quæ apposita sunt ante faciem tuam.

23:2  And put a knife to thy throat, if it be so that thou have thy soul in thy own power.

23:2  And put a knife to thy throat, if thou be a man given to appetite.

23:2  Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný.

23:2  Neukrotíš-li svoji chuť, sám si do krku vrazíš nůž.

23:2  ⌈Polož si nůž na hrdlo,⌉ ⌈jestliže máš velkou chuť!⌉

23:2  Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.

23:2  Et statue cultrum in gutture tuo : si tamen habes in potestate animam tuam.

23:3  Be not desirous of his meats, in which is the bread of deceit.

23:3  Be not desirous of his dainties: for they are deceitful meat.

23:3  Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm.

23:3  Po jeho lahůdkách nedychti – ten pokrm je totiž ošidný!

23:3  Nedychti po jeho lahůdkách, je to podvodný pokrm.

23:3  Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.

23:3  Ne desideres de cibis ejus, in quo est panis mendacii.

23:4  Labour not to be rich: but set bounds to thy prudence.

23:4  Labour not to be rich: cease from thine own wisdom.

23:4  Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech.

23:4  Nenič se honbou za bohatstvím, měj rozum a rychle přestaň s tím.

23:4  Neunavuj se získáváním bohatství, ⌈kvůli své rozumnosti přestaň.⌉

23:4  Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.

23:4  Noli laborare ut diteris, sed prudentiæ tuæ pone modum.

23:5  Lift not up thy eyes to riches which thou canst not have: because they shall make themselves wings like those of an eagle, and shall fly towards heaven.

23:5  Wilt thou set thine eyes upon that which is not? for riches certainly make themselves wings; they fly away as an eagle toward heaven.

23:5  Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi.

23:5  Jen je zahlédneš, bohatství už tu není, jak orel křídla rozepne, k nebi uletí!

23:5  ⌈Jen na to zaměříš své oči,⌉ a není tu; jistě si udělá křídla a jako orel odletí do nebes.

23:5  K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.

23:5  Ne erigas oculos tuos ad opes quas non potes habere, quia facient sibi pennas quasi aquilæ, et volabunt in cælum.

23:6  Eat not with an envious man, and desire not his meats:

23:6  Eat thou not the bread of him that hath an evil eye, neither desire thou his dainty meats:

23:6  Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách!

23:6  Raději nejez pokrm lakomce, po jeho lahůdkách nedychti.

23:6  Nejez pokrm lakomce, nedychti po jeho lahůdkách,

23:6  Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.

23:6  Ne comedas cum homine invido, et ne desideres cibos ejus :

23:7  Because, like a soothsayer, and diviner, he thinketh that which he knoweth not. Eat and drink, will he say to thee: and his mind is not with thee.

23:7  For as he thinketh in his heart, so is he: Eat and drink, saith he to thee; but his heart is not with thee.

23:7  Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: „Jez a pij“, ale jeho srdce s tebou není.

23:7  V duchu jen počítá – je už takový, když říká: „Jez a pij,“ není upřímný.

23:7  ⌈vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je.⌉ Říká ti: Jez a pij, ale ⌈jeho srdce není s tebou.⌉

23:7  Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.

23:7  quoniam in similitudinem arioli et conjectoris æstimat quod ignorat. Comede et bibe, dicet tibi ; et mens ejus non est tecum.

23:8  The meats which thou hadst eaten, thou shalt vomit up: and shalt loose thy beautiful words.

23:8  The morsel which thou hast eaten shalt thou vomit up, and lose thy sweet words.

23:8  Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova.

23:8  Sousta, jež snědl jsi, vyzvracíš, tvoje lichotky budou zmařeny!

23:8  Vyzvrátíš i ten kousek, jež jsi snědl, a promarníš svá příjemná slova.

23:8  Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.

23:8  Cibos quos comederas evomes, et perdes pulchros sermones tuos.

23:9  Speak not in the ears of fools: because they will despise the instruction of thy speech.

23:9  Speak not in the ears of a fool: for he will despise the wisdom of thy words.

23:9  Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí.

23:9  Cokoli říkat tupci je zbytečné, moudrostí tvých slov jen pohrdne.

23:9  Nemluv k hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí.

23:9  Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.

23:9  In auribus insipientium ne loquaris, qui despicient doctrinam eloquii tui.

23:10  Touch not the bounds of little ones: and enter not into the field of the fatherless:

23:10  Remove not the old landmark; and enter not into the fields of the fatherless:

23:10  Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,

23:10  Neposunuj dávné mezníky, od pole sirotků dej ruce pryč!

23:10  Neposouvej dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,

23:10  Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.

23:10  Ne attingas parvulorum terminos, et agrum pupillorum ne introëas :

23:11  For their near kinsman is strong: and he will judge their cause against thee.

23:11  For their redeemer is mighty; he shall plead their cause with thee.

23:11  neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě.

23:11  Jejich Zastánce je totiž mocný – sám proti tobě povede jejich při.

23:11  protože jejich Vykupitel je silný, on povede jejich spor s tebou.

23:11  Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.

23:11  propinquus enim illorum fortis est, et ipse judicabit contra te causam illorum.

23:12  Let thy heart apply itself to instruction and thy ears to words of knowledge.

23:12  Apply thine heart unto instruction, and thine ears to the words of knowledge.

23:12  Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.

23:12  Veď svoji mysl ke vzdělání, své uši k řečem poučným.

23:12  Přilož své srdce k naučení a své uši k řečem poznání.

23:12  Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.

23:12  Ingrediatur ad doctrinam cor tuum, et aures tuæ ad verba scientiæ.

23:13  Withhold not correction from a child: for if thou strike him with the rod, he shall not die.

23:13  Withhold not correction from the child: for if thou beatest him with the rod, he shall not die.

23:13  Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.

23:13  Své dítě učit kázni neváhej, dáš-li mu metlou, neumře!

23:13  Neodpírej chlapci kázeň; když mu nabiješ holí, nezemře.

23:13  Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

23:13  Noli subtrahere a puero disciplinam : si enim percusseris eum virga, non morietur.

23:14  Thou shalt beat him with the rod, and deliver his soul from hell.

23:14  Thou shalt beat him with the rod, and shalt deliver his soul from hell.

23:14  Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí.

23:14  Když mu sám metlou nabiješ, jeho duši z pekla vytrhneš.

23:14  Ty mu nabiješ holí a jeho duši vysvobodíš z podsvětí.

23:14  Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.

23:14  Tu virga percuties eum, et animam ejus de inferno liberabis.

23:15  My son, if thy mind be wise, my heart shall rejoice with thee:

23:15  My son, if thine heart be wise, my heart shall rejoice, even mine.

23:15  Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce.

23:15  Bude-li, synu, tvé srdce moudré, mé srdce zajásá, to mi věř.

23:15  Můj synu, jestliže bude tvé srdce moudré, bude se radovat i mé vlastní srdce.

23:15  Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;

23:15  Fili mi, si sapiens fuerit animus tuus, gaudebit tecum cor meum :

23:16  And my reins shall rejoice, when thy lips shall speak what is right.

23:16  Yea, my reins shall rejoice, when thy lips speak right things.

23:16  Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné.

23:16  Celé mé nitro se zaraduje, budou-li tvé rty mluvit poctivě.

23:16  Moje nitro jásá, když tvoje rty mluví, ⌈co je správné.⌉

23:16  A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.

23:16  et exsultabunt renes mei, cum locuta fuerint rectum labia tua.

23:17  Let not thy heart envy sinners: but be thou in the fear of the Lord all the day long:

23:17  Let not thine heart envy sinners: but be thou in the fear of the Lord all the day long.

23:17  Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale ať horlí pro bázeň před Hospodinem po všechny dny.

23:17  Závist k hříšníkům v srdci nechovej, v úctě k Hospodinu žij každý den.

23:17  Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale každý den buď horlivý v bázni před Hospodinem,

23:17  Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.

23:17  Non æmuletur cor tuum peccatores, sed in timore Domini esto tota die :

23:18  Because thou shalt have hope in the latter end, and thy expectation shall not be taken away.

23:18  For surely there is an end; and thine expectation shall not be cut off.

23:18  Však to budoucnost ukáže! Tvá naděje nebude zmařena.

23:18  Budoucnost totiž patří tobě – tvá naděje tě nezklame!

23:18  neboť máš budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.

23:18  Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.

23:18  quia habebis spem in novissimo, et præstolatio tua non auferetur.

23:19  Hear thou, my son, and be wise: and guide thy mind in the way.

23:19  Hear thou, my son, and be wise, and guide thine heart in the way.

23:19  Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou:

23:19  Poslouchej, synu, a buď moudrý, na cestu zaveď srdce své:

23:19  Můj synu, poslouchej a buď moudrý, veď své srdce po dobré cestě.

23:19  Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.

23:19  Audi, fili mi, et esto sapiens, et dirige in via animum tuum.

23:20  Be not in the feasts of great drinkers, nor in their revellings, who contribute flesh to eat:

23:20  Be not among winebibbers; among riotous eaters of flesh:

23:20  Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa,

23:20  Nepatři k těm, kdo se opíjejí vínem, k hltounům masa neřaď se.

23:20  Nebuď mezi pijany vína, ani mezi žrouty masa.

23:20  Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.

23:20  Noli esse in conviviis potatorum, nec in comessationibus eorum qui carnes ad vescendum conferunt :

23:21  Because they that give themselves to drinking, and that club together, shall be consumed: and drowsiness shall be clothed with rags.

23:21  For the drunkard and the glutton shall come to poverty: and drowsiness shall clothe a man with rags.

23:21  vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.

23:21  Pijáka i žrouta přece čeká bída, ospalost člověka do hadrů obléká!

23:21  Protože pijan i žrout zchudne, dřímota je oblékne do cárů.

23:21  Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.

23:21  quia vacantes potibus et dantes symbola consumentur, et vestietur pannis dormitatio.

23:22  Hearken to thy father, that begot thee: and despise not thy mother when she is old.

23:22  Hearken unto thy father that begat thee, and despise not thy mother when she is old.

23:22  Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla.

23:22  Poslouchej otce, který tě zplodil, nepohrdej svou matkou, až zestárne.

23:22  Poslouchej svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej svou matkou, když zestárne.

23:22  Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

23:22  Audi patrem tuum, qui genuit te, et ne contemnas cum senuerit mater tua.

23:23  Buy truth, and do not sell wisdom, and instruction, and understanding.

23:23  Buy the truth, and sell it not; also wisdom, and instruction, and understanding.

23:23  Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností.

23:23  Pravdu získej, za nic ji neprodávej, rovněž tak moudrost, kázeň, rozumnost.

23:23  Kup si pravdu a neprodávej ji, moudrost, naučení a rozumnost.

23:23  Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.

23:23  Veritatem eme, et noli vendere sapientiam, et doctrinam, et intelligentiam.

23:24  The father of the just rejoiceth greatly: he that hath begotten a wise son, shall have joy in him.

23:24  The father of the righteous shall greatly rejoice: and he that begetteth a wise child shall have joy of him.

23:24  Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho.

23:24  Otec spravedlivého je naplněn štěstím, rodič moudrého má důvod k radosti.

23:24  Velmi bude jásat otec spravedlivého, rodič moudrého se z něj bude radovat.

23:24  Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.

23:24  Exsultat gaudio pater justi ; qui sapientem genuit, lætabitur in eo.

23:25  Let thy father and thy mother be joyful, and let her rejoice that bore thee.

23:25  Thy father and thy mother shall be glad, and she that bare thee shall rejoice.

23:25  Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá.

23:25  Tvůj otec i matka ať tedy mají radost, tvoji rodičku ať štěstí naplní!

23:25  Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, ať jásá tvoje rodička.

23:25  Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

23:25  Gaudeat pater tuus et mater tua, et exsultet quæ genuit te.

23:26  My son, give me thy heart: and let thy eyes keep my ways.

23:26  My son, give me thine heart, and let thine eyes observe my ways.

23:26  Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty.

23:26  Věnuj mi, synu můj, své srdce, nespouštěj oči z cesty mé:

23:26  Můj synu, dej mi své srdce, tvé oči ať střeží moje cesty,

23:26  Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.

23:26  Præbe, fili mi, cor tuum mihi, et oculi tui vias meas custodiant.

23:27  For a harlot is a deep ditch: and a strange woman is a narrow pit.

23:27  For a whore is a deep ditch; and a strange woman is a narrow pit.

23:27  Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka.

23:27  Nevěstka je jak bezedná jáma, těsnou studnou se stane svůdkyně.

23:27  protože prostitutka je hlubokou jámou, cizinka úzkou studnou.

23:27  Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.

23:27  Fovea enim profunda est meretrix, et puteus angustus aliena.

23:28  She lieth in wait in the way as a robber, and him whom she shall see unwary, she will kill.

23:28  She also lieth in wait as for a prey, and increaseth the transgressors among men.

23:28  Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.

23:28  Jak lupič ve skrytu na kořist číhá, řady nevěrníků spěchá rozmnožit!

23:28  Také ona číhá jako lupič, množí nevěrné mezi lidmi.

23:28  Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.

23:28  Insidiatur in via quasi latro, et quos incautos viderit, interficiet.

23:29  Who hath woe? whose father hath woe? who hath contentions? who falls into pits? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?

23:29  Who hath woe? who hath sorrow? who hath contentions? who hath babbling? who hath wounds without cause? who hath redness of eyes?

23:29  Komu zbude „Ach“ a komu „Běda“? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak?

23:29  Čí to „au“ a čí to „oj“? Čí ten křik a čí ten boj? Čí boulí bezpočet? Čí oči zarudlé?

23:29  ⌈Komu běda? Komu žal?⌉ Komu sváry? Komu stěžování? Kdo má bezdůvodné modřiny? Kdo má ⌈kalný zrak?⌉

23:29  Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?

23:29  Cui væ ? cujus patri væ ? cui rixæ ? cui foveæ ? cui sine causa vulnera ? cui suffusio oculorum ?

23:30  Surely they that pass their time in wine, and study to drink off their cups.

23:30  They that tarry long at the wine; they that go to seek mixed wine.

23:30  Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj.

23:30  Těch, kdo u vína vysedávají, těch, kdo vyhledávají nápoje!

23:30  Ti, kdo ⌈prodlévají u vína,⌉ přicházejí ochutnat míšené víno.

23:30  Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.

23:30  nonne his qui commorantur in vino, et student calicibus epotandis ?

23:31  Look not upon the wine when it is yellow, when the colour thereof shineth in the glass: it goeth in pleasantly,

23:31  Look not thou upon the wine when it is red, when it giveth his colour in the cup, when it moveth itself aright.

23:31  Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce

23:31  Do vína nezahleď se – jak rudé je, jak v poháru jen jiskří, jak hladce klouže do hrdla!

23:31  Nedívej se na víno, jak je rudé, jak jiskří v poháru a hladce klouže dolů.

23:31  Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.

23:31  Ne intuearis vinum quando flavescit, cum splenduerit in vitro color ejus : ingreditur blande,

23:32  But in the end, it will bite like a snake, and will spread abroad poison like a basilisk.

23:32  At the last it biteth like a serpent, and stingeth like an adder.

23:32  a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije.

23:32  Nakonec ale jako zmije uštkne, dokáže otrávit jako had.

23:32  Nakonec uštkne jako had, kousne jako zmije.

23:32  Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.

23:32  sed in novissimo mordebit ut coluber, et sicut regulus venena diffundet.

23:33  Thy eyes shall behold strange women, and thy heart shall utter perverse things.

23:33  Thine eyes shall behold strange women, and thine heart shall utter perverse things.

23:33  Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči.

23:33  Tvé oči uvidí prapodivně, tvé srdce bude mluvit spleteně.

23:33  Tvoje oči uvidí divné věci a tvé srdce bude mluvit obojace.

23:33  Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,

23:33  Oculi tui videbunt extraneas, et cor tuum loquetur perversa.

23:34  And thou shalt be as one sleeping in the midst of the sea, and as a pilot fast asleep when the stern is lost.

23:34  Yea, thou shalt be as he that lieth down in the midst of the sea, or as he that lieth upon the top of a mast.

23:34  Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou.

23:34  Bude ti, jako bys usnul na moři, jako bys ulehl stožáru na špici.

23:34  Budeš jako ten, kdo leží uprostřed moře, kdo leží při vrcholu stěžně.

23:34  A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.

23:34  Et eris sicut dormiens in medio mari, et quasi sopitus gubernator, amisso clavo.

23:35  And thou shalt say: They have beaten me, but I was not sensible of pain: they drew me, and I felt not: when shall I awake and find wine again?

23:35  They have stricken me, shalt thou say, and I was not sick; they have beaten me, and I felt it not: when shall I awake? I will seek it yet again.

23:35  „Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase.“

23:35  Prý: Dostal jsem ránu? Nebolí! Že zbili mě? Už nevím kdy! Až se proberu, dám si víc!

23:35  Zbili mě, ale necítil jsem bolest, ztloukli mě, ani jsem to nepoznal. Kdy se probudím? Už ho zase chci!

23:35  Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

23:35  Et dices : Verberaverunt me, sed non dolui ; traxerunt me, et ego non sensi. Quando evigilabo, et rursus vina reperiam ?