CzeCSP - Mark - 8

8:1  Když tam byl v těch dnech opět veliký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim:

8:2  „Jsem hluboce pohnut nad zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst.

8:3  A propustím–li je hladové domů, zemdlí na cestě; a někteří z nich přišli zdaleka.“

8:4  Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by někdo mohl zde v pustině získat tolik chleba, aby nasytil tyto lidi?“

8:5  Ptal se jich: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm.“

8:6  Nařídil zástupu posadit se na zem. Vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; i předložili je zástupu.

8:7  Měli i několik rybiček; požehnal je a řekl, aby i tyto předkládali.

8:8  Pojedli a nasytili se a sebrali toho, co přebývalo, sedm košů úlomků.

8:9  [Těch, kteří jedli,] bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil.

8:10  A hned vstoupil se svými učedníky na loď a přišel do oblastí Dalmanuthy.

8:11  Vyšli proti němu farizeové a začali se s ním přít. Žádali od něho znamení z nebe, aby ho zkoušeli.

8:12  Hluboce povzdechl svým duchem a řekl: „Proč toto pokolení hledá znamení? Amen, pravím vám, tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení.“

8:13  A opustil je, opět vstoupil [do lodi] a odjel na druhou stranu.

8:14  Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb.

8:15  A on jim nařizoval: „Dávejte si pozor, varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova.“

8:16  I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby.

8:17  Zpozoroval to a řekl jim: „Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? [Ještě] máte své srdce ztvrdlé?

8:18  Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte? Nepamatujete si,

8:19  když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“

8:20  „Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Sedm.“

8:21  A říkal jim: „Ještě nechápete?“

8:22  Pak přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepého a žádali ho, aby se ho dotkl.

8:23  Ježíš uchopil ruku toho slepého, vyvedl ho z vesnice, a když plivl do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“

8:24  On vzhlédl a říkal: „Vidím lidi, vidím je jako stromy, a chodí.“

8:25  Pak opět vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně.

8:26  A poslal ho domů se slovy: „Do vesnice teď nevstupuj [ani to nikomu ve vesnici neřekni]!“

8:27  Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mne lidé pokládají?“

8:28  Oni mu řekli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“

8:29  A on se jich tázal: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpovídá: „Ty jsi Mesiáš.“

8:30  Přísně jim domluvil, aby to o něm nikomu neříkali.

8:31  A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.

8:32  A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.

8:33  Když se však Ježíš otočil a uviděl své učedníky, pokáral Petra a řekl: „Jdi ode mne, satane, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“

8:34  A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce–li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.

8:35  Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však zahubil svou duši kvůli [mně a] evangeliu, zachrání ji.

8:36  Vždyť co člověku prospěje, získá–li celý svět, ale své duši uškodí?

8:37  Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši?

8:38  Kdo by se styděl za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“