CzeB21 - Romans - 8

8:1  A proto již není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši.

8:2  Zákon Ducha života v Kristu Ježíši tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti.

8:3  Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích,

8:4  aby spravedlivý požadavek Zákona byl naplněn na nás, kdo nežijeme podle těla, ale podle Ducha.

8:5  Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha.

8:6  Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji.

8:7  Tělesné smýšlení je Bohu nepřátelské, neboť není a ani nemůže být poddáno Božímu zákonu.

8:8  Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou.

8:9  Přebývá-li však ve vás Boží Duch, pak nežijete v těle, ale v Duchu. Kdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.

8:10  Je-li Kristus ve vás, pak je sice tělo kvůli hříchu mrtvé, ale duch žije díky spravedlnosti.

8:11  Přebývá-li ve vás Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla svým Duchem, který ve vás přebývá.

8:12  Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla.

8:13  Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít.

8:14  Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny.

8:15  Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!

8:16  Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.

8:17  A jsme-li jeho děti, pak jsme i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicové Kristovi. Máme-li tedy podíl na jeho utrpení, budeme mít podíl i na jeho slávě.

8:18  Mám totiž za to, že naše nynější utrpení nejsou srovnatelná se slávou, která se na nás má zjevit.

8:19  Všechno stvoření s toužebným očekáváním vyhlíží zjevení Božích synů.

8:20  Stvoření je totiž podrobeno marnosti, ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je marnosti podrobil. Chová však naději,

8:21  že jednou bude vysvobozeno z otroctví zkázy do slavné svobody Božích dětí.

8:22  Víme přece, že všechno stvoření až dosud společně sténá v porodních bolestech.

8:23  A nejen ono, ale i my, kteří okoušíme první ovoce Ducha, i my ve svém nitru sténáme, zatímco očekáváme přijetí za syny, to jest vykoupení svého těla.

8:24  Byli jsme totiž spaseni nadějí. Naděje, kterou je vidět, ovšem není žádná naděje. Když někdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?

8:25  Když ale doufáme v to, co nevidíme, pak to trpělivě očekáváme.

8:26  Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás.

8:27  Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté.

8:28  Víme, že těm, kteří milují Boha, všechno napomáhá k dobrému – totiž těm, které povolal podle svého záměru.

8:29  Ty, které předem znal, totiž předurčil, aby přijali podobu jeho Syna, aby se tak stal prvorozeným mezi mnoha sourozenci.

8:30  A které předurčil, ty také povolal, a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.

8:31  Co na to řekneme? Když je Bůh s námi, kdo proti nám!?

8:32  Neušetřil svého vlastního Syna, ale vydal ho za nás za všechny; jak by nám s ním tedy nedaroval i všechno ostatní?

8:33  Kdo obviní Boží vyvolené? Vždyť Bůh ospravedlňuje!

8:34  Kdo nás odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš zemřel, ale hlavně byl vzkříšen z mrtvých, je po Boží pravici a prosí za nás!

8:35  Co nás oddělí od Kristovy lásky? Snad soužení, úzkost nebo pronásledování, hlad, nahota, nebezpečí nebo meč?

8:36  Jak je psáno: „Pro tebe nás zabíjejí v kteroukoli chvíli, za ovce na porážku mají nás.“

8:37  V tom všem ale skvěle vítězíme skrze Toho, který nás miluje!

8:38  Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc,

8:39  výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!