CzeCSP - Mark - 10

10:1  Vstal odtamtud a přišel na území Judska a Zajordání. A scházely se k němu opět zástupy a jak byl zvyklý, zase je učil.

10:2  A přišli farizeové, aby ho pokoušeli. Ptali se ho, je–li muži dovoleno propustit svou ženu.

10:3  On jim odpověděl: „Co vám přikázal Mojžíš?“

10:4  Oni pak řekli: „Mojžíš dovolil napsat rozlukový list a propustit.“

10:5  Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto přikázání.

10:6  Od počátku stvoření je [Bůh] učinil jako muže a ženu.

10:7  Proto opustí člověk svého otce i matku [a přilne ke své ženě].

10:8  A budou ti dva jedno tělo, takže již nejsou dva, ale jedno tělo.

10:9  Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje.“

10:10  V domě se ho na to učedníci opět ptali.

10:11  Řekl jim: „Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní.

10:12  A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.“

10:13  A přinášeli k němu děti, aby se jich dotkl. Učedníci je však pokárali.

10:14  Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království.

10:15  Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“

10:16  A bral je do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal [jim].

10:17  A když vycházel na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?“

10:18  Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný: Bůh.

10:19  Přikázání znáš: Abys nezabil, nezcizoložil, neukradl, nevydal křivé svědectví, [nepodvedl]; cti svého otce a matku.“

10:20  On mu řekl: „Učiteli, toto všechno zachovávám od svého mládí.“

10:21  Ježíš na něho pohlédl, ⌈zamiloval si⌉ ho a řekl mu: „Jedno ti chybí: Jdi, prodej všechno, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“

10:22  On se nad tím slovem zachmuřil a se zármutkem odešel, neboť měl mnoho majetku.

10:23  Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kteří mají majetek.“

10:24  Učedníci se při jeho slovech děsili. Ježíš jim zase na to řekl: „Děti, jak nesnadné je [pro ty, kteří spoléhají na majetek,] vejít do Božího království.

10:25  Snadnější je, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“

10:26  Oni byli velice ohromeni a říkali ⌈si mezi sebou⌉: „A kdo může být zachráněn?“

10:27  Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Neboť u Boha je možné všechno.“

10:28  Petr mu začal říkat: „Hle, my jsme opustili všechno a následujeme tě.“

10:29  Ježíš říkal: „Amen, pravím vám, není nikdo, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu,

10:30  aby nyní v tomto období nedostal stokrát více domů, bratrů a sester, matek a dětí a polí s pronásledováními a v přicházejícím věku život věčný.

10:31  Mnozí první budou poslední a poslední první.“

10:32  Byli na cestě, vystupovali do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; a děsili se a ti, kteří je doprovázeli, se báli. Opět si k sobě vzal Dvanáct a začal jim říkat, co se mu má přihodit:

10:33  „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma; Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona a odsoudí ho k smrti a vydají ho pohanům.

10:34  Budou se mu posmívat, plivat na něho, zbičují ho a zabijí; a po třech dnech vstane z mrtvých.“

10:35  Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: „Učiteli, chceme, abys nám učinil, o cokoli tě požádáme.“

10:36  On pak jim řekl: „Co chcete, abych vám učinil?“

10:37  Oni mu řekli: „Dej nám, abychom se ve tvé slávě posadili jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici.“

10:38  Ježíš jim řekl: „Nevíte, co žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?“

10:39  Oni mu řekli: „Můžeme.“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete křtěni.

10:40  Není však má věc, dát někomu usednout po mé pravici nebo levici, ale usednou tam ti, pro které je to připraveno.“

10:41  Když to uslyšelo těch deset, začali být na Jakuba a Jana rozmrzelí.

10:42  Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kteří se zdají být vládci pohanů, panují nad nimi a jejich velcí nad nimi ⌈vykonávají svou svrchovanou moc⌉.

10:43  Avšak ne tak je tomu mezi vámi, ale kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem;

10:44  a kdo by chtěl být mezi vámi první, bude otrokem všech.

10:45  Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“

10:46  Přišlido Jericha. A když se svými učedníky a dosti velikým zástupem vycházel z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.

10:47  A když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal křičet: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!“

10:48  Mnozí mu přísně domlouvali, aby zmlkl, ale on o to víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“

10:49  Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ Zavolali toho slepého a řekli mu: „Vzchop se, vstaň, volá tě!“

10:50  On odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.

10:51  Ježíš mu odpověděl: „Co chceš, abych ti učinil?“ Slepý mu řekl: „Rabbuni, ať vidím!“

10:52  A Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“ A hned prohlédl a šel tou cestou za ním.